Ivet_V
komentáře u knih

Krásný komiks, který jsem našla v knihovně a došlo mi, že jsem ho ještě nikdy nepřečetla. Jako malá jsem pohádky Malého prince zbožňovala, tak jsem se do toho hned pustila. Úplně mi to navodilo pocit nostalgie. Je to krásně nakreslené a rychle se to čte.


Dlouho jsem si chtěla přečíst něco s rádoby pirátskou tématikou. Kniha mě bavila a krásně se četla. Na začátku jsem si myslela, že je pro trochu mladší čtenáře, ale postupně jsem zjistila, že ani z daleka ne. Postavy byly skvělé a romantika byla dobře napsaná. Jediné co mě mrzí, že mě děj nepohltil, tak jak bych si přála.


Po dlouhé době jsem se pustila do čtvrtého dílů. Opět mě překvapilo, jak dobře se mi to četlo. Tady to jde už víc do hloubky a řeší se tady vážnější téma.


Tohle byl asi zatím nejlepší díl, nebo alespoň stejně dobrý jako ten první. Líbilo se mi, jak se tam rozvíjely i vztahy jejich přátel. A taky se mi líbilo, jak se tam začínají řešit vážnější témata.


Pořád to bylo stejně roztomilé a sladké jako předchozí díl, ale podle mě to bylo takové vycpáfkové. Celou dobu vpodstatě jen sledujeme jak se jejich vztah prohlubuje. A to by se dalo rozdělit do prvního a třetího dílu.


Překvapilo mě, jak snadno se mi to v angličtině četlo. Bylo tam jisté kouzlo, které mi v překladu chybělo.


Knihy jsem se nemohla dočkat, tak jsem ji přečetla ve slovenštině, protože angličtina není nic pro mě. Překvapilo mě, jak snadno se mi to četlo, stránky mi mizely pod rukama. A k samotnému ději. Příběh je o silné ženě, která si myslela, že jediné co chce od života je sláva a bohatství. Postupně si ale uvědomuje, že ve skutečnosti touží jen po lásce. Pořád nevím co si o Evelyn mám myslet, ale ukazuje nám, že nikdo není černobílý a to platí pro všechny. I když je tento příběh fiktivní, ukazuje nám realitu dnešního krutého světa.


Zbožňuji Marian Zapatu a na tuto knihu jsem se těšila ještě před vydáním. Chtěla jsem si ji přečíst hned, jak jsem si ji koupila, ale neměla jsem na to čas. A teď, konečně jsem ji přečetla! Zapata opět nezklamala. Dostala jsem přesně co jsem chtěla. Hlavní hrdinové byli opět úžasní. Každý měl svůj život, ale stejně našli společnou cestu a lásku. Prostě úžasné jako vždy.


Po dlouhé době jsem četla knihu z pracovního prostředí a bylo to zase trochu něco jiného. Tara mi byla sympatická. U Prestona se mi líbil jeho vývoj během děje. Celý děj byl předvídatelný, jak to u těchto knih bývá, kromě jednoho zvratu, který jsem vážně nečekala.


První polovina byla nic moc. Děj byl pomalý a předvídatelný, postavy byly ploché a vůbec jsem se do nich nemohla vžít. V polovině se to změnilo, dostalo to spát a mě to začalo bavit. Některé události na konci mě překvapily. Jako oddechové čtení dobré.


Četla jsem jen Divou Báru v rámci povinné četby. Božena Němcová se mi vždy četla špatně, tak jsem ráda, že i takto krádkou povídku jsem vůbec přečetla. Na druhou stranu se mi líbil příběh.


Poslouchám podcast sporadicky, takže většina případů pro mě byla novinka. Bylo to dobře napsané a mě to bavilo. Příběhy byly jednoduše podané, občas i s vtipnými vsuvkami. Sice byly případy zajímavé, ale stejně mě nejvíc bavily rozhovory na konci.


Chtěla jsem něco krátkého, tak to pro mě byla jasná volba. Nečekala jsem nic světoborného, takže jsem nebyla zklamaná. Sice mě kniha bavila a rychle se četla, ale nestalo se mi, že bych se od ní nemohla odtrhnout. Teo a Erik byli většinu času fajn, ale občas mi jejich chování lezlo na nervy a nechápal jsem ho. Druhý díl si asi přečtu, ale jen protože je tak krátký.


Chtěla jsem odpočinkové čtení a to jsem taky dostala, ale nevím. Hlavní hrdinové mi nesedli. Jména vedlejších postav se mi pletly. Dějová linka byla nudná a předvídatelná. Knihu jsem dočetla jen protože jsem ji musela vrátit do knihovny.


Chtěla jsem si to přečíst po dokoukání seriálu. S nadšením jsem se do toho vtrhla a byla jsem zklamaná. Všude jsem četla jenom pozitivní recenze, ale mě nesedl styl psaní a chybělo mi tam Geraltovo charyzma. Celkově mě kniha nebavila a dočetla jsem ji z donucení.


Celkově byla kniha pěkná. Autorka dokázala utvořit plynulý příběh, i když napsala jen jeho úseky. Mně se ale moc nezamlouvaly postavy, nesedly mi a nebyla jsem schopná se do nich vžít. Děj hezky pomalu plynul, ale na konci jsem čekala nějaký větší problém, všechno se vyřešilo moc snadno a to se mi nelíbilo.


To byla moje první kniha od Kasie West a musím říct, že jsem trochu zklamaná. Četla se mi dobře. Postavy byly super, nikdo mě nerozčiloval. Děj byl taky dobrý, hezky plynul. Ale ten konec mi připadal hrozně urychlený a nepravděpodobný, čekala jsem tam víc dramtičnosti, a ne že to všichni odkývou a je všechno v pořádku.


Na to, že to byla romantika, četlo se mi to hrozně blbě. Do postav jsem nebyla schopná se vžít a bylo mi jedno co se stane. Ale musím uznat, že jsem se párkrát zasmála, Jayův humor mě bavil. Líbí se mi, že autorka do knihy zakomponovala psychickou nemoc, která jim komplikuje vztah a není to jenom o tom kdo koho chce nebo nechce, jak to bývá obvykle. Děj celou dobu hezky plynul, ale nadch mě až konec, který se mi fakt líbil.


Četlo se mi to docela dobře, přestože se v první polovině nic moc nedělo. Překvapuje mě, že to na mě působilo úplně jinak než film. Gatsby na mě tady působil reálněji a dokázal jsem chápat jeho chování. Nick mi tady taky působil lidštěji a né tak ploše a bezduše. Celkové dílo se mi líbilo a nechápu, jak to autora napadlo a jak to mohl napsat tak jednoduše plynoucím stylem.


Na začátku se to táhlo, protože to bylo hlavně popisování okolí. Potom se to zlepšilo, a když přišla do děje pětadvacítka, už to bylo zase skvělé! Děj plynul stejně jako v předchozích dílech. Pětadvacítku jsem si opět zamilovala, každého z nich. I nasterey se mi začaly zamlouvat. Ke konci jsem měla chuť křičet, ať to kapitán pochopí. Mrzí mě, že se opět na konci rozdělili. Ale to hlavní, Erno. Proč zrovna Erno?!
