ivorey komentáře u knih
Výborná kniha, čtivá, psaná z osobní zkušenosti, ale protknuta fakty. Současně se mi na knize líbí určitá jedinečnost - většinou se setkávám s knihami o KLDR z pohledu uprchlíků. Autorku obdivuji, mám ráda její přednášky, doufám, že se i nadále bude věnovat vědecké práci.
Miluju Zolu, jeho naturalismus, přemrštěné ideály střídané surovou pudovostí jeho postav. Celou knihu provází prusko-francouzská válka, během které dochází k vývoji/úpadku několika postav i vývoji/úpadku Francie. Doporučuji i čtenářům, kteří historická díla neradi, o dějepis tu přeci jen nejde. A zlatý bonus nakonec? Po přečtení si budete říkat, že na tom ve skutečnosti nejste tak špatně :)
Jedna z knih, u které jsem velmi ráda, že jsem se rozhodla ji přečíst. Doporučuji!
Čtivá knížka a navíc velmi útlá, takže je přečtená za chvíli. Avšak neskočila podle mých představ a musím přiznat, že jem ještě další dva dny musela přemýšlet nad touto nespravedlností :) Na druhou stranu je dobré si občas přečíst něco, co se blíží svým ne příliš slunným koncem skutečnému životu.
Leč příběh není moc složitý, postavy jsou výborně propracované.
Oceňuji Murakamiho otevřenost a s jakou lehkostí píše ne zrovna ideální životní příběh.
Zajímavé dílo. Nejvíc ho oceňuji zpětně po pár měsících, kdy si ještě občas vzpomenu na některé myšlenky a nejsem schopna slova.
Příběh se čte lehce, svižně. Několikrát jsem se při čtení knihy přichytila, že bych tamější krásy přírody ráda viděla na vlastní oči. To se autorce dařilo. O divočině avšak nemůže být řeč. Jsou to nadhodnocená slova, které slouží k propagandě knihy. Jediná divočina se vyskytovala v hlavě hlavní postavy, kterou lze shrnout pěti slovy: "Bože, to je ale blbka". Pokud to byl záměr autorky, tak smekám, dařilo se jí to znamenitě, jelikož emoce to ve mě rozhodně rozvířilo. Pokud ne, tak....
Ehm... docela mě mrzí, že jsem knihu (míním teď celou sérii) nečetla v patnácti, nejspíš bych dala hvězdiček 5. Bohužel ve svých 24 letech nejsem schopná překousnout některé zápletky, některá rozuzlení, některé postavy (možná by stačilo nastudovat si trochu té psychologie, aby postavy byly více přirozené) a už vůbec ne ty pokusy o rozebrání některých etických a filozofických otázek. A přiznám se, že mi bylo téměř až zle, jak všechno skončilo dokonale idylicky dobře (zde velké poděkování autorovi, že si ponechal trochu soudnosti a neudělal z Eragona a Aryi pár). Na druhou stranu, jak už jsem zmínila, být o těch deset let mladší, nejspíš si to všechno náramně užiju.
Velmi útlá knížka, téměř brožurka, přečteno během chvilky. Přitom její příběh vydá za leckterou tlustou bichli.
Jedna z mála knih, kdy jsem hlavní hrdinku (jedná se o dospělou ženu) opravdu neměla ráda a přála ji rychlý konec. Její pubertální ba místy prepubertální chování mě vytáčelo. Dialogy jakoby psala náctiletá fafinka fantasy, která se rozhodla založit si blog a psát povídky. Nemluvě o vnitřní řeči - ta se blížila spíše špatnému pokusu demonstrovat vnitřní konflikty dospívajících. Kniha je hodně rozvleklá, neuzavřená (další díly rozhodně číst neplánuji) a měla jsem po podivných slovních obratech autora problém se zorientovat v ději. Avšak pár (míněno doslova) plusových bodů dát musím. Ten jeden je právě za pravděpodobně nevědomou schopnost autora vytvořit hlavní postavu, vůči které si čtenář vytvoří averzi - nutí vás to vzpomínat na milované idoly z jiných knih a tudíž se k nim i vrátit. Druhý bod je za to, že i když charaktery postav jsou stupidní, knížka se čte rychle, a tudíž u ní nemusíte ztrácet tolik času.
Od knížky jsem měla docela očekávání, jelikož brak by snad nezfilmovali (do té doby jsem film ještě neviděla). Jaké zklamání! Nemohu říct, že se jedná přímo o odpad, jelikož se mi některé pasáže opravdu líbili, ale byly tu kapitoly, které jsem četla jen opravdu se sebezapřením. Děj průměrný, avšak zaujal mě popis všech 3 kultur, ve kterých se hlavní protagonistka nacházela.
Velmi pěkná analýza duševních procesů dvou hlavních protagonistů. Rozhodně doporučuji všem, kteří mají rádi nimrání se v lidské psychice.
Heh, mě to tedy moc nebavilo, stálo mě to hodně sil knihu přelouskat a i přes komentáře mnohých, kteří píší o tom, jak je to slabý odvar před Bouří mečů, se bojím, že na třetí díl mi už nezbyla energie.
Musím přiznat, že se mi mnohem více líbila Fiesta (5 hvězdiček) než Stařec a moře (4 hvězdičky). O čem je Stařec a moře (četla jsem tuto část jako první), je tak profláknutý, že mě zde opravdu nic nepřekvapilo. Spíše jsem se seznámila se stylem psaní autora a musí se nechat, že Hemingway píše opravdu čtivě, tudíž přestože mě moře, rybaření ani osudy jednoho starce nic neříkají, dalo se to. Oproti tomu z Fiesty jsem nadšená a docela mě mrzelo, že byla tak krátká. Opět napsáno velmi čtivě a dokonce jsem i přehodnotila svůj názor na býčí zápasy, už je nevnímám tak jenoznačně negativně. Z celé knihy jsem dostala pocit, že i kdyby autor psal o h***ě, bylo by to na Nobelovku :D
Velmi pěkně z knihy pochopíte, o co jde v gestalt psychoterapii, pokud jste o ní nikdy neslyšeli. Autoři popisují spoustu praktických setkání s klienty, tudíž se stává teoretický rámec lépe uchopitelným a snadněji porozumitelným. Já sama jsem zde našla pár dobrých podnětů.
Asi v polovině knihy jsem přestala doufat v dobrý konec. Příběh je silný, nejedná se o oddechovku. Rozhodně doporučuji!
Čtivá kniha, dobrodružná. Asi ne nejlepší Verneovka, ale dá se u ní oddechnout.