Izi167 komentáře u knih

K této knize by měli rovnou dávat i balíček kapesníků (pro citlivky celou krabici). Osobně jsem brečela téměř od první strany, takže z mého pohledu to není kniha do tramvaje nebo na veřejnost :D.

Příběh se četl lehce, krásně odsýpal. Nicméně je pravda, že Julie byla až příliš.. všechno. Na druhou stranu, nechci si ani představovat, že by se mi něco takového stalo, že bych v tak mladém věku a po tak krátké době ztratila svou lásku. Věřím, že pak bych byla taky až příliš, ne-li ještě víc.

08.07.2023

Jako první jsem viděla film, to přiznávám. Ačkoli je to už nějakou chvíli, co jsem ho viděla, hlavní pointu příběhu jsem si pamatovala. I přes tuto přípravu jsem však na konci bulela jak želva. Budu se sice muset podívat znovu, abych si osvětlila, do jaké míry se scénáristé drželi předlohy (a jako vždy si budu moct zanadávat :D), ale jsem si celkem jistá, že na jednu důležitou věc z děje mě nepřipravili..

Co se zpracování týče, musím pochválit pěkně propracované rozčlenění pohledů jednotlivých postav. Občas jsem nechápala, proč má autorka potřebu tak členit a prokládat jednu scénu jinými, ale většinou si to na konci "kapitolky" všechno sedlo jak prdel na hrnec. Hrdinové byli krásně zpracováni, rozuměla jsem téměř každému z jejich rozhodnutí a činů, ale přes Saru se prostě nepřenesu. Ta jediná mi byla od samého začátku velice nesympatická. Nejsem matka, takže ani netvrdím, že se dokážu alespoň z části vcítit do její situace, ale mnohokrát bych ji nejradši propleskla.

Celkově se dá Je to i můj život nazvat velmi silným příběhem, který zasáhne snad každého čtenáře, i kdyby už podobných knih četl desítky. V každé se najde jiný silný prvek, který svým způsobem předčí ty předešlé.

9 08.07.2023

Co si budem, od začátku je snad každému jasné, jak to celé dopadne. Teda pokud to není první kniha, kterou držíte v ruce. Uznávám, že první polovina knihy dokáže lehce neochvějnou jistotou o konci otřást, nicméně od nějaké (odhadem) tří sté strany není pochyb. Velké ocenění je třeba přiložit také autorčinu umu napínat člověka do poslední stránky, poslední dvě kapitoly si s důvěrou krapet pohrají.
Autorka je velmi výřečná, což se projevuje i na výsledném počtu stran, ale osobně si myslím, že na takovém čísle se toho neodehraje tolik, aby to nešlo napsat třeba jen o nějakou stovku rychleji. Je to čtivé, dá se to rychle přelouskat, nicméně poměrně neobsáhlé z hlediska příběhu. Asi jsem jen rozmazlená z jiných knih, kde se toho na méně stranách odehraje stejně, ne-li trochu více.
Ohledně postav, Animant je mi poměrně sympatická, v určitých mezích jsem se v ní dokázala najít a sžít se tak s její postavou, naopak její nová nejlepší přítelkyně mi nehorázně lezla na nervy.
Po nějaké té technické stránce jsem se shledala jen s několika málo překlepy, jednou záměnou jména ve chvíli, kdy se "na place" motá spousta nových postav, takže je to pochopitelné, ale není to nic drastického, co by nějak čtení rušilo, spíš je to jen můj zlozvyk rýpat a upozorňovat na chybky.

Osobně se tedy neřadím k davům, které Kroniky prachu budou vychvalovat do nebe ještě dlouho poté. Doporučím je dál, popřípadě si s někým literárně znalejším vyměním názor, ale stále mám oblíbenější díla, která předhazuji neustále každému, kdo projeví sebemenší zájem.
(Hvězdiček bych dala tři a půl, to bohužel nejde, tak se díky mému srdci blízkému tématu knihovny přikloním k vyššímu hodnocení.)

4 27.06.2022

Ač je to kniha naprosto skvělá, mám k ní jednu výtku - ocenila bych na konci kapitolku, kde by byl popsán jen ve zkratce jeho následný postup na kariérním žebříčku. Dost možná je to podrobněji popsané v původní trilogii, to si nepamatuji (už je to nějakou dobu, co jsem knihy četla), nicméně mi připadá logické, že když kniha vychází s takovým odstupem od předchozích, nějaká rekapitulace následného jeho života by nemusela vadit. Osobně mi poslední kapitola s jeho počátky intrik a "odstraňováním překážek" úplně nestačí, ačkoli je to hezkým nastíněním.

3 11.03.2022

Jak začít... Romantická linka mi nějak vázla. Možná jsem zhýčkaná v tomto ohledu propracovanějšími knihami, nicméně mě zpočátku hodně rozčiloval přístup Ester k Jonahovi. Její myšlenkové pochody ohledně tohoto mladíka mi zkrátka nedávaly smysl a připadaly mi příliš kvapné. Mimo to se mi však velmi líbilo autorčino zpracování tématu psychických poruch a celkově témat, o kterých se moc nemluví, která na scénu nastoupila zřetelně ve druhé polovině knihy.
Autorčin styl psaní se mi občas i líbil, potažmo styl překladatele, ale trochu mě vytrhávalo užití silných vulgarismů. Nejsem si jistá, jaký výraz autorka použila v originále, nicméně pokud je kniha "slušná" a najednou se objeví slovo jako k*rva, působí to nemístně. Myslím, že by jistě šlo vybrat jinou nadávku. Jako kdyby snad byla čeština chudá na hrubé výrazy.
Bohužel knize musím vyčíst její četné chyby ve formátování, poměrně časté překlepy a pravopisné chyby, které pak mohou rušit při čtení.
A naprosto nejhorší ze všeho mi připadá použití obrázku pavouka na zadní straně obálky. Ač to XY lidí nebude vadit, troufám si tvrdit, že nejeden člověk bude stránky otáčet s respektem a strachem.

1 24.12.2021

Takže. Co k tomu dodat. Vzdáleně, naštěstí, to může připomínat nynější nastalou situaci, nicméně o to právě teď nejde.
Začnu asi technickou stránkou knihy, to bude nejsnazší a nejrychlejší. Co se textu týče, je bezchybný. Nenašla jsem jediný překlik, ani nic podobného, co bych mohla vytknout. Obálka je moc povedená, k příběhu i docela sedí, a nic konkrétního o něm nevypovídá, co by se člověk nedozvěděl z anotace.
Na můj vkus však bylo kostrbaté rozestavění kapitol, kdy se střídala chronologičnost. Na druhou stranu to chápu. Po úplném dočtení a zpětném zamyšlení se, mi to dává tak nějak smysl.
Celkově se kniha jako taková četla docela hladce.
Přejdeme-li plynule k dojmům z příběhu, jsem nějaká nesvá. Nemůžu se rozhodnout, co si o příběhu vlastně myslím. Čtení mi trvalo déle, než bych od tak "tenké" knihy očekávala. Z toho lze vyvodit, že osobně mě do sebe nevtáhla, občas jsem se musela chvíli přesvědčovat, že ji opravdu chci znovu otevřít a ve čtení pokračovat.
Zoo mi občas přišla až příliš paličatá, takže jsem s ní zrovna dvakrát nesoucítila. Teda až na závěr s postelí a posledními komentáři, to jsem uronila i nějakou tu slzičku.

Na závěr vidím další osud knihy tak, že ji propůjčím pár rodinným příslušníkům k přečtení při dlouhých chvílích, a pak poputuje do knihovny, kde bude dělat radost mnohým jiným a vděčnějším čtenářům.

2 20.08.2020

Upřímně, neměla jsem příliš velká očekávání, spíš jsem po knize v knihovničce sáhla proto, že jsem ji chtěla zařadit na přečtenou polici, a začít tak konečně plnit prázdninové předsevzetí. Nicméně mě velmi mile překvapila. Anotaci jsem četla před pár lety, když jsem ji kupovala, teď jsem se nechala svým způsobem překvapit, takže jsem vlastně netušila, do čeho jdu. Od začátku jsem tím pádem neustále byla v mylných "koncích", kdy se mi hlava snažila předpovědět, co a jak se stane, jak to dopadne, atp. O to větší radost z toho mám, protože jsem se vlastně téměř v ničem netrefila.
Z technického hlediska je knížka naprosto v pořádku, snad jen dvakrát někde vypadlo slovíčko, ale to se dá pochopit, není to sto stránková knížka, takže nemám co vytknout. Snad jen obálka se mi úplně netrefila do vkusu, ale tak to je věc druhá. Několikrát jsem se přesvědčila, že obálka vážně není všechno.
Jednu hvězdu ubírám jen pro takovou mou rezervu, kterou si šetřím na srdcovky. Čtyři jsou zasloužené, klidně bych dala i čtyři a půl.
Postavy jsou relativně všechny sympatické, nejednou jsem měla co dělat, abych nezačala křičet vzteky, jak jsem občas soucítila. Žádná se mi však nevryla do srdce natolik, abych si i za pár let vzpomněla na Ange, nebo Sama, nebo Liv, a řekla si: "Jo, tak to si chci připomenout."

1 23.07.2020

Jedna z předností knih jsou šifry, které autorka (později i překladatelé) mistrně zakomponovala do díla. To bohužel nemění nic na faktu, že jsem z té knihy nějaká nesvá. Pořádně nevím, co si o ní myslet.
Četla se mi opravdu dlouze - naše místní knihovna se pyšní dvouměsíční výpůjční dobou, a já i tak byla nucena si dobu prodloužit, protože nerada nedočítám knížky. Když jsem se do ní zabrala, šlo to hladce, hltala jsem stránku za stránkou, trochu se však bojím, že jen kvůli tomu, abych znala další slovo do tajné zprávy. Ale jakmile jsem ji na chvíli zavřela, jen těžce se mi ji zase otevíralo.
Postavy mě nijak nechytili za srdce, nevytvořila jsem si žádného oblíbence, ani vyloženě nesnesitelného padoucha. Pravdou je, že toto píši již s odstupem dvou dalších knih, takže mi možná něco vypadlo, ale to jen dokazuje fakt, že mě nijak neuchvátila.
Upřímně, jako mnozí jsem si ji vybrala spíše kvůli nádhernému zpracování obálky, spíš než kvůli zaujetí z anotace. Druhý díl jsem si vypůjčila částečně taky kvůli potisku, ale převážně jsem se chtěla dozvědět, jak to bude pokračovat. Jak se Lučištník vyrovná se stíny minulosti, a jestli spolu se Sefií porazí tyrany. Nicméně teď, po dalších příbězích z úplně odlišných světů, držím pokračování v ruce a napadá mě snad jen "Proč bych ji měla číst?". To pak o něčem vypovídá.

Samozřejmě nikoho nechci odrazovat, dále pod mým příspěvkem, později i v hromadě dalších nad ním, se mnoho čtenářů/ek shoduje, jak je kniha báječná, jak ji doporučují a těší se na pokračování.
Takže už jen dodám - směle do toho a utvářejte si názory sami, na hodnocení cizích nezáleží!

2 12.02.2020

Pozorovatelka rozhodně nepatří mezi knihy, které si musíte zamilovat. Ona spousta komentářů je k ní také dost skeptická. Bohužel musím přiznat, že oprávněně. Říct, že mě zklamala by asi bylo hodně silné tvrzení - poněvadž jsem se napřed mrkla na pár komentářů, i když jen nerada. Dle mého názoru by se člověk neměl nechat ovlivnit komentáři a přístupy druhých. Na druhou stranu je však pravda, že v leckterých případech není na škodu informovat se lehce předem a pak nebýt tak moc zklamaný, - ale co si budem, dvakrát nadšená z ní také nejsem (mnozí příbuzní jsou mi svědkem).

Co se technické stránky týče, vyskytla se sem tam korekční chybička, ale jen v tak malém počtu, že by se to dalo považovat za zanedbatelné množství.

Z hlediska obsahu - no, to už je jiná. Nemůžu úplně souhlasit s některými komentáři, které jsou příliš skeptické a považují autorku za "vykradačku pohádek", protože to by pak všichni spisovatelé byli svým způsobem vykradači. Slečna Bright se, stejně jako osmdesát procent jiných, jen nechala inspirovat, propojila známé s novým, a troufale nám předložila knihu plnou romantiky, podlých skutků, mladé naivity a (to musím uznat) nečekaných zvratů.
Mohla bych dílo přirovnat k jiným, mnohdy o dost zdařilejším dílům, stejně tak bych ale mohla jen napsat esej o tisíci slovech pojednávající jen o názvech knih, které se byť počátečním "Bylo nebylo" podobají, a vyšlo by to nastejno.
To ale dělat nechci. Chci jen budoucí čtenáře (kteří se nechají unést názory druhých v komentářích) upozornit, že pokud čekají skvost v podobě druhého Shakespeara, převtělení Orwella, nebo snad nový svět od Rowlingové, pak je Pozorovatelka asi trochu zklame. Ale pokud si jen chcete přečíst nějakou oddechovku, skoro až jednohubku, a nevadí vám možná až přemíra klišé, pak je tato kniha pro Vás.

12.02.2020

Abych pravdu řekla, četla se dobře. Snad každá kniha je ze začátku trochu nudná, než se do ní čtenář dostane, a ani Protivníci nejsou výjimkou. Avšak následně mě dokázala celkem slušně vtáhnout a tvrdošíjně držet, dokud jsem stránky nezaklapla.

Nicméně nelze přehlédnout fakt, že ač jsem se ještě nepodívala, kdo přesně je zodpovědný za korekturu textu, jediné, co dotyčnému zaměstnanci v odpovědném nakladatelství můžu doporučit, je zapnout si korekci ve Wordu, nebo si zopakovat pár hodin ze školy. Uznávám, že kniha je to obsáhlá, ale pak mi tedy někdo řekněte, proč kupříkladu Bouře mečů na svých stránkách neukrývá jedinou chybičku - co se jazyka českého týče.

Abych se ale nezaobírala jen technickou stránkou díla..
Těžko posoudit, jestli byl příběh natolik originální, že jsem spoustu událostí nečekala, nebo jsem jen vnitřně potlačila zlozvyk snažit se předvídat následující slova. S klidným srdcem však můžu říct, že konec mě z hlediska obsahu nehorázně rozčílil a nemůžu se dočkat, až vyjde poslední díl. To možná zní trochu přehnaně - nemůžu se dočkat, až se dozvím pokračování, ale asi bez toho vědomí dokážu žít.

2 11.02.2020

Upřímně? Asi mi bouchne hlava. Prostě udělá BUM.
Teda, ne, že by kniha byla až tak skvělá, jen nějak nemůžu vstřebat všechny ty události, to je celé. Nechci tím ani říct, že je špatná, to ne. Na to, jak je tlustá, se četla velmi hladce, rychle a snad by mohla i krásně, bohužel však byla plná korekčních chyb. Na příběhu to samozřejmě nic nemění, jen to trochu kazilo soustředění a konečné duševní propojení s knihou.
Z počátku bych se bez rozmýšlení zařadila mezi Anarchisty, ale postupem času, kdy samotná hrdinka začala více pronikat do tajů Centrály a Rady jsem nabyla dojmu, že nejlepší cestou je být obyčejným člověkem. No vážně, kdo by dobrovolně chtěl mít co do činění s takovým chaosem (ať už na té či oné straně)?

2 03.11.2019

Nejmenuji se Will Grayson, ale Drobka Coopera si vážím.

Oba autoři jsou - jak jen to říct jemně - "jednodušší". Jejich knihy jsou skvělé, promyšlené, ale co si budem, jsou také dost předvídatelné. Možná proto jsem od Willů Graysonů nečekala úplně kdovíco, ale ve výsledku má očekávání předčili. Což je jedině dobře.
Nejste-li detektiv zrozený z několika načtených kriminálek, budete občas i některými zvraty lehce překvapeni. To také knihu posouvá zase o kousek výš. Stejně tak různé pohledy na téma homosexuality (ano, není žádnou novinkou o tomto psát, ale osobně jsem zatím nenarazila na knihu, která by popisovala oba pohledy - jak gaye tak i "heteráka").

Dalším plusem by se asi dal považovat i lehce psychologický podtext, ale spíše mi připadá jako mínus. Ne, že by zpracování bylo nepovedené, jen mi přijde, že je to podle autorů až příliš jednoduché. Davidův Will ve mě lehce vzbudil pocit, jako by bylo normální, že vám jednoho dne někdo nakrásně zkazí iluze a vy si hned uvědomíte, že rodina je důležitá a bla bla bla. (Je důležitá, to ano, ale nic se neděje z minuty na hodinu...)

Nicméně je to fajn počteníčko, které oceníte mezi jednotlivými díly nějaké například hodně propracované fantasy série (pokud nejste fantasy milovník a nehltáte draky pětadvacet hodin týdně) nebo i jen mezi prací, jako takový jednodenní oddych.

3 12.04.2019

Kniha je opravdu hodně jednoduchá.
Na první pohled by mohla svou tloušťkou odradit, ale styl, kterým je psaná, prostě potřebuje roztáhnout. Ani si nevšimnete, že už jste za polovinou, natož na konci.

Je pravda, že obsah děje je strašlivě předvídatelný, kolikrát máte chuť položit knížku se slovy, že taková blbost vám přece nebude brát tak cenný čas. A já s vámi souhlasím. Opravdu to není žádné veledílo, které by za každou cenu vyžadovalo pozornost, ale jako uvolnění a oddych od dnešní napjaté doby určitě postačí. Svým vtipem si nemusí získat přízeň naprosto všech, ale své publikum si určitě najde.

Z toho plyne: Pokud je vám na nic a chcete rozveselit, dejte knize šanci. Jinak si najděte něco smysluplnějšího...

2 13.04.2018

Zásadně nepíši komentáře. Vždy, když se mi něco honí hlavou, nechám si to pro sebe, ale tohle se mi hlavou bude hnát asi ještě příliš dlouho na to, abych to mohla jen tak přejít.
Valná část komentářů k téhle knize apeluje na pedagogy, žáky a celkově na školství jako takové, že by se svět měl více zaměřit na šikanu. Souhlasím, že je to závažný problém. Taktéž souhlasím, že by si tohle mělo přečíst větší množství lidí.
Avšak to není důvod, proč chci 'přispět' svým názorem. Mě osobně nejvíce mrazí z toho, kolik detailů si Jonathan pamatuje. Nevěřím, že by se autor své čtenáře pokoušel mystifikovat, jen mě prostě udivuje lidský mozek. Minimálně já osobně bych čekala, že při takovém utrpení se bude snažit tělu nějak ulehčit. Že vydá nějaký rozkaz, aby dotyčný omdlel, nebo něco podobného.
Nicméně kniha mě téměř pohltila. Ne úplně na sto procent, ale neměla k tomu daleko.

A jenom taková rada naprosto vytržená z kontextu pro ty, kteří rádi čtou při cestování vlakem, či autobusem: při cestě nečtěte knihy, které vás nějak pohlcují, ať už naprosto, nebo jen polovičně, protože je velmi snadné přejet stanici, na které máte vystoupit.

1 26.09.2017