Jadla
komentáře u knih
Jako v nebi, jenže jinak
Aleš Palán
Už mě tak neohromila, jako prvni díl, ale měla jsem pocit většího pochopení, spriznenosti. Nevím přesně proč, snad je méně podivínská. Příběhy některých lidí mi připomínaly Hrabalův titul Perlička na dně. Skromnost, nedravost, ohleduplnost jsou utěšující, i když se o nich jen čte.
HHhH
Laurent Binet
Velmi mne autor zaujal a oslovil. Knížky cizích autorů o českých událostech a osobnostech mě zajímají vždy. Naopak knížky o druhé světové válce téměř nečtu, hrozně mě rozrušují, trápí, nemůžu pak spát a je mi z nich hodně úzko. Tahle je ale výjimečná tím, že tváří v tvář té odlidštěné mašinérii na hrůzu a děs nejste sami. Je s vámi s osobním prožitkem právě autor. Nemusíte s ním ve všem souhlasit, ale máte ho při sobě.
Pro mě neskutečný čtenářský zážitek. Merci :)
Běží liška k Táboru
Ferdinand Krch
Nádherná. Moc hezké, úměrné ilustrace, žádná přeslazená kýčovina. Verše jsou dobře volené pro nejmenší děti, rytmické, rýmované, zachycují to, co se děti mají od malička učit, první počítání, zvířata, lidé, příroda. Smysluplné je i opakování motivů, dítě si může snáze fixovat a procvičit paměť. Při dalším čtení si už vybaví známá slova a může zkoušet říkat s rodičem. Teď, když vidí dcera kdekoli obrázek lišky, spustí Běží liška k Tábolu, nese pytel zázvolu.
S dětmi čtu hodně, staré, nové, přeložené, domácí, co se dá a popravdě současná produkce pro děti hodně pokulhává. Některé veršovánky nemají ani uvedeného autora a při čtení mě napadá hned několik důvodů...
Bylo by skvělé, kdyby byla znovu vydaná.
F. L. Věk I.-II.
Alois Jirásek
Mám ráda obsáhlé příběhy. Pořádně tlusté knížky a vícedílné romány jsou prostě mou krevní skupinou. Výhoda je, že obvykle i dobře vypadají v knihovně:)
F.L.Věk je úžasný. Nejprve jsem viděla asi dva díly toho černobílého seriálu, ale nechtěla jsem čekat zase týden na další díl, tak jsem otevřela knihu a už ji neodložila. Doba probouzejícího se národního vědomí, obnovy češtiny, doba odvážných moudrých mužů, ale i velkých celospolečenských reforem, jako by se v život obracelo rčení o tiché vodě.
Četla jsem a četla, o Thámovi, fandila Krameriovi, úplně vidím starouška Dobrovského, hrozivého pana otce Věka, tiché a velebné prostory zrušených klášterů, plné ulice Pražanů, když přijížděl císař ke korunovaci, požár Věkova obchodu, slyším kostelní varhany, pochod vojáků, pleskání deště na venkovských rozbahněných cestách. Pro mě jde o úžasné zobrazení jedné epochy.
A abych nebyla zase tak nadšením rozohněná, v posledním díle mi moc a moc chybělo zachycení nálezu Rukopisů. To si Jirásek mohl odpustit o nich takhle takticky pomlčet.
Nulté číslo
Umberto Eco
Úžasná kniha, poutavé čtení. Z toho, jak je aktuální, se tají dech. Eco umí výborně vymyslet omáčku, co by kdyby, možná. Ale zásadní je, že tím v prostinké, poněkud nechutné nahotě ukazuje sílu médií a těch, kterým patří.
Poslední útočiště
Raymond Chandler
Whisky, ostří hoši, soukromá očka, dámičky, tabákový dým, kabarety, zaplivané pajzly, mrtvoly, krev, modřiny, rány, podrazy i rytířství. A znovu whisky. Tak hezky se o tom čte z bezpečí teplého, měkkého domácího útočiště!
Planeta je prga
Petr Hauzírek
Čteme ji s dětmi denně, a když zrovna nečteme, slyším z pokojíčku dětské bojovné hlásky Na Puchlanááá... Máme ji už celkem jetou, izolepou spravovanou, protože ji pořád prohlížejí, "čtou", všude tahají s sebou. Přala bych vícero dětským knížkám, aby byly takhle zdařilé a oblíbené.
Pro Tebe
Pavel Čech
Nejraději mám ten o třešních. Je v něm tolik lásky, pokoje, vzájemnosti! Kdybych mohla, měla bych velké reprodukce obrázků doma na zdech a dívala se na ten nejprostší a nejčistší příběh života každý den.
Saturnin zasahuje
Miroslav Macek
Vypadá to, že se autorův styl usadil, celé vypravování je méně křečovité, čtivější, vlídnější než první díl pokračování. Méně zbytečné výpomoci z originálu, osobitější a tím i vydařenější. Dobře dávkované lahodění sentimentální strunce čtenáře, což jsem s potěšením přijala.
Slabikář návštěvníků památek
Jaroslav Herout
Mám ji už úplně salátovou. Jednoduše, jasně, stručně a věcně vysvětluje základní pojmy, ilustrace jsou názorné. Mnohé už zapomínám, ale je prima vědět, kde hledat a najít.
Malé ženy (převyprávění)
Jindřiška Smetanová
Moje srdeční záležitost. Byla by mezi těmi, které bych si vzala s sebou na pustý ostrov. Dostala jsem ji od maminky, když ji Albatros čerstvě vydal a šlo o lásku na první čtení. Byly jsme tehdy (a pořád jsme) čtyři holky, co jsme spolu vyrůstaly. Měla jsem rozdělené, která jsme která, Markéta, Jo, Líza a Amy. Mockrát jsem si v životě vzpomněla na skromnost, trampoty, dobrotu, poslušnost, odhodlanost děvčat Marchovic. Sice žijí v jiné době, ale rodina, přátelství, trápení zůstává stejné napříč generacemi.
Letopisy Narnie – komplet
C. S. Lewis (p)
Mám je prostě ráda. Autorova imaginace je prvotřídní, příběhy jsou průzračné, ale nechybí jim hloubka.
Vždycky jsem měla nejraději Kůň a jeho chlapec, ale i ostatní díly si sem tam znovu připomenu poslechem nebo četbou.
Tři mušketýři
Alexandre Dumas, st.
Znala jsem jen staré filmové zpracování, ale díky Patřičné čítance mi to nedalo a chtěla jsem si tenhle pomalu zapomínaný román přečíst. A jak jsem začala, nemohla jsem přestat! Je to mnohem plnější, poutavější, bohatší příběh než ten, který jsem znala z televize. A také nakonec o dost smutnější.
Paní z neděle
Carlo Fruttero
Zpočátku jsem se obtížněji začítala, italská jména postav pro mne byla nesnadná k zapamatování, ale po několika stránkách mě příběh pohltil. Není banální, autoři před čtenářem nádherně rozvíjí zápletku, děj graduje, jak má, a vše korunuje líčení Turína, jako byste téměř slyšeli, jak na ulicích pracují stroje a hlučí proudy lidí a aut. Působivé!
Toulky světem malířství
Wendy Beckett
Dostala jsem ji jako dospívající děvče pod stromečkem. Rozplakalo mě to radostí. Je to krásná knížka obsahem, formou i jistým poselstvím. Zabývá se velkými lidskými díly a není velikášská, je milá.
Filosofská historie
Alois Jirásek
Měla jsem ji vždycky ráda, od Jiráska patří k těm nejčtivějším. Navíc ji asi čteme ve věku, v jaké jsou i její hlavní postavy. Časy se od dob poloviny 19. století vskutku změnily, ale lidé ani moc ne.
"Ó, léta studentská, kdo by z celé duše na vás nevzpomínal!"
Devět bran
Jiří Langer
Nádherná kniha psaná s láskou, nadhledem, vtipem člověka, který píše o tom, co miluje a čeho si váží. Pelmel příběhů vážných, smutných, ale také komických a groteskních, k zamyšlení i pousmání. Některé jsou vysloveně anekdotické. A kdo si rád neposlechne (nepřečte) židovskou anekdotu!
Domnívám se, že lze tuto knihu označit za zdravou esenci židovské zkušenosti, moudrosti a humoru. Snad je právě taková i díky tomu, že je napsána ještě před hrůzou holokaustu.
Markéta Lazarová
Vladislav Vančura
Kniha mne vzala za srdce, neumím přesně vyjádřit, jak na mě zapůsobila, je taková křehká a zároveň drsná. Ovšem Vančuru není možné neobdivovat a nezbožňovat!
Stříbrný vítr
Fráňa Šrámek
Po letech si už přesně nevzpomínám na děj, ale řesně se mi vybavuje dojem, který jsem při čtení a hlavně pak po dočtení knihy měla. Jan Ratkin na mě silně zapůsobil, klobouk dolů, pane Fráňo Šrámku!