Jaehyun
komentáře u knih
Hra o dědictví
Jennifer Lynn Barnes
Byla jsem trochu skeptická, jestli se mi bude kniha líbit nebo ne a šla jsem do ní s nulovým očekáváním. Začátek jsem poslouchala jako audioknihu v aj a zbytek četla jako knihu v čj.
Už po první kapitole mě to však překvapivě chytlo. Líbil se mi styl psaní a krátké kapitoly, díky kterým jsem měla knihu přečtenou během chvilky. Žádná z postav mi nebyla nesympatická, dokonce ani ta hlavní a nejvíce mě i přes svou škrobenost na začátku zaujal Garyson. Líbilo se mi, že tam má každý nějaké tajemství a i když byl tento díl soustředěný převážně na dva ze čtyř bratrů, tak doufám, že v dalším díle se dozvíme něco víc i o ostatních dvou, kteří tu zatím neměli moc šancí se projevit.
Bavilo mě i to napětí, chtěla jsem vědět, proč si miliardář Tobias Hawthorn vybrat zrovna Avery. Mám už nějakou svoji teorii, tak jsem zvědavá, jestli se mi potvrdí. Dalšího dílu už se nemůžu dočkat.
Zámek z pavučiny kouzel
Sophie Anderson
Olja žije s rodinou na starém zámečku, kde se v jedné z kupolí nachází kouzelná brána, za kterou se skrývá celý magický svět, ovládaný všemocným černokněžníkem. Čas se krátí a aby Olja zachránila svou rodinu před proudy magie, která uniká do jejího světa v podobě ničivé bouře, musí se vydat spolu s magickými bytostmi na záchrannou výpravu.
Od autorky už jsem četla Chaloupku na muřích nožkách, která se mi opravdu líbila a tak jsem chtěla zkusit i něco dalšího. No a opět jsem narazila na skvělý příběh.
Příběh o přátelství, magii a o tom, že domov není jen místo, ale jsou to především lidé, se kterými ho sdílíte.
Knihy od této autorky můžu vřele doporučit, ať už dětem tak dospělým.
Než vystydne káva
Tošikazu Kawaguči
Pěkná obálka i nápad, ale obsahově se mi kniha moc nelíbila. Čekala jsem něco jiného, dost jsem se u čtení nudila a poslední příběh už jsem ani nedočetla. Navíc mi vadilo to věčné opakování pravidel kavárny.
Nový domov
Leslie Connor
Knížka se mi líbila, ale místy byla docela morbidní až depresivní. Nejsem už cílová skupina, takže nemůžu říct, jak na knihu budou nahlížet mladší čtenáři. Já tedy čekala něco jiného, měla jsem to jako takovou četbu na relax, takže mě to pak přepadlo nepřipravenou. Nicméně líbil se mi styl psaní, prostředí i hlavní hrdinka. I přes některé popisy bylo na knize něco, co mi i po dočtení dlouho zůstávalo v hlavě. Knihu byl doporučila tak 50/50 záleží na tom, komu ji budete číst, popřípadě kupovat.
Slunce a hvězda
Rick Riordan
Nevím, proč jsem si myslela, že tuhle knihu můžu číst aniž bych znala sérii Percyho Jacksona... Takže to nedoporučuji ani zkoušet.
Když opustím od toho, že nevím co mají postavy za sebou a hodně jmen a situací bylo mně neznámých, tak to bylo fajn. Chvilkama mě to bavilo, chvilkama se to táhlo a přišlo mi, že se tam řeší furt to samé dokola. Navíc jsem se nedokázala vžít do postav ani si ten děj pořádně představit.
Chci si někdy přečíst i Percyho Jacksona a kdo ví, když se mi ta série zalíbí, dám téhle knize ještě šanci a třeba ji ocením víc, ale teď dávám 3 hvězdičky. Asi jsem měla od knihy jiná očekávání a pak jsem byla zklamaná.
Jsme nevyhnutelní
Nofreeusernames (p)
Po přečtení všech autorčiných knih mužů říct, že tahle byla asi nejlepší. Hlavní hrdinka nebyla tak otravná jako ty předchozí a ani love interest nebyl tentokrát na ránu. Na druhou stranu na něm ale nebylo nic extra.
Pokud byste se chtěli do jejích knih pustit, tak doporučuji tento díl, ty ostatní už jsou jen horší a horší.
Temná krása
Mary E. Pearson
Tak tato série pro mě byla celkem překvapením. Ano, ten první díl nebyl nic moc, ale líbilo se mi, jak si myslíte, že víte kdo je vrah a kdo je princ a autorka vás ke konci vyvede z omylu. To mě přimělo číst dál.
Druhý díl se mi líbil mnohem víc než první, bavilo mě se seznamovat s Vendou a jejím lidem a zvyky. Dozvěděli jsme se tu víc i o Kadenovi. Občas se to trochu táhlo, ale jindy mi zase stránky utíkaly pod rukama. A na konci se opět stalo něco, co mě přimělo číst dál.
Třetí a závěrečný díl mě bavil stejně jako ten předchozí a užívala jsem si každou stránku. Líbilo se mi, že se nejedná o žádný milostný trojúhelník, protože ať se to tak může na první pohled zdát, není to pravda. Lia je zamilovaná do prince a je to něj zamilovaná celou dobu a zabijákovi, který je zamilovaný zase do ní, to dá jasné najevo už od první chvíle. Taky se mi líbilo, jak si s princem navzájem důvěřují.
Co mi trochu vadilo, byl nedostatek magie, protože co si budem, nebylo ji tam ani co by se za nehet vešlo a občas se ten děj táhl. I tak jsem si ale celou sérii moc užila a uvidíme, možná si ji někdy přečtu znovu.
Sečteno a podtrženo, celou sérii můžu doporučit!
Recept na lásku
Jarrett Melendez
Tohle bylo na relax hrozně fajn a líbila se mi kresba. Bála jsem se, že to prase bude mluvit, což se naštěstí nestalo, takže palec nahoru.
Blízko
Kevin Panetta
Bylo to fajn, ale ilustrace nic moc, nelíbila se mi ta barva ani kresba.
Panda a dráček
James Norbury
Pěkné ilustrace, ale obsahově mi to bohužel nic neříká. Líbilo se mi to ale víc než Chlapec, krtek, liška a kůň.
Zrádné srdce
Mary E. Pearson
Druhý díl mě bavil o něco víc než první, ale pořád se tam dlouho nic neděje. Spíš se tu seznamujeme s Vendou a jejím lidem a zvyklostmi. Také magie tam je zatraceně málo, ne-li žádná. Je tam jen zmíněná ale vlastně se nikdy nedozvíte, co má hlavní postava vlastně za moc. Bavil mě ale Kaden o kterém se tu dozvíme víc i moraly gray Komizar.
Temné vody
Katherine Arden
Bohužel byl tento díl docela zklamáním. Bylo to fajn, přečetla jsem to během dne, ale první díl to u mě určitě nepřekoná (ani druhý). I když mě knížka bavila, něco ji chybělo a přišlo mi to spíš jako vycpávkový díl, který kdyby nebyl, nic by se nestalo. Čekala jsem trochu víc a ten konec by takový useknutý a nijaký.
Falešný polibek
Mary E. Pearson
Nejvíce mě bavilo prvních 100 a posledních 50 stran, ten prostředek za mě nic moc. Řekla bych, že je to taková seznamovací kniha s postavami a hlavně prostředím a že se to rozjede v dalších dílech, na které jsem zvědavá. Na fantasy tam popravdě ani nebylo dost 'fantasy prvků', spíš bych řekla že žádné.
Druhý díl má být údajně lepší, tak uvidíme.
Bez srdce
Marissa Meyer
(SPOILER) Mayerovou jsem si docela rychle oblíbila a po přečtení Měsíčních kronik se stala jednou z mých oblíbených autorek.
Jelikož mám ráda Alenku v říši divů, tak jsem si tuhle knížku musela přečíst. Příběh byl opět velmi čtivě napsaný a rychle mi ubíhal.
Máme tu hlavní postavu Catherine, která je dcerou markýze, miluje pečení a chtěla by si se svou služkou pořídit pekařství. Bohužel je ale ze strany rodičů nucena do svatby s králem, který je btw o 15 let starší než ona a pořádný hlupák. (17/32)
Jednoho dne je Catherine pozvaná na ples, kde ji chce král požádat o ruku. Než k tomu ale dojde, Catherine uteče do zahrady, kde potká dvorního šaška Šprýma.
Catherine byla jako postava ok, ale skoro celou knihu jsem měla chuť s ní zaklepat a natlouct ji do hlavy trochu toho vzdoru. Měla spoustu šancí se svým rodičům vzepřít a říct ne! Stejně tak měla spoustu příležitostí odmítnou krále nebo mu dát aspoň najevo, že o něj nemá zájem.
Král sám o sobě byl taky perlička, veselý, uhihňaný, upocený a naprosto lhostejný k věcem kolem něj. Choval se jako malé dítě a místo aby řešil závažné věci (např Tlachapouda - halóo), pořádal večírky a předstíral, že se nic neděje.
Šprým byl spolu s Klóbrcem hrozně fajn postava. Postupně se dozvíte, že měl Šprým v Srdcově určitou misi (která jen tak mimochodem nedávala smysl... ) a snažil se, aby se Catherine za krále neprovdala, protože se do ní sám zamiloval. To byla jediná část, která mě trochu nudila, protože se dost opakovala. Pokaždé, když chtěl král Catherine požádat o ruku ji šprým zachránil a svatbu oddálil.
Konec je nám asi všem jasný, ale i tak jsem víc než Catherine litovala Klóbrce.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Knížku jsem dočetla, ale marně jsem hledala ten zmíněný humor a vadilo mi neustálé střídání pohledů. Je to první knížka od autora a asi i poslední, nesedl mi.
Píseň sirény
Alexandra Christo
Na Píseň sirény jsem se dlouho těšila a bylo to pro mě celkem překvapení. Je to takový retelling na Malou mořskou vílu, jen krutější a docela bych si to umělá představit zfilmované.
Navíc se jedná o standalone, což já ráda. Jen tedy překlepů tam bylo docela dost, nicméně za sebe můžu doporučit, pokud máte rádi drsnější pohádky a mořské panny.
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Knížka se mi líbila, díky krátkým kapitolám se rychle četla a líbil se mi styl psaní. Není to ale knížka, co by ve mně zanechala nějaké extra pocity a znovu bych se k ní už asi nevrátila. Nicméně za mě fajn průměr.
Nora trpí depresemi a rozhodne se vzít si život. Ocitne se v půlnoční knihovně, což je místo mezi životem a smrtí, kde si může vyzkoušet, jak by její život vypadal, kdyby se v určitých situacích rozhodla jinak.
Má takový sluníčkový konec typu: Však nemáš důvod mít depky, máš vlastně super život a nemáš si nač stěžovat. (Všechny životy co si vyzkoušela stejně stáli za prd)
Mrtvé hlasy
Katherine Arden
(SPOILER) Předchozí díl mě bavil o kus víc, zřejmě proto, že zkrátka miluju Halloween. Tady máme víc hororových prvků, které jsou skvěle napsané, ale nečekala jsem, že to bude tak moc navazovat na první díl. Čekala jsem stejné hrdiny ale jiné záporáky. Tento záporák mohl klidně zůstat v prvním díle, kam se skvěle hodil a tady mohla vládu převzít pouze duchařina a děj se mohl odehrávat třeba za rok od Zrádných mlh.
I tak mě ale knížka bavila, měla jsem ji přečtenou během jednoho dne a jsem zvědavá na další díly. :)
Ve stínu Hvozdu
Naomi Novik
Nebudu hodnotit, protože jsem knížku nedočetla. Skončila jsem na 150 straně a i těch 150 stran se na mě straně táhlo a nebylo tam nic co by mě zajímalo natolik, abych to dočetla do konce.
Dcera zimy
Vladimíra Šebová
Většinou mám s českými knihami docela velký problém, tím spíš mě Dcera zimy překvapila tím, že se mi líbila a bavila mě.
Je to příběh dvou sester Vesny a Morany, které sužuje kletba. Vesna je pěkná ale naivní blondýnka plná života, která miluje květiny a vyhledává lásku. Jejím prokletím je věčné znovuzrození. Morana je jejím opakem, černovlasá, vyhublá a bledá jako sama smrt, kterou se také stala.
Jsou tu dvě dějové linky. První se odehrává ve 12.století předtím, než Moranu a Vesnu postihne kletba a druhá je z 18. století, kdy se sestry snaží kletbu prolomit. Poslední část se odehrává v současnosti a je z nich všech podle mě nejslabší a nejméně záživná.
Příběh jako takový se mi líbil, upoutal mě hned ze začátku, postavy za mě také super a dobře se mi to četlo. Na českou knihu to pro mě bylo příjemné překvapení.
Teď ale mínusy. Vadilo mi to, že se spousta informací neustále opakovala dokola a postavy neměli prakticky žádný vývoj a pořád se chovali stejně. Taky by mi nevadilo, kdybychom se o některých vedlejších postavách dozvěděli něco víc.
I přes to však dávám 4 hvězdičky, protože jsem si knížku užila.
@jenny.knihovna