JajaD13 komentáře u knih

Dostala jsem je od tety a dodnes je miluju. Velmi zajímavé pohádky, pro nás dost nezvyklé. Už jen ta exotická jména...

30.09.2022

Autorka píše čtivě, to se jí musí nechat. A za to dávám ty dvě hvězdičky.
O Kateřině Parrové nemám načteno tolik, abych dokázala posoudit, jak moc popustila autorka z uzdy svou fantazii ohledně její osoby. Takže co se Kateřiny samotné týče, beru, co se o ní v knize píše.
Měla před Jindřichem dva manžely (i historikové celá staletí zaměňovali jejího prvního mladého manžela za jeho starého příbuzného, proto z toho chudák Kateřina vyšla jako "ta, co měla - včetně Jindřicha - tři staré manžely"), milovala Thomase Seymoura, vzala si Jindřicha, přežila ho, vzala si Thomase...
Ale co předvádí s jinými postavami, to mi hlava nebere.
Zamění Thomase Seymoura s Thomasem Culpeperem - Culpeper byl ten, kdo pravděpodobně znásilnil ženu správce obory, ne Seymour.
Taky popisuje Jane Rochfordovou, vdovu po bratrovi Anny Boleynové, jako stařenu - přičemž Jane bylo v době popravy 37... Byla šílená, ale stařena fakt ne.
A jako bonus nechá umučit švagrovou Kateřiny Parrové, přičemž dotyčná si vesele žila na dvoře Alžběty I. a Kateřinu Parrovou přežila o 23 let...
Trochu se bojím vrhnout se na další knihy, které tu od ní mám. Aby mi nepraskla cévka.

1 25.07.2021

Philippa Gregory patří mezi mé oblíbené autorky, byť se v tudorovských skupinách na fb lidé smějí těm, kdo o sobě říkají "vím vše o Tudorovcích, četla jsem knihy Philippy Gregory".
Philippa píše čtivě a živě a ráda používá svou fantazii. Nicméně vychází z historických faktů a to, že dokáže zpopularizovat anglickou historii širšímu okruhu čtenářů, je skvělé.
Ani tento román, psaný z pozice Jindřichovy sestry Markéty Tudorovny, není výjimkou. Markéta, ovládaná do značné míry svými city a s tendencí vybírat si komplikované partnery, soupeří se svou o mnoho krásnější sestrou Marií a královštější švagrovou Kateřinou Aragonskou, aby ve finále zjistila, že jejich soupeření nemá vítězku... Úžasná kniha o třech pozoruhodných ženách, které toužily po obyčejném štěstí.

Díky této knize jsem "objevila" spisovatelku Alison Weir.
Ta dáma píše neuvěřitelně čtivě a plasticky. Její podání tragického osudu devítidenní mladičké anglické královny Jane Grey mě uchvátilo a samotná Jane se stala jednou z mých oblíbených hrdinek anglické historie.

Tady si tedy Alison Weir dovolila pustit fantazii na plné obrátky. Ale není to na škodu věci! Kniha plasticky popisuje život zdánlivě neúspěšné Jindřichovy manželky, která, jak historie ukazuje, byla vlastně velmi úspěšná. Vždyť která z jeho manželek skončila jako jeho oblíbená kamarádka a bohatá a nezávislá žena? A co víc - s hlavou na krku...
A Alison dokázala téhle zpočátku nemotorné vlámské princezně vdechnout život.

5 15.07.2021

Pro mě je Jana Seymourová ženou, která vystoupala vzhůru po zádech své předchůdkyně. A mám jí to za zlé, byť Anna Boleynová udělala totéž.
Nicméně díky umění Alison Weir se pro mě Jana stala laskavou ženou, která aspoň na chvíli dala vrtkavému a paranoidnímu králi klid. A co víc, dala mu syna...
I když mi Jana původně připadala nudná, kniha ji popisuje natolik poutavě, že těch 480 přečtěte jako nic.

7 15.07.2021

Skvěle napsáno! Anna Boleyn patří mezi nejkontroverznější a nejzajímavější ženy v historii Anglie, a nejen Anglie. Žena, která dokázala uchvátit krále Jindřicha VIII. natolik, že kvůli ní pohnul doslova nebem a zemí. Inteligentní, vzdělaná, šaramantní Anna nedala Kateřině Aragonské šanci...
Doplácí na to, že nedokázala dát Jindřichovi syna, a po vykonstruovaném procesu končí jakožto první anglická královna na popravišti.
Alison Weir je výborná autorka a detailní popis popravy Anny B. dokázala podat natolik živě, že jsem nedokázala zadržet pláč.

11 15.07.2021

Kateřina Aragonská patří k mým nejoblíbenějším ze šesti manželek Jindřicha VIII. Královna každým coulem, milující a oddaná králi a Anglii.
Žena, která měla smůlu, že nedala králi dědice mužského pohlaví... Stárnoucí královna je nahrazena jinou ženou, ale o práva svá a své dcery bojuje až do hořkého konce.
A Alison Weir to umí neuvěřitelně živě popsat. Četla jsem od ní už několik tudorovských knih a opět nezklamala.

4 15.07.2021

Mladá, naivní, plná života... Takovou jsem si Kateřinu Howardovou představovala na základě všech knih, které jsem četla, a filmů, televizních seriálů a dokumentů, které jsem viděla.
A Alison Weir ji takto plasticky vylíčila. Kateřina patří mezi ty z Jindřichových manželek, ke kterým nemám zvláštní vztah. Nepatří jí moje obzvláštní sympatie, spíš soucit s jejím koncem, zvlášť tváří v tvář faktu, že skončila na popravišti tak mladá.
Kolikrát jsem si o ní říkala, že tomu všemu šla vlastně dobrovolně naproti! A přesto vypravěčské umění Alison Weir dokázalo, že jsem se na konci knihy zoufale rozplakala. Dobrá práce, Alison.

3 15.07.2021

Pánové Burian a Augusta stojí za mou posedlostí paleontologií. Jako malé dítě jsem měla sešitek, kam jsem si zapisovala jednotlivé dinosaury, včetně jejich znaků, potravních zvyklostí a různých zajímavostí.

6 08.04.2021

Jedna z knih, která formovala moje dětství. Díky panu Augustovi a Zdeňku Burianovi nekoukám na Jurský park jako totální ignorant.

5 08.04.2021

Stejně jako u mnohých jiných u mě Augustovy knihy nastartovaly celoživotní zájem o paleontologii. A ty Burianovy ilustrace! To je skvost!

4 08.04.2021

Druhý díl mé milované knihy z dětství. Dodnes se k ní ráda vracím. Čas jí neublížil.

2 08.04.2021

Moje guilty pleasure z dětství. Strom na dětském hřišti se kouzlem proměnil v tank a já, copatá nohatá holka, v krásnou Marusju. A můj Janek byl taky parádní borec.
Ke knížce se vždycky ráda vracím, připomíná mi kouzelnou dobu, kdy se každý venkovský voříšek jmenoval Šarik.

5 08.04.2021

První díl jsem ještě zvládla, ale tímhle jsem se už nedokázala prokousat. Mateřství z autorky neučinilo toliko Wonder Woman, ale rovnou Velikou Matku. Na to fakt nemám. :D
Sebestředných žen je všude plno, nač o nich ještě číst...

1 08.04.2021

Chaotické, divné... Čekala jsem asi něco jiného. Dočkala jsem se knihy, kde se autorka opakovaně poklepává po rameni, jaká je skvělá.
V Paříži jsem nežila, mám za sebou jen hromadu delších či kratších návštěv, ale rozhodně bych si místo autoadorování přečetla, jak lze získat onen pověstný šmrnc, jimž Pařížanky oplývají.

1 08.04.2021

Opět Kathleen Winsor a opět stejný problém jako u Věčné Ambry - strašně mě štvali jednotliví hrdinové. Knihu jsem kvůli znechucení jejich charakterem přečetla až napodruhé. Co člověk, to s prominutím hajzl.
Opět, stejně jako Ambra, psáno poutavě a plasticky, ale proč tam proboha nemohl být aspoň jeden sympatický tvor?!

1 08.04.2021

S Kathleen Winsor mám problém. Její hrdinové mě neskutečně iritujou. Ambru bych občas za její názory kuchla. O Brucovi nemluvě. De facto v knize není nikdo, koho bych si pozvala domů na pokec.
Ale příběh je tak fascinující, vše barvitě a plasticky popsáno, hrdinové bezcharakterní, ale tak uvěřitelní, že celou knihu přečtěte jedním dechem. A ještě se bezděky poučíte o dvoře anglického panovníka Karla II. Hodně dekadentním dvoře...

6 08.04.2021

Drsné prostředí, drsná kniha, jednoduchý styl vyprávění, plasticky popsané postavy spoluvězenkyň. Zachovat si v takovém prostředí glanc a zdravý rozum je pro mě nepředstavitelné. Paní Kantůrková, klobouk dolů.
Kniha mě vedla k přemýšlení, jak bych to v takovém prostředí zvládla já... Nevím, asi by mi s prominutím jeblo...b
Stejnojmenný seriál stojí za vidění, herecké výkony jsou top.

7 08.04.2021

Drsný pohled na to, co s životem úspěšné novinářky udělá odhalená nevěra jejího manžela. Rozbitý vztah, rozbitá hlavní hrdinka, která se z krásné úspěšné ženy mění ve věčně opilou mátohu, rozbité dítě, které trpí rozvodem rodičů. Za pomoci zkušeného psychologa se hlavní hrdinka dává pomalu do kupy a snaží se zachránit, co se dá.
Smutný příběh o rozpadu jednoho manželství, ale i o naději.
Stejnojmenný seriál stojí za vidění. Ivana Chýlková v hlavní roli nemá chybu.

1 08.04.2021