Jakira komentáře u knih

Zase tomu něco chybělo. Konec se mi zdál dost odbytý a napětí se bohužel nedostavilo. Každopádně platí, že Bryndza je vhodný jako odpočinkové čtení na dovolenou.

3 22.09.2018

Bylo pro mě hodně náročné knihu přečíst, protože mi příběh o Grace způsoboval až fyzickou nevolnost. Sama jsem poměrně krátce vdaná a tohle bylo tak trochu jako zlý sen. Hlavně z počátku, kdy Grace zjistila o co jde, mi bylo při čtení velmi velmi úzko. Mrzel mě jen na můj vkus uspěchaný a nedotažený konec, ale jinak knihu hodnotím pozitivně.

3 25.01.2018

Neurazí, nenadchne...nevím, jestli jsem těch severských krimi nepřečetla už moc, že mě teď už jen tak něco nenadchne, nebo je to v něčem jiném. Kniha se četla dobře, postava hlavního vyšetřovatele byla sympatická, ale teď s odstupem několika měsíců po přečtení vlastně už nemám co jiného napsat, protože nic jiného mi z této knihy v hlavě nezůstalo...

3 25.01.2018

Opravdové pohlazení po duši.

2 08.08.2022

Po Lovci králíků, podle mého nejhorším dílu série, a Lazarovi, díle přitaženém za vlasy, kdy vám obočí leze do neskutečných výšin na každé stránce, jsem nic nečekala a knihu četla už jen ze setrvačnosti, protože když už, tak už a série se proste dočíst musí. Nakonec jsem byla i docela překvapená, že to po 2 dílech byla opět detektivka, co se dá číst. Dokonce jsem se nachytala, a přestože jsem myslela, ze viníka jsem odhalila celkem brzy, bylo vše úplně jinak. Porad je to velmi nenáročné a oddechové čtení, které v člověku nezanechává hlubší stopu a za pár týdnů už si ani nevzpomene, o čem kniha byla, ale proč ne.

2 21.04.2021

(SPOILER) Dlouho jsem majora Servaze odkládala, protože přece jen s malým dítětem se mi lépe čtou kratší příběhy, kde snáz udržím pozornost, když se třeba i týden ke čtení nedostanu. Ale byla jsem překvapená, jak hladce se kniha četla a stránky ubíhaly samy. Celkově je to za mě moc povedená detektivka, která měla hlavu i patu a hlavně i přes značnou délku nebyla nudná. Jen mi trochu chybělo v závěru nějaké bližší vysvětlení jak pachatelé svůj čin provedli a jak to s některými z nich dopadlo (třeba vrchní sestra). I některé další věci mi přišly, že se nevysvětlily (kdo napadl Servaze?). Minusem je i poměrně dost překlepů a chyb v překladu, což mě na knize vždy mrzí. Nicméně v porovnání se současnou konkurenci patří Minier k tomu lepšímu.

2 29.12.2020

Moje třetí setkání s Monyovou, a pořád se nemůžu zbavit dojmu, že je to strašný brak. Ono se asi nedá čekat, že by to byla nějaká povznášející literatura, i když autorka se o to často snaží svými, někdy až filosofickými, příměry (vypuzení článku tasemnice, nebo mě zaujal příměr, že po rozvodu se vlekla životem a zanechávala za sebou krvavou stopu). Bohužel tyhle snahy vyznívají v kontextu jednoduchého a prostého příběhu značně tragikomicky. Přijde mi to jako kočkopes...buď píšu prosté příběhy a obyčejným stylem, nebo příběhy k zamyšlení, které mají pro čtenáře nějakou přidanou hodnotu a pro které se hodí košatý jazyk, jaký občas používá autorka. Tohle je někde mezi a mně to prostě nesedí. Je to odpočinková literatura, která nepotřebuje, aby člověk zapínal mozek a nenutí ho číst každé slovo, ale spíš přeskakovat očima po jednotlivých řádcích.

2 18.07.2018

Pro mě tedy neskutečná nuda...velmi jsem váhala, zda knihu neodložit. Sice jsem vydržela, a jsem nakonec ráda kvůli posledním stranám, ale celkově to ve mě nezanechalo žádné zapamatovatelné pocity. Celé mi to přišlo takové utahané, mdlé a nezáživné. Velkým mínusem je, že než dojde na zvrat, který slibuje přebal knihy, je třeba se prokousat nekolika desítkami stran popisujícími zcela běžný život postav. A ve chvíli, kdy už konečně má být odhaleno ono manželovo tajemství, žádný "wau" efekt se nedostaví, protože už je dávno jasné, co v dopisu bude. Jediné, co knížku aspoň trochu zachránilo byl epilog, ale i tak to na víc než dvě hvězdy není, bohužel.

2 24.05.2017

No jak to říct, ani napodruhé to nebyla žádná sláva, dokonce jsem se nudila ještě o trochu víc, než při prvním dílu. Tohle jasná výjimka z pravidla, že kniha je vždy lepší, než filmové/seriálové zpracování. Ani se nedivím tvůrcům, že byli při psaní scénáře kreativní a domysleli si velkou část příběhu sami, protože tady se opravdu, ale opravdu v podstatě nic nedělo, ale jako že vůbec nic.
Opět se tu pořád dokola jen tlachá, a nic z toho. Navíc to způsobuje neblahý vedlejší efekt, že autorce už pak dochází synonyma k popisu výrazů a tónu řeči, který postavy používají, a tak tu pořád jen někdy vrčí, mumlá nebo si odfrkne a na slovo hejsek jsem teda po přečtení celé knihy už alergická.
Kdyby se aspoň dalo mluvit o tom, že je to červená knihovna se vším všudy a člověk se dočká aspoň nějaké té erotiky...ale pane bože, tady se žvaní i u těch intimních scén, kterých není moc, a to tak, že to celý dojem ruší. Použila bych zde slova Mirandy ze Sexu ve městě, že tohle je jediná chvíle v jejím velmi verbalizovaném životě, kdy je lepší držet zobák...ámen, kéž by si to autorka přečetla.
Celkově moc nechápu to vysoké hodnocení knih tady na databázi a trochu podezřívám seriál, že si za takové hodnocení připisuje neprávem kredit. Kdyby alespoň byly v jednotlivých knihách trochu rozvinuté příběhy dalších sourozenců, ale každá z nich je opravdu velmi omezená jen na ústřední dvojici a ostatní členové rodiny se jen sem tam mihnou jako takové křoví, což je škoda, protože seriál byl v tomhle opravdu lépe propracovaný a komplexní.
Do třetího dílu se mi teď vůbec nechce, Benedict ze seriálu je pro mě jedna z nejmíň zajímavých postav a v knihách jsem ho zatím v podstatě nezaregistrovala, takže prokousat se k tomu čtvrtému dílu, který mě zajímá, bude oříšek...

1 17.10.2024

(SPOILER) Moje druhá kniha od Katalpy a musím říct, že Zuzanin dech zůstává nepřekonán. Z něj jsem byla nadšená, Němci se mi líbili také, ale nadšení se bohužel neopakovalo. Zkusím vysvětlit proč.
Kniha je napsaná stylem, který mi sedí, krátké kapitoly, děj je svižný, hluchá místa prakticky nejsou, jazykově také velmi povedený kus. Nicméně Klára jako hlavní postava mi k srdci nepřirostla. Člověk s ní začne sympatizovat vlastně až úplně na konci, kdy se dozví celou pravdu o tom, co se jí stalo po válce, ale ani to nepřebije úplně dojem, který jsem z ní měla celou dobu čtení, a to, že to byla vlastně taková dost nudná postava, která se tak nějak nechala unášet životem a okolnostmi bez nějakého většího zájmu a úsilí něco změnit. Neměla ambice se někam vyvíjet v tom, co dělá, neměla žádné zájmy kromě chození za vdovcem, přišlo mi, že jen přežívá ze dne na den.
Vlastně i to, co mi přišlo nejzajímavější, a to její vztah s Erichem zůstalo nevyřčeno a čtenářům utajeno.
Je to škoda, tentokrát mi tam prostě něco chybělo. Knížka určitě stojí za přečetní, ale za mě, narozdíl od skvělého Zuzanina dechu, ke kterému se ráda vrátím, stačí jednou.

1 14.08.2023

Nemám nic proti krátkým příběhům, ale u tohohle se nemůžu zbavit dojmu, že je to prostě prvoplánové a tuctové. Tím spíše v kontextu autorčiny předchozí krátké novely Ženy bez slitování, kde v podstatě najdeme ten samý motiv. Je to škoda, ale postrádám u toho originalitu a údernost, kterou by takový krátký text v sobě měl mít...

1 30.01.2022

Krásná kniha, krásné verše. Známé i méně známé pohádky převedené do veršované podoby, ideální pro malé děti. Máme ji se synem moc rádi.

1 02.01.2021

Celou dobu čtení jsem přemýšlela, jestli je to na 3 nebo 4 hvězdičky, ale závěr byl povedený, takže to na ty 4 vyzdvihl. Přiznám se, že rozjezd knihy byl na mě docela pomalý a vlastně i většinu knihy jsem čekala, kdy se konečně šlápne do pedálů, což nastalo až na posledních cca 100 stránkách. I přesto, ale hodnotím vysoko, protože mě bavilo knihu číst, i když nebyla kdovíjak strhující a neměla zběsilé tempo. Bolton prostě umí psát. Je to moje druhá kniha od autorky, prozatím mám přečtený první díl série s Lacey Flint a ta se mi určitě líbila víc. Nicméně je těžké porovnávat obě knihy, Lacey je typická detektivka s honbou na vraha. Tahle má úplně jiný námět, vraha už máme a důležitější jsou zde jiné věci. Rozhodně tedy s Bolton nekončím a těším se na další knihy.

1 29.01.2019

Jak už bylo napsáno mnohokrát přede mnou. Deaver pořád o několik hlav převyšuje ostatní autory krimi, ale tentokrát to nebylo tak dobré, jak to Deaver umí. I tak je to pořád dobré, jen jsem už od něj četla lepší knihy. Možná to bude i tím prostředím, kde se vyskytují postavy typických afektovaných a pro mě nepochopitelně chovajících se afroameričanů.

1 27.04.2017

(SPOILER) Moje druhá kniha od Katalpy a musím říct, že Zuzanin dech zůstává nepřekonán. Z něj jsem byla nadšená, Němci se mi líbili také, ale nadšení se bohužel neopakovalo. Zkusím vysvětlit proč.
Kniha je napsaná stylem, který mi sedí, krátké kapitoly, děj je svižný, hluchá místa prakticky nejsou, jazykově také velmi povedený kus. Nicméně Klára jako hlavní postava mi k srdci nepřirostla. Člověk s ní začne sympatizovat vlastně až úplně na konci, kdy se dozví celou pravdu o tom, co se jí stalo po válce, ale ani to nepřebije úplně dojem, který jsem z ní měla celou dobu čtení, a to, že to byla vlastně taková dost nudná postava, která se tak nějak nechala unášet životem a okolnostmi bez nějakého většího zájmu a úsilí něco změnit. Neměla ambice se někam vyvíjet v tom, co dělá, neměla žádné zájmy kromě chození za vdovcem, přišlo mi, že jen přežívá ze dne na den.
Vlastně i to, co mi přišlo nejzajímavější, a to její vztah s Erichem zůstalo nevyřčeno a čtenářům utajeno.
Je to škoda, tentokrát mi tam prostě něco chybělo. Knížka určitě stojí za přečetní, ale za mě, narozdíl od skvělého Zuzanina dechu, ke kterému se ráda vrátím, stačí jednou.

14.08.2023

Moje nejoblíbenější knížka z dětství. Na základní škole jsem nebyla žádným velkým čtenářem a jedině tahle knížka mě tak nadchla, že jsem jí četla pořád dokola. Znala jsem jí v podstatě nazpaměť a dodnes na to s nostalgií vzpomínám a těším se, až jí jednou předám svým dětem.

11.01.2018

Bohužel docela zklamání...a vlastně ani neumím popsat v čem byl zakopaný pes, že mě to tentokrát nenadchlo a nebavilo. Asi tomu dám ještě jednu šanci a za nějakou dobu to otevřu znovu a zkusím na to přijít.

20.09.2015

Komentář obsahuje SPOILER!

Tahle knížka mě bohužel hodně zklamala. Nevidím důvod, proč číst detektivku, kde je vrahem někdo, o kom je zmínka až na konci knihy, což by se ale ještě dalo pochopit, kdyby byl alespoň dostatečně vysvětlen důvod, pro který dotyčný vraždil. Jaký má smysl psát detektivní příběh, když není vůbec vysvětlen motiv vraha? Závěr mi přišel prostě hodně odbytý, jak kdyby autor ztratil zájem psát, a tak prostě uvedl, že vrah nikdy nebyl důvod svého počínání schopen vysvětlit...
Za mě tedy velké zklamání, ale vzhledem k tomu, že to byla první knížka, dám autorovi ještě šanci. Netopýr od Nesba taky nebyl kdovíjak brilantní.

30.08.2015