jan7113 komentáře u knih
Jednoduchý dobrodružný příběh se šťastným koncem. Klasika s klasickými padouchy.
Teď "na stará kolena" doháním to, co jsem zanedbal v letech klukovských, pro něž jsou tyto knihy především určené. I tak ale kniha pobavila a další Verneovky již v knihovně čekají...
Kniha je rozdělena do tří částí vyprávěných různými osobami v různých obdobích. Skoro to vypadá, jako by byly psané i různými autory. První celkem čtivá část, kde se toho ale moc neděje, působí jako příprava na rozjezd v dalších částech. Ovšem ten se nekoná. Místo toho se dočkáme nekonečných (a nekonečně nudných) filozofických úvah o smyslu dlouhověkosti. Trochu čtivější konec třetí části to už bohužel nezachrání.
V knize se (alespoň z mého pohledu) střídají pasáže čtivé a napínavé s pasážemi téměř nudnými. Baví mě tihle zabijáci-slušňáci, ale detaily snů a nočních můr, to není nic pro mě.
Mě tyhle příběhy baví. Nevyžadují žádné extrémní soustředění, lehce plynou, dobře se čtou. Ideální odpočinková kniha.
Souhlasím s Thorirem, že je tento díl trochu slabší. Zároveň je také trochu perverznější. Ale posouvá čtenáře zase o kousek dál, poodhaluje další informace nejen o Zrzavých lidech, ale i o fungování tamního světa. A taky o tom, jaký je Lien Rag prasák :-)
Asi nemá smysl popisovat děj, to už udělali jiní. Každopádně se jedná o dobrodružný román s detektivní zápletkou, a to román vůbec ne špatný. V první části jde o dobrodružství námořní, ve druhé (zajímavější) části se dostaneme do trestanecké kolonie. Verneův rukopis je jasný, záporáci jsou prostě záporní a kladní hrdinové čestní až za hrob. Dozvíme se i spoustu zajímavostí o tichomořských souostrovích. Co se týče těchto poučných geografických informací, dokázal je tentokrát autor udržet v rozumném rozsahu, takže knihu obohacují. A i přes svých 400 stran se čte velmi dobře.
Musím říct, že mě kniha příjemně překvapila. Napětí a drama od první do poslední strany, to u jiných verneovek (byť zajímavých a čtivých) nebývá zvykem. Pro mě tedy výrazně lepší než některé mnohem "profláklejší" verneovky.
Jako podtitul bych možná dal "Ze života hmyzu". Je to totiž takové nezáživné putování zmenšených lidí zahradou, kde se potkávají (jako v pohádce) s jejími jednotlivými obyvateli. Jednou je to žížala, jindy štír, vosa, nebo čmelák a celé to vrcholí uprostřed mraveniště.
Postavy jsou vesměs nesympatické s nekonzistentním chováním. Takový "řezník" Chomič se z tupého oddaného chladnokrevného zabijáka pohrdajícího vzděláním najednou změní v citlivého plačícího charakterního lidumila, který riskuje vlastní život odmítnutím vykonat rozkaz. Profesor Bruce proti své vůli donucený účastnit se výpravy je najednou jejím horlivým loajálním členem.
Celkově vzato to cítím úplně stejně jako uživatel Adapa. Jen s tím rozdílem, že do druhého dílu pravděpodobně nepůjdu.
Tak jsem objevil další sérii brakové sci-fi, která se (jak jinak v této kategorii) výborně čte. Nevím, jak dlouho u ní vydržím, ale určitě mě zajímá, jak se bude souboj se Společností a její Bezpečností dál vyvíjet. Jdu se poohlédnout po dalších dílech :-)
Tak nevím, mám z toho takové dost rozporuplné pocity. Téma celkem zajímavé, ale tři čtvrtiny knihy se téměř nic neděje. Sáhodlouhé výklady historie, úvahy, rozbory, nuda. Ke konci se to trochu dramatizuje, ale víc než na tři hvězdy to nevidím. A jestli budu pokračovat v dalších dílech? To si sakra rozmyslím.
Mimochodem, korektor by za svou prasácky odvedenou práci zasloužil vyhazov.
Teda, to zas jednou byla dávka nesympatických postav! Dlouho se mi nedařilo se začíst, snad i kvůli velkému počtu postav a jejich vzájemným vztahům. To se postupně srovnalo, postavy navíc začaly ubývat. A z knihy se nakonec vyklubala celkem obstojná detektivka se zajímavým rozuzlením. Na plný počet bodů to ale nevidím.
Jedná se vlastně o samostatné povídky, kterými se prolíná Dilvishovo pátrání po čarodějovi Jelerakovi. Celkem sympatická fantasy, jen nechápu ty výrazy jako "silná", "úderná", nebo dokonce "neředěná", které se vyskytují v popisech knihy.
Po zklamání z Výchovy dívek v Čechách mě tato kniha překvapila pro změnu příjemně. Viewegh je sice "starej prasák", ale tady to nevadilo. Povídky jsou příjemné - vtipné i dojemné, v některých je dokonce zkombinováno obojí (a ta kombinace je citlivá, nerušivá). Zajímavý je ve dvou povídkách pohled na stejnou situaci očima muže a ženy. Povídky zabývající se poruchou paměti jsou docela drsné. Zvlášť když autor vycházel z vlastních prožitků. Půjdu asi proti většině, ale mně se kniha líbila.
Škoda, že se autorka nedržela osvědčeného schématu. Všechny předchozí díly působily svěžím dojmem, dobře se četly, byly prostě tak akorát. Zato tady se to táhne, místy se člověk do čtení nutí.
Tak nějak jsem asi čekal, že se dozvím něco o těch tvorech, kteří veškeré to šílenství způsobují, ale ono prd, velebnosti. Autor si také mohl odpustit pasáže odehrávající se v hlavě hysterické a až patologicky paranoidní Malorie. Jinak to není tak zlé...
Parádní oddechovka. Jako ostatně všechny příběhy s Markem Stonem. Tentokrát Mark s androidem Rayem objeví na odlehlé zdánlivě pusté planetě myslící živé tvory tvořené křemíkem. Proč ne, vždyť je to sci-fi! A sci-fi dobrodružná a akční.
Moc se mi zamlouvá přístup k vesmírným pirátům - žádné vyjednávání, rovnou dvě salvy po šesti raketách a je vymalováno. Možná trocha inspirace pro dnešní přesluníčkovaný svět.
Čekal jsem, že to bude o Golemovi. Místo toho jsem dostal několik příběhů několika postav, z nichž byl Golem tou nejbezvýznamnější. Stvořen byl v předposlední kapitole a v té poslední měl doslova epizodní roli. Jednotlivé příběhy se prolínají a nejsou nezajímavé ani nudné. Ale nějaké tajemno se tedy rozhodně nekoná.
Tak tohle je pro mě příjemné překvapení. Některé povídky úsměvné, některé k zamyšlení, některé ujeté. Ale všechny se příjemně čtou. Čtenářská výzva zase jednou splnila svůj účel - dostal jsem se ke knize, kterou bych jinak ignoroval, a to by asi byla škoda.
Další příjemná jednohubka se "vzbouřenou bezpečnostní jednotkou" v hlavní roli. Seriálový maniak tentokrát zachraňuje doktorku Mensahovou ze zajetí. V příběhu opět není nouze o hackování bezpečnostních kamer a systémů, komunikaci s tranzitními roboty, ale na řadu přijde i ostrý boj na život a na smrt (i když někteří roboti to můžou vnímat jinak).
Za mě tedy spokojenost.
Dvě třetiny knihy docela nuda. Ke konci se děj trochu dramatizuje, ale žádná sláva to není. Na to, že se jedná o tak opěvované (a nejčastěji vydávané) dílo slavného autora, bych asi čekal trochu víc.