jana-cisarova
komentáře u knih

Je to romantický příběh, který se odehrává v Louisianě v roce 1729. Hlavní hrdinkou je vdova Elise Laffontová, která žije na svých pozemcích a stará se o vlastní usedlost. Jednoho dne se domů už nevrátí. Za její nepřítomnosti byla osada napadena indiány z kmene Načezů. Muži byli povražděni, ženy a děti odvlečeny do otroctví.
Potkává silného a zdatného muže, kterého již nedávno poznala, Reynauda Chavaliera, který jí nabízí ochranu a zároveň se ujme jejích známých a sousedů, kteří masakr přežili. Reynaud je míšenec, otcem je francouzský hrabě, který ho zplodil s indiánskou ženou. Má silné vazby na indiány z kmene Načezů. Jeho bratrem, dvojčetem, je Velké Slunce, jejich náčelník, a matkou významná žena, Tetovaná paže.
Za ochranu svoji a svých známých musí Elise souhlasit, že bude s Reynaudem sdílet lože. Stojí ji to moc přemáhání, ale postupem času si na svou situaci zvykne a víc a víc se k němu připoutává. Děj je napínavý, dochází k mnoha vyhroceným situacím. Reynaud není ani Francouz, ani čistokrevný indián Načez, musí projít mnoha zkouškami a bolestivými rozhodnutími, zda si má Elise ponechat za každou cenu, nebo ji propustit.
Závěr knihy byl smutný, indiáni byli přemoženi Francouzy a jejich kmen měl zmizet z povrchu zemského. Aby romantický příběh neskončil smutně, byl Reynaud zázračně vysvobozen.
Kniha se mi líbila, bylo to něco jiného, než jsem poslední dobou četla, jen někdy byly opakovány stejné pasáže, nebo hodně podobné mezi hlavními osobami, což knihu zbytečně prodlužovalo.


Již čtvrtý díl o Genovské princezně Mie Thermopolisové. V minulém dílu „Zamilovaná princezna“ se konečně dočkala vyznání lásky od svého zbožňovaného Michaela. Den nato však odlétá do své nové země – Genovie, kde musí strávit celé zimní prázdniny a zúčastnit se všech princeznovských povinností. Jejím doprovodem je Grandmére, která pro ni zároveň s otcem, Genovským knížetem Renaldem, přichystala program na každý den.
Mia je smutná, moc se jí stýská po Michaelovi. Denně si zapisuje, kolik dní už ho neviděla. Bydlí na hradě, který není dostatečně pohodlný pro americkou dívku. Chybí jí kabelová televize, internetové spojení, aby mohla s Michaelem komunikovat. Jen občas se jí podaří mluvit s ním po telefonu, takový den je pro ni svátkem. Místo Michaela musí trpět společnost nesympatického bratrance Reného, se kterým si nerozumí.
Konečně se po dvaceti dnech dočká odletu domů do New Yorku. Nemůže se dočkat, až budou mít s Michaelem schůzku. Jenže Grandmére ji ten první večer přinutí jít na ples. Jak se na to bude tvářit Michael? Přijme to?
I tento díl se mi líbil stejně, jako ty předchozí. Pět hvězdiček si zaslouží.


Malého prince jsem si vybrala v rámci čtenářské výzvy. Sama bych se k němu nedostala. Zajímavá a na čtení nenáročná knížka, pouze 94 stran psaných velkými písmeny. Vhodná nejspíš pro děti, tedy pro mne už s větším věkovým odstupem. Určitě mohu doporučit, také bych ráda zhlédla film, který jsem v dětství neviděla.


Klára a Gábina, dvojčata z Vlčic, mají nevlastní sestru Kamilu ve vazbě a hrozí jí vězení za nelegální činnost. Gábina se nedávno provdala za právníka Jaroslava, zato Klára se manželství celá léta úspěšně vyhýbá. Měla déletrvající vztah s lékařem Milošem, zatímco mnoho let o ni usiluje bývalý policajt, nyní soukromé očko, detektiv David Holzman.
Miloš se odstěhoval do Berlína, kde dostal lukrativní nabídku zaměstnání, poté, co ho Klára podvedla s Davidem. David se ji snaží získat a denně se k ní chodí na návštěvu, na obědy či večeře. Svůj příchod s ní nikdy nekonzultuje, přijde, kdykoliv se mu to hodí. To Kláru velmi odrazuje. Častokrát by raději zůstala sama. Když se jí ozve z Berlína Miloš a žádá ji, aby ho navštívila, začíná o tom vážně uvažovat. Nechce se na Davida vázat a nakonec se mu to odhodlá říct.
Kamilu čeká soud. Obě sestry se rozhodnou přijít za ní a přivézt jí osobní věci a jídlo. Je jim za to vděčná. Také se obě rozhodnou jít ji podpořit u soudu.
Kniha se mi jako vždy, dobře četla. Byla zajímavá, a toto byl už vlastně pátý díl o sestrách Kláře a Gábině z Vlčic.


Kniha nebyla zas až tak moc poutavá, jak se píše. Dala se číst, Judita měla spoustu zajímavých nápadů, i když v hledání toho správného muže neměla štěstí. V tom neměly štěstí ani její kamarádky, dvě z nich se staly obětí nevhodných mužů a tvářily se, jakoby to byl ten pravý. Další dvě se na konci příběhu dokázaly z nedobrého vztahu vymanit. Zda Judita nakonec toho vysněného našla, se můžeme jen domnívat z poslední stranky knihy. Za mne průměr, tři hvězdičky.


Autorka se ve svém románu zamýšlela nad tím, jak by to u nás dopadlo po neúspěšné sametové revoluci, kdyby se komunistická strana nevzdala své moci. Co by se stalo s masou lidí, kteří se zúčastnili demonstrací na odstranění současného režimu.
Jednou z demonstrujících byla Marie Hajná. Její muž Joska jí stál po boku. Doma měli dvě děti, sedmiletého syna a čtyřletou holčičku, které nechali u jejích rodičů. Demonstrace skončila neúspěchem, proti rebelujícímu lidu byli vysláni vojáci, kteří mnoho z nich zranili, zmrzačili, nebo dokonce zastřelili. Marie i její muž byli zajati, ženy skončily ve vazbě a muži zmizeli neznámo kam. Marie dostala za svoji neposlušnost 20 let v nápravném zařízení. Svého muže a děti už nikdy neviděla.
V jiné části vyprávění popisuje spisovatelka život dětí odňatých rodičům, které byly umístěny do tzv. ozdravovny. Sem umístili čtyřletou dívenku Magdu, která celé roky žila v domnění, že se jí rodiče zřekli. Až ke konci příběhu se cesty Marie, propuštěné z vězení, a dívky Magdy protnou.
Kniha se mi líbila, i když jsem někdy nad jejími řádkami zaslzela. Bylo mi líto nebohých lidí ovládaných vojenskou diktaturou.


Tato kniha mne vůbec neoslovila. Od samého začátku jsem se nedokázala začíst. Název knihy „Něžná je noc“ sliboval hezký romantický příběh, což se nekonalo. Bylo tam příliš mnoho osob, příliš mnoho míst, o kterých se hovořilo, kde se měl děj odehrávat. Měla jsem z toho pořádný zmatek.
Hlavní osobou byl doktor psychiatr Richard (Dick) Diver, který se oženil s napůl vyléčenou pacientkou z duševní choroby, Nicole Warrenovou. Nicole byla velmi bohatá, Dick mohl hojně využívat jejích peněz k budování své kariéry. Měli dvě děti, chlapce Laniéra a holčičku Topsy. Byli Američané, ale žili na jihu Francie v Provence. Děj se odehrával na více místech, také ve Švýcarsku, v Paříži, v Římě, v Německu, kam se všude Dick Diver dostal. Do jejich manželství a rodinného života zasáhla mladá herečka Rosemary.
Nezajímavé pasáže jsem musela přeskakovat, musela jsem se moc nutit, abych knihu dočetla. Kdybych si ji nezvolila do čtenářské výzvy, odložila bych ji.


(SPOILER) Velice krásný a dojemný příběh, který jsem jako první viděla ve filmu. Byl z něj tenkrát celý dlouhý seriál.
Starší sourozenci, Marie a Matěj Cuthbertovi, kteří celý život žili osaměle v Zeleném domě uprostřed krásné přírody, se rozhodli adoptovat chlapce ze sirotčince. Omylem jim byla místo chlapce poslána jedenáctiletá dívka. Byla to Anna, dívka velmi citově založená, snivá, s velkou dávkou představivosti, a úžasně upovídaná. Nikdy neměla a nepoznala pravý domov. Snila o tom, že konečně najde místo, kde bude doma a bude někomu patřit.
Hned po jejím příjezdu, když ji Matěj předal Marii, se dozvěděla krutou pravdu. Byl to omyl. Oni nechtěli ji, chtěli chlapce. Anna byla z té zprávy hluboce zarmoucená. To jí ale nezabránilo, aby sourozencům Cuthbertovým neukázala svou povahu až do samé hloubky, její přednosti a schopnosti. Jelikož ani na chvíli nezavřela ústa, poznali ji dokonale a během následujícího dne přehodnotili svůj postoj. Omyl se zasláním dívky místo chlapce byl vysvětlen. Anně hrozilo umístění do domácnosti zlé a vypočítavé ženy, která ji chtěla jako pomocnici ke svým několika dětem a jako služku. Marie poznala, že toto nesmí dopustit a Annu si ponechala.
Anna se sžila se svým novým domovem a byla neskonale šťastná. Našla si věrnou kamarádku Dianu, začala chodit do školy, kde si našla mnoho dalších přátel. Marie a Matěj nikdy nelitovali, že místo chlapce přijali do své rodiny Annu.
Tento první díl zahrnuje dobu asi pěti let, než Anna zdárně dokončila školní docházku, nastoupila na Akademii, úspěšně ji dokončila a bylo jí uděleno stipendium na vysokoškolské studium. Bohužel dopadlo to poněkud jinak, ale Anna toho nikdy nelitovala…


(SPOILER) Lena odjíždí po maturitě do Itálie pracovat jako au-pair. Má na starosti třináctiletou Chiaru, se kterou má po několika dnech odjet na celé prázdniny na Sicílii.
V Benátkách se seznámí se s Alessiem, který je příbuzný rodiny, pro kterou pracuje. Oba mladí lidé se do sebe zamilují. Lena poznává, že je těhotná se svým bývalým přítelem Ivanem, se kterým se rozešli, než odjela do Itálie. To jí ale nezabrání, aby na Alessiovu žádost o ruku neodpověděla kladně.
Své těhotenství zpočátku nikomu neprozradí. Dozvědí se to všichni příbuzní jejího ženicha i její rodiče najednou, když se jí udělá špatně a omdlí. Lékař v nemocnici to pozná a prozradí rodině. Lena nikomu neřekne, kdo je skutečným otcem a za Alessia se provdá. Narodí se jí holčička, kterou pojmenují Ella. V té době již poznává, že její muž je velmi majetnický a arogantní. Všechno musí být po jeho, ani dcerku si nemohla pojmenovat podle svého přání.
Kniha se sice dobře četla, ale děj byl dost nepravděpodobný, jak šly události jedna za druhou. Na začátku jsem odsuzovala její naivitu, že se tak rychle nechala svázat ohnivým Italem a nebrala v úvahu skutečnosti, že původně se měla vrátit domů, jít studovat vysokou školu, kde měla rodiče a zázemí, navíc čekala dítě svého ex přítele. Její rozhodnutí bylo rychlé a chaotické, stejně tak, jako přestěhování jejích rodičů za ní do Itálie.


(SPOILER) Jorika náhodně objeví dopis ve stolku svého manžela, když pro něho hledá údaj v pase. Neodolá a přečte si, kdo dopis psal a co mu sděluje. Je otřesena. Dopis psal před deseti lety cizí mladý muž, který sděluje, že její manžel, doktor a primář gynekologie, je jeho otcem.
Jorika nemůže pochopit, jak jí to mohl manžel, se kterým žili tak krásný život a měli hezký vztah, udělat. Celé roky byla přesvědčena, že ani jeden z nich se nikdy nedopustil nevěry. Podle dopisu se jeho mladý pisatel narodil čtyři léta po jejich svatbě. Tiborovi vysvětluje, že toto tajemství mu řekla jeho matka až na smrtelné posteli.
Jorika se rozhodne manželovi neprozradit, co se dozvěděla a chystá se pátrat po jeho synovi sama na vlastní pěst. Její kamarádka Karolína ji od toho velice odrazuje. Radí jí, aby byla zásadní a přímo na Tibora uhodila, aby jí tuto věc vysvětlil. Jorika odmítá, vydává se do Vídně, aby domnělého syna svého muže vypátrala. Tímto činem se odsuzuje k mnoha měsícům trápení, pochybností a podezírání z nevěry.
Kniha se mi líbila, dobře a lehce se četla. Byla to, jako vždy ta pravá oddechová četba, i když někde už byly její objevy k neuvěření. Dávám čtyři hvězdičky.


Román vypráví o vášnivém milostném vztahu vdané ženy a ženatého muže. Oba jsou již ve středním věku, oba žijí v rodině s manželem, manželkou a dětmi. Svůj vztah úzkostlivě tají, ani jeden si nemůže dovolit odhalení a prozrazení, ani jeden z nich se nechce se svým životním partnerem rozvést. Přes velkou vzdálenost, která je odděluje, on žije v New Yorku, ona v Orlandu na Floridě, se spokojí jen s několika hodinovými schůzkami, při kterých se celou dobu jen milují a o nic jiného se nezajímají, protože na nic není čas.
Kniha se dobře četla, ale vadily mi až příliš moc odhalené intimní scény, které šly až do extrému. Četla jsem ji poměrně rychle, byla jsem zvědavá, jak toto všechno dopadne. Tušila jsem, že na konci nečeká čtenáře žádný happy end. Jak to skutečně dopadlo, neprozradím, k tomu ať se čtenář dopracuje sám.


(SPOILER) Tato kniha od oblíbené spisovatelky Joy Fieldingové byla nejhorší z těch, které jsem četla. Nemohla jsem se nijak do děje vcítit. Po slibném začátku, který ukazoval na napínavý detektivní příběh, následovaly desítky nudných a nečitelně zamotaných stránek.
Gail Waltonová, matka dvou dcer a manželka milujícího muže, která až do doby, kdy došlo k oné tragické události, mohla tvrdit, že je v životě šťastná. V ten osudný den přišla o svoji mladší, šestiletou dcerku Cindy, která byla brutálně znásilněna a zavražděna neznámým individuem. Její svět se zhroutil, zhroutila se ona sama, a stala se z ní životní troska, která si vzala za úkol, že sama musí vypátrat vraha svého dítěte. Policie podle ní byla neschopná, nevěřila, že ho vypátrají, a kdyby ano, určitě nebude potrestán, ale najdou důvod, jak ho osvobodit, coby psychicky nemocného, či jinak trestně nestíhatelného.
Vzala případ do svých rukou, ale nikomu z bližních se nesvěřila, co míní udělat. Proto se pro všechny stala osobou velice podivnou, neschopnou žít normální život, vrátit se zpět do života i navzdory tragedii, která jejich rodinu postihla.
Nedovedla jsem pochopit způsob, jakým začala pátrat po vrahovi na vlastní pěst. Neměla žádné vodítko, podle kterého by ho mohla hledat. Zaměřila se ve svém pátrání po mladém, vysokém a štíhlém muži, se světlými delšími vlasy ve žluté větrovce. Takových mužů běhaly po ulicích města desítky a stovky. Při této činnosti se sama nejednou ocitla v ohrožení života, jednou byla dokonce napadena a zraněna, když konfrontovala a obvinila nevinného člověka.
Neměla jsem tušení, kdo by mohl být vrahem a až do konce knihy nic nenaznačovalo tomu, že se skutečně najde. Ten úplný konec mne velice překvapil a hned ve dvou různých případech. Nehodnotím knihu na více než dvě až tři hvězdičky.


(SPOILER) Děj se odehrává v Německu, první polovina knihy v době před První světovou válkou. Baron Hasso von Falkenried, mladý letecký konstruktér, pracuje ve svém soukromí na vynálezu, který by byl v době války velmi přínosný. V jejich rodině žije vzdálená příbuzná Rosa von Lossow, kterou po Hassově přímluvě začali jeho rodiče brát jako plnohodnotného člena rodiny. Rosa odjakživa Hassa miluje, ale nesmí mu to dát najevo. Je mu velmi zavázaná, že její postavení v rodině se velmi zlepšilo.
Hasso má sestru Ritu, která si s Rosou dobře rozumí, ale odjíždí do Vídně ke své přítelkyni. Hasso má svoji práci v Berlíně, kde pracuje pro svého šéfa a informuje ho o práci na výkresech ke svému vynálezu. V jeho životě se náhle objeví Nataša, Ruska, která se svou matkou cestuje po Německu. Hasso se do ní na první pohled zamiluje a brzy ji požádá o ruku. Nataša se od něho snaží odtáhnout. Není tím, za koho se vydává, je ruská špiónka, která se snaží odcizit Hassovi jeho vynález pomocí kopie výkresu. Rosa ji přistihne při činu a tím zachrání Hassovi pověst i život.
Hasso je jí neskonale vděčný. Schyluje se k válce, ještě před ní umírají oba jeho rodiče. Hasso bude muset odejít do války a dělá si starosti o Rosu. Kdyby ve válce padl, Rosa by ztratila nárok na jejich domov. Těsně před mobilizací vyřeší tento problém tím, že po vzoru dalších třech párů se v předvečer odjezdu na vojnu s Rosou ožení.
Krásný romantický příběh, pro dva páry se šťastným koncem, pro jeden pár z jejich přátel s nešťastným koncem. Kniha se dobře a rychle četla, dávám čtyři hvězdičky.


(SPOILER) Napínavá knížka, která mi potvrdila můj názor na fastfoody a pojídače hamburgerů a dalších nezdravých jídel. Hlavní hrdina, otec lékař, chtěl dopřát své desetileté dcerce požitek z jídla v restauraci v Onion Ringu, kde se servírovaly obzvláště hamburgery, které dcerka Becky tolik milovala a ještě si je pak sama dochucovala. Měla bohužel smůlu, že jí připravili nešťastnou shodou okolností polosyrový hamburger, jehož původ byl ještě povážlivější, než si kdokoliv mohl představit. Becky je nakažena smrtícím toxinem E-coli, na který po několika dnech umírá.
Otec je pološílený ze své bezmocnosti jí pomoct, přestože je lékař, kardiochirurg. Zaměří se na vyšetřování toho, co se v jejím případě stalo. Sám se ocitá před policií, a nakonec v ohrožení svého života i života své bývalé ženy.
Kniha se dobře četla, každá stránka byla napínavá. Některé pasáže mi doslova obracely žaludek, kde se jednalo o postup práce při zpracování hovězího masa na porážkách, v masokombinátech a samotných restauracích rychlého občerstvení. Hamburgery nejím, ani jsem nikdy na ně nedostala chuť, a po této četbě knihy už nikdy nedostanu.


Olga Sommerová je autorkou 77 dokumentárních filmů, vystudovala pražskou FAMU a kromě natáčení svých filmů se věnovala napsání dokumentu o ženách a pro ženy. Její zajímavá knížka „O čem sní ženy“ obsahuje deset rozhovorů s ženami různého vzdělání, růžného povolání a názorů na život. Jde především o život v manželství a v rodině.
Její otázky na ženy jsou někdy až příliš osobní, nebo dokonce intimní. Zajímala se o všechna životní období zpovídaných žen, od dětství, přes dospívání, studium, počátky manželství, mateřství, až po různá nepříjemná překvapení, rozchody, rozvody, nebo dokonce tragédie.
Kniha byla velmi zajímavá. Z názorů žen na různé otázky života, z pohledů na muže a mužskou roli v životě ženy, jsem si často udělala svůj vlastní nový úsudek na tuto tématiku. Mohu ji s čistým svědomím ohodnotit pěti hvězdičkami.


Stela Sterlingová měla být podle přání své matky baletkou, ale vyrostla do větší výšky, než mohly baletky mít. Matka měla hned vhodnou náhradu, aby dceři zabezpečila hvězdný život. Přihlásila ji do konkurzu mezinárodní modelingové agentury. Aniž si to Stela přála, konkurz vyhrála, a její životní dráha byla nalajnovaná. Přesněji řečeno, její ctižádostivá a po slávě toužící matka jí život nalajnovala. Všude dceru doprovázela, každá zahraniční cesta byla zajištěna pro obě. Kladem toho bylo, že Stela neměla možnost dát se na špatnou cestu modelek, na pití, drogy, nezávazný sex, ale to všechno bylo za cenu ztráty svobody a volného rozhodování, co by ona sama chtěla.
V patnácti letech se objevil Pavel, se kterým začala tajně chodit. Když se o tom později matka dozvěděla, nařídila jí rozchod s ním. Pavel nesměl překročit práh jejich domu. Stela to přetrpěla až do svých osmnácti let. Pak se od rodičů odstěhovala, s matkou se navždy rozešly.
Pavel měl být jejím životním partnerem, oba tomu věřili. Na jedné cestě na focení do Kanady se Stele postavil do cesty a do života Martin, český hokejista hrající za Calgary. Stelu naprosto omámil svým šarmem a Pavel byl ošklivým způsobem pomocí medií seznámen se situací, kterou by nikdo nikomu nepřál.
Jak se Stelin život dále vyvíjel, je dobré si přečíst. Tato kniha se mi líbila víc, než některé jiné od této autorky. Sice se v ní také hodně vařilo, peklo a hodovalo, ale děj byl zajímavý a napínavý.


(SPOILER) Jako všechny knihy od Aleny Jakoubkové, i tato byla správná oddechovka, a dala se poměrně rychle přečíst. První část knihy byla dost zajímavá. Námětem bylo manželství, kdy se muž snaží ženu zmanipulovat, nutí ji přijmout zaměstnání, které se jí nelíbí, přestože si sama už dávno vysnila své budoucí povolání.
Běla chodila s Pavlem od patnácti let a ještě během studií na vysoké škole pedagogické se za něho provdala. Do manželství vstupuje s tajemstvím, o které se s Pavlem nepodělila. Brzy poznává, že je těhotná a není si jistá otcovstvím svého manžela. Její obavy se potvrdí.
Přesto spolu žijí několik let. Běla si stojí za svým, že vysokou školu dokončí a bude učit na gymnáziu. Pavel s jeho rodiči ji nutí nastoupit do rodinného podniku, do restaurace. Když je Justince pět let, provalí se její tajemství se všemi důsledky. Pavel ji přinutí podat žádost o rozvod a nechá se vyškrtnout z rodného listu jejich dcerky.
Druhá část knihy, kdy se Běla s rodiči vydává na cestu snů do Jižní Francie, byla už příliš optimisticky laděná a neodpovídala skutečnosti. Potkala hezkého přitažlivého muže, lékaře, který se do ní na první pohled zamiloval, stejně jako ona do něho, během několika málo dní se domluvili na společném životě, zasnoubili se, rodiče, kteří by mohli mít už dostatek rozumu jim to schválili, byli neméně nadšení z bohatého a ctěného ženicha pro svou dceru, nehledě na velké změny v jejich životech, které to přinese. Ztráta zaměstnání, ztráta všech přátel u nich doma, ztráta dětských kamarádů jejich holčičky, to všechno bylo vykompenzováno krásným snem o životě ve Francii, blízko u moře, vedle milovaného Charlese. Zajímavé bylo, že nikomu z jejích bližních a přátel to nevadilo. Hned se jednalo o návštěvách všech přátel s celými rodinami, každý mohl k nim přijet i víckrát do roka, rodiče se za ní nakonec přestěhovali a všechno doma prodali a opustili. Děj plynul až moc fantasticky a krásně. Stále se u nich scházelo hodně přátel a příbuzných, stále se vařilo, peklo, hostilo, všichni si rozuměli se všemi, byly tu samé kladné osoby. Až konec knihy s tím vším krásným a optimistickým dost zamával. Celkově hodnotím mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami.


(SPOILER) Další velmi čtivá a napínavá kniha s detektivní zápletkou od Joy Fieldingové. Po „Jane utíká“, která se mi asi líbila nejvíc, je tato hodně před knihou „Až na dno“, kterou jsem četla nedávno.
Bonie je matka tříleté Amandy, manželka Roda, jehož první žena Joan je zavražděná den poté, co telefonicky varovala Bonie před nebezpečím, které jí prý hrozí. Bonie objeví její tělo v domě, který byl na prodej, kde Joan, zástupce realitní kanceláře, pořádala den otevřených dveří pro zájemce. Je jako první podezřelá z vraždy. Dcera zavražděné Lauren ji křivě obviní a fyzicky ji napadne. Manžel Rod je dalším podezřelým, neboť on měl na původní rodinu i na svoji nynější manželku a dcerku uzavřené vysoké životní pojistky. Byl tím, kdo by z jejich smrti nejvíce získal.
Dalšími podezřelými mohou být i syn zavražděné, pubertální chlapec Sam s jeho kamarádem Hazem, kteří fetují a odbývají školní docházku, jak se dá. Smrt matky syna vůbec nezasáhla, naopak ji nazval čarodějnicí. Bonie se obrátí se svým podezřením a výslechem u policie na svoji přítelkyni advokátku Dianu, která však není přes trestní právo.
V knize jsem postrádala větší zájem policie a kriminalistů o odhalení pachatele. Zdálo se mi, že veškeré pátrání vzala na sebe Bonie, aby odhalila vraha manželovy první ženy. Obě děti zemřelé Joan jsou ubytovány v její rodině, má větší možnost je poznat. Sama se stává obětí neznámé nemoci, která ji zasáhne a ubírá jí síly den ode dne.
Co se vlastně stalo, co se děje? Kdo vraždil a kdo má zájem i na smrti Bonie? Málokdy se mi stane, že bych v detektivce, kterou čtu, sama uhodla vraha. Tady jsem to podezření na tu osobu měla po vyloučení všech, kteří jí byli nejblíže a byli by schopní vraždit. Bylo to velké překvapení nakonec, jak tady už mnoho čtenářů v komentářích napsalo.


Třetí díl o čtrnáctileté Mie, která nedávno zjistila, že je následnicí trůnu jednoho malého knížectví. V současné době ji však trápí nejenom skutečnost, že o vánočních prázdninách má být představena lidu své země, ale aktuální školní a osobní problémy. Hrozí jí nedostatečná z matematiky, pololetní zkoušení se blíží. Navíc chodí s klukem, do kterého vůbec není zamilovaná, protože její srdce odjakživa patří staršímu bratrovi její nejlepší kamarádky Lilly, Michaelu Moscovitzovi. Kenny jí vyznává lásku a ona mu nedokáže přiznat, že do něho není zamilovaná, že k němu cítí jen kamarádství. Navíc ji stejně ještě nepozval, aby s ním šla na zimní školní ples. Jak to všechno dopadne, když Vánoce se kvapem blíží, pololetní zkoušení je už rozepsané, je nutné si přečíst v dalším neméně zajímavém třetím díle o princezně Mie.


Velmi zajímavé vyprávění dvou mladých žen, které se poznaly náhodou v jednom městě v kavárně a začaly si o sobě povídat. Oddělovala je velká vzdálenost, proto zvolily nejlevnější a nejzajímavější komunikaci po síti. Jejich maily jsou většinou úsměvné, někdy i vážnější, když se jedna druhé svěřuje se svými zážitky a osudovými skutečnostmi z minulosti. Po síti si sdělují své každodenní příběhy, co je potkalo, co je nového a příště pokračují, jak se věci vyvíjejí. Mnohdy jsem se zasmála, ale často jsem si vzala poučení z jejich životních zkušeností. Dávám knize Táni Kubátové plných pět hvězdiček a doporučuji všem čtenářkám.
