jana-cisarova komentáře u knih
(SPOILER) Jako všechny knihy od Aleny Jakoubkové, i tato byla správná oddechovka, a dala se poměrně rychle přečíst. První část knihy byla dost zajímavá. Námětem bylo manželství, kdy se muž snaží ženu zmanipulovat, nutí ji přijmout zaměstnání, které se jí nelíbí, přestože si sama už dávno vysnila své budoucí povolání.
Běla chodila s Pavlem od patnácti let a ještě během studií na vysoké škole pedagogické se za něho provdala. Do manželství vstupuje s tajemstvím, o které se s Pavlem nepodělila. Brzy poznává, že je těhotná a není si jistá otcovstvím svého manžela. Její obavy se potvrdí.
Přesto spolu žijí několik let. Běla si stojí za svým, že vysokou školu dokončí a bude učit na gymnáziu. Pavel s jeho rodiči ji nutí nastoupit do rodinného podniku, do restaurace. Když je Justince pět let, provalí se její tajemství se všemi důsledky. Pavel ji přinutí podat žádost o rozvod a nechá se vyškrtnout z rodného listu jejich dcerky.
Druhá část knihy, kdy se Běla s rodiči vydává na cestu snů do Jižní Francie, byla už příliš optimisticky laděná a neodpovídala skutečnosti. Potkala hezkého přitažlivého muže, lékaře, který se do ní na první pohled zamiloval, stejně jako ona do něho, během několika málo dní se domluvili na společném životě, zasnoubili se, rodiče, kteří by mohli mít už dostatek rozumu jim to schválili, byli neméně nadšení z bohatého a ctěného ženicha pro svou dceru, nehledě na velké změny v jejich životech, které to přinese. Ztráta zaměstnání, ztráta všech přátel u nich doma, ztráta dětských kamarádů jejich holčičky, to všechno bylo vykompenzováno krásným snem o životě ve Francii, blízko u moře, vedle milovaného Charlese. Zajímavé bylo, že nikomu z jejích bližních a přátel to nevadilo. Hned se jednalo o návštěvách všech přátel s celými rodinami, každý mohl k nim přijet i víckrát do roka, rodiče se za ní nakonec přestěhovali a všechno doma prodali a opustili. Děj plynul až moc fantasticky a krásně. Stále se u nich scházelo hodně přátel a příbuzných, stále se vařilo, peklo, hostilo, všichni si rozuměli se všemi, byly tu samé kladné osoby. Až konec knihy s tím vším krásným a optimistickým dost zamával. Celkově hodnotím mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami.
(SPOILER) Další velmi čtivá a napínavá kniha s detektivní zápletkou od Joy Fieldingové. Po „Jane utíká“, která se mi asi líbila nejvíc, je tato hodně před knihou „Až na dno“, kterou jsem četla nedávno.
Bonie je matka tříleté Amandy, manželka Roda, jehož první žena Joan je zavražděná den poté, co telefonicky varovala Bonie před nebezpečím, které jí prý hrozí. Bonie objeví její tělo v domě, který byl na prodej, kde Joan, zástupce realitní kanceláře, pořádala den otevřených dveří pro zájemce. Je jako první podezřelá z vraždy. Dcera zavražděné Lauren ji křivě obviní a fyzicky ji napadne. Manžel Rod je dalším podezřelým, neboť on měl na původní rodinu i na svoji nynější manželku a dcerku uzavřené vysoké životní pojistky. Byl tím, kdo by z jejich smrti nejvíce získal.
Dalšími podezřelými mohou být i syn zavražděné, pubertální chlapec Sam s jeho kamarádem Hazem, kteří fetují a odbývají školní docházku, jak se dá. Smrt matky syna vůbec nezasáhla, naopak ji nazval čarodějnicí. Bonie se obrátí se svým podezřením a výslechem u policie na svoji přítelkyni advokátku Dianu, která však není přes trestní právo.
V knize jsem postrádala větší zájem policie a kriminalistů o odhalení pachatele. Zdálo se mi, že veškeré pátrání vzala na sebe Bonie, aby odhalila vraha manželovy první ženy. Obě děti zemřelé Joan jsou ubytovány v její rodině, má větší možnost je poznat. Sama se stává obětí neznámé nemoci, která ji zasáhne a ubírá jí síly den ode dne.
Co se vlastně stalo, co se děje? Kdo vraždil a kdo má zájem i na smrti Bonie? Málokdy se mi stane, že bych v detektivce, kterou čtu, sama uhodla vraha. Tady jsem to podezření na tu osobu měla po vyloučení všech, kteří jí byli nejblíže a byli by schopní vraždit. Bylo to velké překvapení nakonec, jak tady už mnoho čtenářů v komentářích napsalo.
Třetí díl o čtrnáctileté Mie, která nedávno zjistila, že je následnicí trůnu jednoho malého knížectví. V současné době ji však trápí nejenom skutečnost, že o vánočních prázdninách má být představena lidu své země, ale aktuální školní a osobní problémy. Hrozí jí nedostatečná z matematiky, pololetní zkoušení se blíží. Navíc chodí s klukem, do kterého vůbec není zamilovaná, protože její srdce odjakživa patří staršímu bratrovi její nejlepší kamarádky Lilly, Michaelu Moscovitzovi. Kenny jí vyznává lásku a ona mu nedokáže přiznat, že do něho není zamilovaná, že k němu cítí jen kamarádství. Navíc ji stejně ještě nepozval, aby s ním šla na zimní školní ples. Jak to všechno dopadne, když Vánoce se kvapem blíží, pololetní zkoušení je už rozepsané, je nutné si přečíst v dalším neméně zajímavém třetím díle o princezně Mie.
Velmi zajímavé vyprávění dvou mladých žen, které se poznaly náhodou v jednom městě v kavárně a začaly si o sobě povídat. Oddělovala je velká vzdálenost, proto zvolily nejlevnější a nejzajímavější komunikaci po síti. Jejich maily jsou většinou úsměvné, někdy i vážnější, když se jedna druhé svěřuje se svými zážitky a osudovými skutečnostmi z minulosti. Po síti si sdělují své každodenní příběhy, co je potkalo, co je nového a příště pokračují, jak se věci vyvíjejí. Mnohdy jsem se zasmála, ale často jsem si vzala poučení z jejich životních zkušeností. Dávám knize Táni Kubátové plných pět hvězdiček a doporučuji všem čtenářkám.
(SPOILER) Druhý díl deníkových zápisků princezny Mii Thermopolisové. Dozvídá se pro ni šokující zprávu, že máma je těhotná s jejím učitelem matematiky. Sama má svých starostí až nad hlavu. Její nejlepší kamarádka Lily je dívka velice úspěšná, má svůj vlastní televizní program a snaží se Miu do něho zapojit. Navíc je zamilovaná do jejího staršího bratra Michaela.
Začínají jí chodit vzkazy od nějakého Jo-C-roxe, jehož totožnost je pro ni stále neznámá. Moc by si přála, aby to byl Michael. Píše jí kamarádsky, co dělali ve škole, ale později začíná projevovat o ni skutečný zájem.
Máma s panem Gianinim se rozhodli, že svůj stav posvětí a někde v tichosti se vezmou. Když se to dozví Grandmére, začíná okamžitě vymýšlet a organizovat velikánskou svatbu hodnou matky princezny Genovie. Mie je jasné, že máma s panem Gianinim si nic takového nepřejí. Jak to všechno nakonec dopadne? Díky tomu, že Miin otec je na straně snoubenců, nakonec to pro ně dopadne dobře.
Tento příběh od Joy Fieldingové se mi nezdál tak zajímavý, jako předchozí její kniha, kterou jsem četla „Jane utíká“.
Hlavní hrdinka Joanne, vzorná manželka a matka, se po dvacetiletém manželství dostává do tísnivé situace. Opouští ji manžel, její nejlepší přítelkyně Eva se dostává do kolotoče podivných bolestí a je přesvědčena, že má těžkou nevyléčitelnou nemoc, přestože všechna vyšetření lékařů jsou negativní. Dcery Robin a Lulu jsou v pubertě, také s nimi má potíže. Ke
všemu ještě dostává anonymní telefonáty, které jsou zpočátku hluché, ale později jí neurčitý chraplavý hlas vyhrožuje smrtí. Dostává se do hluboké deprese, má strach o holý život, má strach o přítelkyni Evu a o obě dcery i manžela, kterého pořád miluje.
Kniha se sice dobře četla, místy byla i napínavá, ale dost často se opakovaly stejné nebo podobné pasáže. Její nekonečné rozhovory o nemocích s Evou, stálé a nepříjemné telefonáty se stejnými výhrůžkami, snaha kontaktovat manžela Paula při každé příležitosti, kdy se to dalo nějak omluvit, většinou ohledně dcer či zabezpečení a ochrany domu.
Konec byl trochu moc uspěchaný, chybělo mi tam podrobnější vysvětlení, co se vlastně stalo jí samotné a jak to dopadlo s Evou.
(SPOILER) Romantický příběh z doby, kdy společenská pravidla byla ještě na jiné úrovni než v dnešní době. Mladá dívka se provdá za muže o mnoho let staršího. Žijí naoko spokojeně, mají dvě dcery, ale Melanie citově strádá, její muž je i dle jiných lidí divný patron.
Jednoho dne přivede domů mladšího muže, který má u nich bydlet a sdílet domácnost. Melanie cizího člověka zprvu odmítá, ale jakmile ho pozná, stanou se z nich přátelé. Situace se vyvine natolik vážně, že se mladí lidé do sebe zamilují a ona od svého manžela odchází.
Žijí nejprve v cizině, kde se vezmou, a až po nějaké době se vrací do Německa. Už mají malou holčičku, ale společnost je nepřijímá. Nejvíc ji bolí, že ji nepřijímají ani její děti. Je poznat rozdíl, jak se na rozvedené lidi dívala společnost v minulých století oproti současnosti.
Příběh se dobře četl, někde byly ale příliš dlouhé popisy nezajímavých událostí či rozhovorů. Celkově se mi příběh zdál dost naivní.
(SPOILER) Na tuto knihu jsem se těšila, četla jsem příznivé komentáře. Ze začátku se mi zdála dost nudná. Carmen neměla příliš velké ambice dosáhnout něčeho vyššího. Když ztratila práci v obchodě, byla bezradná. Musela se vrátit domů k rodičům. Její sestra byla úspěšná právnička, měla tři děti a čekala čtvrté. Jak se mohla s ní měřit? Děti ji nezajímaly, nerada je navštěvovala.
Přesto se její sestra Sofia, která žila s rodinou v Edinburgu, snažila jí pomoct. Našla jí místo v knihkupectví starého pána, který ho nechal zpustnout. O nic se nestaral a měl na krku bankrot. Měl čas pouze do Vánoc, aby se finančně vzpamatoval. Jen knihkupectví ho mohlo zachránit.
Carmen se toho úkolu ujala se vší poctivostí a nakonec přišla na to, že ji to baví. Našla cestu i k dětem a k sestře. Našla nakonec i lásku, dokonce se jí naskytly dvě známosti, mohla vybírat.
Nakonec se mi kniha aspoň trochu zalíbila, druhá část se dala číst už rychleji a s větším zájmem.
Podle komentářů a názorů čtenářů na knihy Julie Caplinové jsem očekávala, že půjde o krásný romantický příběh. Kniha se četla dobře, byla zajímavá a čtivá od samého začátku. Ráda jsem se ve vzpomínkách vracela do míst na Amalfské Riviéře, kterou jsem také poznala, a která byla v knize moc hezky popsaná, zvláště překrásné město Positano.
Co se samotného děje týká, zdálo se mi všechno až neskutečně pozitivní. Těžko si představuji populárního herce, významnou osobnost v Hollywoodu, který je doma vzorným manželem, milujícím otcem několika dětí, který se jen jednou za život přehmátl a udělal dítě své přítelkyni z mládí, která se ho nakonec sama vzdala a zvolila si za muže jiného, který její dítě přijal. Tuto skutečnost své ženě nezatajil, a když ho jeho biologická dcera vyhledala, přijal ji za svou, a jeho vzorná žena s tím souhlasila.
Všechny osoby v dějové linii byly až příliš kladné, kromě Ernestova nevlastního syna Raphaela, který mu vlastně dělal chůvu a ochraňoval ho před lidmi, kteří by ho údajně mohli zneužívat. Jeho dceři Lie od počátku nevěřil, že by Ernesta nechtěla jen využít k vlastnímu prospěchu. Postupem děje se jeho charakter a názor měnil. Knihu jsem si ráda přečetla a hodnotím celkově na čtyři hvězdičky.
Velmi zajímavá kniha právě pro nás, ženy, které jsme už babičkami. Ne každá ale tento stav vítá.
Daniela je padesátiletá žena, která se konečně začíná zaobírat představou, jak se zbaví rodičovských povinností a začne žít také trochu pro sebe. Dcera Tereza se odstěhovala k příteli, syn David končí základní školu a už se řadí k puberťákům a jejich zálibám, kterým dospělí vůbec nerozumí.
Bylo by to až moc hezké, ale je tady jednak Danielin muž, pyšný a arogantní jedinec, doktor, který si ji a ostatní členy rodiny již dávno přetvořil k obrazu svému a celá léta s nimi manipuloval. Ke všemu ještě přichází dcera Tereza se sladkým tajemstvím, že je těhotná a její máma se brzy stane babičkou.
Daniela postupně tuto událost zpracovává, a jakkoliv zpočátku z ní měla strach, tak se časem na vnoučka těší. Horší situace nastává v jejím manželském životě. Konečně dochází k rozhodnutí, že takto to už dál nejde a musí s tím něco udělat. Její muž Radek dokáže být chytrý a lstivý a dlouho ji drží svázanou, aby rozvod nerozběhla.
Na konci knihy přichází další dobrá zpráva, že je na cestě druhý potomek, tedy druhý vnouček. I tady si Daniela najde cestu k němu a přijímá skutečnost, že je dvojnásobnou babičkou. Kniha byla velmi čtivá a zajímavá, ale ten konec se mi zdál už moc natahovaný. Klidně mohla být o 30 až 40 stránek menší. Co bylo sáhodlouze a nudně popisováno, se dalo říct v několika větách. Proto knihu hodnotím na čtyři hvězdičky.
Detektivní příběh, který se mi moc dobře četl a byl napínavý od začátku až do konce. Nora Davisová za svého dětství zažila otřesný zážitek, když se ukázalo, že u nich doma, za zamčenými dveřmi do sklepa, provádí její otec bestiální vraždy.
Po letech žije osaměle jako úspěšná chirurgyně. Léčí své pacienty a zachraňuje životy. Svou minulost i původní jméno po otci úzkostlivě chrání a neprozradí ani nejbližším kolegům a přátelům. Někdo ale zřejmě ví, čí dcerou je. Otec je ve vězení na doživotí a přesto se najde zavražděná mladá žena, která jeví známky jeho vražedného stylu a mučení. Ke všemu zlému, je to bývalá pacientka Nory Davisové. Všechno se stahuje směrem k ní. Dokáže se ubránit a dokázat svou nevinu, dřív než ji skutečný vrah dostane do úzkých a navede na ni policii?
Kniha objevená pro čtenářskou výzvu mne velmi zaujala, mohu ji čtenářům doporučit.
V rámci čtenářské výzvy jsem se dostala i k Robertu Bryndzovi. Ještě jsem od něho nic nečetla, a to je škoda. Tento díl, který se mi dostal do ruky, je už několikátý díl s vyšetřovatelkou Erikou Fosterovou. Hned napoprvé jsem si ji oblíbila a určitě se budu snažit sehnat další díly, ty předešlé.
Byla to perfektní zápletka. Na začátku vražda mladé ženy objevené v kontejneru na odpadky, bohužel nebyla jediná. Erika si usmyslela, že vraha mladých žen musí odhalit a odevzdat spravedlnosti stůj co stůj. Kniha byla velmi zajímavá a čtivá, konečně jsem se po několika nudných a nezajímavých titulech dostala k něčemu, co mne skutečně bavilo a zaujalo.
(SPOILER) Očekávala jsem něco úžasného, protože od Stephena Kinga jsem ještě žádnou detektivku nečetla a slyšela na něj jen kladné hodnocení.
Možná, že tento děj byl odlišný od klasické detektivky, že se zabýval vyprávěním a pocity samotného vraha, který byl hned od začátku odhalen. Střídaly se tam kapitoly, kde o sobě mluvil tzv. Mercedesový vrah, který ukradl majitelce vůz Mercedes Sedan a najel s ním do lidí, čekající ve frontě na otevření úřadu s nabídkou pracovních míst. Zabil osm lidí, včetně ženy a malého kojence a tři lidi těžce zranil. V dalších kapitolách vstupoval do děje bývalý detektiv Hodges, nyní ve výslužbě, který měl případ mercedesového vraha vyřešit před odchodem do důchodu, což se mu nepodařilo. Byl z té situace natolik nešťastný a zatrpklý, že ho život přestal bavit.
Brady Hartfield, nelítostný vrah, ale v běžném životě normálně vypadající pracující člověk, ho sledoval, věděl o něm téměř všechno, kde bydlí, co dělá a toužil po tom, aby ho dohnal k sebevraždě. Poslal mu dopis, ve kterém mu dal jméno a heslo na sociální síť, kde se mohou anonymně setkávat lidé a hovořit spolu. Doufal, že ho dostane spíš, než on dostane jeho. Neboť vrah plánoval do blízké budoucnosti něco, kde by přišlo o život ještě daleko větší množství nevinných lidí.
Hodges to tušil a vybral si možnost pátrat po něm sám, nezatahovat do případu policii. Stálo ho to málem život a zatáhl do případu dva lidi, o které měl velký strach, ale vrah byl zneškodněn a byly zachráněny tisíce životů.
Prvních sto stránek jsem se celkem nudila, moc mne to nebavilo, později se děj začal vybarvovat a byl zajímavější. Na víc než na tři hvězdičky to ale nevidím.
Kniha je představena jako skvost Hrabalova vyprávěčského umění, jeho perlivou češtinou. Dílo bylo napsáno v roce 1976, nejdříve vyšlo v cizojazyčných vydáních, a teprve po třinácti letech u nás.
Hlavní hrdinou je samotářský hloubavec Haňťa, který pracoval 35 let ve sběrně starého papíru. Svou práci miloval a věřil, že si své „balíky“ vezme i domů, až půjde do důchodu. Při své práci nacházel spousty cenných a zajímavých knih, které si bral domů a četl je, než musely být zničeny.
Musím přiznat, že tento styl vyprávění není mým oblíbeným literárním žánrem. Není však na škodu zkusit se někdy ponořit i do něčeho jiného.
Kniha se celkem dobře četla, i když musím uznat, že je spíš pro mladší ročníky. Naskytla se mi však jako vhodná do čtenářské výzvy, tak jsem se do ní pustila.
Mladou doktorku Bee jsem občas nechápala, co vlastně chce, na co je vůbec zaměřená. Bylo tam toho hodně o mailové korespondenci, výměna názorů na téma: "Co by na to Marie".
Zpočátku jsem nechápala, proč byla tak skálopevně přesvědčená, že Levi ji nesnáší již od doby, kdy spolu studovali. Často jí dával najevo city opačné, mnohokrát jí pomohl z nesnází, ale ona pořád si stála na svém, až do samého konce.
Rozhodovala jsem se mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, nakonec dávám čtyři, závěr knihy byl zajímavý a kniha čtivá.
Zajímavá knížka o dvou cizích lidech, kteří se dostali do jednoho bytu jako spolubydlící, a přitom se spolu vůbec nepotkávají. Žena má denní směny a byt využívá po večerech a nocích, zatímco muž má noční směny a domů chodí po ránu, kdy už je byt prázdný.
Počáteční trávení víkendů Leona, majitele bytu, se začíná komplikovat, když si se svou přítelkyní, u níž víkendy vždy tráví, přestává rozumět. Tiffi má nárok na víkendy v bytě, ale často je tráví venku s přítelkyněmi a kolegyněmi. Se svým spolubydlícím si začíná psát vzkazy, nechává mu zbytky jídla, které večer připravuje.
Jednou se však musí přece jen potkat a je to setkání více než neobvyklé a legrační. Tiffy stále ještě pronásleduje bývalý přítel, se kterým se rozešla kvůli nevěře a později jí dost zkomplikuje nový vztah.
Kniha se dobře četla, jenom nemusela být tak rozvleklá. První polovina byla z větší části o nezajímavých nudných věcech a setkáních. Teprve poslední třetina mne zaujala a tím pádem byla rychle dočtena. Dávám čtyři hvězdičky.
(SPOILER) Velice napínavý thriller Marca Elsberga, který se podle mínění čtenářů může kdykoliv stát realitou. Když jednoho únorového dne zhasla světla v Italském Miláně, poté bylo totéž hlášeno ze Švédska a postupem následujících hodin z téměř všech států Evropy, vypukl velký zmatek. Byly hlášeny první oběti. Zpočátku šlo o havárie automobilů na dálnici, když rázem zhasly semafory, všechno kolem zahalila neproniknutelná tma, automobily vrážely jeden do druhého, sypala se skla, demolovaly se karosérie.
Piero Manzano, italský programátor a bývalý hacker, brzy objevil, že to, co se stalo, není náhoda nebo nějaká náhle vzniklá havárie. Šlo o globální výpadek elektrické sítě v celé Evropě a s ní všechny následky, co způsobí výpadek energie. Bylo jisté, že ve skutečnosti jde o teroristický čin jednoho nebo několika jedinců, kteří chtějí ochromit ekonomiku Evropského kontinentu. Po několika dnech došlo k výpadku elektrické energie i ve Spojených státech.
Knihu jsem četla s velkým napětím, události se střídaly po kapitolách v různých městech a různých státech Evropy. Zpočátku byl problém si zapamatovat tolik osob, které v jednotlivých kapitolách vystupovaly. Bylo to moc zajímavé, ale hodně odstrašující při představě, že stačí málo, a toto všechno se může stát kdekoliv ve světě, nebo i u nás.
Tato detektivka mě nijak moc neoslovila. Od Larse Keplera jsem nic nečetla, takže nemohu srovnávat novou knihu psanou pod pseudonymem. Vybrala jsem si ji jen v rámci čtenářské výzvy.
Julie Starková mi byla sice sympatická, cítila jsem s ní kvůli jejím psychosomatickým problémům po těžké životní tragédii, ale jako vyšetřující detektiv mi neseděla. Její těžké stavy se často vracely a spíš potřebovala ochranu, než se sama pouštět do vyšetřovacího procesu. Že se do něj nepustila sama a přizvala si na pomoc svého bývalého manžela, policistu, byla dobrá volba.
Prostředí vyšetřování přímo na zámku v rodině Pera Güntera Motta, mi také nesedělo. Nesetkala jsem se v žádné detektivce se situací, aby vyšetřující byli hosty v rodině, kde se stala vražda. Žádný ze členů rodiny mi nebyl sympatický, ale vraha jsem v žádném případě neodhalila, až do samého konce jsem neměla tušení, kdo jím byl.
Julie nakonec ukázala svůj úžasný um a talent při vyřešení případu, v tom jsem ji musela obdivovat. Nakonec dávám knize tři hvězdičky.
Kniha byla pro mne dost náročná na čtení. Děj se odehrával na více místech a figurovalo v ní mnoho osob, našich i cizích jmen. Těžké na zapamatování.
Edita byla dost problematická osobnost, od mládí fixovaná na svoji mladší sestru Viki. Obě sestry byly velmi rozdílných povah. Precizní Edita a lehkomyslná a svobodomyslná Viki. Když Edita zjistila, že její sestra zmizela neznámo kam, nasadila všechnu svou sílu a dovednost, aby ji našla a přivedla zpět rodičům, a hlavně sobě, neboť si nedovedla bez ní život představit.
Vzdala se zaměstnání, vzdala se dlouhodobého partnera a vydala se ji hledat do světa. Její stopa vedla nejdříve do Španělska, tam zjistila, jak hluboko její sestra klesla a do čeho se zamíchala. Další kroky ji zavedly až do Jihovýchodní Asie, do Thajska, kde hledala nejen ji, ale i původce jejího pádu.
Konec knihy mne dost překvapil a zaskočil, zpočátku jsem si těžko uvědomovala, kde je skutečnost a co jsou jen její paranoidní představy. Knihu jsem již kdysi před lety četla, víckrát ji už číst nebudu.
Kniha zajímavá a napínavá od začátku až do konce. A veliké překvapení na konec! Po celou dobu četby jsem si udělala obrázek o každé ze tří dívek. Bylo mi jasné, co je která zač. Ale jak to bylo skutečně, to mne zaskočilo.
Nebudu psát více řádků o ději, abych nepřipravila čtenáře o napětí a konečný prožitek. Jen krátce. V příběhu vystupují tři mladé ženy. Dvě nerozlučné dlouhodobé přítelkyně Megan a Chloe, které si konečně našly společné bydlení. Krásný dům byl pro ně jako sen, ale bohužel nad jejich možnosti měsíčních plateb. Musely si dát inzerát na získání spolubydlící, kterou se nakonec stala 32-letá Samantha. Ve výběru byly dost náročné, vybíraly až…přebraly? To už neprozradím.
Kniha se mi moc líbila, byla neskutečně čtivá. 5 hvězdiček, 90%.