Jana_Hlus komentáře u knih
Z průvodce jsem se dozvěděla mnoho zajímavostí, které podnítily mou zvědavost vypravit se na neznámá místa, a rozšířit si tak obzor i jiným směrem, než kam nás žene běžný turistický proud. Víte například, u které pražské vily se nachází zahrada s letohrádkem, dřevěnou zvoničkou z Valašska, pomník herečky Hany Kvapilové od Jana Štursy a také dřevěný roubený pravoslavný kostelík sv. Michala z 18. století? A najdeme tam i jezírko s vodopádem a sochou Herkula? Pokud znáte správnou odpověď - jedná se o zahradu u vily Kinských na Smíchově - tak smekám pomyslný klobouk.
Kniha není „rychlokvaška“, jak se občas v poslední době u různých průvodců (a bohužel nejenom u nich) stává, je detailně propracovaná a vnímám z každého řádku veliké úsilí týmu autorů předat čtenáři kompletní informace o pražských historických objektech a zahradách, zejména s ohledem na architekturu, dendrologii a památkovou péči. (5/5)
Za mě trošku zklamání, napsáno sice jednoduše, člověk nemusí být zrovna intelektuál, aby textu porozuměl, ale více vědomý čtenář v textu nic nového neobjeví, čekala jsem po tom úvodu a marketingové masáži přece jenom více. Nějak v tom textu necítím autorovu duši...Ale třeba je chyba u mě. (3/5)
Tato knížka je slabší, jakoby si s tím tématem nevěděl autor rady, text působí rozháraně, moc nefunguje, přestože se jedná o silné téma, ale v podstatě to na mě působilo jako doslov k Mluviti pravdu a omluva Waldemarovi, že ho tam nechal zemřít. (3/5)
Bohužel je kniha psána dost neosobně a tím i nezáživně, přestože obsahuje obrovské množství velmi zajímavých faktů, jsou poskládány jeden za druhým bez Jakkéhokoliv "dochucení", ať již emoce či třeba vůně.... Pokud by byla napsaná v lehčím beletristickém stylu, byl by to nepochybně velký přínos zejména pro čtenářky (3/5).
Přestože má kniha více než 400 stran, přečetla jsem ji během pár dní. Frederiku i Alexe mám ráda, jen mi přijdou nějak čím dále méně uvěřitelní, působí trošku jako "nadlidi", i když aspoň chvilkama tápající. Příliš mě nenadchla osobní dějová linie Fredriky, že by měla podobné trápení jako před časem Alex, mi přijde trošku přitažené za vlasy. A motivy vražd - myšlenka dobrá, pomstít nepotrestaného "původce zla", ale nebylo to propracované tak, jak jsem byla zvyklá třeba ze "Sedmikrásek". A ten otevřený konec? Jakoby už fakt chtěla autorka pracovat na něčem jiném... Ale jak už to tak bývá, myslím si, že se zase v budoucnu k této sérii vrátí, tohle jí fakt sedělo. A něco mi říká, že by nakonec spolu mohli Alex s Frederikou tvořit nejenom pracovní tým:-). (3/5)
Takovou šílenost jsem dlouho nečetla, asi je to teda tím, že jsem ve středním věku a zřejmě je kniha spíš určena mladým ženám, ale abych řekla pravdu, nevěřím, že takto mladá děvčata o svém ženství smýšlí. Dřevochlap křížený s feministkou, že by prototyp současné mladé dívky? To snad ne...:-)
Psát autorka umí, naštěstí (nebo naneštěstí?), ale knihu bych doporučila jen otrlým čtenářkám a výše uvedeným dřevochlapům...(2/5).
Spíš než povídky jsou to pohádky pro ženy. Pokud nečekáte víc než pohodovou oddychovku, nic náročného na přemýšlení, kdy zlo je černé a dobro bílé, tak mohu doporučit. Ideální kombinace na víkend s rýmičkou. Jednoduchá schémata, trošku klišovitá, někdy vyhnaná do absurdity. Ale na druhou stranu, četla jsem mnohem horší a poslední povídce jsem dala za pravdu, někdy skutečně reptáme nad svým životem, ale mohlo by být třeba ještě stokrát hůř...takže 3/5
Autor se snaží čtenáře "nakopnout" po těch všech sluníčkářských knížečkách, které nás utvrzují v tom, že za všechno přece můžou "oni" a my se můžeme v klidu litovat a nic se sebou nedělat. Přestože je autor Američan, 90% sedí i na nás. Stačí se podívat kolem sebe a vidíte spoustu "idiotů", ale úplně nejhorší bylo zjištění, že se dost často jako "idiot" chovám také. Ale s tím se dá přece pak už mnohem lépe pracovat, nejhorší je, když to ani nevnímáme...
Pro mě milé překvapení, na rozdíl od většiny v současnosti vycházejících thrillerů jsou vyšetřovatelé při smyslech, příběh je výborně promyšlený a čtenáři jako přidanou hodnotu přináší přiblížení složité situace s uprchlíky. Oceňuji i více dějových linií, různé životní osudy postav a také to, že jsem do poslední chvíle "neprokoukla" zápletku. (5/5).
Zatímco název knihy „Buzíčci“ je podle mého názoru fajn, rozhodně přiláká čtenářovu zvědavost, zařazení stejnojmenné povídky hned jako první způsobilo, že jsem knihu málem odložila nedočtenou. Nesympatický hlavní hrdina, i to, jakým způsobem je povídka vyprávěna, mě nebavilo. Ale jsem ráda, že jsem nechuť překonala a prokousala se dál. Průběžně mi při čtení docházelo, proč je ta povídka napsaná tímto způsobem, texty byly hodně působivé, trošku depresivní, ale to se asi u takové knihy dalo očekávat. Naprosto mě ale dostala povídka „Neviditelný“, tu budu mít v hlavě ještě dlouho. A uvědomila jsem si, že by člověk opravdu neměl odkládat na "někdy" to, po čem skutečně touží. To "někdy" totiž nemusí nikdy přijít...
Za pozitivní považuji parádní Folného vyjadřovací schopnosti, práci s češtinou a také to, jak se mu jednotlivé postavy prolínaly texty povídek a dávaly čtenáři možnost dívat se na ně z různých úhlů. Folného jsem zařadila do svých oblíbených autorů, jeví se mi jako jeden z největších talentů současnosti. (4/5)
Pokud bychom od knihy očekávali příjemnou oddechovku s bulvárním nádechem, tak budeme zklamáni. Samozřejmě, že Belmondo zmiňuje i různé pikantnosti, ale jedná se poměrně o náročné čtení, publikaci by rozhodně prospěl přehled filmů a základních dat, jelikož Belmondo ve vzpomínkách přeskakuje a čtenář se ve velkém množství herců, filmů a událostí, ztrácí. Co však knize chybí zcela zásadně, jsou fotografie. Chápu, že je to z důvodu, že vyšla i nádherná fotografická publikace, ale přijde mi to bez fotek dost strohé. Asi jsem čekala přece jenom od toho "rošťáka" čekala trošku více. (3/5)
Další parádní česká detektivka M. Goffy. Zvláštní případ, výborně napsaný. Chválím i vedlejší dějové linie (přítelkyně, dcerka). A za bonus považuji, že můžeme bez růžových brýlí nahlédnout pod pokličku, jak to vlastně u policie v současnosti skutečně chodí... (5/5)
Mé první setkání s Erikou Forsterovou. Pro mne nepříliš sympatická policistka s podivnými návaly emocí a se slabostí pro jednoho z podřízených. Spousta vedlejších postav, které působí trošku jako balast, čtenář má dost práce se zorientovat, kdo je kdo a nemá tak čas vymýšlet vlastní teorie, co se vlastně stalo. A právě díky tomu je rozuzlení příběhu překvapivé. Z každého řádku v knize je znát, že autor ví, co se od něj očekává a odvádí dobré řemeslo. Ale do Miniera, Nesboho či Larssona mu ještě přece jenom něco chybí. (4/5).
Většinou nedávám pět hvězdiček, ale tady v tomto případě jsem neměla důvod za něco hvězdičku srazit. Skvělá česká detektivka, která je napsaná naprosto věrohodně, nejsou tam žádné nudné pasáže, závěr je perfektní. Na to, že je to autorova prvotina, tak nemám, co vytknout. Nestává se často, že zajímavý námět knihy je umocněn dobrým zpracováním. (5/5)
Výborně napsané, promyšlené pohrávání si se čtenářem, napínání jeho zvědavosti, postupné odkrývání indícií, jenže nic nejde napínat do nekonečna a mě to pozvolna přestávalo bavit, místy byl příběh dost překombinovaný. Na druhou stranu kniha obsahuje spoustu zajímavých myšlenek a poučení. Rozhodně stojí za přečtení, jen na to chce mít tu správnou náladu a čas. (4/5).
Skvělá práce s češtinou, takto nějak by měl vypadat podle mého názoru současný způsob psaní, bohatá slovní zásoba včetně novotvarů, ale text jede po povrchu, autorka dokáže skvěle zachytit dílčí situace, popsat osoby, charaktery, ale bez nějakého závěru, vyústění, pointy. Měla jsem pocit, jako kdyby mi někdo barvitě popisoval v telefonu gradující situaci, a když se blížilo rozuzlení, tak položil telefon. Takže trošku zklamání, škoda. 3/5
Skvěle napsaný příběh mladé ženy, dokonale zachycené období "přežívání" v komunismu a pak přerod v sebejistou a úspěšnou ženu. Někde mezi řádky jsem stejně zahlédla Pavlu z předchozí trilogie, tak nějak bych si asi představovala, že by mohl vypadat její další osud coby dospělé ženy. A ačkoliv nejsem příliš zastánce takových konců, jako je v této knize, tak tady mi to vyloženě sedlo, kniha mě celkově pohladila po duši a řadím ji mezi nejlepší, které jsem kdy četla, našla jsem v ní i kus sama sebe. O tom, že autorka používá skvěle češtinu, umí si hrát se slovy i charaktery postav asi není potřeba se příliš rozepisovat. 5/5
Moc hezky zpracovaná publikace s tipy na výlety za tajemnem. Pěkné fotky, mapy, kompletní informace ke každému záhadnému místu, ať už se jedná třeba o Kopec, který duní nebo Po stopách posledního upíra. Knížka dává ideální příležitost namotivovat naše potomky, aby zvedli hlavy od mobilů a počítačů a vyrazili na výlet. Snad jediná připomínka, vazba knihy mi nepřipadá příliš pevná, mám obavu, že po pár výletech se z knihy stane něco jako trhací kalendář. 4/5
Pokračování Prahy neznámé nezklamalo, přineslo seznámení s dalšími pro mne méně známými místy v Praze, nabídlo zevrubný popis souvisejicího historického vývoje až do současnosti a celkový velmi dobrý dojem z textu umocňují krásné fotografie. A já si říkám, že je dobře, že v poslední době vznikají knihy, které neukazují jen ta "notoricky" známá pražská místa. 5/5
Skvěle napsaná kniha, která svěží formou a s nadhledem zachycuje fenomény dnešní doby, práci v korporátních firmách i státní sféře, "single" život, hledání sama sebe. Přečetla jsem za jeden večer a fakt jsem si to užila. Vzdáleně mi kniha připomněla Viewegha v jeho nejlepší době. A ještě jeden poznatek, shodou okolností jsem měla na večer připravené dvě knihy - tu Šlikovu a Urbanovu Závěrku. A z mého pohledu je Šlik bezkonkurenčně lepší. Nemám, co vytknout. Přidávám si do oblíbených autorů a doufám, že brzo zase něco napíše. 5/5