JanaDor komentáře u knih
Skvěle jsou vykresleny postavy kolem Josefíny. Líbilo se mi, že jsem je dostatečně poznala a pak se stala vražda. Taky jsou zde prvky překvapení, kde není vše, jak na první pohled vypadá. A hlavně se mi líbilo prostředí děje. Pod zříceninou, les, statek, prázdniny, léto. Opravdu pohodová letní atmosféra. Dobře jsou zkombinovány charaktery postav. Je tu protivná bába, dvě dobré kamarádky, které přesto mají své tajemství. Důchodce, který nechce být sám. Podivný tramp, pubertální dcera, mladý muž, který je lenoch a alkoholik, ale až tak moc za to úplně nemůže. No, zajimavá sestava, která vám vykouzlí úsměv na rtu, nejen svými činy, ale i s Josefíny hláškami. Tento díl mě bavil.
Od autorky jsem četla její předešlou knihu Tajemství hedvábného vějíře. Takže jsem od knihy měla určité očekávání a jsem moc ráda, že se mi splnila. Pro mě to byl krásný literární zážitek. Příběh kamarádství dvou žen na pozadí dějin korejského ostrova, to bylo silné, procítěné a poutavé vyprávění, že jsem na knihu myslela, i když jsem ji nečetla.
Je to opravdu skvěle napsaný příběh, kde lidé mají těžký život. Ženy jsou hrdé na svou práci a dělají vše pro rodinu. Tento typ románu mám moc ráda. Čte se dobře, dozvím se spoutu zajimavých věcí o jiné kultuře a jejich dějiny. Je to poutavé a jiné. Tak jako je jiná korejská kultura. Doporučuji.
Kniha je velmi čtivá. Přečetla jsem ji za jeden večer. Je také milá a místy trochu smutná. Rodiče, kteří ztratí svou dceru, to je těžké téma a autorka se ho zhostila velmi dobře. Vykreslila skvěle pocity sedmnáctileté hlavní hrdinky, která se se smrtí sestry také nevyrovnala jako rodiče. Kupodivu ji nejvíce pomůže odpuštění. Taktéž rodiče se mohou odrazit od dna truchlení až pochopí, že nic není černobílé. Závěr byl skvěle promyšlen. Doporučuji.
Je to čtivé, zábavné i poučné. Víc jsem pochopila, kolik dřiny stojí za vrcholovým sportem. Moc se mi líbila rodina Jasminy, která je v každé situaci při ní, i když co se týče otce, tak tam to skřípe. Jasmina se proti světu brání vztekem, ale doma je vtipná a milující. Lukov také překvapil, vůbec není ten typ, jak si Jasmine na první pohled myslela. Celkově je to nádherná romance, která není přeslazená, ale hezké to je. Není to o erotice, ta je jen jemně v samotném závěru. Je to o vzájemném poznávání a o důvěře. K tomu je krasobruslení náročný sport a čtenář víc pozná, co se vše za těmi krásnými piruetami a skoky schovává.
Kniha se mi četla ze začátku pomaleji. Je psána poetickým jazykem, kde jsem musela více přemýšlet, co tím chtěl autor říct. Na styl vyprávění jsem si zvykla. Když jsem poznávala osoby a jejich osudy, bylo mi to čím dál víc milejší a pak se už kniha četla skoro sama. Obsahuje v sobě moudro a poučení, které vede k zamyšlení.
Koho by také nezaujalo, že hlavní vypravěčem je láska. Že hrdinové se mění k lepšímu díky knihám. Že knihy musely překonat předsudky o nebezpečném vlivu na lidi a díky někomu se dostaly do života mnoha lidí a staly se jejich součástí. Je to krásný příběh o lásce k lidem i ke knihám. Někdy se něčeho musíme vzdát, abychom získali něco cenějšího. To vše je v tomto kouzelném příběhu.
Autorka opět čtivě napsala příběh zasazený do známého města způsobem, že bych ho po přečtení nejraději ihned navštívila. Podívala bych se na křižovatku na Šibuji, zúčastnila se čajového obřadu, navštívila horu Fudži a svatyni Meidži a zorganizovala bych piknik pod sakurami. Tokio je pro mě trochu nesplnitelný sen, ale to nevadí. Knihu jsem přečetla jedním dechem v jednom večeru. Spát jsem šla k ránu, ale stálo to za to.
Z knihy vyzařuje pozitivní myšlení a učení, které přirozené zapadlo do děje. A to se mi moc líbilo. Vyznání Gabea v závěru knihy nemělo chybu. To bylo tak neuvěřitelně romantické, opravdové a orginální, že jsem z toho byla úplně paf.
Upřímně kniha mě chytla. Je to jiný svět. Fascinovalo mě, jak popisovala denní činnost, co dělali, co jedli, jak lovili. Hodně se věnuje přírodě kolem chaty, kde chodili pro vodu. Vypráví jak přežila sama čtrnáctidenní sněhovou bouři, když muži byli na lovu. Jak lovili, porcovali a jedli tuleně, což byl jejich hlavní zdroj vitamínů.
Opravdu je to velmi poutavé a zajímavé vyprávění o jiném životě než ho známe. Já bych tam teda nikdy nejela, ani kdyby mi za to platili. Ale obdivuji lidi, kteří do toho jdou a zvládnou to.
V knize je patnáct povídek o vztazích, o lásce a o pocitech. Autorčin styl je čtivý a dle mého má zdravý pohled na život. Proto mi povídky sedly a já jsem je přečetla skoro na jeden zátah. Prostě jsem byla zvědavá, jaká povídka je další. Bavily mě. Hlavní postavy byly reálné. Jejich pocity jsou přímé a přirozené. Nejsou půvabné či milé, ale opravdové i s plusy či chybami.
Povídky jsou to různorodé, ze současnosti i z minulosti. Mají však jedno společné, a to, že jsou čtivé. Každá obsahuje poučení nebo vtip a jsou prostě ze života. Dovedu si představit, že se to stalo.
Krásně smutná je povídka s názvem Krása. Ta je pro mě nejsmutnější. Je procítěně napsána o první lásce s koncem, který vhání zármutek do srdce. Ta se mi líbila nejvíce.
Všechny povídky jsou různé a přitom mají mnoho společného. Celým srdcem doporučuji. Při čtení si uvědomíte, jak je náš český jazyk bohatý a povedený. A jak dobře s ním umí autor pracovat.
Kniha se dobře četla. Líbily se mi popisy lidských charakterů. Byly výstižné a někdy mile vtipně podané. Pestrost veterinářských zákroků, tomu taky dává jiný zajimavý rozměr. Celkově je to kniha, která čtenáře pohladí po duši, což v této době velmi potřebujeme. Doporučuji celým svým čtenářským srdcem.
Je skvěle napsána, je milá, vtipná, lidská, potěší a hlavně je o životě a lidech, takový jaký je. Ukazuje různorodost povach a chování. Vnímáte, že nemáte dát na první pohled. Je citlivá k lidským chybám. To vše je díky autorovi, který je pracovitý, dobrosdrečný a vidí to dobré v nás. Má rád nejen zvířata, ale i lidi.
Fakta jsou z ověřených vědeckých zdrojů a jsou fascinující. Koncept knihy je udělán tak, že všechno je provázané a jedno bez druhého nejde. Prostě tak, jak to dohromady funguje – vesmír, člověk a příroda a je to geniální. Při čtení si to uvědomí nejen děti, ale i dospělí. Kniha jako celek je chytrá, poučná a vzhledově hezká. Jen já bych brala těch informací ještě více. Ale to by nejspíš nebavilo už děti. Nevím. Pokud máte zvídavé děti a pořád se na něco ptají, kniha je pro ně jako dělaná.
V knize je tolik krásných myšlenek, že bych tady vypsala třetinu knihy. Pokud vás zaujala, tak si ji přečtěte. Je skvělá. Mimo jiné se dozvíte, proč by kněží měli manuálně pracovat. Jak prožívá kněžství žena. Kdy někteří muži v církvi pochopí, že ženy nejsou jen na úklid v kostele a na zpívání na kůru. Je to o přemýšlení o kněžství a skryté církvi, která zůstala skrytá dodnes.
Knihu jsem četla dlouho. Ale nebylo to tím, že by mě nebavila. Právě naopak. Ale má tolik podnětů k zamyšlení, že jsem si dělala přestávky a četla, když jsem měla chuť. Tato kniha je dar nejen svým sdělením, ale i lidskostí a pravdomluvností. V této době je to téměř zázrak. O to více si knihy cením a ráda se k ní budu vracet.
Je to román ze života. Není v tom sladkost, erotika, ale více city a láska k rodině.
Hlavní postava se jmenuje Reine a má čtyřicet let. Má sedmnáctiletého syna Noé, kterému neřekla, kdo je jeho otec.Reine má strach, že ztratí Noého, když se dozví pravdu. Pravda je, že lhala, ale měla k tomu své důvody. Hodně jsem nad tím jako čtenář přemýšlela, jestli by pravda spoustu věcí změnila a co by bylo pro Raine lepší. Ale je fakt, že lhát se nemá. Když vyjde pravda na povrch, což se většinou stane, tak lež ublíží, protože vám někdo věřil. Sice to byla lež ve jménu lásky, ale stále je to lež.
Celkově se kniha dobře četla a postavy mi byly sympatické. Líbila se mi zápletka, která měla několik možností k vyústění a vedla k mnoha překvapením. Není to strhující, ani šokujíci, ale je to čtivé rodinné drama, které ovlnivní život několika lidí.
Předně musím pochválit obálku z nakladatelství Slovart. Je absolutně úžasná a já jsem zjistila, že Slovart vydalo již dvě knihy od této autorky a připravuje další. A co je nejlepší, všechny mají obálky v ladícím duchu a v knihovně vedle sebe budou knihy vypadat krásně. Mám veliké nutkání si všechny tyto výtisky koupit. Nejspíš si tu radost udělám.
Nejen obálka, ale i překlad je výborný. Autorka umí skvěle vystihnout a popsat charaktery postav. Jejich myšlenky, dojmy a chování. Až mě to překvapilo. Vůbec si nepamatuju, že Austinová má postavy tak perfektně propracované a vykreslené. Proto obdivuji i překlad Kateřiny Hilské, který je lehký a přirozený vzhledem k tomu, že autorka žila v letech 1775 – 1817. Což si myslím, že je určitě náročné překládat knihy z té doby.
Mě se kniha moc líbila a velmi dobře se mi četla. Doporučuji.
Kniha příběhů slouží k předčítání před usnutím. Navodí uvolnění a posluchač se vydá na cestu fantazie do lesa, na ostrov, do Benátek, k Nilu nebo také do pohádky mezi hvězdy, na létající koberec nebo na kouzelný strom. Vysvětluje základy autogenního tréninku. Příběhy se mi moc líbí jako celkový přínos knihy. Jenom nevím, kdo mi bude předčítat…..Nejspíš to vyzkouším na dětech, protože věřím, že tento společný prožitek lidí sbližuje.
Kniha je jiná, netypická, ale oslovila mě a mám z ní radost. Takže už to je dobrý začátek k vnitřní pohodě.
Kniha je úžasný román a já jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla.
Chválím ji pro sílu příběhu, pro pouto rodiny a pro štěstí, které opravdu měli.
V závěru každé kapitoly jsou jiným písmem krátce napsána fakta, kde, kdy a co se stalo, vázající se k osobám kapitoly. Už to, že vše je propojeno dle skutečných událostí je fascinující. Osoby rodiny zažily mnoho špatného na různých místech.
Je to čtivé. Obsahuje to city, ale i fakta. Je to svědectví o utrpení jedné velké rodiny, která měla to štěstí, že se po deseti letech od začátku války skoro všichni shledali. Měli štěstí.
Velmi čtivé, romantické a milé. S příměsí erotiky, což k lásce patří. Postavy jsou dobře vykresleny, jsou sympatické a je zde celkem hezky ukázáno, že rozchod vždy člověka poznamená, ovlivňuje ho v dalším chování a že se s tím musí vyrovnat a pochopit. A taky, že i z toho špatného se poučíme a v závěru to bylo pro nás dobré. Je to romantická pohádka a proto to čtu. Odpočinu si u toho.
Podobné svému prvnímu dílu, ale mě to prostě baví. Vtipné, romantické, předvídatelné, ale proto to čtu, chci mít zaručený dobrý konec, že spolu zůstanou. Prostě pohádka pro dospělé, ale proč ne? Výborně si u toho odpočinu.
Vtipný, čtivý romantický příběh, s nádechem erotiky, určený k odreagování. Každá kniha má svůj žánr a od tohoto čekám odpočinek, romantiku a pohádku - tedy dobrý konec. Splněno.
Je to zajimavá kniha, která vede k řešení a k uklidnění. Pokud máte často nějaké otázky a pochybnosti, doporučuji kapitolu deset, kde upozorňují jestli jsou to jen vtíravé myšlenky nebo deprese a volání o pomoc k odborníkovi. Myslím, že většina, kdo i tuto knihu vezme k přečtení, uvažuje v lehké úzkosti, která má původ z nějaké situace (jako např.nynější pandemie) a lze ji za pomoci knihy, přátel a rodiny zvládnout. Přeji vám mnoho štěstí.