Janadvorackova komentáře u knih
Fantastická sága a poslední díl slibuje výborné zakončení všech těch příběhů :).
Opět musím pochválit Martina Fingera, který knihu načetl. Poslouchala jsem audio a jeho výkon nemá chybu.
V pětačtyřiceti teda už žádný mladík, ale furt mu to jde, klukovi jednomu, zjizvenýmu :).
Námět novely je trochu pohádkový. Takový ten scénář o záchraně krásné panny. Ale je to plné překvapení. No a znáte tu báji o hledání panny v kupce sena, žejo :)?
Ty kráááso, tak to byl (audio) nářez -:))).
Prachetta jsem nikdy nečetla. Kolega z práce mi pár věcí vyprávěl, ale moc mě to nebavilo.
Stopařova průvodce úplně nesnáším, takže pokud je tenhle příběh srovnáván s nimi, dost jsem se překonala, aniž bych na dotyčné dva pány změnila názor. Prostě ten humor mě nebavil, tenhle naopak jo.
Ve skutečnosti se, krom autora, překonal pan Jiří Pobuda, který audio knihu načetl, protože se u toho neskutečně a brutálně vyřádil a mě chytaly záchvaty smíchu kdekoli, kde jsem poslouchala. Fakt úplně nejblběji na vás lidi čučí, tlemíte-li se v hromadné dopravě :). Z ničehož nic, holt to se stane.
Mou pozornost si získal věrný popis dějů a bytostí pocházejících z příbramského podzemí. Jelikož bydlím asi kilometr od příbramského Horníckého muzea, zachvacoval mě někdy výtlem tak příšerný, až to hezké nebylo. A protože táta, když jsem byla malá, v dolech dělal a nosil mi odtamtud úlomky radioaktivního materiálu a o existenci permoníků nepochyboval, příběh, ač zmatený, mi fakt dával smysl :).
Pravda, jedenáctá kapitola mě nebavila, ale před ní a po ní to stálo zato.
Hmm, hrdinu oblíbeného jsem též neměla, ale... oni byli jetí docela všichni. Takoví věrně popsaní retardovaní kamarádi, nádhera.
Origoš audio nabízím, kopie posílat nebudu, přičemž jednu si určitě nechám.
Film stál za prd, kniha byla podrobnější, nabitá emocemi, i když místy předvídatelná, stejně celkově lepší. Bohužel osud některých postav zůstává neodhalen, škoda.
Tedy, Marian je pěkná můra pelešivá :), aniž bych to myslela zle. Alespoň si v tomhle na nic nehrála. Z potlačování přirozenosti se dělají pupínky a těmi ona určitě netrpěla :).
I když byl druhý příběh trochu slabší, poslouchal se mi dobře a jsem spokojená. Poválečná léta působí trochu euforicky, ačkoli byla v mnoha ohledech možná chaotičtější, než léta válečná, ale asi o dost lepší, než následující desetiletí, (tedy jak kde a jak pro koho).
Lucie Pernetová a Marek Holý odvedli při čtení skvělý výkon.
O sérii vím už mnoho let, ale dostala jsem se k ní až po třicítce. Navíc jsem se dostala k audioverzi, která značně prohloubila vnímání příběhu. Námět je hodný zamyšlení i v kontextu naší doby. Opravdu by mě zajímal názor nějakého současníka na vývoj života na Zemi a osud lidí tisíce let dopředu, na základě nějakého relevantního výzkumu.
Jak už tu někdo psal, postavy moc nevynikly. Asi bych měla problém příběh vnímat, kdybych jej četla. Jenomže z poslechu vzniká takový trochu jiný druh zážitku a za ten jsem vděčná. Dnes ráno jsem "nakousla" díl druhý :).
Zrovna jsem doposlechla audioknihu. Jediné, co jsem postrádala na zpracování bylo, že "Matku" nemluvil ženský hlas, jak je psáno v knize. Bylo docela vtipné poslouchat mužský a vzápětí se dozvědět, "...řekl počítač měkkým ženským hlasem." Ale to byl tak jediný mínus a vlastně to spíš byla perlička, nesypu se z toho.
No, konec by si zasloužil samostatnou knihu :).
Vítala jsem kupu hlášek, které děj provázely. "Nemaluj shnilé mrtvoly na zeď" -:))).
Hm, hrdinů ubývalo a většinou ti, u nichž jsem si myslela, že neumřou, tak umřeli.
Hlavní hrdinka mi nesedla, ale vzhledem ke konci - dobře jí tak :).
Autorku jsem neznala a knihu jsem si vybrala na pracovní cestu, abych před spaním v cizím pelechu normálně usnula.
Vliv na to, jak na mě hrdinka Květa, alias Kytka působila, mělo asi ono zneužití v anotaci a na začátku příběhu. Holka byla svým způsobem zoufalá a nevěděla, jak přesně svůj stav měnit (pokud to vůbec chtěla).
Příběh má dvě roviny - její a jejího milence. Je to ovšem kapku zamotané...
Asi jsem ještě nečetla nic podobného, nebo o tom nevím.
Mix žánrů se mi zamlouval.
Příběh se krásně odvíjel a četl.
Taková uvěřitelná rodinná klasika.
Ze série zatím největší zklamání.
Hodně mudrování, to oceňuji. Letův pohled na svět a jeho budoucnost, jeho místo v něm... beru. Prostředí si dokážu představit, ale chybí mi tam nějaká nosná myšlenka, která by mě bavila natolik, abych tomu dala víc. Působí jako výplň.
Policista je pověřen hoňkou na darebáka - vraha, hajzla, obchodníka s dobrotama. Ten se ale jen tak nedá a páchá v průběhu ještě jiné zákeřné a hnusné věci.
No a policistka, která zmetka málem dostala, se nachomýtla k takové nemilé události, která ale jí a její rodině obrátí životy naruby.
Také její hlucho slepé tetě Anně.
Autor je asi schopen napsat román na jakékoli téma.
Ostrov Lewis nic nepřekoná, ale jeho věci se dají číst.
I tahle... Ale jako by to nemělo šťávu.
Námět včetně možnosti humoru v textu se mi líbil.
Zpracování bez humoru mě nebavilo.
Místy trochu předvídatelný příběh mladé Číňanky, která je prodána do otroctví. Místy mě děj překvapoval.
A když si vezmu, že se to mohlo klidně stát, je mi smutno.
Island je zajímavý tím, že je prostě zajímavý. Do jeho neopakovatelné krajiny se dá zasadit nejeden neobyčejný příběh. Nebo i zcela obyčejný - jako tenhle. Odmyslete si sopku a je to obyčejná romance stárnoucí ženské, která zblbne a na pozadí vlastních trablů si řeší nějaké další.
Jenomže Island tomu přidal hodnotu, takže i když je ta milostná linka úplně pitomá, zbytek na mě zapůsobil.
Asi mě víc zaujal film, i když také nebyl nic moc.
Další povídky hororové, mystické, s náznakem tajemna, jak to kdo chce definovat.
Tenhle díl jsem četla hrozně dlouho.
Až na pár zajímavých odhalení ohledně některých obyvatel vesnice se toho moc neděje.