Janek komentáře u knih

Ano, jsem introvertka. A tohle je velmi zajímavý vhled do církevního prostředí, byť jde o úplně jiné prostředí, než je to, ve kterém se pohybuji já/ve kterém se pohybujeme tady v Čechách. Inspirativní pro mě byly zejména úvahy o legitimitě požadavků na vůdce společenství. Ne, všichni vůdci nemusí být nutně extroverti.
citace:
"...Většinu lidí v dnešní době nezajímají hlavně vaše odpovědi; okamžitě si k vám však vytvoří vztah, když se najdou ve vašich otázkách a bojích." (s. 196)

2 09.10.2016

Ostrá sonda do lidského nitra, knížka, ze které během čtení i dlouho po něm běhá mráz po zádech.

2 26.09.2016

Fascinující, uchvacující, náročná četba.

2 20.09.2016

Ale ano - ono je to čtivé a hodně napínavé, jenže zároveň úplně zbytečně překombinované a veeeeeeeeeelmi zdloooooooooouhavé.

2 19.09.2016

Obsahově i stylisticky jedna z nejlepších českých knih, které jsem v posledních letech četla. Bravo.

2 05.09.2016

Senzačně napsaný a velmi zajímavým způsobem vyprávěný příběh, ze kterého běhá mráz po zádech. Možná je těch drsných a dramatických sond do rodinného bahna v současné době až moc; tenhle text ovšem nepochybně stojí za přečtení.

2 12.08.2016

Přečetla jsem zatím 4 knížky, ale stále se nedostavilo žádné extra nadšení z Pratchetta. Ono je to čtivé, Pratchett má skvělé nápady a jeho texty jsou do češtiny nepochybně skvěle přeložené. Ale. Zdá se mi, že je to pořád totéž - mnoho postav a mnoho dílčích epizod, uniká mi hlavní dějová linka i jakýkoli přesah, který by mi umožnil si pasáže z konkrétního dílu zapamatovat i po přečtení. A tak je (v mém případě) asi i jedno, jestli ty knížky budu číst za sebou tak, jak byly psány, nebo na přeskáčku, nebo vůbec...Ono mi to všechno splývá.

2 06.07.2016

Ne, tuhle knihu skutečně není snadné dočíst. Ale stojí to za to - ten text vás přiměje koukat se na (druhou světovou) válku novýma očima.

2 02.06.2016

Golem - kniha, ke které jsem se po mnoha letech vrátila, až na druhý pokus jsem ji dočetla do konce. Kniha, kterou stojí za to přečíst, i když je tak těžké (a pro mě prakticky nemožné) ji pochopit.

2 25.05.2016

Bylo to na mě až moc složité, spletité. Měla jsem číst mnohem pomaleji, soustředěněji. K této knížce se ještě určitě vrátím, za mě byl lepší Atlas mraků i Třináct měsíců.

Stylisticky docela náročné čtení. Navzdory šílenému názvu je poselství knihy pro mě velmi silné - nezbývá mi než doufat, že Robinsonovo (resp. Tillichovo a Bonhoefferovo) poselství už značně zapustilo kořeny v církevních strukturách. Ach, jak moc toužím po církvi, která nelpí jen na metafyzických teoriích (často tak vzdálených reálnému životu) a na moralizování, které (jak se mi bohužel zdá) mnohdy přehlíží radostnou zvěst o Božím milosrdenství. Za velmi podnětnou považuji pasáž o modlitbě.

2 04.04.2016

Příběh co do obsahu může být jistě velmi inspirativní a v mnohém povzbudivý jak pro žáky, tak pro jejich učitele. Bohužel se mi ale zdá, že literární kvalita textu je skutečně chabá (a to ne kvůli překladu), kazí tak celkový dojem. Jako by byl špatně vybraný žánr, snad by textu víc slušel formát deníkových zápisků. Pokud se autorka snažila převést reportáž vlastních pedagogických zkušeností do beletristického příběhu (vyprávění), dle mého názoru nebyla úspěšná a onomu poselství spíš uškodila. Škoda.
Některé rádoby paralely mě skutečně provokovaly. SPOILER Když sledujeme příběh hlavní hrdinky (otřesné rodinné zázemí, z kterého pochází, atd.), jistě budeme schopni pochopit i její problematické chování. Avšak rychlý, v jediné větě prezentovaný závěr, že její otec je alkoholik, takže mu zřejmě v dětství někdo ubližoval, může být sice pravdivý, ale také nemusí. Myslím, že na základě jedné zkušenosti - byť je jí věnována celá kniha - nelze tak rychle a jednoduše zobecňovat.

2 24.03.2016

Já jsem se v podzemí toho metra mnohokrát beznadějně ztratila. Nechybělo tomu napětí ani správně ponurá, temná atmosféra, ale vlastně mě nechávalo zcela chladnou, kam hrdina celou tu dobu jde a jestli dosáhne svého cíle.

2 18.01.2016

Skutečně náročný Eco. Musím přiznat, že mě Eco docela štval, jak si se mnou pohrával. Ale stálo to za tu dřinu. Pro mě asi nezajímavější část - holubice jako symbol.

2 08.11.2015

Stylisticky výborně napsaná pohádka s obrovským potenciálem, ale. Jako čtení pro dospělé se mi to bohužel zdá (i v rámci fikčního světa) až příliš málo uvěřitelné.

2 28.08.2015

Přiznávám, že na Mannovu "nejdivočejší knihu" jako čtenářka výrazně nestačím, přesto mě ten text pohltil a zcela získal. Bylo to těžké čtení, ale stálo za tu dřinu!

2 15.07.2015

O postavách z téhle knížky se vám bude zdát.

2 22.05.2015

Palahniukův svět je úchvatný. Je děsivé, když se mi zdá, že v tom šíleném světě vlastně do určité míry žije každý z nás?
Zatím podle mého názoru nejlepší autorova kniha. (Tedy ve srovnání s Klubem rváčů a se Zalknutím.)

2 26.01.2015

Asi jsem se moc těšila, ke Švejkovi ani k Hlavě XXII bych toto dílko určitě nepřirovnávala.

Skvělé čtení není to správné spojení, ale napadne mě jako první.
Viz první až poslední strana, včetně skvělého doslovu.

"A v tom to všechno vězí.
Žijeme ve virtuálním světě. Nic není skutečné. Vůně citronu zakrývá to, že se někdo pozvracel. Růže znamenají moč.
Modřina cirhózu jater, Smradlavý dech leukémii. Na krásném modrém Dunaji požár.
Možná má Palahniuk pravdu. Možná je to jediná šance. Všechno rozbít, včetně sebe, a mezi střepy hledat zbytky reality, to, kdo a co skutečně jsme. A pak možná budeme mít jistotu, že to venku skutečně zpívá slavík a ne že hodiny oznamují čtyři po poledni."

2 31.12.2014