jeany23 komentáře u knih
Skvělá kniha, čtivá, nešlo se od ní odtrhnout. Snad jen škoda, že některé případy nebyly rozebrány podrobněji, autor hned odskočil k jinému tématu. Oceňuji, že navzdory vážnému tématu tu byly záblesky humoru.
Klasika. Poetická, strašidelná, nezapomenutelná. Asi jediná básnická sbírka, ke které se ráda vracím - ať už v psané, komiksové nebo filmové podobě. V dětství jsem některé balady nechápala (např. Záhořovo lože), a ani dnes mě tolik neoslovují, jiné ale i dnes dokážu odrecitovat slovo od slova.
Skvělé povídání, které dokáže vtáhnout tak, že se nejde od knihy odtrhnout. A to jsem člověk, který se k letadlu nikdy ani nepřiblížil.
Detektivky nečtu, ale tuhle jsem zkusila (byl to dárek), a nebylo to špatné. Nějaké ty nelogické chybičky bych odpustila, autorka je ještě mladá. Adam mi přišel protivný, důvod vraždy přitažený za vlasy, a jistá rozvláčnost příběhu na úkor naopak rychlého rozuzlení mi též trošku vadila. Ty "dvě brutální vraždy" z obálky jsou taky nesmysl - ta první, nesouvisející, je tu úplně zbytečně. Ale abych jen nehanila, četlo se to samo a je to celkem uvěřitelné, nutilo mě to číst dál a dál. Takže vlastně docela dobré.
Na tuto knihu jsem byla zvědavá, nakonec se mi ale potvrdilo že některé tzv. bestsellery jsou poněkud přeceňované. Pár rad mě zaujalo, ale většinou jsem se tu nedozvěděla nic, na co bych sama už dávno nepřišla. Zarazilo mě, že v dnešní době vybízející k návratu k šetrnosti tu je nabádáno k vyházení všeho nepotřebného, ale skoro se tu nezmiňuje, že oblečení se dá věnovat na charitu /do bazaru, knihy do antikvariátu apod. Tady se zkrátka všechno naháže do pytle a je vymalováno, skoro to vypadá jak nějaká autorčina úchylka. Fakt neuznávám myšlenku "vyhodím to, a když to budu pak potřebovat, tak si to znovu koupím". Tady ekologie a šetrnost dostávají těžce na frak, jestli toto praktikují všichni Japonci, tak se nedivím že jsou pořád v práci (asi aby si vydělali na znovunakoupení těch vyhozených věcí) :-))
Některé rady jsou trochu mimo, třeba skládat věci nastojato je fajn snad jen v případě, že místo skříně máte komody se šuplíky. Vyhazovat návody na spotřebiče jsem si nikdy nelajsla a dobře jsem udělala. Náhradní knoflíky taktéž. Knížky, které jsem nepřečetla hned, jsem vždycky nakonec přečetla, někdy dřív a někdy až po letech, ale přečetla. Chovat se šetrně k věcem, co používám, je pro mě samozřejmost, ale děkovat každé použité věci a klanět se svému domu asi nebudu, to se fakt nezlobte.
Že autorka dokáže s klidným svědomím z knížek vytrhovat stránky, resp. ty knihy rovnou vyhazovat, to už je jen třešnička na dortu barbarství, za které by si měla nafackovat.
Závěrem: kdyby každý člověk měl vše nepotřebné rovnou házet do popelnice, tak by svět byl tak zamořen odpadem, že by se z toho nevyhrabal. Knihu jsem si ráda přečetla, ale jsem si jistá, že se k ní už nechci vracet.
Pro mě nehodnotitelná kniha. V dětství jsem ji vůbec nepochopila, teď jsem to s ní zkusila znovu - a zase nic. Taková pohádka pro dospělé, malé dítě ji nemá šanci pobrat. Výjevy s liškou a růží jsou notoricky známé, ale obecně je ta knížka asi nad mé myšlenkové pochody.
Pro mě v podstatě nehodnotitelná kniha, nikdy jsem ji nedokázala přečíst. Ale hluboce smekám před panem Tolkienem, že něco tak neuvěřitelně složitého dokázal vymyslet. A taky před každým, kdo to celé dokázal přečíst a pochopit kdo je kdo.
Knihu jsem četla krátce po zkouknutí filmu - děj knihy je skoro totožný, jen je tu navíc rozepsána minulost ústřední trojice (hlavně Adin vztah k učiteli klavíru), ale právě tyto pasáže byly místy rozvleklé, což mi v jinak svižně napsané knize trochu vadilo. Jinak je to ale čtivě napsaná romance, trochu mystická, hrdinčino zvláštní chladné vzdorovité chování mi sice nebylo po chuti, líbila se mi ale Bainesova vášeň a vykreslení deštivé novozélandské krajiny. Přečteno jedním dechem.
Od knihy jsem toho příliš nečekala, o to víc mě překvapilo, jak mě chytla. Gábina je vážně číslo, její mladické eskapády jsou ale jen slabý odvar toho, co přijde pak. (Zajímavé je hlavně zpětně porovnat její vztah s Petrem Koukalem s tím, jak jejich manželství nakonec dopadlo.) Nešetří tu svého bývalého trenéra, kolegyně závodnice (jednu obzvláště), dopujicí Rusy...a tím si pod sebou řeže větev. Překvapuje mě množství negativních komentářů, Gábinina prostořeká upřímnost je očividně spoustě lidí proti srsti a z jejich pohledu si toho dovolila příliš, ale mně se naopak líbí, že člověk vidí, jak to v takovém prostředí chodí. Pár mušek by se našlo, ale celkově to bylo fajn čtení.
Velmi čtivá a od začátku napínavá kniha, dala jsem přečíst celé rodině a všem se líbila.
Trochu jsem se obávala, že kniha bude moc odborná , ale naopak je čtivá, srozumitelná široké veřejnosti. Pan Oliva má vážně ohromné znalosti češtiny. Dozvěděla jsem se hodně zajímavostí. A oceňuji, že má kniha formu rozhovoru.
Dílko vskutku lehce erotické a vtipné. Pro někoho může být hlavní zápletka za hranou, a i když i na mě už bylo toho všeho semene příliš, musím ocenit odvahu přijít s takovou pikantní a originální zápletkou. Nenudila jsem se ani jednu stránku.
Tak trochu variace na Krásku a zvíře, kde ale Netvor vůbec není netvor a o ženskou společnost navíc moc nestojí. Hlavní hrdinka je netradičně kyprých tvarů, což je příjemná změna. Netvorovu identitu sice snadno prohlédnete, zápletka je jednoduchá, ale příběh rychle odsýpá, erotiky je tu tak akorát. Líbila se mi postava netvorova přítele Tuppera. Jako jednohubka na večer dobré.
Kniha mi trochu připomíná Temné a osamělé prokletí, a mám s ní i stejný problém: ten konec. Příběh je rozvláčný, ale má hezkou zimní atmosféru, klidně by tu mohlo být i víc magických postav. Není tu žádná vyloženě záporná postava, všichni jsou přející a charakterní, ale budiž. A pak je tu ústřední dvojice, její krásně se vyvíjející vztah, víte jak to dopadne ale stejně na finále netrpělivě čekáte a........a nic. Proměna Zvířete je popsána jen povrchně, nemá to zkrátka ten wau efekt, je to moc rychlé. Epilog se mi nelíbil vůbec. Kdyby se trochu osekal děj a přidalo se na závěru, byla by to pěkná romantická pohádka.
Absolutní klasika. I přes svou letitost nestárnoucí román, dokonale spojující romantiku, drama a thriller. Při jeho čtení jako by ke mně přímo sálala ta ponurá atmosféra anglických vřesovišť. Ačkoliv někdy mi pohnutky a morální principy hlavní hrdinky přišly trochu nepochopitelné, je tohle jeden z románů, ke kterým se budu ráda stále vracet.
Film jsem viděla dříve než knihu, což můj pozdější čtenářský zážitek ovlivnilo. Takže mi nutně v mysli vyvstávaly scény z filmu a tak nějak jsem si nedokázala postavy vybavit jinak, než v podání herců z filmu. To ale nemění nic na tom, že kniha se čte lehce a zcela mě pohltila. Pasáže, které byly ve filmu jen lehce nahozeny, jdou v knize víc do hloubky. Jediné co mi vadilo je, že knižní Charlotta mi přišla víc zabedněná a navíc se jí dělalo pořád nevolno, prostě mi přišla "na pěst". Sídlo de Mornayů navíc stojí nad propastí a hodně scén se odehrává v lese, což mě (oproti moři ve filmu) zprvu moc nebralo. I tak ale jde o povedenou knihu a určitě se k ní budu vracet.
Naprostá klasika mého dětství, jako dítě neznalé světa jsem hltala každý obrázek, navíc mi později pomáhala při poznávání cizích jazyků. Podobné knížky se už dnes snad ani nevidí.
Neubráním se pocitu, že kniha mohl být klidně kratší. Po slibném začátku se dost vleče. Ústřední čtveřice je děsně nesympatická a po většinu děje se hašteří a chodí po lese. Když se poslední třetina knihy trochu rozjede a dojde konečně na bloudění a podivné jevy, brzy je konec. Určitou atmosféru to má, je to takové věřte-nevěřte, ale něco tomu malinko chybí.
Kniha mne překvapila, je podána srozumitelně a čtivě. Dočetla jsem se spoustu zajímavých informací, o kterých se dá hlouběji přemýšlet. Zda jsou ale uvedené teorie a závěry reálné nebo ne, to si musí čtenář asi posoudit sám za sebe.
Oddechové čtení plné romantiky, tajemství, humoru a erotiky. Líbí se mi, jak to ústřední dvojici k sobě od začátku táhlo a jejich konverzace měly říz. Záverečné odhalení mě překvapilo, nečekala jsem ho; jen škoda že nebylo řečeno, jak byl hlavní záporák potrestán.