Jelitovna komentáře u knih
Věta "Kromě toho také smrdí jako kozel." nám dala zabrat. A opět je zde na krátký textík nepřehlédnutelná chyba: "jsou k dobré k jídlu". Jde-li o krmení, nemáme tušení, co je karhátí, vadili nám stříkané pomerančové kůry i slupky od banánů (nebo dostávají bioslupky?). Máme rádi kozy a k jídlu z nich jen kozí sýry.
Gruffalo se nám líbil moc, ale ony dvě chyby u tak krátkého textu jsou natolik trapné, že ubíráme hvězdičku.
Oh, tohle bylo po všech stránkách tááák ruské...
Nám se to líbilo. Zasmáli jsme se. A schováme si ji ještě na příště.
"Nejrhemžilaaději" bych Larsenovi dala aspoň deset hvězdiček.
V dopise jedné paní K. M. říká: "Nepotřeboval jsem knižní prameny k napsání svých knih. Jsem dost čestný, abych se tomuto podvádění lidí vyhnul. Kromě toho vím, že bych se tím ocitl na smetišti mezi brouky - lidmi, kterým neleží na srdci nic jiného, než aby se uživili. Vyřešil jsem svůj život poctivostí a bezelstností a výsledky toho jsem předložil jiným bez ohledu na to, jak vše, co udělám, budou soudit."
Autorka vypráví, jak radila rodičům, aby každý den zkusili 15 minut věnovat svému malému dítěti třeba tím, že si k němu sednou na zem a budou se na něj dívat. Po týdnu se vždycky ukázalo, že se oněch 15 minut nepovedlo rodičům ani jednou realizovat, vždycky jim do toho něco vlezlo. Laura Gutman pak shrnuje některé ze svých zkušeností v jedné větě: ""Hrozné“ děti jsou totiž potomky rodičů, kteří svůj pohled odvracejí jinam."
Tenhle díl se mi líbil ještě méně, než ten první. Tedy vůbec.
Zpětně to celkem sedí, že jo. Ale dopředu to nikomu, kdo sám budoucnost nevidí, prostě nejde.
Přes veškerou autorovu snahu o logiku a jednoduchost pro mě bylo čtení "kostrbaté" a nezáživné. Pro ty, kterým se nepovedlo prokousat až na konec knihy, malý úryvek: "Pokud si dobro uvědomíte, pak už nemusíte prožívat zlo. Jde o to si uvědomit ono "dobro", tedy stav, který vám vyhovuje, a už z něj nevycházet. K tomu, abyste z něj opět vyšli, vás nutí Systém, např. protiklady. Cítíte-li se dobře, pak je to jen "díky" (za pomoci) zlu, a protože se tyto dva principy pohybují, je zákonité, že po dobru musí přijít zlo. Nesmysl! To je konstrukce rozumu a strachu! Zrušte tuto kletbu, zrušte karmickou závislost. Rozevřete náruč a zvolejte: "Jsem!" Nikdo a nic vám nestojí v cestě kromě vás samotných..."
Knihu mi přinesla známá, byla z ní nadšená. Nechce se mi, ale začínám ji ze slušnosti číst........ a říkám si, že na to snad budu potřebovat sto let... pořád a pořád se v ní opakuje to samé... usínám nad tím, koukám do blba... Ještě nejsem ani v půlce a vracím! Pro mě by to byla ztráta času.
Jestliže někdo na třech stránkách tvrdí, že si při audienci v podzemním městě černý plášť odmítl obléknout, a hned poté pro zvýšení čtenářova úžasu nad autorovou otrlostí napíše, že chtěl několika zdvořilými poznámkami audienci ukončit a svléknout si černý obřadní oděv, vyvolává to ve mě dojem, že buď tyto události neproběhly vůbec a nebo jinak. Možná je chyba v překladu, každopádně to snižuje moji důvěru v to, že se jedná opravdu o cestopis (a nikoliv o báchorku). Ale abych jen nemudrovala, přidám citaci z knihy: TI: "Není to tvá duchovní povinnost, varovat mě před démony, kteří se mohou snadno objevovat v přestrojení za anděly, jak se příležitostně stává v západních zemích?" ptal jsem se dále.
"Ne," řekl (moudrý poustevník). "I kdybych sám objevil jejich povahu, je nejvyšší duchovní povinností člověka respektovat duchovní svobodu jiného člověka. Zařazováním duchovních učitelů, určováním, kdo je zlý a kdo ne, bych ovlivňoval tvůj duchovní postoj. Musíš objevit věci sám pro sebe. Ty jdeš do Tibetu. Ty musíš podstoupit riziko, nikoli já."
Pokud vám vyhovuje rodit vleže na moderním rádobypolohovacím porodním lůžku s haksnama nad sebou a nesmět je z "úchytů" sundat, ani když už vás berou křeče, pokud vám nevadí, když vám cizí ženská nalehává na břicho, aby už proboha dítě vytlačila ven, tak pro vás tahle kniha určitě není. Všem ostatním, kdo se zajímají o porody, doporučuji. Obzvláště porodním asistentkám a dulám, od nichž očekávám největší míru pochopení a nejrychlejší schopnost přizpůsobit se...
Sice se to blbě čte, ale zase je to asi jediný člověk, o kterém bych byla schopná říct, že mu užívání drog přineslo osvícení.
Místy těžkopádné, chvílemi strhující. K tak osobní zpovědi se nedá nic dalšího říct. Musí se přečíst.
Další kniha, kde jsem až při jejím čtení zjistila, že se jedná o náboženskou výchovu. Nikde na přebalu ani v úvodu (které nemá) se to nedalo v knihovně zjistit. Za pokoutný pokus dostat knihu nenápadně mezi děti dávám mínus, a za obsah, v němž autorka představuje SVOJI představu boha, dávám další. Dočetli jsme do půlky a dost!
No, dneska jsem narazila na tohle, a musela jsem se smát: "Cirkusák byl smutný," začal (detektiv Punčoška). "Smutní lidé pláčou. A proto musejí smutní lidé víc pít, aby měli z čeho plakat. Smutného člověka vždycky hledejte v nejbližší hospodě." :-)
Cit.: "... dálkovému přenosu elektřiny skrze okolní médium. Nedovedu si představit žádný technický pokrok, který má tendenci sjednotit různorodé prvky lidstva více než právě tento. Totéž platí i o úspoře a efektivním využití lidské energie. Právě tento vynález je tím nejlepším prostředkem ke zvýšení síly urychlující masu lidstva. Pouhý morální vliv takovéhoto radikálního zlomu při využívání energie by byl ohromný. Na druhé straně, pokud dojde k tomu, že na všech místech zeměkoule bude vyráběno omezené množství energie z okolního prostředí pomocí samofungujících spalovacích motorů či jiným způsobem, stav lidstva se příliš nezmění. Zvýší se produktivita výroby, ale lidé či národy si zůstanou cizí, jako tomu je dosud."
A 70 let po Teslově smrti platí toto DOSUD stále.
My knihu četli v necelých třech letech, snad celé najednou bez ztráty pozornosti, a od té doby již několikrát znovu.