Jelitovna komentáře u knih

Že jsme to četli! Hned v první kapitole kluci vyháněli revma psovi tak, že ho strčili do roztopené elektrické trouby. A samozřejmě na něj zapomněli. "Do prkýnka, my jsme ho upekli!" Neupekli, pes to přežil, ba co víc, opravdu se uzdravil! Jenže, vysvětlujte pak doma dětem (které samozřejmě dávno vědí, že zvířátka ani lidé do trouby nepatří), že to doopravdy nebyl dobrý nápad, i když to dobře dopadlo, že fakt nemůžeme strčit naši Báru do trouby ani na chvilku, ani na vteřinku... Zaujalo a uhnízdilo se. (Ach jo.)

Knihu jsem si půjčila, prolistovala ji, místy se začetla, zjistila, že stále nevědí, co je příčinou nemoci, stále ji neumějí léčit a navíc se ukázalo, že i při dodržování bezlepkové diety je střevo kdovíproč propustnější než u zdravých lidí. Přepadla mě z toho bezvýchodnost, tak jsem ji zase zavřela a vrátila.

Z předmluvy: "... toužím ukázat cestu těm, kdo hledají na cestách prožívání v sobě samých a postoupili už tak daleko, že začínají chápat význam psychických projevů jakožto činitelů, které tak mocně ovlivňují pocity lidí. Význam pociťování je v tom, že se jím vlastně utvářejí životní a mravní názory každého člověka; tyto názory zase vytvářejí životní podmínky pro společenské soužití..."
"... Nesmyslné teorie některých blouznivých snílků bohužel postavily psychologicky nezávadné nauky mystické a jógické do tak špatného světla, že i seriózně smýšlející vědec nad nimi mávne rukou. Zdá se mi, že tak jedno zlo podporuje druhé, a proto jen málokdo pochopí, že vina není v nauce. Vinni jsou ti, kdo prohlašují, že ji znají nebo že ji uskutečnili..."

1 24.10.2015

První půlka téhle bichle je spíše životopis, druhá spíše nářez. Podle "Zdroje" jsou výsledky výkladů do velké míry ovlivněny myšlenkami vedoucího výkladu a jeho příjemce, což se na životě Edgara značně podepsalo, když se snažil svých schopností využít k hledání ropy a pokladů. K astrologii říká, že vliv žádného nebeského tělesa není silnější, než lidská vůle, a značně překvapivě vysvětluje, proč mají planety na bytosti vliv. Některým nemocným "Zdroj" radil, aby "nejprve budovali víru v Boha a v sebe sama, než se pustí do léčby různých onemocnění", a jiné nabádá, aby se nikomu nevysmívali a netropili si posměch z jejich životní situace. Cayce dospěl k závěru, že u kořene většiny nemocí leží strach, přesto "Zdroj" varuje, abychom se nesnažili léčit jedině duchovně. A i když tak úplně nechápu, proč bezobsažné "vstupy" různých proroků a archandělů byly napsány velkými písmeny, (snad pro zdůraznění vlivu, jaký měly na zúčastněné), s jednou zásadní radou, která se táhne mnohými výklady, můžu jedině souhlasit: "Nejprve se naučte spolupracovat!"

1 14.10.2015

Knihu lze považovat za "svědectví" z počátků autorovy cesty. V průběhu dalších dílů se jeho zkušenosti množí a názory tříbí. Autora nebo jeho dílo nelze posuzovat podle několika prvních děl. Ale nejde je ani vynechat, jinak by člověk patrně dobře neporozuměl.

Roztomile krásné.

1 25.05.2015

Nám se to líbilo. Zasmáli jsme se. A schováme si ji ještě na příště.

1 06.04.2015

Zpětně to celkem sedí, že jo. Ale dopředu to nikomu, kdo sám budoucnost nevidí, prostě nejde.

Pokud vám vyhovuje rodit vleže na moderním rádobypolohovacím porodním lůžku s haksnama nad sebou a nesmět je z "úchytů" sundat, ani když už vás berou křeče, pokud vám nevadí, když vám cizí ženská nalehává na břicho, aby už proboha dítě vytlačila ven, tak pro vás tahle kniha určitě není. Všem ostatním, kdo se zajímají o porody, doporučuji. Obzvláště porodním asistentkám a dulám, od nichž očekávám největší míru pochopení a nejrychlejší schopnost přizpůsobit se...

1 26.11.2014

Další kniha, kde jsem až při jejím čtení zjistila, že se jedná o náboženskou výchovu. Nikde na přebalu ani v úvodu (které nemá) se to nedalo v knihovně zjistit. Za pokoutný pokus dostat knihu nenápadně mezi děti dávám mínus, a za obsah, v němž autorka představuje SVOJI představu boha, dávám další. Dočetli jsme do půlky a dost!

Chaos k uzoufání. Skoro se to nedalo číst. Kdyby v tomhle virtuálu existoval smajlík, který kroutí nevěřícně hlavou ze strany na stranu, šoupla bych ho sem.

Cit.: "Žijeme v hospici, v němž je každý ošetřován do smrti, ale bez ohledu na příčiny konkrétního problému." Autorovo rozhořčení se nese celou knihou, snad i proto se čte "svižně". Navnadí na předchozí knihy, které ovšem dosud česky nevyšly.

Ach ach, "těžká ruka" při výběru dětské literatury pokračuje. Tentokrát je poučování nábožensky zaměřené. Otázky typu: "Bývá úpěnlivá prosba a modlitba vyslyšena?", "Umíš se také modlit?" ("Nevim."), "Pomáhají nám strážní andělé?" ("Mami, poraď mi.") malé děti (nebo jen moje?) zodpovědět neumějí a ty starší nezáživný příběh o sněhulácích číst nebudou. (Mimochodem, kapitola o vánocích, kde se narovinu říká, že dárky pod stromeček si dávají lidé, mi pěkně zavařil. Několikrát pak na toto téma přišla řeč se záludnými otázkami - Jak může Ježíšek nosit dárky, když umřel? - a protože jsem zatím nechtěla kazit dětské "ateistické kouzlo" vánoc, prohlásila jsem, že dospělí už asi na Ježíška nevěří, protože ho nikdy neviděli, takže jim dárky nenosí, ale děti na Ježíška věří a tak jim dárky nosí. Mé dítko na to: "Mami, já věřím, že Ježíšek existuje, protože JÁ TI VĚŘÍM ÚPLNĚ VŠECHNO." A pode mnou začala praskat zem, jak se otvíraly brány pekelné, a čísi špinavá smradlavá ruka mě chytla za svědomí, které jsem si touto lží značně obtížila.)

Asi jsem divná, ale mě kniha nijak nenadchla. Poučování, z něhož si děti stejně nejspíš vezmou málo..?

Tak dlouho jsem nad louskáním téhle knihy usínala, až jsem to nakonec po první třetině definitivně vzdala. Což tedy není hodnocení knihy, ale mých čtenářských schopností.

Není na tržišti hluk
ani ticho nad horami...
Střídají se věčně v nás,
v srdci nosíme je sami.

1 01.04.2014

Hezká pohádka bez agresivních prvků, vhodná na večerní čtení. Pro pátou hvězdičku jsem postrádala více humoru.

1 26.02.2014

Pěkný veršovaný příběh, ale pro nejmenší děti se nehodí, protože i pro pěti-šestileté děti je docela náročný na porozumění.

1 24.05.2013

Že by komiks s drsnými obrázky v leporelové podobě pro děti? Podle stylu umělce to skoro vypadá, že ho pozlobila nějaká povedená houbařská zkušenost. Rozhodně nevhodné pro nejmenší.

1 24.05.2013

No dobrý, veškerá povinná četba dětství mě asi minula. Ani kniha B. Říhy, čtená v dospělosti někomu, mě ničím nezaujala. A jako letadélko Káně mi připadá i tato jako z úplně jiné doby, než ve které žijeme.