Jiitush
komentáře u knih
Čas žít, čas umírat
Erich Maria Remarque (p)
Když už má člověk pár knížek o válce přečtených, tak mu tahle už nepřijde ničím výjimečná. Prostě další tuctový a předvídatelný příběh, další tuctový a šablonovitý hrdina, další tuctový a tragický závěr. Kniha neurazí, ale mě osobně teda moc nenadchla.
Sestřička Carrie
Theodore Dreiser
Tak tohle se mi fakt líbilo. Už jsem skoro zapomněla, jaké to je číst román z přelomu století. Mapuje dlouhou cestu hlavní hrdinky a nezapomíná na popisy tehdejších amerických velkoměst a života v něm.
Líbila se mi hlavně společenské kritika a tak nějak to poselství, které z knihy sálá, a tudíž to, že i když člověk dosáhne toho, po čem tak dlouho prahnul a je oblopen blahobytem, nemusí být nutně vnitřně šťastný a spokojený.
Papírová města
John Green
John Green je ten typ autora, co se mu povedlo napsat jednu fakt dobrou knihu, a ať teď napíše sebevětší blaf, stejně to budou lidi číst a vzdychat nad tím.
Papírová města pro mě nemají hlavu ani patu, hlavní hrdina je nezajímavý ňouma, co je zamilovaný do sebestředné a sobecké sousedky, která mě každým svým činem a slovem vytáčela. Má přátele, kteří kvůli ní podnikají jednadvaceti hodinovou cestu a málem během ní umřou, a ona si jejich snahy ani neváží a ještě je seřve.
Z knihy jsem si ani nic neodnesla, jen jsem byla ráda, že už jsem ji dočetla. Po Johnu Greenovi už asi nešáhnu.
V šedých tónech
Ruta Sepetys
Autorka si vybrala zajímavé, netradiční téma a dodala mu příběh, který každého čtenáře dojme. Co mi však na knize vadilo, bylo to, jak byla napsána. Přišla mi strašně zkratkovitá a "stylisticky nevyspělá". Myslím, že téma mělo hodně velký potenciál a autorka ho nevyužila celý.
Labyrint Swěta a Lusthauz Srdce
Jan Amos Komenský
On by ten příběh možná nebyl až tak špatný, jen kdyby to někdo přeložil do češtiny :/ :D
Petr a Lucie
Romain Rolland
Četla jsem ji dávno a už si vůbec nejsem schopné vybavit podrobnější děj, což svědčí o jeho kvalitě. Kniha byla nudná a lásce dvou hlavních hrdinů jsem vůbec neuvěřila a jejich osud mě ani trošku nedojal, naopak jsem byla ráda, že už konečně zemřeli a že ta kniha už konečně končí.
Měsíc zapadá
John Steinbeck
Mě se to náhodou líbilo. Příběh o obyvatelích vesnice a jejich tiché a nenásilné vzpouře proti okupantům, která je dovede až k šílenství. Zajímavý námět podtrhnutý Steinbeckovým stylem - co víc si přát? :)
Jak přežít svého muže
Jana Bernášková
Je to příjemné oddechové čtení, ale nelíbí se mi, že z hlavních ženských protagonistech dělá takové hloupé a naivní kačeny.
Lži se mnou
Sabine Durrant
Tohle mě bavilo, nejvíc asi proto, že jsem vůbec nevěděla, kam to bude celé směřovat. Je osvěžující číst po dlouhé době thriller, jehož děj není lehce předvídatelný.
Dotek minulosti
Jitka Ludvíková
(SPOILER) Detektivka to byla průměrná, ale co mě na knize iritovalo úplně nejvíc bylo naivní a dětinské chování spisovatelky Moniky. Kolik že jí bylo? Přes třicet? Protože se chovala jako bláhová a nezkušená patnáctka a ne jako dospělá žena, kterou ještě navíc dost poznamenal násilnický bývalý přítel.
Bezhlavě si začne užívat románek s bývalým milencem (brr, tohle je hrozné slovo) a vůbec jí nevadí, že je to manžel její dobré kamarádky. Od ní se dozvídá detaily z jejich manželství, Magda jí popisuje jeho temné stránky, říká, jak ji psychicky i fyzicky ubližoval, dokonce ji i několikrát znásilnil, a Monika co? Nic, prostě to vypustí z hlavy, nebere v potaz, on určitě takový ve skutečnosti není a bůhví jak to bylo s tím znásilněním. Promiňte ale jako cože? Kdyby mi tohle řekla moje dobrá kamarádka, rozhodně budu stát při ní a už vůbec bych si s jejím manželem nezačala, ale ještě spíš bych od něj zařadila hodně rychle zpátečku. A co udělala Monika, vyspělá žena, přeživší domácího násilí a nejúspěšnější spisovatelka Česka? I nadále si s ním užívá obrovské množství sexu, venku i vevnitř, a na kámošku a její rady zvysoka dlabe.
No nevím, většinou s vrahy nesouhlasím, ale neubránila jsem se úsměvu, když o Monice prohlásil: "Jsi coura! Miluješ každého, kdo se na tebe usměje." Myslím, že lepší charakteristiku hlavní postavy už nedostaneme.
Tohle byla moje první kniha ze série i od autorky a do dalších se už asi ani pouštět nebudu.
Dáma a tučňáci
Hazel Prior
Pěkný odpočinkový příběh, který mně - jako milovníkovi tučňáků - nemohl utéct. Plný počet hvězd nedávám kvůli uvěřitelnosti. Četla jsem ho v létě, když byly venku třicítky a pasáže o tučňácích a Antarktidě mě alespoň trochu ochladily :D
Klejinčino tajemství
Zdenka Hamerová
Kniha má 320 stran. Do nějaké 260 strany jsem se pořád sama sebe ptala: "Co to jako je? Tohle má být jako detektivka? To se snad úplně minuli žánrem ne? Vždyť to je nějaký horovo-psychologický příběh." Všechno to do sebe zapadlo až na konci a ano, teď už to vnímám jako detektivku. Ale byla jsem naštvaná, že mě anotace nalákala na detektivku a tu jsem dostala v hodně zvláštní podobě.
Upřímně, číst tuto knihu pro mě bylo utrpení. Několikrát jsem ji chtěla odložit, protože jsem si chtěla přečíst detektivku a ne příběh, u kterého jsem stále čekala, kdy se rozjede. V knize je spousta zbytečných pasáží, bez kterých by se příběh v pohodě obešel (třeba popisy snů!). Někdy jsem měla pocit, jako by rukopis ani neprošel rukou editora nebo aspoň korektora, zbytečně se opakující slova ve větách za sebou a styl žáka základní školy kazil dojem ze čtení. Nechápu, jak může mít kniha tak vysoké hodnocení.
První, která zemře
Victoria Jenkins
(SPOILER) Proč nakladatelé na obálce knihy slibují něco, co se potom nestane? "Thriller, který neodložíte," to je docela troufalé tvrzení.
Celé je to vlastně o rozplétání tajemství zhýčkaných studentů, kteří jsou za vodou buď díky rodičům nebo prodeji drog. Postavy mi byly dost ukradené a ještě víc ukradenější mi bylo, kdo je vlastně vrah. Ale na druhou stranu musím přiznat, že zápletka byla dost originální, k vrahovi vede řetězec logických náznaků, tudíž rozuzlení působí dosti uvěřitelně.
Dvě hlavní vyšetřovatelky mi k srdci zrovna nepřirostly, štve mě, jak v tomto žánru musí mít každý vyšetřovatel nějaké temné trauma z minulosti a v průběhu série se s ním postupně vypořádává. Proč, je to opravdu tak nutné?
Skvělé je členění na krátké kapitoly, které čtenáře nutí číst dál. Jen bych neřekla, že to byla kniha, kterou jsem neodložila, protože byla tak napínavá. Další ze série asi vynechám.
Léto v Paříži
Sarah Morgan
Tyhle románky pro ženy normálně nečítám a pravděpodobně bych hodnotila míň, ale jako knížka na pláž se mi přesně trefila do nálady. Příjemný příběh, sympatická Grace (Audrey mi zas až tak sympatická nepřišla), lehce se to četlo, vykreslená atmosféra super. Sice dost naivní, místy dost nereálné a není to knížka, ke které se vrátím, ale i tak je to ideální a nenáročné čtení na léto.
Poslední výročí
Liane Moriarty
Taková zvláštní kniha. Nejdřív mě příběh chytl, bavilo mě číst, co zažívala Sophie a Grace, bylo to napsané tak lehce. Jenže pak mi došlo, že je příběh strašně rozvleklý a že je vlastně tak docela o ničem. Tak jsem tedy popřeskakovala až na konec, abych odhalila tajemství ostrova počmáraných blahovičníků.
V textu mě zarážely některé překladatelské perly jako například "Záhada Murloových děťátka" (taky taky vám to zní tak divně?)
Zmizela v mlze
Michaela Klevisová
Tohle podle mě není detektivka, když se prvních padesát stran jen popisují vztahy a charakteristiky postav v malé vesničce a vražda nikde ... Bohužel mě to nezaujalo a knihu jsem odložila...
Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou
Elena Ferrante
Oproti předchozím dílu trošku slabší, ale stále mě příběh nutil číst dál a dál. Ubrala bych trochu z politiky a taky nudných Eleniných citových monologů. Nejlepší jsou na knize ty nečekané zvraty a taky to, jak se neustále prolínají osudy hlavních a vedlejších postav. Myslíte si, že o nějaké postavě už neuslyšíte, a pak bum, je zpátky ve hře. Úplně jako v životě.
Co se týče dvou hlavních hrdinek, stále si stojím za tím, že Lila je nesympatická mrcha a Elena je .... jaká vlastně? Na to, že je to hlavní hrdinka, o ní čtenář ví jen to, že je neskutečně inteligentní... A to je trošku málo na to, aby si k ní čtenář vytvořil vřelý vztah...
Dělám si to sám
Martin Váša
Knihu jsem ani nedočetla, došla jsem do třetiny a zjistila, že děj vůbec nikam nevede. Jako jo, místy tam padne nějaký vtip, ale není to tak žhavý, že bych se musela zbytkem knihy prokousávat s otázkou: Má to vůbec nějakou hlavní dějovou linku?
Deset největších hloupostí, jimiž si ženy komplikují život
Laura Schlessinger
Kniha, která ukazuje, jak je ženské pokolení hloupé a co všechno jsou ženy ochotné podstoupit proto, aby měly chlapa a okolí se na ně nedívalo jako na chudinky bez chlapa...
Celkem dost mi to dalo, donutí vás to přemýšlet a dovíte se, co vlastně děláte špatně.
Manželé odvedle
Shari Lapena
Mně se to líbilo, do příběhu jsem se lehce začetla. Později mě sice přestaly bavit ty pasáže s věčnými dohady a domněnkami, ale i přesto mě to nutilo číst dál. Myslím, že zápletka je hodně povedená a kniha mohla skončit předposlední kapitolou.