Jiitush
komentáře u knih
Zádušní mše za hraběnku
Jiří Holub
Zajímavý příběh z doby totality, nicméně to porovnávám s jiným autorovým dílkem - Prostě na mě zapomněli - a ta se mi teda líbila mnohem víc. Zde mi příběh přišel až moc útržkovitý, postavy nebyly moc vykreslené a romantická linka byla docela k smíchu :) Nepochopila jsem, proč některé kapitoly měly třeba jen půl strany a další třeba padesát. Chápu, že byly vyprávěny po rocích, ale kapitola roku 1970 se přece klidně dala rozdělit ještě na několik menších :)
Ada
Veronika Jonášová
Mrazivý rodinný příběh o konci války, ze kterého se mi místy dělalo špatně. Cením i dobové materiály a výpovědi přeživších, dodávalo to románu na větší autentičnosti. Jediné, co bych změnila, nebo možná úplně vyškrtla, byl příběh hlavní hrdinky Anastázie. Její problémy byly v porovnání s problémy hrdinů z minulosti naprosto stupidní, tesknění třicetileté ženy po nevyspělém muži, jenž ji vyměnil za nejlepší kamarádku, mě neuvěřitelně rozčilovalo a ještě víc sráželo mé sympatie k už tak nesympatické hlavní hrdince. Postavy z roku 1945 se musely potýkat se znásilněním, bitím, vražděním, nelidským zacházením, ponižováním, upíráním základních práv, omezování svobody a vystěhováním ze země a Anastázie v roce 2021 řeší následující problémy: rozchod s přítelem po sms; babička ji dala do omáčky párek, i přesto že je vegetariánka; vyslovení dvou nadávek v přímém přenosu; natáčení reportáže o beranovi nebo zabouchnutí vchodových dveří. Pardon, nemůžu si pomoct, ale v porovnání s hrdinkami Adou, Adelhaid nebo Aduškou vypadá Anastázie jako naivní, nesympatická a egoistická hlupačka bez špetky sebeflexe a sebeúcty.
Prostě na mě zapomněli
Jiří Holub
Příběh o tom, co se dělo ve vylidněné vesnici po konci války. Vyprávění z pohledu osmileté dívenky tomu dává jinou perspektivu, je to stručnější a není to popsané do detailů, což vůbec nevadí, protože my si ty detaily dokážeme dost dobře domyslet. I skrz stručnost z příběhu mrazí. Ideální četba na propršený víkend, akorát se po jejím přečtení nebudete cítit úplně happy a budete potřebovat něco trochu veselejšího.
Láska po řecku
Kat French
Je léto, tak teď mám chuť na nějaké letní, oddechové čtení s nádechem moře, ale tahle knížka mě teda zklamala. Děj mi přišel nereálný, tři hlavní hrdinky nesympatické a jejich románky přitažené za vlasy. Zkusím se tedy poohlédnout jinde.
Jak přežít svého muže
Jana Bernášková
Je to příjemné oddechové čtení, ale nelíbí se mi, že z hlavních ženských protagonistech dělá takové hloupé a naivní kačeny.
Lži se mnou
Sabine Durrant
Tohle mě bavilo, nejvíc asi proto, že jsem vůbec nevěděla, kam to bude celé směřovat. Je osvěžující číst po dlouhé době thriller, jehož děj není lehce předvídatelný.
Vodní hrob
Martin Goffa
Tak tohle bylo velké zklamání. Zločin byl nastíněn, ale vůbec nebyl vysvětlen. Proč jsem to teda četla? Abych byla i na konci stejně zmatená jako na začátku?!
Knihkupectví na Riverside Drive
Frida Skybäck
Knížku jsem dostala jako dar, anotace i úžasná obálka mě nabudily, řekla jsem si, že to je kniha přesně pro mě a musela jsem se hned začíst. Jenže mé nadšení brzy opadlo.
Už během druhé kapitoly jsem se začala nudit. Kapitoly jsou zbytečně dlouhé (a já nesnáším dlouhé kapitoly, mnohem radši mám kratší, čtení pak rychleji odsejpá) a samotný příběh je vyplněn naprosto zbytečnými větami, popisy a myšlenkami. Kdyby autorka všechny ty vycpávkové věty a nadbytečné přímé řeči, které vlastně čtenáři nepředávají žádnou podstatnou informaci a jen tam jsou, vymazala, kniha by najednou měla jen dvě stě stran místo čtyř set.
Za druhé, Charlotte jako hlavní hrdinka mi byla nesympatická a její romantická linka s Williamem byla naprosto tragická. Nebylo mezi nimi žádné jiskření, napětí, vlastně ani nevím, proč se ti dva dali dohromady.
Ze třetí, když je příběh z minulosti zajímavější než příběh z přítomnosti, měl by se koncept knihy asi trochu předělat. Příběh Sáry, Kristiny a Daniela mě bavil mnohem víc a byl čtivější (že by to bylo tím, že to byly kratší kapitoly? :) )
Vím jistě, že knihu už nebudu chtít číst znovu, dočíst ji pro mě znamenalo hodně přemáhání. Ale jsem ráda, že to mám za sebou a že se můžu pustit do knihy, která má krátké kapitoly :)
Nářek drozda
Tim Weaver
Pro mě první kniha ze série i od autora a rozhodně nebude poslední.
Dotek minulosti
Jitka Ludvíková
(SPOILER) Detektivka to byla průměrná, ale co mě na knize iritovalo úplně nejvíc bylo naivní a dětinské chování spisovatelky Moniky. Kolik že jí bylo? Přes třicet? Protože se chovala jako bláhová a nezkušená patnáctka a ne jako dospělá žena, kterou ještě navíc dost poznamenal násilnický bývalý přítel.
Bezhlavě si začne užívat románek s bývalým milencem (brr, tohle je hrozné slovo) a vůbec jí nevadí, že je to manžel její dobré kamarádky. Od ní se dozvídá detaily z jejich manželství, Magda jí popisuje jeho temné stránky, říká, jak ji psychicky i fyzicky ubližoval, dokonce ji i několikrát znásilnil, a Monika co? Nic, prostě to vypustí z hlavy, nebere v potaz, on určitě takový ve skutečnosti není a bůhví jak to bylo s tím znásilněním. Promiňte ale jako cože? Kdyby mi tohle řekla moje dobrá kamarádka, rozhodně budu stát při ní a už vůbec bych si s jejím manželem nezačala, ale ještě spíš bych od něj zařadila hodně rychle zpátečku. A co udělala Monika, vyspělá žena, přeživší domácího násilí a nejúspěšnější spisovatelka Česka? I nadále si s ním užívá obrovské množství sexu, venku i vevnitř, a na kámošku a její rady zvysoka dlabe.
No nevím, většinou s vrahy nesouhlasím, ale neubránila jsem se úsměvu, když o Monice prohlásil: "Jsi coura! Miluješ každého, kdo se na tebe usměje." Myslím, že lepší charakteristiku hlavní postavy už nedostaneme.
Tohle byla moje první kniha ze série i od autorky a do dalších se už asi ani pouštět nebudu.
Příběh služebnice
Margaret Atwood
Málokdy se stane, že seriál je lepší než kniha, ale tady je to bohužel tak. Kniha mě zklamala svou rozvláčností, neustálým přeskakováním z jedné časové roviny do druhé, zdlouhavým popisem, irelevantními vzpomínkami a rušilo mě i neoznačení přímé řeči. Autorka vytvořila do detailu promyšlený, dystopický svět, což nebylo nic lehkého, proto mě mrzí i neukončení příběhu. Proč si má všechno domýšlet čtenář?
Volání tučňáků
Hazel Prior
(SPOILER) Druhý díl byl dějově více nadupaný než ten první, ale tím spíš už mě tak moc neoslovil. Úplně nejméně mě bavily pasáže s Veronikou a natáčením, naopak mě zajímaly spíše kapitoly Patricka a Terry, kterých bylo pomálu. Po dočtení mám pocit, že tento díl byl ještě více kýčovitější a méně uvěřitelnější než ten první.
SPOILER!
Příběh Patrickova otce mi přišel překombinovaný a silně pochybuji, že by se ve skutečnosti mohl odehrát tak, jak je popisován. Takže si ten příběh shrňme: Joe se zamiluje do Fay, která je volnomyšlenkářka, ale bere drogy. Otěhotněla omylem, ale Joe se chtěl zachovat čestně. Doufal, že ji mateřství změní, ale nedlouho po narození syna přejela autem chlapa. A teď to nejlepší: "Joe byl často doma s dítětem, což se stávalo hodně často. (...) Znal vás jenom týden, ale často o vás mluvil." To znamená, že to všechno se stalo jen týden po narození dítěte? Že hned po porodu zase začala brát drogy, sedla za volant a přejela někoho?! Joe se obětoval, vzal vinu na sebe, odjel a už nemohl přijet, protože neměl pas, a nemohl ani napsat dopis, protože neuměl psát. Příběh tak přitažený za vlasy, že se může stát jen v knize :D
Dáma a tučňáci
Hazel Prior
Pěkný odpočinkový příběh, který mně - jako milovníkovi tučňáků - nemohl utéct. Plný počet hvězd nedávám kvůli uvěřitelnosti. Četla jsem ho v létě, když byly venku třicítky a pasáže o tučňácích a Antarktidě mě alespoň trochu ochladily :D
Muž z chatrče
Martin Goffa
Skvělá detektivka a ještě lepší vysvětlení kauzy LTO. Konečně mi to někdo vysvětlil tak, že jsem to pochopila a dokázala si představit fungování a celkový rozsah kauzy.
Terapie
B. A. Paris (p)
Tak tohle byla hrozná nuda. Otřesná hlavní hrdinka, nezajímavé postavy, naivní dialogy, neuvěřitelný děj. Někde na stránce 200 už jsem to nudné žvanění a absenci děje nevydržela a přetočila na konec, abych se teda dozvěděla, co se stalo. Vraha jsem teda netipnula, takže za to dávám bod, nicméně konec byl zase zbytečně předramatizovaný. Tohle je jedna z knih, kterou rychle zapomenu a za pár dní už anu nebudu vědět, že jsem ji četla.
Děvčátko
Martin Goffa
Jako vždy skvělý Goff. Příběh, který nám zde předkládá, není nijak dlouhý ani složitý, je zajímavý a dobře vygradovaný. A dá přečíst za den, což je další plus.
Muž s unavenýma očima
Martin Goffa
Konečně nějaká detektivka, která působí reálně, není přitažená za vlasy a vygradovaná do fantaskního konce.
Stupně viny
H.S. Chandler
Příběh nebyl špatný, oceňuji, že jsem se do soudního procesu zažrala a chtěla vědět, jak to teda všechno vlastně bylo, což mě nutilo číst dál a dál. Co mě rozčilovalo a co podle mě do tohoto žánru nepatřilo byly romanticko-sexuální pasáže mezi Lottie a Camem.
Překlad mi nepřišel moc povedený, je to asi má profesní deformace, ale některé výrazy byly špatně přeložené, např. "Cameron je rovný chlap" (straight znamená v angličtině heterosexuál, což by měl alespoň mírně pokročilý překladatel vědět), a celkově některé výrazy byly přinejmenším zvláštní a při čtení působily rušivě (Tabitina klika; aby jim bylo pomoženo; atd.)
SPOILER
Musím říct, že jsem teda čekala jiný konec. Celou dobu jsem si tak nějak myslela, že obžalovaná si na oběť jen hraje, konec byl však jiný a upřímně mě ani moc nešokoval, spíše to pro mě bylo zklamání. Bylo mi jasné, že Ruth do toho celého případu bude nějak zapletená, neboť byla zmíněna v anotaci a během celého příběhu se jí věnovala nejmenší pozornost :D Ale tohle mě nějak zklamalo, čekala jsem asi větší wow efekt. Ani mi nedávalo smysl, kde vzala tolik peněz na podplacení.
Osudné svědectví
Robert Bryndza
(SPOILER) Moc nechápu zdejší hodnocení, devadesát procent mi přijde dost přehnané. Na jednu stranu chápu, proč má kniha úspěch, má všechny prvku světových thrillerů, nechybí tam napětí, masový vrah, automobilové honičky i hlavní vyšetřovatelka v ohrožení, na druhou stranu ale mě osobně už tohle leze trochu na nervy. Proč vždycky Erika musí být na konci knihy v ohrožení života? Motiv vraha taky na konce není pořádně popsán, jak to vlastně všechno zvládl a co ty jeho předchozí útoky? To, aby si čtenář domyslel.
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
Tento díl romantických útěků mě docela zklamal. Děj se odehrává ve Skotsku, ale přitom vlastně ani ne, hrdinové jsou skoro pořád jen zavření na Hradě a to je trochu nuda. Taky hlavní milostná linka je celkem k smíchu, chovají se jako dva puberťáci.
