jindrich7442 komentáře u knih
Nechci si stěžovat, věděl jsem do čeho jdu... :-D ale tolik historických fópá je snad i na tento druh románu příliš... čteno kvůli výzvě...
Kniha mě naprosto uchvátila. Úžasný literární styl, kde může pracovat čtenářova fantazie. Ačkoliv často rozmýšlím o době christanizace a střetu náboženství, které připouští pustit uzdu fantazii, musím ubrat jednu hvězdu za historickou nepřesnost - byť o životech Bořivoje a Ludmily toho nevíme mnoho, ale minimálně jejich stáří a stáří jejich dětí umíme od Antropologického zkoumání Emanuelem Vlčkem zařadit celkem jasně. Dokonce i Fuldská kronika je nám známa poměrně dlouho, takže i v době psaní knihy, byla jistá míra christanizace na českém území nezpochybnitelná. (viz křest 14 českých knížat v Řezně roku 845 - dokonce Bořivojův i Ludmilin křest je doložen do let, kdy se příběh knihy odehrává.
Líbí se mi styl, příběh, který má šmrnc, ale po přečtení cítím, že sílí moje obavy. Psát a vydávat knihy jako na běžícím pásu, mívá vliv na kvalitu... jsem zvědavý na čtvrtý díl...
Opět genialní čtení, hltám řadky, stránky i cele kapitoly. Tesím se na dalsi díl a zároveňse bojím... čeká nás poslední díl a já vím, že bez Uhtreda už nebude svět jako dřív...
Nový oblíbený spisovatel na poli historických románů. Již první díl jsem doslova hltal, druhý nebyl vyjímkou. Jediné čeho se obávám je kvalita budoucích příběhů, neboť frekvence vydávání nových dílů je neuvěřitelně vysoká. :)
Parádní Vondrušovka, jednoduché, čtivé, odpočinkové, tak jako většina autorových románů.
Úžasný jazyk, jakým je psáno. To už se dnes nevidí. Velice příjemná změna a zpestření oproti dnešním jednoduchým slohům :)
Už tak preventivně ubírám jednu hvězdičku. Dlouho jsem si držel nadšení z celé série, ale v poslední době postrádám jakousi jiskru. Vím co od knih pana Vondrušky čekat, svou úroveň knih si stále drží, ale chybí mi tam takové to *lusknutí prstů*...
Jako všechny Vondruškovi knihy, jednoduchá a čtivá. Možná je to tím s jakým odstupem jsoem knihu četl, ale byť bych se pod mnohé myšlenky podepsal, naleznou se zde i pasáže, které - jak bych to jen nazval - jsou poněkud přitažené za vlasy?
Nicméně od četby dalších knih mě to neodradí. Pan Vondruška si ve své tvorbě v posledních letech drží svou pomyslnou laťku...
Překrásná kniha, ovšem co jiného čekat od paní Vaňkové, že? Mrzí mě, že na čtení jsem měl čím dál méně prostoru a rekordně jsem dočtení protáhl na několik měsíců. Ale sloh paní Vaňkové je nutno vychutnávat a prožívat.
Knihu jsem otevřel na doporučení tchána, který mi ji půjčil. Po hrozně dlouhé době je to kniha s tématem 2. sv. války a moc se mi do toho nechtělo. První stránky působili nesouvisle a nevábně, nicméně záhy Vás kniha vtáhne a nejde přestat. Odpoutání nastává až po 2-3 hodináklch, kdy dojdete na poslední stránku. Velice jednoduše a věcně, bez zbytečných detajlů a pitvání popsané zákulisní události obsazení Rakouska.
Na knihu jsem se dlouho těšil. Marii Kubátovou jsem považoval za dobrou volbu. Četl jsem od ní nějaké -především pohádkové- knihy synovi před spaním. Tady jsem se však velice těžko prokousával textem a čekal, kdy se "do toho dostanu". Nepodařilo se mi to. Myšlenka úžasná, bohužel zpracování není pro mě...
Po prestavce opet oddychovka. Nevim jestli je to odstupem, ale snad zatím nejlepší z celé série. Jasně, možná někdo namítne nereálné scény, které hlavní ppstavy vždycky hravě zvládnou. Ale to už k podobné oddychovce, která navíc skvěle kombimbinuje vědecká fakta, autentický místopis a fikci příběhu zkrátka patří.
Tohle je přesně to, co chci číst! Už nějakou dobu mě historický román tolik nenadchnul. Vážně mě baví číst 1/3 knihy denně! Doufám, že autor zachová minimálně frekvenci 2 knihy za rok!
Za zpracování a čtivost bych dal plný počet. Za čistě subjektivní vnímání bych zase ubral - nevím, možná, že v průběhu knihy to nebylo tolik vnímat, protože člověk hltá to svinstvo v naší politice, o kterém je prakticky v knize řeč při rozebírání jednotlivých kauz. Nevím tedy, jestli je v tom můj optimismus a najivita, když je řeš o tom proti Šlachtovském spiknutí, o kterém je právě řeč v závěru při slučování odborů. Nedělám si iluze o vztazích lidí na důležitých funkcích, ale že by Robert Šlachta byl až takovým Mirek Dušín? ... Nicméně při zamyšlení nad celkovým obsahem knihy opět zvedám na 4 hvězdu.
Bohužel zápas o nejplodnější autorství nechává své následky. Opět jsem zapomněl, že příběhy soudce Melichara jsem už jednou odložil a nedočetl. Zde jsem se sice konce dobral, ale opravdu jen s vypětím sil a přemáháním. Rád vezmu něco z dřívější tvorby, protože to je jako nebe a dudy...
Úžasná kniha, která mi otevřela cestu k novému autorovi doprodružných příběhů. Zvědavost k Soví jeskyni probudil obsah, který zahrnuje dobrodružství v mém rodném kraji.
Takové knihy by měli být v dnešní povinné četbě, neboť z dnešních seznamů povinné četby se žáci školou povinni i studenti středních škol odnáši pouze odpor k četbě.
Musím tentokrát jednu hvězdu ubrat. Ačkoliv mě čtení bavilo a knihu jsem odkládal jen s přemáháním, něco mi tu chybělo. Možná, že bohužel pro p. Vondrušku, že jsem po knize sáhl mezi čtenou sérií od pí Vaňkové. Což je trochu jiný druh románu, kde člověk těžko hledá autorovu fantazii, oproti lehké oddychovce, na které se soustředí p. Vondružka.
V tomto díle se v porovnání s předchozími díly poněkud upozadili zahraniční děje, nicméně o to výživněji bylo věnováno okolnostem kolem česko-uherské války a samotné bitvy u Kressenbrunu. Po přečtení tohoto dílu si, ač to nemám ve čtení sérií ve zvyku, musím dát trochu oddych. Rozměr a váha knih přece jen není uplně optimální ke čtení před spaním. :-D
Jak jsem již předsevzal u prvního dílu této série. Je úžasné vnímání řady souvislostí a dějových linií. Tento skvost však jde ruku v ruce s náročností četby, kdy se našinec jen těžko orientuje ve spletitých poměrech, když ne francouzských a anglických jmen ve Svaté zemi, tak dobivačných mongolů jejichž hordy plenili četná východní knížectví a prohnaly se i Moravou.