jirijanovotny komentáře u knih
Z této série (aktuálně 5 knih) je to jednoznačně nejslabší díl.
Ani nemám chuť to pořádně komentovat.
Na první pohled jde o rychlou jednohubku, která je plná obrázků s trochou textu. Ale pozor! Zdání v tomto případě klame.
Na 184 stranách je sice velké množství obrázků (několik stran jsou jen obrázky), ale díky velkému formátu knihy je tam taky poměrně hodně textu.
Kniha vypráví hlavní i vedlejší příběhy a vysvětluje mechanismy a složité vztahy ve světě Zaklínače. Svět je vykládán z pohledu hry Zaklínač 3 a zjednodušeně by šlo říct, že jde o sbírku příběhů ze hry (hráči Zaklínače jistě znají – svitky, knihy, vesnické vývěsky…).
Autoři knihy zvládli do svého díla zhmotnit vše, co dělá zaklínače Zaklínačem. Avšak tím, že je tam vše, tak je tam vše jen plytce. Základní informace o všem, která je podaná formou vyprávění několika hlavních postav. Čtenář znalý tohoto světa si při čtení nejspíše neřekne "wow, tak to je pecka", protože to vše už dávno zná a jen si připomíná staré dobré příběhy.
Totéž ale neplatí o grafickém zpracování. U toho jsem se opravdu kochal a mnohdy čuměl na jednu stranu dlouhé minuty a nemohl se nabažit tím pěkným obrázkem. A taky je to důvod, proč jsem po této knize vůbec sáhl.
Napětí, akce a třískání hlavou o zem…
případně i mluvení do zdi (židi) a mrmlání směrem ke stropu (křesťané).
Prostě nic z toho této knize nechybí. A k tomu navíc střílení do lidí, zrady, vyražené zuby, cikáni, chlast a tolik Alláhu akbar, že to ani nejde spočítat!
Má to šťávu jako vepřový steak, akci jako Kaufland a spoustu zajímavých příměrů jako… nevím, něco jiného co používá spoustu přirovnání.
Knihu jsem vybral náhodně v knihovně jen z čistého rozmaru a touhy objevit něco nového a možná i zajímavého. Docela náhodou jsem zvolil literární skvost a objevil tak zajímavého autora, od kterého chci přečíst vše.
Je to až trestuhodné, ale doteď jsem od Dicka nic nečetl. A pokud jsou i ty další knihy alespoň z půlky tak dobré, jako byl Neteleportovaný muž, tak se Dick stává mým nejoblíbenějším autorem.
Zajímavé, jak se Dick trefil s počtem obyvatel v roce 2014… 7 miliard to opravdu bylo. Ale že by lidi byli namačkaní hlava na hlavě, jak si představoval, se říct nedá. (v roce 1964 kdy, psal knihu, bylo o 4 miliardy lidí méně). Natož pak, aby se čekaly fronty na volné místo v restauraci. V každé restauraci i v kdejakém pajzlu.
Bohužel, se snadným vesmírným cestováním a malými létajícími dopravními prostředky se nestrefil. A jak to tak u starých sci-fi bývá, velice podcenil vývoj výpočetní techniky.
Zajímavý a docela chytlavý příběh o boji světla s temnotou. Stále mi tam ale něco chybělo; nějaká ta hloubka; poznání postav; větší ponoření se do děje.
Krátké knihy dokáží být "hluboké". Mnohdy i více, než ty dlouhé. Toto ale není ten případ
Chápu, že jde o autorčin první (a doposud zároveň i poslední) počin, jen si u čtení stále připadám, jako bych četl Bibli.
Knihu jsem objevil náhodou pri procházení se v knihovně. Zaujala mě obálkou a především svými rozměry. Je to totiž kniha akorát do kapsy či do dlaně.
Má to nezpochybnitelné výhody, především když stále bojujete s nedostatkem času.
Přičíst si trochu té teorie nikdy neuškodí. Nečekal jsem, že to bude tak chytlavé.
Žádné zbytečné chození kolem horké kaše, rovnou k věci, stručně a jasně.
Na prvních stránkách se čtenář seznámí s historickým pozadím, etiketou a základní terminologií... a šup na chvaty.
K pročtení je kniha vhodná jak pro začátečníky či mírně pokročilé, tak i pro začínající trenéry.
Dvě povídky, jedna krátká a druhá ještě kratší, jsou výbornou četbou na nedělní odpočinek po obědě.
I přes to, že jde o počtení na hodinku, splní tato knížečka svůj účel na 100 %. Vezme čtenáře z šedi všedního života a vrhne jej do zcela nového a neokoukaného světa.
Na to jak Harryho Potěra a celý ten svět kolem nemusím, tak toto mě pobavilo a zabavilo.
Pohádky mají hlavu a patu a dokonce z nich plyne i nějaké to ponaučení. Rádoby akademický komentář je vtipným doplněním daného příběhu a, mám-li být upřímný, je hlavním důvodem, proč bych doporučil tuto knihu k přečtení.
Pro děti a mládež? Může být. Číst ji jako starší? Vůbec neuškodí.
A nejen to, dokonce je to velice návykové čtení, které pod poutavým příběhem ukrývá mnoho zajímavých podnětů k zamyšlení.
.
Dobrý námět na další knihu z tohoto světa by mohlo být něco jako: "Vybrané pasáže z deníků ctihodných smrtek" nebo "Nimbus a jeho myšlenkové pochody".
U druhého zmíněného bychom se třeba dočkali dalších krásných zamyšlení, jako je toto: „Proč sloužit biologickému druhu, který vyčerpává všechny zdroje kolem sebe? Proč nevynaložit energii na prosazení vlastních cílů?“
Svého času skvělá kniha, která čtenáře zasvětí do problematiky webové analytiky s pomocí nástroje Google Analytics.
Bohužel knihy na téma Facebook, Instagram či Google stárnou rychle, protože fungování těchto systémů se mění zhruba rychlostí, s jakou se mění covid opatření.
Doufám, že pan Brunec sepíše nové vydání knihy, které by podobně dobře popsalo fungování nových Analytics.
Jedním ze způsobů, jak získat hodinu denně je: Nečíst tuto knihu hodinu denně!
Dobře, dělám si srandu. Přínos tato kniha nepochybně má, jen jsem z ní nedostal tolik, kolik bych si představoval. Některé rady jsem už používal a jiné byly zase minutové záležitosti týdně. Takže v mém podání by to bylo „jak získat 3 minuty a 21 vteřin denně“.
Výborná kniha pro vstup do světa a kultury čaje.
Dozvíte se o jeho původu, rozšiřování po světě, kde a jak se pije a na co se zaměřit při výběru čaje vhodného právě pro vás. Kniha také poslouží jako o pomocník při výběru čajového nádobí a příslušenství. Ve stručnosti jsou zde ukázány čajové nádoby, spařovače, sítka, misky, dózy na čaj, nebo Gaiwan.
Nenechejte se však zmást názvem "Průvodce pro znalce". Pokud jste znalec čaje, pak tato kniha nejspíše nebude pro vás. Název by měl spíše být průvodce pro začátečníky. Jedná se o úvod do světa čaje od historie, přes pěstování, sklizeň, zpracování, až po koupi, přípravu a pití. Takové "Letem čajovým světem".
Kniha pojednává nejen o čaji, ale také o dalších bylinách, či nečajových směsích, například o zázvoru, kopřivě, či ibišku. Kniha si nehraje na nějakou kdoví jak odbornou knihu pro čajové experty. Je tím, čím je… populárně naučnou publikací pro širokou veřejnost. Jejím cílem je provést základní seznámení čtenáře s čajem a uvést jej do čajového světa.
Zda bych chtěl, aby se mi do rukou dostal zápisník smrti? Zápisník, s jehož pomocí bych odstranil zločince, na kterého je zákon krátký, zkorumpovaného politika (vy víte koho) nebo třeba otravného souseda, který nezná jinou chůzi než po patách.
Raději ne. Možná bych jej používal více, než by bylo zdrávo. Jestli by někdo takový zápisník měl mít? Možná. Třeba nějaký dobře motivovaný psychopat.
Kniha krásně cílí na nás knihomoly a naši představivost, jak vyřešíme problémy světa… z pohodlí domova.
První díl byl super! Na další díly se nechystám, už jsem viděl anime. Jestli jsou knihy stejné, tak doporučuji přestat číst někde u 6 knihy. Pak to jde rychle z kopce.
Neměl jsem sílu toto "veledílo" dočíst a pochybuji, že se k tomu někdy vrátím.
Věřil bych tomu, že autor zvládá jednodušší šachové strategie, ale docela pochybuji o jeho dovednostech v marketingu. Myšlenka spojení šachu a marketingu je velice nešťastná. Možná to bude jen tím zpracováním.
Kdyby se autor držel tématu, zbytečně nenatahoval stránky, neustále neodbíhal k otravným narážkám na politiku a vlastně vůbec řešil marketing, jak v úvodu slibuje… byla by to dobrá kniha.
Pak už by zbývalo dořešit jen pár drobností. Například nedávat tam trapná šachová přirovnání (jsou tam i dobrá), naučit autora pracovat se zdroji a odnaučit ho odkazovat na pochybné weby.
Takovou knihu bych s chutí dočetl.
Jak můžu hodnotit knihu (216 stran) na základě 50 stran? Je to prosté. Autor se neuměl prodat. Neudržel mou pozornost a na dva týdny zničil mou chuť číst cokoliv dalšího o marketingu. Knihu z jiného žánru bych takto zle nehodnotil a četl bych dále… ale tady jde o knihu, která má učit umění prodávat. A sama se prodat neumí!
Jak by řekla Jolanda (budiž Zemi Jolanda lehká): "Já vidím velký špatný!"
Někdo si dal tu práci a sepsal užitečné postupy a nápady, díky čemuž já strávím méně času hledáním a zkoumáním.
Například myšlenkové mapy... jak jsem bez toho mohl existovat. Pro zájemce doporučím jednoduchý a přehledný program Xmind.
Děkuji za tipy, dost mi pomohly v práci.
Jak by asi vypadal Werther dneška. Werther 18. století by "romantik", člověk postrádají rozumný úsudek a zříkající se logického uvažování. Jak jej přenést do dnešní doby?
Mileniál! Ano, to je vhodné označení. Místo parků by však procházel sociální sítě, místo dopisů by psal nesmyslné příspěvky na facebooku a když by mu něco narušilo jeho vzdušné zámky, tak by se zhroutil a zobal by prášky na uklidněnou. O takovém člověku by ale velké dílo nevzniklo.
Co takhle anti vaxxer nebo nějaký vyznavač teorie placaté země. Zkrátka a dobře "protiproud" a zarytý odpůrce vědy. Popíral by každý vědecký objev, otravoval by kamarády online i offline (u piva) a byl by především odborníkem na očkování, finance a světový řád obecně. Zapšklý hlupáček ale asi taky nebude tím vytouženým hlavním hrdinou.
Asi nezbývá než nechat Werthera v minulosti, kde bude trpět jako Werther! Nechat jej znovu a znovu ožívat v knihách a divadelních hrách a nechávat jej znovu a znovu se střílet do hlavy, aby pak s sebou 12 hodin škubal na podlaze a pomalu umíral. Znovu. A znovu. A znovu!
No není to krásné. Jen trp Werthere, trp! Pro naše pobavení.
Chápu to dobře, že tato knížka má být pro dospívající čtenáře?
Zdánlivě nenáročná kniha totiž ukrývá nemilé překvapení. Pro plné pochopení požaduje jistou úroveň znalosti českých dějin. Neznám přesně osnovy základních škol, ale myslím, že tuto knihu lépe pochopí až středoškolák. Pro toho ale zase může být odrazující příběh, který na první pohled vypadá jako pohádka pro děti.
Naštěstí je kniha krátká, takže se tím prokouše i průměrně zdatný, lenivý středoškolák.
Je to taková jednohubka na kratší čtení před spaním, při které se člověk i leccos dozví. Jen kdyby ty texty v komiksech nebyly tak malé, užil bych si čtení mnohem více.
Roztomilá kniha pro děti, která zdaleka není jen pro děti.
Četl, nebo spíše prohlížel jsem si ji se synovci. Velice se jim líbila a pěkně jsme se u ní nasmáli. Jen nevím, jestli pochopili hlavní poselství knihy. Totiž, že kočky jsou svině.
Po přečtení trilogie jsem lehce přehodnotil svůj názor japonské komiksové knihy. Tyto "bum" "prásk" "vžžžž" "břink" srandy mě nikdy moc nelákaly a raději jsem se koukl na seriálovou verzi...
Po metru jsem sáhl spíše omylem - ze zvědavosti, zda tam není podobnost s Metro 2033. Asi zkusím podobný omyl znovu, snad to dopadne skvěle jako s Temným metrem :)