JitkaJak komentáře u knih
S odstupem upravuji hodnocení, protože se kniha mezi mé nej nezařadila a už vůbec se mi nechce jít na film, zvlášť když vidím ty upoutávky. 4 hvězdičky za čtivost a opravdu dobrý pocit po dočtení, tedy pokud jsem si odmyslela některé podivně šroubované obraty, o nichž už jsem se tu zmiňovala. Ale za 5 to fakt není.
Trochu mi to trvalo, než jsem si knížku oblíbila. Ale ještě kousek před půlkou to přišlo a nakonec naprostá paráda! Perfektní erotický román s nádherným poselstvím. Ačkoliv třeba Pravidla moštárny či Rok vdovou považuji za čtivější, hlavní myšlenka téhle knihy je mi bližší a nakonec knihu musím zařadit mezi své TOP.
Mě nadchla ta část s vlčicí, ale dál už se mi to četlo čím dál hůř. Celkový dojem bohužel nic moc.
Tak tohle je moc pěkné. Po trpkém zklamání "Žítkovskými bohyněmi" jsem si hodně spravila chuť. Tohle mi připadá skoro tak dobré jako "1984". Podobně perfektní konstrukce. Tak to má být!
Kniha mě sice chvílemi dokázala zaujmout, proto aspoň ty dvě hvězdičky, ale dočíst ji jsem schopná nebyla. A nejspíš se o to už ani nebudu pokoušet.
Tak na 5 hvězdiček to u mě sice je, ale trochu mi vadil ten přespříliš šroubovaný jazyk. Při prvních výrocích typu "z úst mu utekl plátek hlasu" nebo třeba "prostrčila škvírou zašeptání" jsem autora obdivovala a přála si umět taky tak psát, ale čeho je moc... Možná kdyby půlku toho autor na konci seškrtal a nahradil úplně normálním projevem, bylo by to lepší. Alespoň pro mě určitě.
Paráda, velké nadšení, kniha podle mého gusta. Tak nějak... - plynoucí pořád nejméně 1000 metrů nad zemí.
Je to moc pěkný cestopis, lépe řečeno běhopis. Pochybuji, že by kniha mohla zaujmout čtenáře, kteří nemají s během nic společného, ale pro běžce a jejich fanoušky je určitě moc zajímavá. Pěkné nahlédnutí do zákulisí černých antilop, co zdobí čela městských maratónů po celém světě.
Knížka má jednu velkou nevýhodu. Je tak čtivá, zajímavá a v audio podobě tak úžasně namluvená, že se mi vůbec nepodařilo si ji nechat jen na běhání, ale zhltla jsem ji prostě nejrychleji, jak to šlo.
Kniha mě bavila, zhltla jsem ji a po dočtení jsem byla tak spokojená, že jsem jí udělila 4 hvězdičky. S odstupem času už na mě ale tak dobře nepůsobí, zkratkovitost jí ublížila, popisu dlouhatánského treku by slušelo rozvláčnější podání. A poetičtější. Moniku ale moc a moc obdivuji, pustit se do léčby neduhů tímhle způsobem je úžasné a inspirativní.
Super čtivo, jen ta obálka mi nesedí, nemám pocit, že by ke knize právě taková patřila.
Úžasná kniha. Po zklamání ze "Slepé mapy" tohle, prostě úžasné.
Přečteno na jeden zátah, moc krásné. Jak já té knížce rozumím! Kéž by si ji přečetli ti všichni, co se z nějakých hloupých důvodů (bolest kolen, kotníků, zad, ramen a bůhvíčeho...) "nemůžou" hýbat! Třeba by se inspirovali a možná by byli šťastnější.
Parádní čtení. Zajímavé je srovnání s jinou knížkou o Gauguinovi, "Urozený divoch", kterou jsem dočetla nedávno. Tam je malíř vyobrazen jako docela hodný člověk, který, chudáček, svou (jednodušší) ženu miluje, jen ji a 5 dětí kvůli umění není schopen materiálně zabezpečit. I úryvky z korespondence jsou vybrány tak, aby s pozitivním pohledem na Gauguina koresponovaly. "Van Goghovo ucho" působí úplně opačně. Tak, a kde je pravda? Zkusím ji najít v obrazech, třeba se mi to časem podaří.
Staříka mi to nepřipomíná ani náhodou, na rozdíl od něho se to poslouchá moc pěkně. Nadsázka v podobě vražd a sexuálních excesů mi připadá vtipná, jen mi nešlo do hlavy, že by toto mohla napsat žena. No a taky že nenapsala :-).
Tahle knížka se nedá normálně číst, je nutné u ní mít notebook a vyhledávat a vyhledávat a vyhledávat... Obrazy, jiné malíře a mnohé další informace. Je to opravdu hodně pracné, ale moc fajn.
Vadily mi některé špatně přeložené obraty a četnější přemoudřelé, za vlasy přitažené filozofické úvahy. Ale jinak opět fajn čtení, které mě po smolném roce 2015 pomohlo nakoupnout do dalších aktivit. Ač jsem o generaci starší a výkonostně úplně někde jinde než fenomenální Kilian, moc se těším do hor v novém roce!
Nesrovnatelně slabší než předchozí 2 romány. Některé výroky, věty, souvětí mi připadají vysloveně trapné, možná je to jen divně přeloženo. Nevyvážená a tak nějak podivně slátaná vyprávění o jednotlivých postavách. Konec jako z frašky.
Opět úžasné, zrovna tak dobré jako "Tvář toho druhého". Tyhle dvě knihy považuji za naprosté skvosty.