Jonna
komentáře u knih

Knihu si ponechám po ruce, a otevřu ji vždy, když se ve svém tvůrčím životě zaseknu (nebo když s tím vším budu chtít seknout). Jsem si jistá, že kniha mne opět nastartuje a v černých obdobích povzbudí. Kdykoli se do knihy začtu, třeba jen na pár minut, hned se nemůžu dočkat, až půjdu něco úžasného dělat, vytvářet. Autorce patří můj velký dík.


Patrně rozmazlena Vondruškou, čekala jsem od knihy trochu víc. Víc dobových reálií, víc historických faktů, víc architektury... Takhle se z knihy vyklubalo jednoduché čtení o lásce, nenávisti a pomstě. Ne, že by to místy nebylo napínavé, ale ke konci se autor začíná trochu opakovat. Navíc William Hamleigh je nesmrtelný padouch, u kterého jsem, až do předposlední kapitoly, nechápala, proč autor tu jeho ubohou existenci vláčí celou knihou. Ač kniha někde za druhou třetinou ztratila své tempo, četla se poměrně dobře. Nejsem tedy po jejím přečtení odborníkem na stavbu katedrál a ve společnosti se neblýsknu tak, jak jsem si představovala, přesto knihu doporučuji, ale spíše jako odpočinkové čtení.


První kniha série je dobrým startem, a ač mě Vondruškovy historické detektivky nenadchly, tahle kniha je skvělá.


Kniha mne nejdříve vyrobila slušnou depresi, ale bylo to nutné k následným uvědoměním. Myslím, že by měla být povinnou četbou - všem by se nám žilo lépe. Po dlouhé době kniha od Melvila, která mě opravdu zaujala. Když vidím předchozí hodnocení, tak se trochu obávám, že kniha více oslovuje střední věk a výš. My už totiž začínáme tušit... :-)


Více se mi líbila linka s Odile, pro mne by mohla být kniha i o ní, i když chápu, proč je tam i Lily. I když mě kniha "chytla" až asi v druhé třetině, tak mě chytla a nepustila, dokud jsem ji nedočetla. Ač jsem se z knihy nedozvěděla žádné zásadní nové informace, kniha mě bavila, doporučuji.


Skvělé jako vždy, a doufám, že tím sága nekončí.


Příběh vleklý, místy se špatně v textu orientuje (v jednu chvíli něco vypráví matka ze svého pohledu, druhá věta je, bez přechodu, z pohledu Mirandy), zbytečné a sáhodlouhé popisy nepodstatných věcí a míst (např. basketbalový zápas), už od začátku knihy jsem znala ono "tajemství" k němuž autorka konečně dospěje v závěru knihy. Je to prvotina, tak jsem autorce milosrdně přidělila dvě hvězdy.


Sice mi to trvalo, ale konečně jsem knihu dočetla. Ne, že by mně nebavila, jen jsem si co nejvíce čteného chtěla zapamatovat a uvést do praxe. Také jsem během čtení zjistila, že alespoň sem tam nějaký Skandinávec má smysl pro humor. :-D Kniha už je připravená na poličce "první pomoci", kam si odkládám užitečné knihy, ke kterým se často vracím. Doporučuji přečíst co nejdřív, abyste si uchovali co nejvíc krásných vzpomínek.


Chtěla jsem si tuto knihu přečíst jaksi "do počtu", abych měla přečtené všechny knihy autora, co vyšly v této edici, ale nakonec mě ta kniha hrozně chytla, a některé návody rozhodně vyzkouším. Myslím, ale, že některé věci jsou prostě v Česku těžší k pochopení, ve Skandinávii, kde bydlím, se prostě žije trochu jinak.


(SPOILER) No, já nevím, místy jsem knihu nemohla odložit, místy se mi do čtení vůbec nechtělo. Nejnudnější je asi popis vizí jednotlivých postav po "proceduře", měla jsem co dělat, abych to jakž takž dočetla a neusnula u toho. Asi nejslabší kniha od této autorky.


I druhý díl byl povedený, a více se blížil k tomu, co autorka běžně píše (oproti drsnému prvnímu dílu). Těším se na třetí díl.


Zprvu jsem hodně váhala, jestli mě tento žánr oslovuje, ale nakonec jsem došla k závěru, že v podání tohoto autora ano. Alchymista, ani jiné podobné knihy, mi nic neříkaly. Pak jsem si uvědomila, že ten poměrně jednoduchý text mi umožňuje více se nad podněty zamyslet, a jde mi to lépe než u čistě návodné a motivační knihy. Docela mě to překvapilo. Musím zkusit i jiné knihy autora, jestli to tak bude fungovat i nadále.


Autorka opět dokázala zaujmout, i 4. díl jsem přečetla jedním dechem, nemohu se dočkat dalšího.


Knihu mám přečtenou, a zároveň nemám. Nosím ji s sebou do lesa, a na co narazím si vyhledám a přečtu, takže s knihou vlastně podnikám komentované procházky lesem. Moc si to užívám.


Opravdu jen ve výjimečných případech knihu odložím, a to se stalo u této knihy, nudné, jednoduché líčení podivného příběhu, nešlo se začíst. Opět jsem si ověřila, že Vondruškovy "detektivky" nemá smysl číst.

Podle mne ještě větší slepenec úvah, příhod a příběhů než Dům v Bretani. Blogové úvahy. Více mne zaujalo jen vyprávění o duších/duchách domu, protože to také tak cítím, a také žiju v cizině. Jinak platí to samé, co o předchozí knize - býval by na to stačil blog.


Také jsem z téhle knihy od Moriarty trošku rozčarovaná. Do půlky knihy jsem se nemohla začíst, zápletka mi přišla trochu moc protahovaná, a trošku mi začínají připadat autorčiny knihy jedna jako druhá (Sedmilhářky, Manželovo tajemství), hlavně stylem vyprávění a jeho strukturou. Mám zakoupenou ještě jednu knihu od Moriarty, tak doufám, že bude lepší než tahle, protože každý autor má nárok na slabší knihu. Jednu. ;-)


Mám moc ráda vypravěčský styl autorky, je takový uvěřitelný, jednoduchý, ale zároveň ne plochý. Trochu nechápu to časté řazení do detektivek a málem mě od knihy odradilo doporučení Stephena Kinga na přebalu. Naštěstí jsem se už v knihkupectví začetla a bez knihy neodešla. Tohle byla má první kniha od Moriarty, a rozhodně nezůstane poslední.


Celá epopej dočtena, a jsem ráda, že už skončila, protože někdy od 4., 5. knihy se začal děj hrozně rozmělňovat, osoby byly stále méně propracované a stále více se jedna podobala druhé. Mám pocit, že epopej je takhle dlouhá jen proto, aby čtenář více zaplatil a kniha více vydělala. Nebylo to zase až tak špatné čtení, ale celá Husitská epopej mohla být tak o tři knihy kratší.


Dlouho mi trvalo se začíst, víc než beletrie je to dokument. Je prostě znát, že autorka je spíš novinářka než spisovatelka. Táhne se to celou knihou - informací je někdy až na škodu mnoho (co měla Anna na sobě, když..., co jedl/pil ten a ten apod.). Zorientovat se v osobách bylo skoro nemožné, neprospívalo tomu ani přeskakování ze "současnosti" do minulosti. Detailní historická fakta s mnoha odbočkami jsou nezáživná. Asi by bylo lepší zhlédnout nějaké autorčiny dokumenty o Vídni, ke knize už se nejspíš nevrátím.
