jprst komentáře u knih
Román, poprvé vydaný v roce 1949, autor v roce 1959 přepracoval (ostatně jako některé své další romány). Že by důvodem byl postupný vývoj vládnoucí ideologie ?
Přepracování románu rozhodně prospělo, ale proč to trvalo téměř dvacet let ?
Názorný příklad budovatelského románu v počátcích socialistického realismu určitě sloužil jako vzor pro další spisovatele. A jak se změnily požadavky doby, tak ho autor v roce 1972 přepracoval, nutno přiznat, že k lepšímu.
Vydání z roku 1958 autor poprvé přepracoval na rozdíl od vydání z roku 1947, podruhé tak učinil u vydání z roku 1966, důvod se mi nepodařilo zjistit.
Souhlasím s tím, že námět je originální, ale to zpracování?Jako groteska dost slabé, jako parodie na thriller také žádný zázrak. Kdybych začínal číst Ludlumovy knihy od této, tak už bych si další asi odpustil.
Poutavý román až na ten závěr, ve skutečném životě to má tato skupina mládeže daleko horší.
Pro tento román autor využil své vzpomínky a prožitky z dvacátých a třicátých let minulého století
Od tohoto autora poněkud překvapivé téma, ale kniha je to příjemná především pro chvíle pohody.
Autor v tomto románu využil zkušeností ze svého pobytu v Malajsii.
Nenašel jsem zde jedinou povídku, která by mě vyloženě upoutala a zaujala.
Ani funkce prokurátora není zárukou čestnosti, poctivosti a pravdomluvnosti, lidská povaha je prostě složitá.
Knihu autorka vydala ještě pod svým dívčím jménem Věra Studená.
Hrdinské činy, vykonané komunisty za druhé světové války, jim nikdo neupírá. Jen je smutné, že o hrdinských činech, které vykonali ostatní obyvatelé se dlouhá léta po válce mluvilo jen opatrně a nebo vůbec ne.
Kniha má podtitulek " aneb v honbě za láskou " a mí potomci ji označili za dost naivní.
Oblíbená odměna pro vítěze tehdejších dětských vědomostních soutěží o SSSR. A názorný příklad, co museli tvořit spisovatelé, pokud chtěli být vydáváni a nebo, že by to napsali z přesvědčení ?
Obsah knihy je poplatný době jejího sepsání a vydávání, době, kdy všechno to dobré, úspěšné a nepřekonatelné bylo jen na východě od naší země. Dnes je to kniha k ničemu, maximálně k posouzení, co všechno se do tehdejších dětí cpalo.
Kniha z dob, kdy SSSR byl náš přítel a vzor, ať jsme chtěli nebo nechtěli.
Takto převyprávěné Ovidiovy Proměny doplněné o úryvky původních veršů (v překladu I. Bureše) jsou dobře stravitelné pro čtenáře, kteří se jinak o antickou literaturu moc nezajímají.
Ilustrace v této knížce patří mezi nejstarší ilustrace Zdeňka Milera, autora Krtečka.
Když už v té době nezabíral Timur a jeho parta nebo jiné sovětské vzory, tak pomohla soudružka Adlová.
Této knize bych se vyhnul obloukem už jenom kvůli tomu boji za spravedlivý svět, jak je uvedeno v anotaci.