jprst komentáře u knih
Ani druhý příběh advokáta majícího kancelář na zadním sedadle svého Lincolnu nezklamal. Opět svižný příběh plný překvapivých zvratů a zajímavých postav.
Tuto knihu lze asi označit za vrchol autorovy tvorby, v době jejího prvního vydání to byl docela hit, který jen o málo později šel z ruky do ruky a nebylo to zrovna veselé čtení. Horší je, že s postupem času se jen potvrzuje autorova vize, historie se totiž opakuje bez ohledu na politický režim.
Slušná a zábavná detektivka nic moc přehnaného, prostě dobrá kniha na období, kdy není chuť na nějakou tu "těžší" literaturu.
V podstatě řemeslně dobře zvládnuté oddechové počtení. Středověk vykreslený bez zbytečných příkras a s patřičně děsivou atmosférou, jen to rozplétání zločinů a jejich zdůvodňování mi připadalo poněkud kostrbaté a tak nějak odbyté.
Povedený příběh, svižný děj, dobrá zápletka, patřičné akce a překvapivé rozuzlení. to přímo láká k přečtení na jeden zátah.
Začátek poněkud rozpačitý až snad nudný, ale zhruba ve třetině se to rozjede k vydařenému závěru vylepšenému šikovně zabudovanou historickou fikcí.
Pokračování špionážní série s Allonem a nezbytným Kellerem je opět povedené, dobrá zápletka, poutavý a napínavý děj, stupňující se tempo, prostě vše, co má špionážní román mít. No a v tomto příběhu jsem to v dostatečné míře našel a užil.
Příběh ve stylu záhad uzavřeného prostoru, ale tak nějak tomu chybí atmosféra honosných anglických sídel, kam Poirot zapadá výrazně lépe, i když na činnost jeho "šedých buněk mozkových" to vliv rozhodně nemá. Autorka předvedla s Poirotem i lepší příběhy, ale i tento si zaslouží pětihvězdičkové hodnocení.
Tak jak to autor umí, opět předkládá případ s promyšlenou zápletkou s překvapivými zvraty, doplněný povedenými dialogy s vtipnými hláškami, slušnou porcí přijatelného humoru, prostě prima počtení.
Opět povedená detektivka, další z většiny autorových, ke kterým se docela rád občas vrátím. Autor prostě ví, co čtenář chce a očekává, a tak mu to v dostatečné míře dokáže předložit.
Další povedený autorův thriller tentokrát zaměřený na uprchlé nacistické zločince, kteří se skrývají pod falešnou identitou amerických důchodců. A ta trocha nadpřirozena, ostatně u autorových knih celkem obvyklá, příběhu neškodí, naopak do něj dobře zapadá.
Jsou knihy, u kterých je komentář takřka zbytečný, protože by to bylo jen a jen opakování chvály, ale tato je opravdu povedená. O to větší radost mám i z toho, že se mi podařilo v mém oblíbeném antikvariátu konečně ulovit jeden ze starších výtisků (z r. 1957).
Klasická Agatha Christie, sice poměrně rozvleklé, ale zápletka důmyslná a rozuzlení opět nečekané. Prostě klidná anglická detektivka s logickou dedukcí vedoucí k usvědčení pachatele, která mezi smrští v současné době vydávaných drsných detektivek a thrillerů je příjemnou změnou.
Tak jsem si tuto lahůdku po letech zase zopakoval a připadala mi snad ještě lepší než při dřívějších četbách (asi zafungoval věk). Příjemná odpočinková četba plná suchého britského humoru většinou těžícího z neuvěřitelných situací, jazykově parádní a podaná s patřičnou noblesou.
Opět celkem povedený příběh, název dost přesně vystihuje dobu děje tohoto příběhu, tedy atmosféru závěru roku 1989 i váhavé postoje policistů, jen ten závěr... asi jsem čekal jiný.
Když se daří, tak se daří, tedy když už jsem 1. vydání propásl. Parádní úlovek z mého oblíbeného antikvariátu, ještě že je jeho majitel kamarád a některé perly do regálů dává až s delším zpožděním. Tohle není ani tak ke čtení, jako spíše k dívání, a t o opakovanému.
Jedna z knih, které musím při návštěvách mých kamarádů knihomolů, ale i s námi již nebydlících členů naší rodiny, dost pozorně sledovat. Tím nechci říci, že bych se obával, aby "nedostala nožičky", ale nemusela by najít včas cestu zpátky, což bych nerad. Patří totiž mezi ty knihy, do kterých se rád často večer opakovaně mrknu, hlavně tehdy, když mám pocit, že to dnes šlo celé nějak šejdrem a potřebuji si zlepšit náladu.
Předchozí díl série (Poslední hodina) byl dost nevydařený, tak jsem předpokládal, že další příběh by měl být, jak už to u zkušených autorů bývá, opět vydařený. Předpoklad se s přivřením očí potvrdil. Zápletka poněkud překombinovaná, darebáků víc než dost, děj se občas zpomalí, ale chytré a překvapivé Rhymovy (a vlastně i Ameliiny) dedukce a úsudky to dostatečně a poutavě vyvažují. Podle mne slušné počtení.
Slušné čtení, které bych asi ohodnotil jako knihu, u které člověk nelituje času na její četbu, ale vracet se k ní už vracet nebude. A jen tak mimochodem ten konec... , to se příliš nepovedlo.
Hra nepostrádající vtip, ale přece jen mě příliš nezaujala jako jiná autorova díla. Nicméně je dobré i tuto autorovu prvotinu si přečíst, či případně shlédnout, pro ucelený pohled na autorovu tvorbu.