julythreemosen
komentáře u knih

Ano, závěr trilogie se mi moc líbil. Podle ne příliš nadšených ohlasů tady u nás už jsem radši neměla žádná očekávání a asi se to vyplatilo. Mě to zkrátka a dobře bavilo. Jasně, mohla bych vypíchnout pár chybiček, ale protože se mi ta kniha tak dobře četla a se závěrem jsem spokojená, tak ani nemám potřebu je vypisovat. Pořád u mne platí, že jsem totálně zblázněná do Nikolaje no a po tom závěru se ještě více než předtím těším na King of Scars, který má, tuším, u nás vyjít na podzim.


Slabší kniha od autorky, ale i tak se četla velmi lehce a čtení to bylo vcelku milé. Bohužel mi vadila ta "dramatická" linka, která byla na můj vkus popsána ne příliš přesvědčivě a já jsem tomu moc nedokázala věřit. A protože vím, že Colleen jinak tyto linky zvládá ve svých knihách bravurně, nemůžu jinak než ubrat na hodnocení. Nicméně všechny knihy autorky jsou skvělé, kdybych si teď zpětně mohla vybrat, určitě bych všechny knihy přečetla postupně, jak byly vydávány, potože autorčino psaní se s každou knihou rapidně zlepšuje.


Colleen opět nezklamala. Romantický příběh vyšperkovala nelehkou životní otázkou a zase dokázala, že je královnou spisovatelkou a to, co dělá, jí prostě neuvěřitelně jde! Nádherně popsala, jak se člověk může cítit v situaci, ve které se ocitly hlavní postavy - všechno je tak realistické a uvěřitelné, umíte se s postavami ztotožnit, i když jste podobnou věc nikdy řešit nemuseli. Prostě, klaním se a jdu se poohlédnout po další knize autorky.


Ani jsem nečekala, jak mi tahle knížka zlomí srdce. Myslela jsem, že už jsem na tyhle středoškolské lovestory velká, no, ale asi nejsem. Bylo to krásné.


Předpokládám, že se Hvězdy nad Berlínem stanou nejlepší knihou, co za rok 2019 přečtu. Jsem neskutečně ráda, že jsem dala na všechny pozitivní recenze a knihu si taky pořídila. Očekávala jsem dojemný romantický příběh o zakázané lásce, dostalo se mi toho ale mnohem více. Druhá polovina knihy už byla mnohem temnější, děj mne absolutně pohltil, soucítila jsem s Lili a Maxem a vlastně se všemi, kteří si tímto hrozným obdobím museli projít. Pro mne je každá takováto kniha velmi poučná a myslím, že něco takového, obzvlášť takto beletristicky a populárně zpracovaného, by si měl přečíst každý z nás. Knihu doporučuji opravdu úplně všem, mladým, starým, dívkám, chlapcům (kteří se vůbec nemusí bát romantické linky, ta je velmi přirozená a je součástí života stejně jako tohoto příběhu). Kniha mě donutila k přemýšlení a k vlastnímu dopátrávání informací o zmíněných lidech a místech a za to jsem moc ráda. Tato část historie by neměla být nikdy zapomenuta, ani nikdy zopakována. Pokud pořád váháte, tak prosím, pochyby stranou a přečtěte si tuto knihu.


Nebudu lhát, tato kniha má hodně vad, nakonec ale z mého pohledu vyhrály ty klady. Začátek knihy mě dostal, líbil se mi ten nový svět, postavy, kruté víly, prostě všechno, stránky mi mizely od rukama, jak jsem hltala tento originální děj! Postupem času mě ale začalo neskutečně vyáčet chování Jude a to se bohužel až do konce téměř nezměnilo... Její chování mi přišlo strašně nelogické a přitažené za vlasy, prostě jsem měla chuť ji proplesknout každou druhou stránku - ale posledních sto stran ve mě tuto touhu zatm uložilo k ledu. Sled událostí a závěrečné vyvrcholení - to bylo něco absolutně úžasného, něco jsem čekala a něco ne, celý výsledek byl z mého pohledu absolutně parádní a moc se těšm jak si s tím autorka poradí! Cardan mě překvapil, na konci mi byl samozřejmě o dost sympatičtější než Jude, přesto jsem si nedokázala prozatím vytvořit žádný vztah ke dvojici Cardan-Jude.... Taryn bych taky propleskla, to bylo snad ještě horší než Jude... Hodně mi vadlo, že některé věci tam nedávaly smysl, byly špatně popsané nebo vysvětlené, jakoby chyběla část příběhu nebo to prostě bylo úplně špatně, na takové velké přehmaty v psaní nejsem moc zvyklá. Originalita příběhu a hlavně ten konec - no pořád se opakuju, konec to zachránil... :D Teď jen čekat na další díl, to asi nezvládnu.


Následující komentář obsahuje SPOILERY.
Tomuhle se říká úctyhodné a nádherné ukončení skvělé, skvělé série, která mě nepřestávala překvapovat. Na začátku jsem nějak netušila, do čeho se pouštím, a pak to byla tak nádherná jízda, že mám ještě teď slzy na krajíčku, že je jí už konec. V první řadě musím opět vyzdvihnout pro mě neskutečně nádherný poetický styl psaní, který jsem si užívala s každou větou (a pomalu každou druhou větu jsem si musela na kindlu vyznačit), skvěle vystavěné charaktery, které se vyvíjely, uvěřitelně a sympaticky. První díl byl pro mne pouze takovou oddechovou pohádkou, druhý díl to rozbalil na všech frontách a tento závěrečný díl byl zkrátka třešničkou na tomto třípatrovém, famózním dortu. Omlouvám se za ta superlativa, já si zkrátka nemůžu pomoct… Jistě, všichni už jsme unavení z věčných milostných trojúhelníků napříč YA, Lia-Rafe-Kaden mě ale bavili od začátku, neuvěřitelně mě bavila proměňující se dynamika jejich vztahů a všechny tři jsem si zamilovala jako samostatné postavy tak i jako dvojice. Opravdu pro mne je to jeden z nejlépe napsaných milostných trojúhelníků, kterého se nemůžu nabažit. Neskutečně mě bavily i všechny další postavy a jejich vývoj, především Pauline… Nejdříve mi trošku vadila ta očividná linka Pauline-Kaden, ale nakonec jsme ji taky spolkla i s navijákem a zbožňuji ji. Ke knize mám pouze jednu výtku. K závěrečnému vyvrcholení děje dobra proti zlu se schyluje tak neskutečně dlouho, pojem Komizar je tam skloňován ve všech špatných odstínech a jeho konec mi přišel jaksi moc rychlý, odfláknutý? Neuspokojivý? Čekala jsem od toho konce trochu víc. Naopak musím vyzdvihnout, že se mi strašně líbilo ukončení celého příběhu, takové správné, pohádkové, dočkala jsem se uzavření „volných konců“ a to já vždycky oceňuji. A úplně na závěr musím zmínit, jak neuvěřitelně obohacující pro všechny tři knihy byla všechna vyprávění o Gaudrel, Vendě a Morrighan – hltala jsem každé slovo a Lia se pro mne stávala před očima jednou z vládkyň zasluhujících si písně, které se budou zpívat po celé další generace…


Marie Lu je dost opěvovaná autorka a u nás v poslední době především právě díky knize Warcross. Já jsem od ní četla jen Batmana ze série DC Icons a byla jsem fakt moc spokojená, a na Warcross jsem se jednoduše těšila jako malé dítě. A nezklamal! Nejvíc ze všeho musím na knize vychválit její neskutečnou čtivost! Jasně, knih s tímto nápadem virtuálních světů, soutěží a pokročilé techniky je teď spousta, Marie Lu ale prostě ví co dělá a tak se kniha čte sama od sebe jedním dechem. Hlavní hrdinka z větší části naštěstí nespadne do klišé, její skateboard a duhové vlasy jsou toho důkazem. Kniha nepostrádá spoustu akce, romantiky se taky dočkáme (přeci jen jsme v žánru Young Adult), ale nebylo to nic, z čeho bych si trhala vlasy na hlavě. Konec knihy byl perfektní, takhle by to mělo vypadat pořád! Jasně, jednu zápletku jsem uhodla snad od začátku. Ta další zápletka mě zase ani nenapadla a přitom dává velký smysl, takže za mě palec nahoru a jdu vyhlížet další díl... No a mezitím si asi doplním knihovničku o další knihy Marie Lu, která se pomalu ale jistě stává jednou z mých oblíbených spisovatelek.


Začátek mne neuvěřitelně rychle vtáhnul do děje, akce střídala akci a to se mi moc líbilo. Bohužel střed byl docela hluchý, o všem se jen mluvilo, což chápu, přeci jen je to druhý, takzvaně "vycpávkový" díl. Čím jsem se ale blížila ke konci, opět se začalo schylovat k velkému finále a to opravdu stálo za to. Byla jsem překvapená vývojem a jsem dost zvědavá, jak si Bardugo poradí s dílem třetím. Ale pořád zastávám názor, že na Šest vran série Griša stále nemá.


Sparks byl sázka na jistotu, bohužel v tomto případě se vůbec neoplatila. Děj té knihy by nebyl až tak špatný, ale v tomto případě mi prostě nesedl styl psaní. Všechno je popsáno krátkými větami, věcně, mnohdy se skáče od scény k scéně... Nehledě na ten konce, který se mi zdál předvídatelný jak facka, což by nebylo samo o sobě špatné (u takovýchto knížek je snad jasné, jak to dopadne, ne:D), no ale konec mi přišel strašně zdlouhavý, autor sázel klišé za klišé, hop sem hop tam no a já jsem poslední asi pětinu knihy vůbec nečetla s radostí... Škoda, do dalšího Sparkse se asi hned tak nepustím...


Tohle bylo moc dobré. Takový zákusek, slupnul se jako malina. Příběh byl zajímavý, jen mi moc nesedla povaha profesora Thea Craye, nevím, přišel mi moc vlezlý a praštěný, že dělal věci, které by normální člověk neudělal. Chápu, že to byl záměr, mně ale nepřišel asi správně opodstatněný. Po vyvrcholení na poslední stránce bych uvítala ještě aspoň kapitolu o tom, co se dělo "pak", jinak si ale stěžovat nemůžu. Bavilo mě to. A chápu, proč je tato kniha teď všude, všichni ji chválí a je všem cpána do podvědomí... Zaslouží si to, ale teď asi sáhnu po knize, od které žádná očekávání nemám, jelikož ne vždy se to úplně vyplatí.


Páni. Páni... Tohle bylo - tak krásné, tak nečekaně krásné. Kniha mi opravdu vyrazila dech, a nejen jednou, ale mnohokrát. Počínaje přenádhernou obálkou až po neskutečně nádherný styl psaní, je to opravdu balada, poezie v próze, prostě to hladí duši a je to jako med! Neskutečně mi tahle kniha sedla a nějak mi zahrála na mou "vnitřní strunu", určitě není pro každého, vlastně se v ní většinou nic neděje, ale jsou to zkrátka hrátky s jazykem a konec je vskutku srdcervoucí. A vše do sebe zapadá, každá věta najde své místo a v závěru knihy se vracíme obloukem k prologu, na který jsem od začátku čtení úplně zapomněla a najednou začal dávat hrůzostrašný smysl. Na tuhle knížku budu ještě dlouho vzpomínat a myslím, že ji ještě někdy určitě vezmu do ruky. Jsem opravdu šťastná, že knize právě vyšel druhý díl, protože čekání já nevydržím....


Tak tato kniha mě hodně příjemně překvapila! Už opravdu dlouho se mi tetelila na poličce a už nebylo zbytí, musela jsem ji přelouskat a udělat si na ni názor. A páni! To bylo opravdu překvapení. Do knihy jsem se začetla relativně rychle, a jakmile se stalo, už mě nepustila! Ano, má docela pomalý děj, který ale relativně rychle stupňoval a já jsem si knížku opravdu hodně užila. Hlavní hrdinka mi byla sympatická, bála jsem se další knihy s touto tematikou a hlavní hrdinkou - Kelsea ale byla jiná, byla hodně nezávislá, všechny si získala svými činy a ne hezkou tvářičkou a za každé své slovo se postavila a čelila všem následkům svých činů. Zkrátka mi byla hodně sympatická a právě antipatie k hlavní hrdince je u mne většinou hlavní problém, proč se mi některé série nelíbí... Kromě pomalejšího děje mě ještě mátlo zasazení celého příběhu - časem jsem pochopila, že byť je to psáno jako klasické fantasy v nějakém smyšleném světě, doopravdy se děj odehrává v našem světě, po jakémsi Překročení, bohužel mi v takto psaném ději a ještě k tomu s prvky magie opravdu přišly přitažené za vlasy zmínky o čtečkách e-knih, bookmakeřích a Harry Potterovi. Těchto zmínek ale není až tak moc a nakonec to ději neubralo na kráse. Já jsem moc překvapená a tuhle knížku můžu skutečně doporučit všem milovníkům fantasy a silných hrdinek.


Po roce jsem s k této pohádkové sérii opět dostala, a jsem opět nadšená. Možná po tom, co jsem pochopila koncept knihy a zvykla si na styl psaní, mohla jsem si druhý díl užít ještě víc než první. Setkáváme se tu opět se všemi známými pohádkovými postavami, které jsou již okořeněné vlastním osudem, který jim přiřkl Colfer. Docela dlouho trvalo, než jsme se opět ponořili do pohádkového světa, tam bylo ale dobrodružství víc než dost, jedno střídalo druhé, vše bylo moc pěkně napsáno - příběh je opravdu nádherným doplněním pro větí děti, které už znají všechny klasiky nazpaměť, stejně tak pro větší čtenáře, kteří jsou pořád nakloněni pohádkám. Je to prostě sladá jízda, která si může potřást rukou se starými klasikami, okořeněná skvěle padnoucími hláškami a vtipy, které na této knize ze srdce zbožňuji. Klasické schéma se v tomto díle sice opakovalo více, než by mi bylo milé, přeci jen jsem si knihu náramně užila a konec mě (stejně jako v prvním díle) překvapil, trošku rozesmutnil, a především navnadil na pokračování - a tak to má být... Jinak, hlavní protagonisty jem si stačila už vskutku zamilovat, nejvíce ze všech ale asi zbožňuju Karkulku - kdo tuto knihu četl, určitě mi dá za pravdu, že Červenou Karkulku musíte v této sérii buď nesnášet nebo zbožňovat nade vše, a já se hrdě hlásím k druhé skupině lidí (bytostí....).


Přiznám se, začíst se do této knihy mi trvalo déle, než jsem předpokládala a déle, než bych chtěla, nakonec mě ale přeci jen do svého dění vtrhla - no a pak už nepustila až do konce. Má vysoká očekávání samozřejmě plynula z neustálého přirovnávání Nikdyuše k Harry Potterovi a upřímně jsem si myslela, že pokud na tom něco bude, že mi to bude lézt na nervy, protože HP je jen jeden a nic jej nenahradí. Tato myšlenka se nade mnou vznášela vlastně po celou dobu čtení, protože jakási základní linie a myšlenka Nikdyuše opravdu jaksi kopíruje Kámen mudrců (nebo jsem si to vsugerovala, co já vím), faktem ale zůstává, že kniha je napsaná absolutně kouzelně, opět se setkáváme s nově vystavěným kouzelným světem, bohatými postavami, které si zamilujete, a děj plný akce. Každá stránka vás něčím překvapí a pořád je něco, kvůli čemu obracíte stránku za stránkou, až jste úplně na konci, kde pláčete, že nemáte po ruce další díl. Věřte mi, je to tak. Takže k této knize by mělo být přiložené varování: Je silně návyková! ... Jo a jen tak na závěr, miluju Fen a Howthorna - a kdo taky ne, že?


Je mi tak líto, že jsem tuto sérii už dočetla. Všechny díly se mi opravdu moc líbily a děj jsem si velmi užívala. Hlavní hrdinky se mi dostaly pod kůži a knihy mě pořád měly čím překvapovat.
Spoilery
Kat už přišla k rozumu a přestala být tou velkou rebelkou a začala si užívat života. Fakt jsem jí držela pěsti, i když mě mrzí, že na vysněný Oberlin se nakonec nedostala. Lilia taky už nebyla tak nafrněná a láska ji nutila činit těžká rozhonutí, ale v mých očích byla silná, protože se Reeva nakonec dokázala vzdát. A vlastně mi zlomilo srdce, že spolu nakonec neskončili navěky. Alex byl fajn,ale trošku jsem doufala, že skončí s Kat. Reeve byl v tmhle díle zlatíčko a já úplně zapomněla, kvůli čemu jem jej tak nenáviděla. Z Mary se vyklubala pravá záporačka a já už jsem jen do konce držela Kat a Lilii palce, ať se jí konečně zbaví! Achjo, chudák Reeve... Zkrátka a dobře, tahle série se mi dostala pod kůži. Neskutečně dobře se četla a proto se už teď moc těším na další knihy od Jenny Han a trošku doufám, že v dalších sériích najdu zase trošku toho kouzla, které jsem cítila z těhto knih.


Od této knihy jsem měla vysoká očekávání. Každý, komu se Smrtka dostala pod ruku, ji vychválil až do nebes. Já se musím přidat, i když kniha nebyla zdaleka taková, jakou jsem si ji představovala. Musím se přiznat, že tak v polovině jsem měla krizi a přišlo mi, že kniha se zabývá neustále tím stejným a že nepřichází s nočím novým. Závěr knihy mě vyvedl z omylu - kniha mě měla ještě čím překvapit a vylepšila si reputaci a úplně neskutečně mě navnadila na další díl. Silnou stránkou této knihy je hodně zajímavý svět, kde lidé už netrpí svou smrtelností a jediný, kdo vlastní moc nad životem a smrtí, je cech Smrtek, které za staletí nesmrtelnosti ztratily své ideály a využívají svou moc pro nedobré účely. Téma nesmrtelnosti a co se stane s lidstvem, když už jej "nehoní" čas a myšlenka na to, že zde na světě máme čas vyměřený, je hodně probíráno ze všech stran a kniha disponuje opravdu hodně zajímavými myšlenkami. Hlavní postavy mi přirostly k srdci a jejich nelehký osud mě teď vskutku zajímá ještě více, než předtím.

Nejlepší jsou snad ty knihy, které objevíte náhodou... Nějak jsem jela na vlně detektivek a v knihkupectví na mne vykoukla ve slevě tato kráska - a tak proč taky ne, o Deaverovi jsem slyšela jen to dobré. A právem! Tato starší detektivka se mezi průtrží severské krimi opravdu nemusí stydět. Hlavní aktéři Rhyme a Sachsová si mě dokonale získali. Rhyme - protiva s brutálními způsoby, nevybíravým chováním a postřehem Sherlocka; Sachsová - běžná pochůzkářka, ve které se nakonec ale skrývá mnohem víc, a její odvahu musím opravdu obdivovat. A byť se ti dva k sobě zdánlivě vůbec nehodí, tvoří opravdu skvělý pár - a to nemyslím v romantickém slova smyslu. Narazit na takový klenot roky a roky po vydání má své plusy - neovlivňuje vás žádný současný názor většiny, jelikož o knize se už nemluví, a v tom nejlepším případě na vás čeká spousta dalších dílů - a na ty se už moc těším.


Tenhle styl psaní mi moc vyhovuje. Není to nic složitého, takže si v klidu bez bolehlavu můžu užít napínavou atmosféru a čtivý styl psaní. Severské detektivky mám moc ráda, to ne že ne, z nějakého důvodu mi ale Bryndzův styl sedl a už se moc těším na další díly, hlavně na vývoj Eriky, která klasicky nemá moc veselou minulost ani přítomnost, ale je mi moc sympatická.
