Jůšo komentáře u knih

Když mi knížka konečně přišla museli jsme se se strejdou dohadovat, kdo bude číst jako první. :D Dopadlo to tak, že jakmile jeden odešel, druhý si hned knížku vzal. :))) Ale teď už k samotnému příběhu. John Flanagan má výborný styl psaní. Těžké chvíle dokáže odlehčit dobře mířeným vtipem a stránky vám pod rukama jen mizí. Celé to skončilo dost otevřeně, a i když už z Hraničářova učně trochu tuším co bude následovat, moc se těším na pokračování.

2 24.04.2016

Opět jsem si knihu moc užila.Opravdu obdivuji Paoliniho fantazii,protože tolik jmen,míst a vět ve starověké jazyce bych nikdy nevymyslela.Na konci se mi chtělo skoro brečet...Hned si musím jít pro Brisingr. :)))

2 08.02.2016

Kniha mi příjde až moc složitá a přeplněná všelijakými moudry o životě a o tom co nás čeká potom.Na druhou stranu mně ale dovedla až k slzám.Není to zrovna můj šálek kávy,ale chápu,že někomu se to může líbit.

Hned jak jsem dočetla Jiskru, už jsem si přála mít v rukou druhý díl a dozvědět se, co bude dál. A protože Jiskra se stala mou nejoblíbenější knížkou, měla jsem od Plamene opravdu velká očekávání...Která se bohužel nanaplnila. Nemůžu si pomoct, ale pokračování mě nechytlo tolik jak bych si přála. Navíc mi připadalo, že Laia se chvílemi chovala jako puberťačka a až moc se zaobírá svými city.
Ale jsou tu i věci, které si zaslouží pochvalu. Zaprvé je to Elias, který má stále silnou vůli a nechybí mu odvaha. Také jsem si oblíbila Tase a doufám, že v poslední knize si o něm ještě něco přečteme. Nesmím samozřejmě zapomenout ani na krásnou obálku, která je ozdobou mojí knihovničky.

1 02.01.2018

Když sundáte z knihy přebal, mnohem víc vystihuje její obsah. Černé desky, jako temná magie a červená záložka, jako pramínek krve. Musím ale říct, že i přes ty potoky krve, mě příběh bavil. Nebyla v něm hluchá místa a právě tak to má ve správné knížce být. Jsem zvědavá, co bude dál.

1 15.07.2017

Výborné zakončení skvělé série. Cestu Árie a Perryho jsem si užívala od začátku až do konce a musím říct, že jsem při čtení byla nabitá emocemi. Na Sobola s jeho arogancí a lhostejností k druhým jsem byla naštvaná a stejně jako Peregrin, jsem měla sto chutí ho uškrtit jeho řetězem krvepána. Chtělo se mi brečet, když byl Roar smutný, ale naopak jsem se usmívala nad Sorenovými poznámkami.
Pravopisné chyby snad už ani nebudu komentovat. Není to chyba autorky, ale nakladatelství, které u nás knihu vydávalo.

1 02.07.2017

Bavilo od začátku až do konce, akorát ty pravopisné chyby. Nechápu, jak může nějaké nakladatelství vypustit do světa knížku, ve které chybí tečky za větami a v některých slovech chybí nebo přebývají písmenka.

1 11.06.2017

Tenhle díl mě z celého Bratrstva bavil asi nejvíc, ale i tak k němu mám výtku.
Gilan ... V Hraničářově učni jsem si ho moc oblíbila, ale tady kolem něho chyběla ta správná tajemná aura. Bez problémů zapadl mezi Volkavky a nikdo z něho neměl ten respekt, který hraničáři vzbuzují. Bylo to, jako by na palubu vstoupil obyčejný člověk ne někdo, kdo umí splynout se stíny a během pár vteřin dokáže poslat na onen svět několik nepřátel.
Ale i přesto mám Johna Flanagana a jeho příběhy ráda. Jsou plné laskavého humoru a je to příjemné čtení.

1 28.05.2017

Byla jsem z knížky tak trochu zklamaná. Připadalo mi, že už tolik nešlo o hraničáře, ale na prvním místě byl boj kralovství proti Morgarathovi. Samozřejmě bylo potřeba problém s černým baronem vyřešit, ale hraničáři by mohli mít trošku důležitější roli. A jak už bylo v jednom z předchozích komentářů řečeno, Haltův vpád do zad nepřítele byl spíš Gilanovým dílem. Doufám, že pokračování bude lepší a dočkáme se i toho hraničářského tajemna, které v téhle knížce docela chybělo.

1 08.05.2017

Na tuto knihu jsem slyšela spoustu chvály, tak jsem se nechala zlákat. Bohužel, čekalo mě zklamání. Například Hirčino rozhodování ohledně Obřadu se velmi táhlo a nakonec se nerozhodla zrovna nejlíp. Navíc slovo ,,havran" se vyskytovalo snad na každé stránce a to mě dost iritovalo. Příběh mi taky přišel dost inspirovaný Hrou o trůny. Ale abych jen nekritizovala: Líbil se mi nápad ætlingů, neboli bytostí s ocásky. I Rimeho postava mě dost oslovila, zvláště jeho vlčí oči. Celkově knihu hodnotím jako průměrnou, ale další díly si přečtu, protože jsem zvědavá jak se soudy hrdinů budou dál vyvíjet.

1 16.09.2016

Miluju draky a tak jsem po téhle knížce hned sáhla.Je to pěkný příběh a trvalo mi jen chvilku než jsem ho přečetla.Akorá ten konec mě zkalamal. :o

1 13.04.2016

Opět vynikající a na konci jsme až musela brečet. :'(

1 02.03.2016

Chvíli jsem si říkala jestli se mi bude kniha líbit, protože začátek byl dost drsný (smrt Gera, zničení Eragonova domova),ale když jsem se posouvala dál zjistila jsem,že je to opravdu velmi napínavá kniha od které se můžete jen těžko odtrhnout.Autor je velmi kreativní a já si ho zařadila do top desítky těch nejoblíbenějších. :))

1 03.01.2016

Moc krásná knížka.V některých chvílích jsem byla úplně napjatá co bude dál.Už se nemůžu dočkat až vyjde v češtině další díl.Určitě doporučuju.

1 17.12.2015

Juhuuu to byla jízda! Moc ráda bych si dala další díl, ale nakladatelství ho už neplánuje vydat, což je opravdu škoda.

31.07.2017

SPOILER!
Upřímně...Tohle bylo špatné. Více než čtvrtinu knihy zabíralo nesmyslné řešení vztahů, i když snad každému bylo jasné, koho si Kelsey vybere. Také mi docela vadila ta 'dokonalost' hlavní hrdinky a luxus, ve kterém si všichni žili. Mám mnohem radši skromné, úplně obyčejné holky, které opravdu něco dokážou. Z ničeho nic získat superschopnost, se kterou se můžete všech zbavit pouhým mávnutím ruky a mít s sebou neustále někoho, kdo vás zachraňuje život, není zrovna hrdinství.

23.07.2017

Zavést Volavky do neznáma a děj zasadit spíše na pevninu, než na moře, byl dobrý tah. Alespoň bylo víc mozností, jakým směrem se mohl příběh vydat. Nemůžu to říct jistě, ale zdá se mi, že tohle byl závěrečný díl celé série. Pokud tomu tak opravdu je, závěr se podařil.

14.07.2017

Pěkné. Líbí se mi, jak se Flanagan snaží do příběhu zapojit postavy z Hraničářích učně. To je potom taková nostalgie.

02.07.2017

Zajímavý a dobře zpracovaný nápad.
Po první schůzce Aysel a Romana jsem sice byla trošku na pochybách, ale pak se děj rozjel. Líbilo se mi, jak se mysl hlavní hrdinky pomalu rozjasňovala a svět jí přestával připadat tak temný.
Ale chtěla bych vědět, jak dopadlo setkání Aysel s jejím otcem a jak se Roman popral s dalším životem. Škoda že autorka už tyhle věci nenapsala.

28.05.2017

Pozor, budu tu SPOILEROVAT!!! Ze začátku mě knížka opravdu chytla. Výborný nápad a výborně odvedená práce po grafické stránce. Jenže pak přišel na scénu Fobos a to už mi začalo připadat trošku přehnané. Zdemolovat během vteřinky celou loď a pomalu pomocí jakýchsi živých zombíků odělávat i druhou už bylo moc. Vždyť zemřel skoro každý, kdo se v příběhu objevili! Navíc mě docela rozčiloval způsob, jakým všichni, ale úplně všichni mluvili. Neměl by snad aspoň hlavní velitel mluvit slušně? Sci-fi asi opravdu nebude to pravé pro mě.

06.02.2017