Kachorra komentáře u knih
Tato kniha byla čímsi naprosto úchvatná. Možná to byla síla přátelství mezi Georgem a slaboduchým Lenniem, ale především tragický konec příběhu. Špatné konce moc ráda nemám, ale v tomto případě se asi nedalo nic jiného dělat. Kdyby to snad autor ukončil jinak, asi by to ztratilo jednu z hlavních myšlenek. Nicméně jsem ráda, že jsem si ji přečetla k maturitě, protože to byla jedna z nejlepších knih, které jsme v povinné četbě měli a které jsem přečetla.
Těžké čtení pro člověka, pro něhož je rybaření španělská vesnice. Ale velice poučný děj o silné vůli a přátelství mezi mladým chlapcem a starým rybářem. Už jen ta myšlenka si Nobelovu cenu zaslouží.
Téma příběhu mi maximálně sedlo do nálady. Moc se mi ten nápad líbil a knížka mě bavila. Vůbec se mi nestalo, že bych pořád kontrolovala, kolik stran mi ještě zbývá do konce, jako je to u jiných knih. Hlavní postavu jsem si velice oblíbila, jinak to prostě nešlo.
Rozhodně si myslím, že se jedná o výborné čtení na krátkou dobu. Sice je to čtení jen na jeden večer, ale člověk se pak může zamýšlet nad tím, jak drobné nedorozumnění a nekomunikace může ovlivnit celý náš život.
Ze začátku jsem se obávala, že příběh mi nebude příliš blízký a že mě to nebude bavit. První dojem se ale ukázal jako lichý. Musím říct, že pokud člověk nemá zrovna rozjásanou náladu, tak tahle kniha je asi ten nejlepší lék na různé chmury.
Přestože mám často dojem, že v knihovně nemám zrovna šťastnou ruku na výběr knih, tentokrát se mi podařil husarský kousek. Kniha mě nadchla a přiměla zjistit si více o válce Severu proti Jihu. Často jsem se u ní příjemně zasmála, takže doporučuji hlavně romantickým duším, kteří si zde přijdou na své.
Kniha s výběrem krásných jazykových prostředků. Popisy emotivního rozpoložení hlavních hrdinů mě zcela vtáhly do děje.
V případě takového námětu bych upřednostnila, pokud by tam bylo méně romantiky - na můj vkus jí tam bylo až příliš. Ale knížka se četla rychle. Sice jsem ji napoprvé odložila, ale vůbec nelituji, že jsem se k ní vrátila.
Kniha má zajímavý námět, který je zajímavým zpestřením v záplavě jiných. Finská literatura má docela jinou atmosféru, než kterákoliv jiná, pro tento čtenářský zážitek vřele doporučuji.
Strážkyně pramene se mi lépe četla až v druhé polovině, kde se mi jevila zajímavější a měla jsem větší chuť číst dál. Celkově ale nemám co vytknout.
Musím říct, že tahle série patří mezi to nejlepší, co jsem četla. Konec mě vlastně velmi překvapil a vůbec jsem s tím takhle nepočítala. Autorka mě nechávala neustále v napětí díky vloženým vzpomínkovým pasážím Sutton. Člověk už si myslel, že ví, jak to je, a hle, ono to najednou bylo úplně jinak, jelikož i samotná oběť vlastně nevěděla zhola nic. Hodně dlouho se mi nestalo, abych se na čtení tak těšila a do čtení se vůbec nemusela nutit. Takže podle mého názoru si tohle dílo pět hvězdiček plně zaslouží.
Výborná kniha pro čtenáře každého věku, která v člověku dokáže probudit silné emoce - smutek, radost, vztek, lítost. Smutný námět je doprovázen humorem, u kterého se člověku brzy zlepší nálada.
Je psána v ich-formě, která nám většinou umožňuje pohled na ďěj jen prostřednictvím jednoho člověka. V tomto případě to ale autorka skvěle vyřešila a na jednu situaci můžeme pohlížet prostřednictvím ostatních osob. Dozvíme se jiné skutečnosti, které by nám jinak unikly. S tímto stylem jsem se ještě nesetkala a já mu tleskám, protože jsem z něj byla nadšená. Krátké kapitoly podněcují čtenářovu chuť číst dál.
Na tomto příběhu jsem nenašla jedinou negativní věc a jsem ráda, že jsem měla možnost si ho přečíst. Není tedy divu, že má kniha tak vysoké hodnocení a je pravdou, že si ho plně zaslouží.
Kdybych tuto knihu nedostala, tak by mě ani nenapadlo se o toto téma zajímat podrobněji. Tímto způsobem se člověk snadněji vzdělává. Už jen proto, že je to jaksi zábavnější formou. Takové knihy jsou dle mého názoru nejlepší zdroj informací. Trvá to sice déle, ale pamatuji si to lépe, než kdybych to četla v nějaké encyklopedii.
Knížky paní Körnerové mám všechny moc ráda a tahle moje očekávání také nezklamala. l když musím říct, že kočárová série byla přeci jen o dost lepší. Přesto už se moc těším na Znamení hada :-)
U některých sérií je pět knih hodně. Tady je to ale žalostně málo. Doufám, že se můžeme těšit na další díly.
Nedá se říct, že bych napětím musela pořád číst, ale knížku jsem přečetla rychle. Původně bych dala tři hvězdy, ale za ten konec musím jednu přidat.
Příběh má zajímavý námět, ale asi jsem očekávala něco trochu jiného. Vůbec jsem nepochopila, proč se vlastně střídala místa děje příběhu - dokonce jsem se musela podívat na další komentáře, abych zjistila, jestli jsem jediná, nebo je nás víc. Čtení ale netrvalo dlouho a určitě je to zajímavá zkušenost. S novelou O myších a lidech se to ale srovnávat nedá.
Knihu jsem přečetla velmi rychle a už se těším na další díly.
U téhle knížky jsem hodně dlouho váhala, jestli dám tři hvězdy, nebo pouze dvě. Hlavní hrdinka mě naprosto iritovala. Přestože jsem knihu chtěla několikrát odložit, nakonec jsem to neudělala a dočetla. Co se týče záhady, nemůžu říct, že bych nějak toužila vědět, kdo v tom má prsty. Z konce jsem nijak zvlášť nadšená nebyla. Nad některými záležitostmi můžu jen kroutit hlavou.
Co se mi ale líbilo, byly narážky na různé knihy. Námět také nebyl špatný. Líbila se mi také ironie (například jméno a příjmení hlavní postavy), přičemž srdce na obálce mi také přijde jako výsměch sám. Věta pod nadpisem to celé zcela vystihuje. Když k hodnocení přidám i obálku, která se mi líbí, ty tři hvězdy budou zasloužené.
Kniha je plná krátkých kapitol a díky tomu se čte velice dobře. Bohužel hlavní postava mi není příjemná, přesto si možná přečtu další knihy. Mám pocit, že kniha se nápadně podobá trilogii Svět Tryllů (nejen stejný svět, ale i vztahové záležitosti). Dokonce si myslím, že tuším, jak to dopadne. Pokud se ovšem autorka nerozhodla, že tentokrát to udělá obráceně.
Původně jsem si nemyslela, že si tuhle knihu přečtu, ale nakonec jsem neodolala a musela jsem si udělat svůj vlastní názor. Zprvu jsem si říkala, že to není tak špatné. Na druhou stranu tomuto rozhodně nejde dát 5 hvězdiček. Nelze to srovnávat s tím mistrovsky propracovaným dílem, které paní Rowlingová vytvořila a kterému se žádné pokračování nemůže rovnat. Zápletka byla zajímavá, nicméně tam byly věci trochu nelogické a trochu nedodělané. Byl tam trochu i humor, ale v některých případech jsem se spíše trochu vyděsila (asi jsem trochu prudérní). Díky tomu, že se jednalo o divadelní hru, měla jsem to během jednoho dne přečtené, což je také plus. V součtu jsou tři hvězdy adekvátní.