kacimilek komentáře u knih
Pro mě naprostá dokonalost. Doporučuji všem!
První - a pevně věřím, že poslední - kniha od Irvinga, která mě zklamala. Prostě to nebylo to, co jsem očekávala. Rozumím, že se má jednat o jakési "shrnutí" spisovatelova díla. Není to prostě Irving jakého známe. Jedna z mála věcí, kterou na Ulici Záhadných tajemství oceňuji, jsou zmínky o několika románech, které autor již napsal (např. Pitná kúra).
Trvalo mi dost dlouho než jsem se tímhle prokousala a konečný efekt nebyl téměř žádný. Prostě mi Zámek nesedl...
První část je skutečně poetická - jen krásné vzpomínky na věci minulé. Ve druhé části dopisů je zajímavé sledovat vývoj z chlapce v muže, ale nemizící lásku k mamince.
Jo, tak tohle můžu! Bergman byl neuvěřitelně divný a bizarní člověk, a tím spíš výjimečný. Už po přečtení Fanny a Alexandra jsem věděla, že tohle bude můj šálek čaje.
Asi jsem měla na Steinbeckovo dílo moc vysoké nároky. Knížka neurazila, ale čekala jsem jednoduše víc.
Příběh, který mě zaujal tak, že bych to ani nečekala. Jsem asi divná, ale možná bych více ocenila, kdyby to dopadlo mnohem tragičtěji...tak, aby si opravdu každý uvědomil, že ženy a muži jsou si rovni.
Čapka mám opravdu ráda, ale tohle prostě nešlo =( Úplně se to minulo tomu, co bych považovala za dobré, ale myslím, že vina bude spíše na mé straně.
Konečně jsem si i já přečetla Malého prince. Ale není to takové to poprvé a naposled. Tahle knížka se prostě musí přečíst několikrát...a přemýšlet, hledat...
Pokud bych měla každou povídku hodnotit zvlášť, pak by Hordubal a Obyčejný život byli za 5 hvězd, Povětroň za 2 hvězdy. První a poslední povídku jsem přečetla s nadšením a téměř hned, ale prostřední jsem se prostě protrápila. Bylo mi tak nějak jedno, kdo byl nebo je Případ X.
K povídce Proměna nemám ani snad co dodat, prostě ji zbožňuji. Ale co mě nejvíce překvapilo a zaujalo byla povídka Trápení, Ortel a V kárném táboře. Nepochopím, jak je možné, že už jsem o nich neslyšela dávno! V jistých ohledech mi přijdou stejně skvělé jako je Proměna. Rozhodně doporučuji, Kafka je srdcovka.
Je neuvěřitelné, jak byl tento člověk vzdělaný! Kniha je výborem jeho přednášek, projevů a prací, a na každé větě lze poznat, že Masaryk věděl, co dělá, o čem mluví. Samozřejmě názory na morálku v začátcích století se podstatně liší od současnosti, ale svazek jsem nečetla, abych se poučila, spíš mě fascinuje doba předválečná a meziválečná a s tím spojené vyjadřování. Věc, která mě opravdu zaujala, je Masarykova kritika Zolovy tvorby, jelikož Zolu "můžu" kdykoliv, dosti mě překvapila.
Autor jako by lásku a milostná trápení chtěl připodobnit přírodním krásám a krutosti. Přišlo mi, že téměř všechny jeho básně byly napsány s tímto účelem, a když už po několikáté čtete o přirovnání ženy k růži nebo zapoštění kořenů jako stromy, začnou být básně jednotvárné. Nejvíce mi utkvěla v hlavě báseň "I tvoje stříbro" - právě proto, že byla jiná.
Poláčka nelze neobdivovat. Ačkoliv jsem čekala, že mě kniha něčím dokonale strhne, a nestalo se tomu tak, nemůžu říct, že by tohle čtení bylo ztrátou času. Muži v ofsajdu se mi líbili víc. Chystám se ale přečíst si některou další Poláčku knihu...Podzemní město třeba?
Jak je možné, že jsem Válku s mloky nečetla už dávno?! Páni, tak tohle mě opravdu dostalo. Citovala bych úryvek, který mě nadchnul nejvíc, ale...celé dílo je jeden takový citát. DOPORUČUJI všem.
Moje první setkání s literárním dílem pana Hrabala, a po přečtení rozhodně ne poslední. Jak nádherně umí popsat nostalgické myšlenky na věci minulé, zapomenuté.
Pohádkou o Raškovi jsem byla doslova okouzlena. Snad žádné Pavlovo dílo není vysloveně špatné, nemůže zklamat.
Ze všeho nejvíce mě oslovily básně Balada o nenarozeném dítěti, Pohřeb, Muž a Fotografie. Nemůžu ale říct, že ostatní nestojí za nic. Každá má své kouzlo, pakliže je čtenář ochoten o básni přemýšlet.
Ještě dlouho budu o Margo přemýšlet, i když to nebyl vypravěč, i když není jednoduché se do jejího nitra dostat a porozumět, přesto chápu a rozumím. Kousek Margo je v každém z nás. (Aspoň doufám.)
Doporučuji knihu všem, zejména mladší generaci, protože by se nemělo zapomínat.