Kalear komentáře u knih
Těžko posuzovat informace o ájurvédě v knize člověka, který má lékařský titul, a přitom je schopný napsat, že vitamin B12 lze získávat z mořských řas. Nejsem si jistá, jaké místo má celerová a grepová šťáva v ájurvédské očistě, stejně tak mě fascinuje volné zaměňování žlutého půleného hrachu a mung dhálu. Jde o dvě úplně jiné luštěniny s dost odlišnou stravitelností. Když to pan Frej korunoval větou, že sanskrtské slovo ágni pochází z latinského ignis, dostala jsem chuť knihu odložit... Navíc je kniha popsaná ve stylu: "Toto dělejte, toto nedělejte," bez doplnění jakéhokoliv kontextu nebo souvislostí. A do toho na závěr tabulka zjevně okopírovaná z knihy Dr. Vasant Lada Učebnice ájurvédy...
Kniha je srozumitelně napsaná a velice vydařená po vizuální stránce. Oceňuju prostor věnovaný emočnímu jezení a dietám "za trest" a celkově propojení jídla a psychiky. Jinak jde v podstatě o návod, jak přejít na low carb high fat stravování.
Bohužel mě mrzí, že autorky vynechávají informace o finanční a ekologické náročnosti cukrfree stravování tak, jak ho představují. To množství masa, vajec a hlavně avokád společně s kokosovou a mandlovou moukou mi nepřipadá udržitelné. Stejně tak mě trochu dráždily věty ve smyslu: "Zbavte se své závislosti na cukru, nenechejte se ovládat cukrem," a podobně...
Mile mě překvapilo, že jsem v knize našla jenom dvě faktické chyby (kravské mléko nemá vliv na hormonální hladiny v těle a ocet nezpomaluje vylučování cukru do krve.
Shrnuto a podtrženo, inspirativní kniha, která obzvlášť věčným dietářkám a dietářům může pomoct najít nový pohled na svůj vztah k jídlu.
V českém prostředí velmi obtížně udržitelný jídelníček plný dovážených surovin. Obsahuje i nesmysly o tom, že není nutné suplementovat B12.
Začátek mě bavil, u větší části knížky jsem se musela hodně přemáhat, abych to dočetla. Byla jsem ale moc zvědavá, jak to dopadne. A dobře jsem udělala, finále opět skvěle napsané. Škoda, že autorka psala tak rozvláčně...
Seriál jsem neviděla. Začátek knihy mi přišel kostrbatý a nacházela jsem tam dost nesmyslů. Jakmile se ale Claire přenesla v čase, nemohla jsem ses od knihy odtrhnout. Jen mě mrzí, že jsem se nedozvěděla víc o příběhu Geilis Duncanové...
Kvalitou se téměř vyrovná prvnímu dílu Štěstí ve stínech. Příjemná tečka po posledních, ne až tak povedených dílech.
Výrazné zlepšení oproti posledním dvěma dílům. Na Příchod tmy ale pořád nemá. Autorka má zvláštní dar v první polovině knihy čtenáře téměř unudit, protože nic moc neděje a v druhé polovině ho nenechat ani jít si uvařit čaj, protože se od napínavého děje nedá odtrhnout.
Autorka velmi výstižně popisuje, co s psychikou dospělého člověka udělá týrání ze strany rodičů v dětství a nabízí návody, jak se s tím vypořádat. Kniha může pomoct nejenom samotným dětem jedovatých rodičů, ale i jejich přátelům nebo partnerům.
Klasika, na které jsem vyrůstala. Příběh o moci nezklame ani po letech