KaLiBi komentáře u knih
Pohodová knížka, která plynula svižným tempem a zanechala ve mně příjemné pocity. Znovu se k ní ale vracet nebudu.
"Takto chlapec pochopil, že celý svět se bez přestání tvoří a přetváří v nekonečném procesu věčné nespokojenosti."
"Věříte v Boha? To je moje věc, odpověděl Ford. V pořádku, nemyslím si, že by se člověk vaší inteligence upjal k takové banalitě."
"Hledím kolem sebe a cítím zápach zuřivosti, žebráckou vzpouru divokého nemyslícího mládí."
Vlastně jako dobrý. Posledních sto stránek jsem hltala neuvěřitelným tempem. Oproti jiným knihám z prostředí koncentračních táborů mě hrozně zaujal pohled z druhé strany. Myslím tím organizační záležitosti, systém a technologie fungování a data o počtech obětí. Vlastně na to šli opravdu velice pečlivě a vědecky. První dvě třetiny knihy byly svým způsobem silné, ale na můj vkus hodně roztahané a málo poutavé. Psychologický posudek Rudolfa Langa by dost možná vydal na samostatnou knihu. Aniž bych chtěla tohoto člověka omlouvat, myslím, že k tomu, kým se stal, dost přispěla jeho výchova a prostředí, ve kterém vyrůstal. Poslední věc, hodně se mi pletly jednotlivé hodnosti všech führerů, kterých je v knize jak naseto, protože se hezky po vojensku všechny postavy vzájemně titulují v každé větě.
"Mrtvoly zaberou spoustu místa."
"Totiž, zabíjet je hračka. Ale pohřbívání stojí spoustu času."
"Vězňové ze Sonderkommanda ve vysokých botách postřikovali hrozny mrtvol mohutnými proudy vody. Za mými zády zašeptal posměšně jeden důstojník z doprovodu: Nu, tak přece nakonec dostanou sprchu!"
"Zabil jste tři a půl milionu osob! Požádal jsem o slovo a řekl jsem: Promiňte, zabil jsem jen dva a půl milionu."
Omlouvám se, pokud někomu zdrbnu oblíbenou knihu, ale nemohu jinak. Na čtení tohoto díla jsem byla asi málo sjetá. Kniha je hrubá, téměř nenávistná. Původním úmyslem má být asi to, že zlo bude potrestáno, ale mně to zkrátka přijde jako hodně nepovedený pokus o mytickou fikci. Myslím že propojení s vírou je v tomto případě skoro urážlivé.
Další pěkný román od paní Mornštajnové. Opět čtivé a hluboké. Musím přiznat, že zvolení jmen hlavních hrdinek pro mě bylo mírně matoucí a postavy se mi pletly. S Anežkou a jejími pocity nedostatčnosti soucítím.
"Podle tebe máme přivádět děti na svět jenom proto, aby lidstvo přežilo?"
"Ty nejsi ráda, že jsi na světě?"
"Jenom občas nevím, proč tu jsem."
Tak tohle je dělo! Super kniha, která má spád, je od začátku do konce napínavá, má promyšlené souvislosti a detaily doslova geniálně vykreslené. Nemohla jsem se odtrhnout. Kvituji bezchybnost textu (našla jsem snad jeden jediný překlep) a poděkování čtenářům.
"Jestli je tohle Město andělů, pak nedej Bůh, abych někdy narazil na Město ďáblů."
"V očích vraha je vždycky něco, co ho prozradí."
Některé grotesky pěkné, jiné hodně zmatené, nebo přímo nepochopitelné. U některých se člověk zasměje, u některých zamyslí. Přesně jak říká sám autor: "Jsou to matematické rovnice; na jedné straně stojí minimum autorského sdělení, na druhé maximum čtenářské fantazie." Nejvíce jsem se našla v textech, které poznamenala válka.
"Mami, doma je taky stráž? Tam není. Takže odtamtud se dá utéct?"
"Proč jsem nepošel s tebou, abych nemusel nosit vzpomínku na tebe."
(SPOILER) Hodně silná kniha. Čtivá, osobitá, vyvolávající emoce. Oblíbená postava určitě Katczinsky. Jeho smrt mě velice zasáhla.
"Řeknu vám, to je největší sprosťárna, že zvířata jsou ve válce."
"Neměl by člověk v takovém případě prostě vzít revolver, aby to měl odbyté?"
"Nejsme dobří k ničemu. Válka nás pro všecko dobré zkazila."
"Nebojujeme, jenom se bráníme vlastní zkáze."
"Jsme bezcitní mrtví, jimž nějaký trik, nějaké nebezpečné kouzlo ještě ponechalo schopnost utíkat a zabíjet."
"Je to navždy ztraceno, je to jiný svět, jenž pro nás pominul."
"Nacionální cítění řadového vojcla spočívá v tom, že je zde. Ale tím to také hasne; všechno ostatní posuzuje prakticky a pod zorným úhlem svého zaměření."
"Život není než věčná ostraha proti hrozbě smrti."
"Úplavice, chřipka, tyfus - dávení, uhoření, smrt. Zákop, špitál, hromadný hrob - víc možností není."
Jde o skvěle a čtivě napsanou knihu, shrnující vše podstatné i záhadné v průřezu několika let. Líbilo se mi proložení textu dobovými citacemi. Určitě doporučuji.
Dobré dílo, některé příběhy silné, některé mě tolik neoslovily. Zajímavě proloženo básněmi.
Útlá vtipná knížka plná zajímavostí o zvířatech, které autorka porovnává s lidmi. Líbila se mi.
"Rození dětí v pokročilém věku by se nemělo přehánět. Je příliš riskantní, jestliže žena dítě někam položí a pak si nemůže vzpomenout, kde je nechala."
"Když objevím své auto na parkovišti před obchodním domem, je to současně dobrá zpráva a špatná zpráva: Šaty, které jsem právě koupila, vyšly z módy, ale zato z mého auta se stal zatím veterán."
Kniha ve mně zanechala hluboký dojem. Je to skvělé dílo, promyšlené, čtivé, strhující, vášnivé a postavy se dobře prolínají v průběhu celé knihy. Kniha plná zvratů a těžkých životních osudů. Zároveň kvituji psychologicky náročné osoby a jejich vykreslení. Ačkoliv nejsem zrovna zastánce happyendů, dojem z knihy mi to nezkazilo. Zároveň se mi líbilo, že kniha končí stejně jak začíná. Doporučuji.
Úplně jiná kniha, než na co jsem zvyklá. A přesto to bylo skvělý. Živelný, zábavný, napínavý i smutný. Opravdu ze života. Průběžně jsem se ze srdce smála a v jednu chvíli se mi zatajil dech a musela jsem zatlačit slzy. Musím říct, že tohle dílo je dobrá práce. O to víc jsem byla překvapená, když jsem až na zadní straně knihy zjistila, že autorka je vlastně herečka, kterou znám z televizích obrazovek.
"Kašel, kouř a lásku lze zakrýt jen velmi těžko."
"Já sama jsem třeba komplikovaná žena, která si ovšem myslí, jak je báječně jednoduchá, uživatelsky pohodlná, čitelná a že je s ní hodně srandy."
"Evidentně žiju v základním módu. Mám kluka a prcám s ním na slušňáka."
"Já mám vlastně kávu z automatu moc ráda, je to takový chuťový bizár."
"Vlastně meditujeme přes clonu dehtu a nikotinu."
"Čím více sebevrahů, tím méně sebevrahů."
Dobrá knížka, která bezesporu čtenáře strhne. První válečná literatura, ve které jsem se setkala s pracovním táborem pouze pro děti a ačkoliv je příběh pouhou fikcí, inspirovanou skutečnými událostmi či osobnostmi, musím říct, že působí autenticky.
"Teror má dlouhou ozvěnu; nazývá se strach. Ozvěna zloby je ještě delší a té se říká pomsta."
"Třikrát třeba ti léto nepřivolá."
Jako tohle, to je bomba! Spousta nových informací a řekněme vědeckých poznatků podaných čtivou formou. Hodně super čtení, ze kterýho jsem zas o kus moudřejší.
"Po 99% času znamenal stres pro živé tvory na této planetě tři minuty hrůzy, po nichž je konec buď s vámi, nebo s vaším protivníkem. A co děláme teď? Reagujeme stejnou stresovou reakcí na třicet let trvající hypotéku."
Skvělá kniha. Poprvé jsem se s ní setkala na střední a teď po více než 10 letech jsem po ní sáhla znovu. Pořád je aktuální, pořád je čtivá a pořád je tak děsivě trefná, že člověku běhá mráz po zádech. Určitě doporučuji!
"Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější!"
Tleskám! Líbilo se mi to. Dokonce moc se mi to líbilo. Napínavé, zajímavě propletené, na postavy nenáročné, zábavné a skvěle napsané. A po dlouhé době kniha bez gramatických chyb. Díky paní Třeštíková, za mě super!
Osmička? No, ležatá. Takže nekonečno? Mám ji vytetovat ležatou? Ne, to ne, chci aby byla naležato, až když si lehnu.
Dobrá knížka, ale nějak se to ve mně pere. Občas mi trvalo dlouho identifikovat, koho se týká nová kapitola, občas jsem se ztrácela v rozhovorech, kdo co komu říká. Ale námět se mi líbil a upřímně Bess jsem nesnášela. Zároveň si myslím, že by se tato kniha obešla bez ilustrací.
Kámen, který se kutálí, nezaroste mechem.
Některé příběhy byly silné, dobře shrnuté a přehledné, v jiných jsem se lehce ztrácela. Někdy šlo o velkou smršť jmen a míst, v nichž člověk neznalý, hodně plave. Ale je to bezesporu zajímavé dílo, které mě obohatilo!
První setkání s panem Bondym a upřímně.. asi to nebude nic pro mě. V knize je spousta dobrých myšlenek, ale také hodně zdlouhavých a náročných pasáží, ze kterých mě až bolela hlava. Navíc musím upřímně uznat, že na některé části je má jazyková zásoba krátká a textu jsem tedy nejspíš ani správně neporozuměla. Jako ukázka díla od autora dobrý, ale moje oblíbená kniha to nebude.
"Máme neodolatelné nutkání vlézti do prdele a tím se domnívat, že jsme nejlíp v skrytu a v bezpečí."
"Rodit děti do světa, o němž zřetelně vím, že bude čím dál horším a krutějším peklem, rodit děti, o jejichž budoucím osudu nemohu, byť bych byl sebevětším fantastou, předpokládat nic víc, než že budou stejnými bezprávnými otroky, jako jsem já sám (ne-li ještě ubožejší, i když budou mít televizi i na náramkových hodinkách) - to je možno označit jediným způsobem: že je to perverzní v tom nejhorším slova smyslu."
"Budeš-li mít to neštěstí, že nezestárneš, pak budeš stále jenom prchat."
Nenáročná oddechová četba, při které se člověk zasměje, obohatí a lehce zamyslí, doplněná pěknými ilustracemi.
S knihami je to jako s lidmi, jen velmi malý počet něco znamená a zbytek se ztrácí v množství.
Dovolujeme si dokonce tvrdit, že pravým Čechem není milovník piva, leč čtenář.
Spálené knihy osvítily svět.
Čím více knih, tím méně moudrosti, čím více souložnictví, tím méně dětí.
Ženy vzněcují v mužích touhu vytvořit veledíla, a překáží jim v jejich realizaci.
Lidé čtou, poslouchají nebo se dívají na to, co potvrzuje názory či myšlenky, které už přijali.
Požadovat, aby si někdo zapamatoval vše, co četl, je jako žádat, aby v sobě nosil to, co kdy snědl. Z tohoto žil tělesně a z onoho duševně a stal se prostřednictvím toho tím, čím je.
Na jedné straně máme tak dobrou paměť, že příteli do nejmenších podrobností vypravujeme příhodu, která nás potkala, a na druhé straně si nevzpomeneme, kolikrát jsme mu ji už vyprávěli.
Dejte mi prosím knížku Manon je skaut!