Kamiliana
komentáře u knih

Myšlenka je velice dobrá, ale zpracování mohlo být mnohem lepší. Amy deník - cvik spisovatelky - patří k tomu nejděsnějšímu, co jsem kdy četla.


Celou knihu vystihujete tato pasáž: "Když kráčíte temnotou, nemůžete spoléhat na to, že vám někdo posvítí na cestu. Musíte spoléhat na jiskru, kterou nosíte v sobě. Jinak se ztatíte." Amen. Největším mínusem je překlad a překlepy (Krabice na jídlo... to jako vážně?) :-)


Český překlad názvu knihy mi přijde mnohem výstižnější než původní originální. Jedná se o syrový román popisující nemoci duše, přičemž cesta na svobodu je dlouhá a nemusí vždy končit dobře, obzvlášť děláte-li v životě spoustu věcí ne z lásky k sobě, ale z lásky k lidem okolo vás.


Román o Nickovi, který si již v předchozím díle v Milenci lady Sophie uzurpoval veškerou mou pozornost pro sebe. Příběh se čte velice lehce a je jedním z těch, kdy jste na straně 100, pak 180 a potom je najednou konec, ani nevíte jak. Nick je roztomilý lump :-) Největším mínusem knihy je její překlad, zejména faktických údajů :-(


Román v dopisech je velice atraktivní i díky tomu, že děj nesmírně rychle plyne. Životní příběhy a jejich drama vrcholí za 2. světové války, kdy minulost dohnala přítomnost. Poetický jazyk a osudy dvou zrajících osobností potěší nejen "fanoušky" Skotska.


Pro mě to byl působivý, dojemný, napínavý a čtivý příběh plný zajímavých informací z počátku minulého století. Za velký bonus považuji dobové fotografie míst v New Yorku, které tvoří kostru příběhu.


Mně se kniha líbila moc, vždy ocením, když je příběh vykreslen na pozadí skutečné historické události. Všude se píše o tom, že sice byla zničena velká část Londýna, ale jen málo lidí přišlo o život. Ovšem nepřikrášlená realita je trochu jiná... Za největší mínus knihy považuji toporný překlad a chyby v korektuře.


Syrový román z Cornwallu z hornické chudé oblasti. Výbroně propracované hlavní postavy i vedlejší a nikdy mě nepřestane fascinovat, jak autor umí vykreslit i ženskou psychiku. Bohužel překlad je spíše toporný a text obsahuje spoustu překlepů. Nicméně příběh je úžasný a poslední tv zpracování dokonalé.. nadchlo mě až tak, že jsem se do Cornwallu vypravila :-)


Radost z příběhu, na jehož pokračování jsem netrpělivě čekala, mi naprosto zkazil překlad. Kniha místy nedává smysl a angličtináři z ní vycítí hned, co je špatně (nadužívání kondicionálů + výrazy jako nanicovaté tělo, atd,). Škoda.


Skotsko mám ráda a příběhy z Vysočiny jakbysmet. Ale tato kniha mi přijde nijaká. Styl je poměrně jednoduchý, není přestylizovaný, ale mnohé dialogy se tématicky opakují. Pro mě to rozhodně není oddechová četba... mám trochu stres, abych už byla na konci :-) A opravdu nechápu vkus vydavatele ohledně obálek knih této série :-)


Autorka krásně zachytila přerod z dětského hašteření na počáteční zamilovanost. Honoria je zdařile vykreslena a navíc velice věrohodně ve scénách zachycujících Marcusovo marodění. Zcela upřímně jsem jim oběma fandila :-)


Plně souhlasím s větou z obalu, je to nejvtipnější smutný příběh, jaký jsem kdy četla. Zároveň ale věřím na sílu myšlenky a vzhledem k počtu čtenářů této knihy na celém světě, mě až děsí ta síla koncentrovaná na rakovinu. Vím, že jsem velmi citlivá na "vibrace", pár dní po přečtení jsem byla s dcerou hospitalizovaná poté, co upadla do bezvědomí. Podruhé rozhodně číst nehodlám a knihám s podobným tématem se raději (prozatím) vyhnu.


Čtivé, zábavné. Oceňuji úryvky z deníku a počátku kapitol, to je dobrý nápad. Jinak se mi zdá kniha spíše průměrná, Enoch umí i lepší :-)


Ke knize jsem se dostala po pár slabších knížkách jiných autorů a úplně jsem ožila. Je sice pravda, že tento žánr nic neřeší, ale pokud je dobře napsán, je to pohlazení na duši :-) Zde je bonusem vtipné pošťuchování mezi hlavními postavami i způsob, jakým je vztah rozehrán.


Aneb když se z myšky vyklube sebejistá dáma s nadhledem a sebeironií a osud ji za její odvahu odmění. Vtipné, dojímavé, pravdivé... viz.: "Když to odpustíš sama sobě, odpustím ti to taky".


Aneb z myšky se stává žena sportovkyně odhodlaná využít druhou šanci a život prožít. Oceňuji humor, jiskření mezi hlavními postavami a také jméno hlavní postavy...William Hyde, Will Hyde... no, nezní krásně (jak asi trvá dlouho vymyslet tak hezké jméno?:-). Vadil mi ale překlad (chabé dialogy), konstrukce typu: krásný párek hostí městem pořádaného... (až asi na počtvrté mi došlo, že to není párek jako klobása, který někde něco hostí :-) a jazyková úprava: stejk, pobavilo mě "piláty" - pilates cvičení.


Pro mě je to nejslabší díl série. Závažné téma povrchně zpracované chudým jazykem i stylem. Navíc velice slabý překlad, který se vůbec nepodobá mluvě takhle starých lidí, dialogy ani výrazy prostě nejsou ze života: dobrácky se křenit, stále opakování: uculovat, chlap říká: rozkošné, zlatíčko, muchlovat (20letí!)... Jejdamane, tohle opravdu ne. (Vlivem změny překladatelky se mi nejvíce líbí 3.díl.)


Jéééé, krásné letní čtení. Moc jsme si knihu užila od začátku až do konce, obvykle se u takových knih nerozplývám, beru je jen jako odpočinek, ale tahle se mi opravdu líbila. Užila jsem si trefné vtipné dialogy... Evii doporučí St. Aubynovi, aby chodil ven nejen v noci, po společném pikniku jí říká, že měla pravdu. "Ohledně čeho?" "Ohledně denního světla. Je výjimečné." :-)


Pěkně vystavěný příběh, napětí, romantika, vtipné drsné dialogy, reálie, lascivní jazyk, který nepochybuji o tom, byl v té době mezi muži zcela na místě. Ráda si někdy přečtu znovu.


Já jsem si knihu doslova užila od začátku do konce a moc ráda si počkám na pokračování. Ruso mi sice připadl jako trochu plochá postava (asi tím, že je psán ženou), ale děj je svěže napsaný, vtipný, napínavý a šťastný konec proběhne bez průtahů a "trapáren". O legionářích a jejich výcviku, destičkách na psaní, lázních taky nečtu každý den, jen mi vadil zavádějící obal... kniha je o lékaři, ne o gladiátorovi či legionáři.
