KatChiss komentáře u knih
Lešej. Striga. Vlkodlaci. Démoni. Ludkové. Bukavec. Vampýři. Morena. Z toho vyplývá, že je příběh inspirovaný slovanskou mytologií. Provází nás 4 postavy - dcera knížete s určitými schopnostmi, lovec démonů, rusalka a obyčejný mladík. Všichni mají stejný cíl. Otázkou však zůstává, jestli ho dokáží splnit.
.
Přízraky noci mají obrovský potenciál, který bohužel nebyl tak úplně naplněn. Bytosti ze slovanské mytologie tu nemají příliš velkou roli, jen se v určitých okamžicích mihnou na scéně. Přesto mi ale chyběl nějaký popis jejich vzhledu nebo schopností. Vlkodlaci a vampýři jsou nám všem velice známí, ale co ti ostatní? Někteří čtenáři o nich slyší prvně, a vlastně se nedozví vůbec nic. Vlastně jen to, že lešej je vládce lesů.
.
Dalším kamenem úrazu je délka knihy. Nebo bych spíš měla napsat krátkost. Na fantasy příběh - i když young adult - je 250 stránek zatraceně málo. Není tu prostor pro budování světa, atmosféry, napětí. Všechno bylo strašně rychlé a uspěchané. Vůbec by mi nevadilo, kdyby byla kniha jednou tak objemná, ale zato měla čas a prostor na rozepsání.
.
Schválně jsem začala negativy, abych pak mohla přejít ke kladům a recenze neměla hořký konec. Co se týče postav, líbila se mi jejich rozmanitost. Urozená dívka, lovec, rusalka a člověk. Ze začátku jsem si k nim nedokázala vybudovat žádný vztah, právě kvůli té uspěchanosti, a říkala jsem si, že mi chybí motivy jejich činů a že bych ráda znala jejich minulost, ale naštěstí byla obě má přání vyslyšena. Díky tomu jsem je více poznala, dokázala se vcítit do jejich situace a oblíbit si je. Musím říct, že u mě vedly spíše ty dívčí postavy a ze všech nejvíc asi Noa, jejíž minulost mě celkem zasáhla.
.
V neposlední řadě bych chtěla zmínit krásnou mapu, díky které jsme mohli sledovat, kde se která postava nachází a kam putuje.
.
Abych to shrnula, Přízraky noci jsou autorčiným debutovým románem a je to znát. Věřím ale, že zkušenostmi se to bude zlepšovat.
Vesna a Morana. Život a smrt.
.
Příběh vypráví o dvou sestrách, které ve 12. století postihla kletba. Jedna z nich ve svých 17 letech v nejkratší den v roce umírá a rodí se znovu. V jiné rodině, ale se starými vzpomínky. Pořád dokola. Ta druhá neumírá. Ona sama je totiž smrt.
.
V 1. dějové lince poznáváme sestry a jejich prokletí. V 2. dějové lince, která se odehrává v 18. století, sledujeme dívky snažící se kletbu zrušit. Dějové linky pro mě byly bohužel negativem. Jak Zuzka zmínila ve svém videu, není v nich vidět žádný rozdíl - v mluvě nebo čemkoli jiném. Občas jsem nevěděla, v jakém století se nacházím, tak jsem musela listovat na začátek kapitoly. Linky mi přišly celkem rušivé, protože když se jedna rozjela, byla brzy utnuta a nastoupila linka druhá. Chápu záměr, který měl vyprávění trochu oživit, ale já jsem stejně pro chronologická vyprávění.
.
Zuzka taktéž zmínila, že by bylo super, kdybychom viděli více životů, ne jen dva, a já s ní musím souhlasit. Dle mého názoru by bylo ideální, kdyby šlo vše hezky za sebou, chronologicky, na chvíli bychom se zastavili v různých stoletích, podívali se, jak sestry žijí, viděli různý styl a způsob života a nakonec bychom skončili ve 21. století. Přesně tam, kde kniha skončila.
.
Abych tu jen nekritizovala, bavily mě postavy! Bavil mě kontrast mezi Moranou a Vesniu. Jejich vztah, který byl jako na horské dráze. V jednu chvíli vypadalo, že se navzájem pozabíjí, v jinou si zachraňovaly životy. Na sesterský vztah je tu kladen velký důraz a to se mi děsně líbilo! Dalšími postavami, které si mě získaly, byla Jedwiga a Kostěj. Jedwiga byla tajemná, občas nepříjemná a kousavá, ale měla dobré srdce. Zato Kostěj byl záporná postava jak se patří. I tak mě ale bavil.
.
Zkrátka a dobře má Dcera zimy určité mouchy a nesrovnalosti, ale i tak jsem si čtení užila!
Mrazivé. Děsivé. Znepokojující.
.
Těmito slovy bych popsala příběh, který sledujeme ve vesnici jménem Chapel Croft. Přijíždí sem farářka se svou dcerou, jelikož se v kostele, ve kterém dříve působila, něco stalo. Domnívá se, že tu najde klid, ale opak je pravdou. Minulost místa ji pronásleduje. Upálení mučedníci. Ztracené dívky. Smrt faráře. Něco na událostech nesedí, a farářka se v nich i přes varování místních obyvatel začne šťourat. Na co přijde?
.
Líbilo se mi, že hlavní protagonistkou byla farářka. Autorka tím boří mýty, že farářem může být jen muž. Máme možnost nahlédnout pod pokličku a vidět, co taková práce obnáší. Že i žena boží má své zlozvyky - ráda si zapálí nebo si dá sklenku vína. Občas si zanadává. A hlavně, že je především matka. Matka, která by pro své dítě udělala cokoli.
.
Důležitým aspektem je vztah matky s dcerou v pubertě, který je proměnlivý jako aprílové počasí. Je plný hádek, kousavých poznámek, lží, vytáček, ale také omluv, ujištění, vřelosti a vyznání lásky.
.
Ale tím nejdůležitějším je napětí, kterého je tu až až. Autorka si pro čtenáře připravila víc než jednu záhadu. Kromě událostí místa je to záhadná minulost hlavní protagonistky a současnost její dcery, která si v novém prostředí našla kamaráda a jen svou přítomností si vytvořila pár nepřátel.
.
Audioknihu namluvila Jitka Ježková, která má na svědomí i Naslouchače a je skvělá! Její hlas je velmi příjemný a umí krásně nastolit děsivou a mrazivou atmosféru.
Jsem vcelku zklamaná. Nějak jsem od toho čekala víc. Obzvlášť po všech těch komentářích vzadu na knize. Moc se mi líbil námět s jedovatou princeznou a inspirace Persií a její historií. Líbila se mi i obyčejná hl. hrdinka, která byla na okraji společnosti a dělala špatná rozhodnutí. Možná jich ale dělala až příliš mnoho. A byla dost naivní. Příliš jsem si ji neoblíbila, ale fandila jsem jí, to jo. Co se týče romantické linky, čekala jsem větší důraz na lgbt, když je to tolik zmiňováno, ale vlastně jsem ráda, že tam byla okrajově. Nerušila mě, nebyla násilná, takže v pohodě. Kniha byla čtivá, ale přesto, že měla originální námět, úplně mě nepohltila. Neměla jsem nutkání pokračovat dál, nekonal se žádný wow moment. Což mě ve výsledku mrzelo. Nicméně nelituji, že jsem si ji přečetla.
Už dlouho se mi nestalo, abych přečetla knihu za pouhé dva dny. Ze začátku jsem byla zmatená a pletly se mi postavy, protože je jich tam celkem 10 a všechny jsou důležité, ale brzy jsem se jakž takž zorientovala (pomocí poznámek) a naplno se ponořila do děje. Knihu jsem zavřela v polovině, užila si víkend na chatě a druhou polovinu jsem dočetla v pondělí.
.
Příběh je inspirován Agathou Christie, takže je jasné, že postavy začnou jedna po druhé umírat. Tento příběh je však skrz naskrz protkaný tajemstvími. Každá z postav, která dorazí na ostrov Allhallows Rock, dostala pozvánku s textem: "V osm hodin na molu v Portgrave. Dokážeš udržet tajemství?"
.
Mrazivá atmosféra. Lži a tajemství. Síla přátelství. Tíživý pocit viny. Opuštěný zábavní park. Smrt.
.
Říkám vám, že tuhle knihu si musíte přečíst. Pokud máte rádi napětí a thrillery, bude se vám určitě líbit.
(SPOILER) 3,5/5
Mé první setkání s autorem a musím říct, že jsem čekala něco víc. Nechápejte mě špatně, námět, kde sériový vrah aranžuje mrtvoly do podob nejznámějších soch, je skvělý. Jenže mi chybělo nějaké napětí a zvědavost a pocit, že nemůžu knihu odložit, dokud nezjistím, kdo je vrah. Mám ráda, když si autor hraje s mou myslí a až do poslední chvíle není jasné, kdo zločiny páchá. V tomto případě byl kladen důraz spíš na dalších obětech - kde se objeví, kdo to bude a jakou sochu vrah zvolí tentokrát.
.
Bavily mě ústřední postavy vyšetřovatelů a jejich dialogy. Moc často se mi nestává, že bych si oblíbila nějakého detektiva, protože se většinou zabývám vrahem, ale v tomto případě tomu tak bylo. Líbila se mi "chemie" mezi Chambersem a Winterem, všechny jejich vtípky a kousavé poznámky. Fandila jsem jim a zároveň mi bylo líto, jak je případ zasáhl.
.
Jak už jsem řekla, námět knihy se mi velmi líbil. Dozvěděla jsem se více o známých sochách a jejich autorech. Jen jsem postrádala více akce a vzrušení.
Plusy: + obyčejná hl. protagonistka + lidský VS vílí svět + kruté víly + sourozenecký vztah + postavy rodičů + inspirace folklorem + zápletka + Hazel, Ben, Jack a Severin + stand-alone
Minusy: - žádný wow efekt - nic moc originálního
I když to nebylo nic originálního nebo světoborného, příběh jsem si užila a postavy i svět si zamilovala
(SPOILER) Tak tohle byla zbytečnost. A hooodně obsáhlá 98 % událostí jsme “viděli” z pohledu Belly, takže jsou zde navíc akorát Edwardovy myšlenky, bez kterých bych se klidně obešla, děkuju pěkně. Jako náctiletá jsem vztah Edwarda a Belly vnímala jako romantický a také jsem takový chtěla. Nyní ho hodnotím jako toxický. Vždyť se od ní ani nehnul, nenechal ji dýchat a žárlil na každého kluka, který o ní jen pohledem zavadil. Odstřihl ji od přátel, rodiny, koníčků. Ona se do něj zamilovala tak šíleně, že byla ochotná obětovat svůj život, nemít děti a vlastně ani stálý život na jednom místě.
Nelíbí se vám obálka? Nenechte se odradit, protože obsah stojí rozhodně za to! Jen si předtím přečtěte 1. díl s názvem "Lockdown".
Samotka navazuje přesně tam, kde předchozí díl skončil. Autor nic neprotahuje a jde rovnou k věci. A vlastně se ani s ničím nemazlí, hlavně ne s námi, se čtenáři. Všechny brutálnosti a nechutnosti popisuje do nejmenšího detailu. Obzvlášť se vyžívá v popisu příšer, které bych opravdu nechtěla potkat. Jestli jste tedy slabší povahy, úplně vám tohle nedoporučuju.
Opět sledujeme hlavního protagonistu, Alexe, který se snaží utéct z Výhně, z podzemního vězení, ze kterého se ještě nikdo nikdy nedostal. Alespoň ne živý. Příběh je čtivý a rychle odsýpá. Budete zatajovat dech a přát si, abyste neměli žádnou představivost. Nemůžu se dočkat dalšího dílu, protože ten konec...?!
Nejde jinak, dávám 5 hvězd. Po dlouhé době mě nějaká kniha (i když je to komiks) rozbrečela. První dva díly jsou ultra cute a bude vás z toho věčného culení bolet pusa, ale další dva díly řeší vážné téma: poruchu příjmu potravy. Je zde krásně vylíčeno jak se dá poznat a co pro daného člověka můžeme my, obyčejní smrtelníci, udělat. Můžeme vidět i rozdíly mezi rodinami - jedna je sice neúplná, ale syn se může mamce svěřit, kdežto druhá je úplná, ale syn se svým rodičům boji něco říct. Jeden sourozenec toho druhého šikanuje, v další rodině se jeden zastane druhého. Všude je něco, důležité je komunikovat. Tenhle díl byl zatím nejvážnější a nejsmutnější, ale zato má krásné poselství
P.S.: Miluju Nickovu mámu a Charlieho ségru
P.P.S.: Pátý díl bude poslední
(SPOILER) ** spoiler alert ** Tak tohle bylo naprosto skvělý!!! Už 4. autorčina kniha a jako poprvé jsem poslouchala audio. Interpreti se k příběhu skvěle hodili a hudební předěly byly boží, dodávaly na mrazivé atmosféře.
Co se týče příběhu, byl skvěle propletený. Díky tomu jsem se dozvěděla rozdíl mezi poporodní depresí a psychózou.
Autorka mi navodila hned několik zástav srdce.
Ten konec byl mindlowing a ráda bych věděla co se dělo dál. Šla Anne do vězení?!!
Poslouchala jsem jako audioknihu.
Na tuto knihu mě nalákala Míša z profilu @tyrkysoveknihy, která ji tolik propagovala. Abych byla upřímná, čekala jsem trochu větší morbidňárnu (je to vůbec slovo? :D) a krvák. Kniha se však řadí mezi Young adult, a z toho mi mohlo dojít, že se bude autorka trochu držet zpátky.
.
Další a poslední věc, kterou bych knize vytknula, je absence fotek, které jsou v originálu. Ptala jsem se však u Knihy Dobrovský a byla na ně nejspíš moc vysoká práva (chtěli si je škudlit pro sebe). Fotky by totiž příběhu dodávaly tu správnou atmosféru.
.
A teď už jen klady. Jedním z nich je samotný jazyk, ve kterém autorka často využívá metafor, což se mně, jako velké milovnici českého jazyka, moc líbilo. Dalším autorčiným umem bylo zmatení čtenáře. Snažíme se spolu s hlavní protagonistkou Audrey Rose vypátrat vraha, ale podezřelých je více. V jedné kapitole jsem si myslela, že je to tahle postava, v další už jsem zase podezřívala někoho jiného. Osobně mám však radši tohle "hraní", než abych hned uhodla, o koho jde. To bych se pak nudila, takhle jsem pořád napnutá a ve střehu.
.
Co se týče postav, Audrey Rose jsem si oblíbila. Není to žádná chudinka, sirotek, vyvolená nebo všechno dohromady. Je to dívka, která to v době, kdy žije, nemá jednoduché. Předpokládá se, že bude ladně sedět v nádherných šatech, popíjet čaj a bavit se o počasí. Ona má však slabost pro vraždy a ráda se pitvá v mrtvolách. Dokážete si tedy představit, jak těžký její život musí být. Thomas mi na začátku nebyl vůbec sympatický, jelikož nemám ráda nabubřelé egocentriky. Ale postupem času si mou přízeň získal. Zato Audreyina bratra jsem si oblíbila hned. Byl sestřiným opakem - citlivý, pozorný a ukázněný.
.
Kolem a kolem se mi kniha líbila a těším se na další díl, který vyjde snad brzy :)
3,5/5
.
Čarodějky a magie? Yes please! Sice jsme chvíli váhala, jestli si knihu přečíst, protože mi anotací připomínala jinou knížku, ale Ola (@nofreeusernames) mě přesvědčila, abych si ji přečetla.
.
Atmosféra knihy je skvělá. Kouzla a čáry. Tarotové karty. 4 druhy magie. Čarodějnický coven. Sesterstvo. Tajemství. Černá magie. Talisman. Smrt.
.
Příběh je místy předvídatelný, ale to mu neubírá na čtivosti. A vlastně nastal jeden moment, který mě šokoval. Romantických linek je tu o něco víc a hned mi bylo jasné, jak to dopadne (a měla jsem pravdu! xD).
.
Líbil se mi důraz na sesterstvo a rodinu. Celkově mám ráda, když se v knihách pro mladé dospělé objevují rodiče a vztahy mezi několika generacemi. Tady je krásně vidět, jak spolu dívky s matkami bojují; myslí si, že ví všechno líp než "dospěláci".
.
Kolem a kolem to nebyla kniha, ze které bych si sedla na zadek, ale její čtení mě bavilo a určitě se do dalšího dílu pustím :)
(SPOILER) /poslouchala jsem audioknihu/
** spoiler alert ** Už od začátku mi přišla Brigid - sousedka hlavních postav - podezřelá a děsně otravná. Přišlo mi, že mezi ní a Tomem něco je. Chvíli jsem B. podezírala z toho, že je zamilovaná do Karen, Tomovi manželky, protože jí byla posedlá.
.
Poslední kapitola mě šokovala. Celou dobu jsem byla přesvědčená, že jsem vše odhalila a byla jsem celkem zklamaná, že bylo vše tak předvídatelné. Ale to by nemohla být Lapena, aby mě něčím nepřekvapila.
Přátelství. Povinnosti. Náboženství. Láska. Rodina. Paříž, Francie. 1. pol. 20. století.
Příběh o dvou dívkách, jejichž cesty se protnuly ve škole Adeline Desirové. Staly se z nich NEROZLUČNÉ kamarádky.
YA fantasy o magii, kouzlení a tarotových kartách? Sem s ní. Jenže pak se začaly objevovat negativní recenze a má očekávání s každou další klesala. Možná proto jsem nebyla tak zklamaná jako ostatní. Nicméně musím s nimi souhlasit, potenciál tarotových karet nebyl plně využit, čekala jsem daleko víc. Úplně mi nesedlo, že se tu kloubila dvě témata - magie a tarotové karty s homosexuály a nebinárními lidmi. Podle mě si měla autorka vybrat jedno a tomu se věnovat do hloubky. Tohle spojení mi nějak nesedlo. Zápletka se zmizením dívky po výkladu karet byla zajímavá, ale celkem předvídatelná. Začátek mě opravdu bavil a vypadalo to nadějně, ale šlo to z kopce. Kolem a kolem to nebyla úplně špatná kniha. Kdyby mi bylo tak o deset let méně, určitě bych si ji užila víc. Do dalšího dílu se nepustím.
Kniha proletěla snad celý bookstagram a sklízela neuvěřitelné ohlasy. Je tedy pochopitelné, že jsem měla velká očekávání.
.
Autorka podle mého řešila až moc témat - rodičovství v útlém věku, kulinářství, splnění vlastního snu, absence rodiče, milostný vztah, vztah babičky a vnučky, hledání sebe sama, lgbt postava. Kdyby se jednomu z nich věnovala více do hloubky, udělala by lépe. Takhle u všech zůstala na povrchu a ve mně to bohužel nevyvolalo žádné emoce.
.
Abych jen nekritizovala, líbil se mi vývoj hlavní protagonistky, která se po čas příběhu hledala a zjišťovala, co chce dělat po střední škole. Také musím uznat, že se velmi dobře popasovala s úlohou náctileté matky a dělala vše, aby byla její dcera spokojená a šťastná.
.
Téma vaření se v knihách příliš nevyskytuje, a i když by mě více zajímalo mateřství, i tyto části jsem si užila. Dokonce jsou zde i recepty, podle kterých si můžete něco uvařit
Já si čas od času nějakou dětskou knížku přečtu, abych věděla, co pak budu číst svým dětem. A tahle kniha o mechové víle je skvělá. Nejenže má krásné ilustrace, ale má i poučný příběh. Je o víle, která ve škole nedávala pozor a kvůli tomu přišla málem o život. Zdá se to být vcelku přehnané, ale není v tom nic násilného. Je to příjemný příběh, na jehož konci si děti uvědomí, že je třeba dávat ve škole pozor. Protože to, co říká paní učitelka, by se jim mohlo v životě hodit.
Příběh terapeutky, která chodí k terapeutovi, protože i psychologové jsou jen lidi a mají své vlastní problémy a překážky, které musí překonat.
Velmi zajímavé čtení, u kterého jsem často přemýšlela. Měla jsem chuť vygooglit si svou terapeutku, ale neudělala jsem to. Měla jsem chuť posílat jí zprávy a ptát se na všechny ty otázky, které autorka pokládala svému terapeutovi. Nemyslím si, že svá sezení budu vnímat stejně jako předtím, než jsem si knihu přečetla. Budu více pozorovat mimiku a otázky, které mi pokládá. Budu ale také více pozorovat to, co a jakým způsobem vyprávím svůj příběh. Jestli něco záměrně nevynechávám, jestli si svůj úhel pohledu nepřikrášluju apod. A hlavně budu mít na paměti, že nejsem jediný člověk s problémy. A že někdo někde prožívá něco horšího než já.
Nejvíc mě zasáhl příběh Julie a Johna
3,75/5
Tohle byla tak super oddechovka, kterou jsem měla přečtenou za dva dny.
Pozitiva:
+ grafická stránka, mapy
+ čtivost
+ krátké kapitoly
+ kromě teenagerů jsou tu i dospěláci
+ sociální sítě a technika
+ cestování časem a jeho následky
Negativa:
- typická hl. protagonistka: sirotek, obyčejná, na okraji společnosti
- chyby v textu
Už se těším na další výlet do Neviditelného města