Katiko
komentáře u knih
Žárlivá postel
Jaroslav Holoubek
Povídky my připadaly z větší části nesmyslné, nevěděla jsem, o co v nich vlastně jde. Nesedí mi styl psaní, nevím, má-li to být automatické psaní, ale spíš mi to přišlo jako hraní si na intelektuální psaní, vyjmenovávání spousty známých umělců i neumělců, aby čtenář viděl, že je znám, pro děj a vyznění naprosto nepodstatné. Nevím , jsem z toho taková rozpačitá, Občas se vyskytne zajímavá myšlenka, ale smysl toho všeho mi nějak uniká.
Pravidla péče o dřevěné podlahy
Will Wiles
Kniha s překvapivým rozuzlením, které ukončí smršť nehod a událostí, a ač se to během četby nejdříve nezdá, je velmi smysluplné a stojí za zamyšlení. Styl psaní je květnatý, ale celkem příjemně, některá neotřelá spojení se mi opravdu líbila. A je to vtipné, i když specifickým způsobem, který každý asi neocení.
Neslibovala jsem ti procházku růžovým sadem
Joanne Greenberg
Úchvatná kniha! Plná naděje i uvnitř nejkrutějších bojů!
Tajemný svět strašidel
Neprakta (p)
Kniha mého dětství, v které jsem studovala strašidla, četla jsem ji několikrát a poté skákala do postele z dálky, protože všechna ta strašidla bydlela pod mojí postelí a chtěla mě chytit za nohu.
Zlatovláska (a jiné české pohádky)
Karel Jaromír Erben
Oblíbená kniha mého dětství. Některé pasáže znám zpaměti díky deskám, které jsem jako malá často poslouchala. Fascinovaly mě také ilustrace a doteď pro mě kniha neztratila kouzlo.
Knížka s červeným obalem
Alexandra Berková
Úplně nejlepší je první povídka, to je naprostá bomba! Musela jsem si ji přečíst několikrát a úplně se to ve mně tetelilo. Knížka obsahuje i povídky, které byly tak nějak úplně mimo, kde jsem nenašla žádný styčný bod k porozumění, ale těch dobrých bylo více. Na první však žádná nemá...
Zpověď lady Chatterleyové
Elaine Feinstein
Nedá se číst a rozhodně to ani nedoporučuji zkoušet, už od začátku působí značně nedodělaně, samé přímé řeči, jednání postav naznačeno heslovitými větami, chvílemi se mi to zdálo úplně nesmyslné. Odložila jsem po druhé kapitole, kterou jsem dočetla jen s vypětím všech sil. Nechápu, že to někomu stálo za překlad.
Paměť mojí babičce
Petra Hůlová
Přečetla jsem jedním dechem. Moc se mi líbilo popsání několika úhlů pohledu, protože každý vidíme věci jinak na základě svých zkušeností a vrozeného temperamentu, zde pohledy několika žen na rodinu, které jsou součástí. Velmi zajímavý a obohacující výlet do Mongolska.
