katka_dv komentáře u knih

Knížku jsem si jako - asi mnoho ostatních - přečetla z nostalgie, která je tak silná, že ani sestupná tendence předchozích dílů mě nezastavila. Bohužel však úsměvných momentů je pár. Čekala jsem představení nových postav a pak dějovou zápletku (svatbu H.V.). Když se tak nad tím zamyslím, tak celá knížka je představení nových postav s drobnými zápletkami a k hlavní očekávané dějové zápletce nakonec ani nedošlo. Nejvíc mě bavila poslední část, kdy se všichni začali scházet na zámku. Naopak informace o narození M.K. mi přišla zbytečně rušivá. Samozejmě je zde plno slovní obratů, které jsou trefné jako "je tam kádrová situace jak u hraběte Drakuly" nebo "já jsem netušila, že máme na okrese objekt, do kterýho se nedá dostat ... kdyby to byla raketová základna, tak neřeknu ...", ale nějak to nedrží pohromadě ... Vypadá to, že jsme ve schizofrenní situaci - humor zámeckého tria je po předchozích dílech dost vyčerpaný, potřebujeme nové postavy, ale kolik a jak je propojit s těmi stávajícími?

22.12.2024

Jednu hvězdičku jsem musela ubrat na základě porovnání této knihy s knihami Josef Mareš a David Helcl od stejného autora. Všichni jmenovaní jsou špičkami ve svém oboru, ale tato kniha se přece jen vzhledem k odborným termínům četla o něco hůře. Naopak často kritizované ego a některé osobní názory pana doktora mě nijak nevadily - beru to tak, že přece nemusím vždy s každým souhlasit, naopak si ráda poslechnu i jiné názory ostatních. A s tím egem to vlastně je i v knize výslovně zmíněno - jestli neurochirurgům určitě něco nechybí, tak je to právě ego - bylo by vlastně spíš divné, kdyby neměl takové, jaké má.

4 08.09.2024

Začátek knížky vypadal slibně - detektivka ve stylu Stoletého staříka. Ovšem s rozvojem děje mi nebylo jasné, jestli jde o neústěšnou parodii na Stoletého staříka nebo neúspěšný pokus o napsání detektivky. S každou další stránkou přibývaly další a další postavy, až jsem si musela graficky zobrazit, kdo je čí kamarád, soused, kolega, manželka, bývalá manželka ... Nakonec mi ale vlastně bylo jedno, kdo je vrah ...

01.01.2024

Neurazí, nenadchne. Krátké, jednoduché příběhy o třech tučňácích, nijak zvlášť humorné nebo poučné, tak obyčejné, že si je nejspíš ani nezapamatujete. Dětem se nejvíc líbily obrázky tučňáků.

24.09.2023

Řekla bych, že v hodnocení této knihy docela zaleží, jestli jste ji četli před, nebo po "Svědectví o životě v KLDR". Já jsem ji četla až po a mám dojem, že jsem se vlastně z této knihy nic moc nového nedozvěděla. Některé myšlenky a komentáře se dokonce opakují. Vadilo mi množství poznámek, kdy jsem neustále listovala na konec knihy, aniž bych věděla, jestli tam najdu nějaký podrobnější komentář k textu, nebo pouze odkaz na zdroj informací. Celkově mě přišlo, že kniha balancovala někde mezi deníčkem z cest, diplomovou prací, učebnicí dějepisu a turistickým průvodcem. Nározně ale ukazuje, že i když do KLDR přijedete vícekrát, tak se vždy o této zemi a lidech dozvíte jen to, co vám režim dovolí.

5 13.08.2023

Kniha logicky nemůže poskytovat ucelený obrázek života v KLDR vzhledem k tomu, že je sestavená z rozhovorů se sedmi úprchlíky, ale i tak rozhodně stojí za přečtení. Dozvíte se jiný typ informací, než jaké běžně slyšíte ve zprávách. Oceňuji výběr dotazovaných, kteří se liší věkem, pohlavím, místem původu ..., takže každý poskytuje o něco jiné informace ze svého života. Za mě to je čtivá kniha plná zajímavých informací a můžu ji doporučit k přečtení nejen těm, kteří se zajímají o KLDR (i když uznávám, že ne každý bude mít povahu ji dočíst).

14 13.08.2023

"Nebe nad západem se rozhořelo záplavou barev, obláčky měly lem z roztaveného zlata a pluly nad propastí rozzářeného prostoru."
Saturnin je moje srdcovka a nikdy by mě nenapadlo, že se někdo pustí do pokračování tak úžasného díla. Nebyla jsem si jistá, jestli se mám vůbec pouštět do čtení této knihy, ale jak by řekla teta Kateřina: "Odvážnému štěstí přeje." ... No, nepřálo!
1) Děj nulový.
2) Poetické (viz úvodní citace), ale chybí tomu lehkost čtení.
3) Množství odborných a málo známých výrazů, kdy máte dojem, že se z vás autor snaží udělat hlupáka, protože neznáte pojmy jako dekantrace, ambra, regenschori, bodoniho písmo a plno dalších.
4) Vykradené historky jako kocour z "Básníků" nebo MIT legenda s barometrem.
5) Neustálé opakování se - ať už vzpomínek na minulé léto, tj. Jirotkova Saturnina, nebo opakování, kde asi tak Saturnin vzal své znalosti, jak dokonalá ústa či nohy má slečna Barbora apod.
Zkrátka, milovníci "originálního" Saturnina tuto knihu pravděpodobně nedočtou.

14 04.10.2022

(SPOILER) Série se Sebastianem Bergmanem je moje oblíbená a přijde mi tak skoro nepochopitelné, že zatímco Harry Hole od J. Nesba má počet hodnocení v řádu tisíců, u Sebastiana je to sotva pár stovek. Konečně jsem se dočkala rozuzlení příběhu s Billym, což samozřejmě není jediný kriminální příběh odehrávající se v tomto díle. I když musím říct ... bylo to nějaké rychlé ... člověk má dojem, že po tak dlouhé době čekání to bylo najednou hned vyřešené, a říkáte si, že by to ještě aspoň pár stránek o Billym chtělo. Závěr je opět otevřený a upřímně, mám z této (záměrně nejmenuji) dějové linky smíšené pocity.

6 04.10.2022

Kniha slabší kvalitou, silnější počtem stran; chtělo by to obrátit poměr. Začátek vypadá na slibný rozjezd, zvláště poté, co se případy Amélie a Lyncolna propojí, ale pak nastává jen nuda a šeď: Občas se objeví nová postava, která je však o pár odstavců dále buď zavražděna, nebo na poslední chvíli zachráněna. To vše je prokládáno buď vedlejším příběhem o Nickovi, nebo nudnými odstavci jako je popis stylu jízdy autem Sachsové. Nevzdala jsem se, dočetla jsem, ale v knihovně svoje místo mít nebude.

2 22.06.2021

Pro čtenáře a fanoušky Lincolna Rhyma to bude spíš nuda - jak napsala kahuda01: "Taková malá jednohubka, která neurazí, ale ani nenadchne.". Protože je tu "Rhyme osekaný na tu nejzákladnější podstatu" (citace: lanusinka), tak bych spíš povídku viděla jako pilotní díl pro ty, co Lincolna neznají a chtějí vědět, jestli se mají pouštět do knih, které zaberou více času a obsahují více zvratů.

1 10.04.2021

Interaktivní kniha pro předškoláky s krásnými ilustracemi. Určitě lze číst menším dětem než pětiletým, jak je uvedeno v anotaci. Naprosto nadčasová. Lze jen doporučit.

4 19.03.2021

Útlá knížka vhodná pro předškoláky naučí, jak míchaním základních barev vznikají další. Rodiče pak určitě ocení, že nemusí k výuce barev použít vodovky nebo temperky a odpadne jim tak úklid pokoje a praní špinavého oblečení. Dcera - jako cílová skupina - preferuje spíše Knížku od stejného autora, kde je "aktivit" přece jen víc (ťukání, tleskání, foukání ...). Co nám tu chybí, je vznik růžové barvy.

1 19.03.2021

Uff, dočetla jsem ... Ale jen proto, že nemám ráda rozečtené knihy ... V hodnocení musím jít proti proudu, nechápu všeobecné nadšení ...
V severských krimi se sice objevují vyšetřovatelé se závislostmi jako je Harry Hole - alkohol, Sebastian Bergman - sex, ale toto už bylo moc: jeden kuřák s bolestí hlavy, Mia se závislostí na alkoholu a lécích a se sebevražednými sklony, další se závislostí na hazardu ... Mia je sice popisována jako geniální policistka, ale nějak v průběhu vyšetřování vůbec nejde vidět, v čem ta její genialita spočívá. Celkově tým působí svým jednáním dost neprofesionálně, ať už jde o předávání informací, zatýkání podezřelých apod. Navíc nevím, jestli chtěl autor zvýšit napětí nebo dosáhnout určitého počtu stran, ale dialogy zněly jako kdyby je psalo dítě ... na neustálé "Co?", "Cože?" jsem už byla alergická. Třetí díl už číst radši nebudu.

5 28.02.2021

Předchozí dál se mi líbil, takže jsem byla velmi natěšená na tento. Zatímco v předchozích dílech přibyly postupně další postavy, tady naopak spíše ubývaly, a tak nezbylo nic jiného než opakovat stále stejné vtipy. Kniha neměla téměř žádný spád. Záchvaty smíchu se proto bohužel nekonaly a kniha tak patří ke těm slabším v sérii. Osobně mě víc bavila krimi zápletka 4. dílu než červená knihovna v tomto.

4 24.01.2021

Málokdy jdu tak moc proti davu, ale opravdu víc než 2 ** dát nemůžu. Knížku jsem dočetla včera a jen proto, že se nerada vzdávám. Když tak nad tím přemýšlím: Kolikrát jsem se od srdce zasmála při čtení téhle knihy? Vlastně si ani nevzpomínám. Jaký "fejeton" mě nejvíce zaujal? Žádný mě nenapadá. Co jsem se dozvěděla nového? Nic, co by stálo za řeč.

1 27.11.2020

Knížku jsem četla dceři, bohužel jsme nedočetly – dceru příběhy o Cipískovi nebavily a pokud mám být upřímná, mě taky moc ne. Kniha se čte špatně, chybí jí nadčasovost. Dnešním dětem je plno zde použitých slov již neznámých. Chápu, že příběhy mají pomoci rozvíjet slovní zásobu dětí, ale pokud sama nevím, co je „kolčavka“ (pokud zadáte do Google, tak vězte, že to opravdu není ani vila v Praze – Libni, ani potok – přítok řeky Otavy, ale lasice kolčava), „pazdýrko“ (musela jsem najít až na webových stránkách Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR) apod., tak se těm dětem vlastně vůbec nedivím.

2 30.10.2020

V tomto případě je už samotná anotace matoucí:
1. Nejsem si jistá, že se jedná o knihu fejetonů.
2. „… odjíždí pracovat jako au pair … mění rodiny …“ Člověk by řekl, že zde budou líčeny zážitky a zkušenosti jako au-pair, ale těch je vlastně jen minimum v úvodních kapitolách.
3. „… najde si přítele …“ To sice ano, ale v knížce není popsáno vůbec – je zde jakýsi časový skok od au-pair rovnou ke svatbě.
4. Pár podařených vtípků v knize bylo, ale „nesmírně vtipná“ kniha to rozhodně není.
5. Robert Fulghum by se jistě divil, kdo je k jeho stylu přirovnáván.

Kniha se hodí, pokud potřebujete na čtení něco hodně nenáročného s krátkými kapitolami, které stihnete přečíst např. během jízdy tramvají. Celkově mně kniha přišla chaotická, nesedělo mi propojení historek z osobního života (např. svatba, porod, strach o manžela, který přišel pozdě domů) s kapitolami o anglických svátcích a tradicích, které jsme probírali ve škole v hodinách angličtiny. Podařené mi přišly části o anglickém školství a zdravotnictví (budu na to myslet, až budu někdy sedět hodiny v čekárně, abych si uvědomila, že i přesto máme kvalitní zdravotnický systém).

2 29.10.2020

Jako předchozí díly - oddechovka vhodná vlaku, na dovolenou nebo na uklidnění, že vaše dítě není jediné, kdo umí připravit svým rodičům perné chvilky. Nicméně doporučuji nečíst ihned po předchozích dílech, ale dát si chvíli pauzu ... Tu jsem si bohužel nedala a měla jsem tak dojem, že čtu neustále podobné příběhy. Mě osobně bavily příhody malé Viki, ale - v knize několikrát opakované - tatínkovo "vtipné" veršování už ne.

03.10.2020

Kniha obsahuje 13 příběhů o maxipsovi Fíkovi, což je vlastně celá první série večerníčku, který vznikl už v roce 1975. Samotný rok vzniku dokazuje, že už jde o klasiku, která je navíc nadčasová. Knížka je krásně psaná i ilustrovaná. Doufám, že ji dobře znají i učitelky v mateřských školkách, aby poznaly, odkud děti znají hlášku "dobrý den ... prosil bych jedno pivo". Hvězdičku strhávám za to, že u našich dětí je - stejně jako u večerníčku - daleko oblíbenější první část, než potom Fík na cestách.

1 06.09.2020

Nápad na komiksové zpracování výborný. Malým dětem se líbí, že si můžou sami "přečíst" knížku, i když ještě neumí číst. Minus vidím zejména v tom, že je docela náročné některé příběhy podle obrázků převyprávět (např. Siláci). Někomu může i vadit, že nejde o originální příběhy, ale večerníčkové příběhy přenesené do knihy.

1 25.03.2020