katka_dv komentáře u knih
Jako předchozí díly - oddechovka vhodná vlaku, na dovolenou nebo na uklidnění, že vaše dítě není jediné, kdo umí připravit svým rodičům perné chvilky. Nicméně doporučuji nečíst ihned po předchozích dílech, ale dát si chvíli pauzu ... Tu jsem si bohužel nedala a měla jsem tak dojem, že čtu neustále podobné příběhy. Mě osobně bavily příhody malé Viki, ale - v knize několikrát opakované - tatínkovo "vtipné" veršování už ne.
Kniha obsahuje 13 příběhů o maxipsovi Fíkovi, což je vlastně celá první série večerníčku, který vznikl už v roce 1975. Samotný rok vzniku dokazuje, že už jde o klasiku, která je navíc nadčasová. Knížka je krásně psaná i ilustrovaná. Doufám, že ji dobře znají i učitelky v mateřských školkách, aby poznaly, odkud děti znají hlášku "dobrý den ... prosil bych jedno pivo". Hvězdičku strhávám za to, že u našich dětí je - stejně jako u večerníčku - daleko oblíbenější první část, než potom Fík na cestách.
Nápad na komiksové zpracování výborný. Malým dětem se líbí, že si můžou sami "přečíst" knížku, i když ještě neumí číst. Minus vidím zejména v tom, že je docela náročné některé příběhy podle obrázků převyprávět (např. Siláci). Někomu může i vadit, že nejde o originální příběhy, ale večerníčkové příběhy přenesené do knihy.
Druhý díl - nyní již stojednaletého staříka - je daleko slabší oproti prvnímu, kde bylo hodně humoru a málo politiky. V tomto díle se ocitáme v současnosti mezi státníky jako je Kim Čong-un, Donald Trump, Angela Merkelová ... Bohužel poměr se obrátil: hodně politiky a málo humoru.
Téměř 500 stran o tom, kdo je komu nevěrný, komu chybí sex, koho trápí tchyně ... Měla jsem dojem, že čtu scénář k Ulici ... Není vtipné, není napínavé, není k zamyšlení ... Nenáročná literatura vhodná k zabavení na lehátku na pláži ...
Naprostá klasika ... ALE z 10 kapitol čteme s dcerou opakovaně jen 3 (jak myli podlahu, jak si pejsek roztrhl kaťata a jak dělali dort). Ostatní příběhy nezaujaly, některé jsme ani nedočetli. Navíc je v první kapitole známý - logický - problém s věšením, takže musíme upravovat, abychom předešli dotazům, na které sami neumíme odpovědět ...
Hodnotím podle 3leté dcery. Večerníček nezná. Knížku má ráda i díky jejím krásným ilustracím, čteme pravidelně před spaním. Jako dospělá oceňuji nadčasovost, kdy není potřeba příběh nebo jednotlivá slova dovysvětlovat (snad jen kromě "zatápění v kamnech", které už dnešní děti neznají).
Knížka není nijak vtipná, většinou vás ani nijak nezajímá cizí příbuzenstvo ... proč má tedy cenu si ji přečíst: S pobavením si uvědomíte, že
- si i po 25 letech pamatujete barvu své první šusťákovky,
- vás babička nutila sníst všechnu polívku, na kterou se teď v dospělosti vždy těšíte,
- jste se prarodičů nikdy nezeptali, jak se seznámili,
- nechápete, jak rodiče zvládli cestu na Bibione se dvěma hádajícími se dětmi na zadním sedadle ...
(Pozn. č. 1: Platí, pokud jste prožili dětství v 90. letech. Pozn. č. 2: Může se lišit dle vašich osobních zážitků z dětství.)
Četla jsem nejprve Námořníka, takže jsem věděla, jaký styl humoru mám očekávat. Za mě byl Námořník lepší. Opět jde o jednoduchou, humornou knihu. I když nemůžu říct, že bych – jako někteří jiní čtenáři – brečela smíchy, do vlaku na cestu do práce jde o ideální čtení.
Trochu mě iritovalo typicky české „odklánění“, ale vždycky jsem si připomínala, že šlo vlastně o čin nezbytný pro přežití :-)
Nehodlám zde hodnotit osobnost p. Šebka jako takového (jak to tu v některých komentářích nacházím), ale pouze a logicky knihu samotnou. Kniha je úžasná v tom, že vás vtáhne to děje – na sál mezi doktory, kteří po dobu mise téměř nespí, a pacienty, kdy si uvědomíte, v jak super zemi jsme se narodili. Nespisovnost mi zde nijak nevadila, naopak – když víte, že píše chirurg a ne spisovatel, tak se to sem vlastně hodí. Medicínské zákroky jsou zde pro laiky, alespoň v základech, vysvětleny, ale i tak je plno z těch lékařských postupů dost nesrozumitelných … vlastně možná dobře … rozumět tomu – asi bych se pozvracela …
Knížka, která má na trhu obrovskou konkurenci. V našem případě šlo o náhodnou koupi při čekání ve frontě na poště. Dávám plný počet hvězdiček za výborný poměr cena (79,- Kč) x kvalita (počet říkadel: 100 ... přiznávám, že ne všechna říkadla se mi líbila, ale s tím jsem se setkala u všech podobných knížek a navíc u tak velkého počtu říkadel se to dá očekávat).
Knížku jsem koupila na základě pozitivních recenzí ... při prvním otevření jsem se lekla, co jsem to koupila za blbost - úzká knížečka za 160,- Kč s přibližně 5 slovy na každé druhé stránce a jinak jen plno puntíků ... ale uznávám, že nejsem cílová skupina a dceru knížka baví ... 1 hvězdičku strhávám za to, že by mohla být o fous delší.
Tak nějak nevím, z knížky mám rozpačitý pocit. Knížku jsem četla až po Aristokratce a podle recenzí jsem počítala s tím, že to bude něco jiného. Nesedla mi ale postava depresivního kastelána otráveného městským životem, ani paranormální jevy a nevysvětlitelné události. Chápu, že děj kvůli deníkové formě není nijak ukončen. Raději ale zůstávám fanouškem Aristokratky.
Ke knize jsem se dostala díky záplavě reklam na ni, blog jsem nečetla. Za mě trochu přeceňovaná.
Podtitul „Historky z hereckého podsvětí“ platí spíš jen pro první část; většinou zajímavé čtení.
Druhá část je spíš o autorce samotné, jejích příhodách a trapasech, takže asi záleží na tom, jak vám autorka sedne svým smyslem pro humor. U mě se bohužel žádné výbuchy smíchu nekonaly.
Celkově je kniha napsaná mile, laskavě, nenáročně (tak akorát na čtení do vlaku), jenže občas tak nějak o ničem.
Hlavní hrdina že je naivní? No ... vlastními slovy bych řekla, že spíš blbá. Proč tedy 4***?
- Kniha je čtivě napsaná.
- Kniha (údajně - a doufám, že i doopravdy) inspiruje týrané ženy k ukončení jejich patologického vztahu.
- Podle přečteného rozhovoru s autorkou jsem pochopila, že pokud se vám zdá hlavní hrdinka příliš naivní, tak to znamená, že jste si samy nikdy žádného řasnatce do života nepustily ... hurá!
3. díl je horší než první - postavy známe, už se nekonají takové výbuchy smíchu, jako když jsme je teprve poznávali.
3. díl je lepší než druhý - nejsou tu nechutnosti, jako je uklízení po svatbě, přibude tetička Nora.
Otázkou je, jestli to má cenu vlastně takto hodnotit - vždyť je to jeden velký deník, jen rozdělený na tři části.
A nezapomeňte - svět je nádherný, růžový, béžový ... https://www.youtube.com/watch?v=CNKY6aRT8Sw
Příjemná oddychovka, ale vzhledem k tomu, že postavy už známe, chyběl tu moment překvapení a s ním spojené výbuchy smíchu jako u prvního dílu. Hvězdičku strhávám za některé "nechutné" detaily, bez kterých bych se klidně obešla (např. popis toho, co všechno bylo nutné uklidit po svatbě). Také některé málo používané obraty mi přijdou zbytečné (např. "spastický záchvat") - nechce se mi při čtení takového typu knihy používat slovník cizích slov :-)
Kniha přečtená během jediného večera, ale za to pobavení to stojí.
Nevím, jestli ji ocení bezdětní, ale maminky určitě - u většiny "příběhů" si fakt totiž můžou říct "přesně jako u nás".
Výborný dárek pro kamarádku s malým dítětem!
Byla jsem zvědavá, do kterého tábora se po přečtení Aristokratky zařadím já, měla jsem trochu obavu z "praštěného" humoru ... Musím ale říct, že takhle jsem se u knihy už dlouho nenasmála, naposledy asi u Saturnina.
Jak už zde bylo několikrát napsáno, některé vtipy se opakují, ale vzhledem k délce knihy mi to nijak nevadilo.
Upozornění: Pokud nechcete být považováni za podivína, nečíst na veřejnosti.
Dotaz k zamyšlení: Myslíte, že by se u nás našel někdo, kdo by to dokázal zfilmovat?
Nějak nechápu tolik nadšených komentářů ... ano, je to dobře napsaná detektivka, ale na 5***** to tak nějak není ... myslím, že konkrétně u mě to bylo vysoké očekávání na základě přečteného hodnocení a potom to, že mezi přečtením Policie a Žízně jsem měla dost velký časový odstup, takže jsem si nepamatovala předchozí díl (jeho děj a postavy), a tak teď bylo těžší se do knihy vůbec začíst ... no, a závěr byl tak překombinovaný, že už mi snad bylo i jedno, kdo na konec bude vrah ...