Katri komentáře u knih

Toto půvabné dílo má jedinečné vyznění. Z promluv autora máte pocit, jakoby vám rozuměl. To je jedna z mnoha věcí, kterými dokáže Exupéry chytit za srdce. Příběh Malého prince je okouzlující, pohádkový a jakoby vyprávěný očima dětí a zároveň srdcem dospělých. Děj je jednoduchý a přitom složitý, záleží na tom, zda-li se čtenář zaměří na alegorii či pouze na "vyprávění samotné." Publikace obsahuje moudré citáty i krásné poselství.
Knihu bych doporučila všem, kdo rádi čtou mezi řádky a dokáží se nad dílem zamyslet. :)

12 16.01.2020

Povídka s ušlechtilým poselstvím. Jak jinak by tato kniha šla definovat? Je tak kraťoučká, že ji bez problému přečte jedním dechem i člověk, který si nikdy ke knížce nesedl. Myslím, že by si ji měl přečíst každý - moc času nezabere, ale spoustu toho člověku dá. :)

11 16.01.2020

Příjemné čtení, u kterého jsem se opravdu bavila. Hodně zde záleží na úhlu pohledu. Tak či tak se však jedná o dílo velmi zdařilé a osobně se mi moc líbilo.

9 29.04.2021

Když jsem tuto knihu začínala číst, nenapadlo by mě, že by se mi mohla tolik líbit. Původně jsem ji otevřela jen tak ze zvědavosti a myslela jsem si, že to bude jedna z knížek, které mi budou týdny ležet na stolku než si najdu čas je dočíst.
Jakmile jsem však zabředla do Twainových řádků, opět jsem se cítila jako bezstarostné dítě. Živě jsem před sebou viděla hry a radovánky, které autor v knize tak barvitě popsal. Zkrátka Dobrodružství Toma Sawyera předčila má očekávání. Bylo to milé, veselé a plynulé - tolik plynulé, že jsem je přečetla téměř jedním dechem a vůbec se mi nechtělo dát tuto knížku z ruky. :)
Styl psaní mi připadal příjemný, slovní zásoba pestrá a celkově to všechno dohromady moc dobře ladilo.
Postavy mi byly sympatické, dobře prokreslené, velice oceňuji, že se v příběhu nacházely myšlenkové pochody hrdinů.
V knize nechybí humor, napětí ani jistá míra psychologie postav, tudíž mi při četbě nic nechybělo a náramně jsem si příběh užila.
Mark Twain mi tímto dílem učaroval a jsem moc ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou. Jsem si jistá, že to není naposledy co jsem ji přečetla. Vřele doporučuji.

8 29.01.2021

Hned na úvod - nejkrásnější kniha, kterou jsem dosud přečetla (a že jich nebylo málo). Dynamické, poutavé, propracované, a hlavně - přestože se jedná o rozsáhlou publikaci, nenašli byste v ní ani jedinou nudnou pasáž. Příběh krásně graduje, postavy si vás získávají a celkové vyznění je jednoduše dokonalé. Knize bych dala bez rozmýšlení 100%. Sarah J Maas je zkrátka "spisovatelské eso!"

8 15.01.2020

Když jsem začínala tuto knihu číst, chvíli trvalo než jsem se zorientovala v ději. O něco později se to však spravilo a příběh mě zaujal. Naneštěstí mě velice zklamala kniha třetí, tedy zdlouhavá popisná pasáž, kterou jsem četla snad na čtyřikrát a nakonec jsem ji - ačkoliv to běžně nedělám - přeskočila a pokračovala až tam, kde opět navazoval děj. To pro mě byla asi největší překážka, kdy jsem chvíli dokonce uvažovala, jestli knihu neodložím. Ale jsem ráda, že jsem to neudělala, neboť příběh je sám o sobě velice zdařilý. Líbilo se mi psychologické prokreslení postav, neokoukaný příběh a originální zápletky. Nejednou jsem byla napjatá, dojatá či překvapená. Chvílemi jsem dokonce měla pocit, jako by na mě skrze staré stránky skutečně dýchala atmosféra tehdejší Paříže.
Co se týče stylistiky, zde jsem byla spokojená. Slovní zásoba byla pestrá, mnohdy expresivní, což příběhu dodávalo "ten správný šmrnc." Jediným rušivým elementem pro mě byly výpovědi v cizích jazycích s vysvětlivkami pod čarou.
Když to celé shrnu, až na zmíněnou dlouhou popisnou pasáž byla kniha skvělá. Na jejím základě jsem si dokázala živě představit tehdejší společenské poměry, a to oceňuji. Victor Hugo je právem považován za literárního velikána a pokud je zde někdo, kdo by tomuto tvrzení nevěřil, může si Chrám Matky Boží přečíst sám. Pak mi jistě dá za pravdu. :)

7 13.03.2021

Ke knize jsem se dostala díky četným doporučením jedné facebookové skupiny a také proto, že mi jednoduše učarovala překrásná obálka.
Styl psaní mi sedl, bylo to příjemné, místy vtipné, a po celou dobu podávané s neuvěřitelnou lehkostí. Emotivní pasáže byly realistické a detailní, čtenář se do příběhu velice snadno pohroužil. Za mě by jich klidně mohlo být více, stejně jako bych uvítala i více přímé řeči.
Příběh byl snadno předvídatelný, ale neubíralo mu to na kouzlu. I když bych se nezlobila za větší dynamičnost, čas s touto knihou mi ubíhal mnohem rychleji, než bych si přála.
Velmi oceňuji takové ty "ach momenty," které se v příběhu nejednou vyskytly a musím říct, že mě to opravdu chytilo za srdce. Tato publikace si mě zkrátka a jednoduše získala.
Možná bych maličko pozměnila konec (který zde nebudu spoilerovat) - ne co se týče děje, protože ten byl perfektní, ale spíš bych trošku zkrátila dobu před samotným vyvrcholením příběhu.
V kostce řečeno, Kroniky prachu jsou nádherná kniha, kterou řadím do skupiny svých oblíbených. Jsem si jistá, že jsem ji nečetla naposledy.
Jediné co mě mrzí je fakt, že v dnešní době už spousta věcí tak pohádkových nebývá. Ale to samozřejmě není chyba knihy, ale pouze naší společnosti... :/ :)

7 31.05.2020

Kniha je zvláštně pojatá. Vypráví tři zcela odlišné příběhy, které spolu souvisí pouze tématem osamělosti. Přestože vyvolává spoustu otázek a nejedná se o sourodý příběh s vedlejšími dějovými liniemi, je čtivá a zcela se vymyká svým zpracováním. Příběhy obsahují velké množství kapitol různé délky a jejich obsah je podbarven melancholií, lítostí a samotou.
Dílo je originální, dobře zpracované a hlavně zvláštní. Doporučuji všem, kdo se rádi zabývají osobnostmi postav a také milovníkům české literatury.

7 16.01.2020

Tuto knihu jsem přečetla srdcem. A ať to zní jakkoli, myslím, že nejsem jediná. Je to příběh, který v sobě pojí životní vzestupy i pády a přece je dokáže podat tak, aby člověk cítil naději a víru v lepší zítřky. Kdybych měla možnost poděkovat autorovi za tak nádherné dílo, jistě bych to udělala, neboť - jak s oblibou říkám - Charles Dickens je pro mě mistr emocí. Dokáže do svých řádků vetknout tolik pocitů, které čtenář prožívá spolu s ním/či mladým Copperfieldem, do nějž se v nemalé míře Dickens autostylizuje, že by to málokterý romanopisec či romanopiskyně dokázal/a lépe. Osobně tomu říkám jakýsi "jemnocit," kterým mě autor zaujal. Opravdovost jeho slov pramení nejen z inventáře jeho osobních zážitků, ale i z bezbřehého talentu, který ani po tolika desetiletích neztrácí na obdivu. Ještě nyní cítím vůni moře a vlahý vzduch, tak typický pro obydlí rybáře Peggotyho v Yarmouthu. Živě vidím Agnesin vlídný úsměv a Traddlesovy rozčepýřené vlasy. Zkrátka všechno, co se v knize píše, je neskutečně opravdové. Jako byste otevřením knihy vstoupili spolu s autorem do příběhu jako duch, který je přítomen u každého okamžiku.
Postavy jsou pestré, zajímavé a jedinečné. V žádném případě se nejedná o černobílé vyobrazení. Psychologické prokreslení zde pracuje na plné obrátky.
Příběh zachycuje vývoj postav ve velkém časovém horizontu, Davida Copperfielda tedy sledujeme od útlého dětství až do dospělosti.
A co se týče rozsahu - znám spoustu lidí, kteří příběhu nedali šanci na základě toho, že do tisíce stran nemá daleko. Ale za sebe můžu říci, že ani jedna řádka nebyla nadbytečná. Takže pokud váháte, jestli se do Copperfielda pustit, rozhodně říkám ano. Uvidíte, že se vám jeho příběh zapíše do srdce, tak jako mně.
Vždyť i sám Dickens uvedl, že přestože jeho nejčtenějším dílem je Oliver Twist (rovněž překrásný román), jeho nejmilejší knihou je David Copperfield.

6 08.09.2022

Úsměvná nenáročná "četba," u které jsem si nejednou říkala, že knížka snad byla sestavena podle mě. Miluji takovéto ilustrace, a i když z této sekce nejvíce vyzdvihuji Sarah Scribbles, i toto bylo skvělé.

6 27.01.2021

Kniha mě na první pohled uchvátila krásnými ilustracemi, obsah mě ale bohužel už tolik nenadchnul. Nepochopila jsem pointu, přišlo mi, jako by si ani sám autor kolikrát nebyl jistý, co chce dílem vlastně říci. Po přečtení mi zůstal jen zmatený pohled a otázka - co si z této knihy vlastně mám odnést?
Nevím co si o díle myslet - asi jen to, co napovídá samotný název - že je podivné.

6 15.01.2020

Abych pravdu řekla, dlouhé roky jsem se snažila tomuto příběhu vyhnout. Důvod byl prostý - bála jsem se, aby mě emocionálně nerozložil (přece jen nezpracovává nejlehčí téma). Nicméně jsem Volání netvora týden co týden míjela v knihkupectví a jednoho dne si řekla, že se "obrním" a knihu přečtu. A tak jsem se do ní ponořila.
Od samého začátku jsem byla překvapená, s jakou lehkostí je příběh vyprávěn, přestože pojednává, o čem pojednává. Vlivem toho pro mě ale jeho četba byla o dost snazší a postupně jsem se přestala bát rýhy, kterou by ve mně mohl zanechat. Zkrátka jsem jen prožívala všechno, co Conor a nechala se konejšit filozofickými myšlenkami netvora, když to bylo potřeba. A právě ony netvorovy myšlenky zapříčinily, že bolest, kterou jsem od díla čekala, se nedostavila v předpokládané agresivní a těžko stravitelné podobě. Místo toho se stalo něco, co jsem ani v nejmenším nepředpokládala - rýha, která mi zůstala v mysli, není nijak bolestivá, nýbrž vyplněná pochopením a citem, který jako by někdo obestlal nejjemnější vatou. Nevznikla náhle, ale postupně, a vždy vcházela zlehka. Proto před Patrickem Nessem smekám pomyslný klobouk - svědčí to o jeho spisovatelské kvalitě.
Takže závěrem chci říci jedno - pokud se zde najde někdo, kdo váhá, zda dát knize šanci, neboť se obává, aby s ním příběh příliš nezamával, vězte, že je podán natolik procítěně, že vám neublíží. A já jsem moc ráda, že jsem této knize dala šanci. Rozhodně to stálo za to.

5 24.04.2023

Jak začít? Asi tím, že jsem knihu přečetla téměř jedním dechem a také tím, že nemám slov. Hned na úvod bych ráda podotkla, že knížka sama o sobě čítá necelých 300 stran a přesto pojímá pestrou škálu témat a motivů majících obrovský didaktický potenciál, které knize dodávají zcela nový rozměr. Velice se mi líbilo pojetí, jakým je příběh podán. Zejména mě pak odzbrojil - a to neříkám proto, že bych vyhledávala či vyzdvihovala tragiku - motiv smrti, neboť jsem se ještě nesetkala s tak procítěným, opravdovým a neotřelým zpracováním. Klobouk dolů, autorka má můj nejhlubší obdiv.
Co se týče samotného stylu, jímž je kniha napsána, zde bych upozornila na plynulost textu, nevyskytují se tu žádné kostrbaté formulace, pouze bravurně čisté věty, které jsem hltala očima jednu za druhou a nedokázala přestat.
Postavy jsou zajímavé, sympatické, neobyčejné a každá je něčím zvláštní a jedinečná. To se mi moc líbilo. Velkou váhu pro mě měly i vedlejší postavy, které se mi vepsaly do srdce téměř tolik, jako ty hlavní.
Nemůžu vynechat ani motiv "příběhu v příběhu," neboť se zde pracuje s fiktivní knihou, která trhá rekordy, a já sama bych si ji velice ráda přečetla. Jedná se o velmi nápaditý prvek.
Do plusu dávám rovněž motiv velryb, a ačkoliv jsem se setkala s komentářem, který tvrdil, že Amelie vykazuje známky schizofrenie a měla by se léčit (což dle mého názoru svědčí o tom, že autor/ka onoho komentáře nepochopil/a hrdinku, pouze si formou rychločtení přečetl/a pasáže s velrybami a pak "horkou jehlou" sepsal/a to, co sepsal/a), myslím, že se jedná o velice zdařilý adaptér a způsob, jak se vyrovnat s nejistotou. Příběhu to dodalo na jedinečnosti a - alespoň pro mě - se stal mnohem cennějším a přínosnějším.
Na závěr už bych jen zmínila, že bych se s knihou nebála pracovat např. v rámci výuky ve škole (na své si jistě přijdou děvčata i chlapci), neboť si myslím, že může nabídnout obrovskou škálu témat, z nichž můžeme čerpat moudrost i zkušenosti, a především - ten příběh je nádherný a byla by hrozná škoda, kdyby skončil zaprášený někde na polici. Jsem si více než jistá, že se ke knize zase brzy vrátím.

5 30.11.2022

Po knížce jsem sáhla především proto, abych zjistila, jestli jsou díla Patrika Hartla skutečně tak skvělá, jak se o nich vypráví. Dalším důvodem byl i samotný autor, protože jsem jej zahlédla v televizi a působil na mě jako sympatický a zábavný člověk.
Zprvu jsem se sice s jeho stylem psaní nemohla úplně sžít, ale čím dál jsem v příběhu byla, tím víc jsem knize přicházela na chuť. Příběh je snadno představitelný, příjemně podaný a celkový dojem podtrhují vtipné pasáže, u kterých jsem se nejednou musela zasmát. Čtenář se do příběhu snadno vcítí a dá se říct, že si může vybrat, se kterou postavou bude veškeré zvraty nejvíce prožívat.
Dílo obsahuje jak momenty, kdy mi doslova spadla brada z překvapení, tak i chvíle, kdy mi nekontrolovaně cukaly koutky.
Prvok, Šampón, Tečka a Karel je skvělý příběh, vyprávěný skvělým autorem. Trable čtyř kamarádů v období středního věku je téma, které díky působivému zpracování řadím mezi velmi zdařilá a originální díla (a jistě to tak nevidím jen já, neboť můj výtisk je už 6. vydání). :)
Abych to shrnula - knížka naplnila mé očekávání a velmi jsem si její obsah užila. Určitě ji doporučuji každému, kdo má rád českou literaturu a veselé příběhy a myslím, že se k ní v budoucnu ještě sama vrátím... nejspíš v nějaký příjemný letní den. :)

5 19.05.2020

Moje srdcová, srdcová, srdcová kniha. Příběh mě okamžitě upoutal a ačkoliv je to už déle, co jsem jej četla, velmi často na něj vzpínám.
Velký Gatsby je jedinečný příběh vyprávěný jedinečným člověkem - Nickem Carrawayem - který je (stejně jako většina ostatních postav) skvěle "prokreslený."
Kromě úchvatného obsahu kniha skrývá i řadu dechberoucích citátů a symbolických prvků (zelené světlo).
Myslím, že budu toto dílo nosit v srdci ještě mnoho a mnoho let.

5 20.01.2020

Po dlouhé čtecí krizi byla tato kniha skvělým prostředkem, jak začít s chutí zase číst. I přes nabitý program (který mě zpočátku od četby distancoval), mě Ostrov lhářů natolik upoutal, že všechny ostatní úkoly a povinnosti šly stranou, dokud jsem nedočetla poslední stránku.
Příběh je čtivý, poutavý, člověk má až pocit, že vyprávění Cady prožívá na vlastní kůži - alespoň já jsem to tak měla. Ačkoliv je začátek poněkud matoucí (než se čtenář více seznámí se stylem, jímž je kniha napsána), postupně vše začíná gradovat, vyvolávat více a více otázek a samozřejmě i emocí. Myslím, že jen málokterý čtenář u této knihy zůstane "chladným," neboť postupné rozuzlování zápletky s sebou přináší doslova kolotoč pocitů, přičemž neustále jeden střídá druhý, dokud člověk nezůstane nevěřícně zírat s ústy dokořán na poslední stránku.
Knihu bych doporučila všem, kdo mají rádi sekci "young adult," protože je to geniální dílo, které v člověku zůstane ještě dlouho po jeho dočtení. Rozhodně stojí za to.

5 15.01.2020

Přestože obvykle nečtu tento typ literatury, bylo zajímavé udělat výjimku a ponořit se do světa veteriny, plného roztomilých tlapek, kopýtek a sametových kožíšků. Prostředí, v němž se děj odehrává, je příjemný venkov s okolními farmami a krásnou přírodou. Postavy jsou dobře vykreslené a oceňuji, že se nejedná o černobílé vyobrazení jejich charakterů.
Další plusový bod dávám za vtip, neboť v Herriotově vyprávění narazíte na nejednu pasáž, která vám vykouzlí úsměv na tváři. A celkově autorův styl protkávají úsměvné historky ze života, které celému dílu přidávají na uvěřitelnosti. Zkrátka se jedná o knížku velice zdařilou a milou. A ačkoliv se v ní objeví i pár méně šťastných momentů, stále převažuje ta veselá stránka.
Jediné, co mi trochu chybělo, byla skutečnost, že dílo bylo vystavěno více na dílčích příbězích, než na jedné hlavní souvislé dějové linii. S tou se v příběhu na můj vkus pracuje méně, než bych si přála. Ale i tak musím říct, že čas, který jsem knize věnovala, za to stál. :)

4 13.11.2021

Kdo někdy vzal do ruky knihy od Sarah J. Maas, jistě mi nebude odporovat v tvrzení, že jsou sakra skvělé. A ani Půlměsíční město nebylo výjimkou.
Po předchozích zkušenostech s autorkou jsem od knihy měla opravdu velká očekávání. A přesně jak jsem předpokládala, je Sarah ještě předčila. Neuvěřitelný příběh, brilantně prokreslené postavy, smysl pro detail, originalita a stupňované napětí - zkrátka všechno, co očekávám od dokonalé četby.
Sarah je skvělý vypravěč, umí napínat, šokovat, rozesmát i rozplakat. Příběh je čtivý, srozumitelný, slovní zásoba je pestrá a mnohdy expresivní.
Co se týče děje, je to jedno překvapení za druhým. Neuvěřitelně čtivé, neuvěřitelně poutavé. Sarah Vás přiměje všechno prožít spolu s hrdiny, ne o nich pouze číst.
Ačkoliv má knížka necelých 800 stran, i tak mi to bylo málo, chci toho příběhu víc, víc, víc. Zkrátka - světy, které Sarah vytváří, jsou nové, neokoukané, neskutečně propracované. A já jsem nesmírně ráda, že jsem se s její tvorbou setkala, protože se mnou doposud žádné knihy nezamávaly tolik, jako ty její. Smekám. Už aby vyšlo pokračování.
Závěrem chci jen říct - přečtěte si to, vřele doporučuji.

4 11.02.2021

Od knihy jsem měla od začátku přehnaná očekávání. Byla to moje chyba, neboť jsem nabyla dojmu, že když je kolem této série takový humbuk, jistě z ní budu úplně očarovaná.
Příběh jako takový byl krásně vymyšlený i napsaný, stránky se otáčely téměř samy, děj příjemně plynul a vůbec jsem nevnímala čas. To bylo velké plus.
Co mě ale zklamalo, byla roztříštěnost příběhu. Doufala jsem v jednu hlavní dějovou linku, která bude sama o sobě dost zapletená, a od ní se budou odvíjet další vedlejší linky, které by tomu všemu daly pořádné koření. Připadalo mi však, že místo toho se hlavní dějová linie točila "jednou doprava, podruhé doleva" a připadalo mi to chvílemi jako přeskakování od jednoho ke druhému.
Také mám dojem, že si autorka mohla více vyhrát s vnitřními pocity Claire, neboť mi připadalo, že se děj více zabývá psychikou Jamieho. Zdálo se mi, že u Claire byla psychologická linka o něco méně komplikovaná, přestože bych to očekávala naopak.
Co se týče samotného Jamieho, ten mi byl během celé knihy velice sympatický. Zhruba ve třetině příběhu jsem však měla pocit, že je jeho osoba až příliš "zahalená hávem romantiky." Ale i přesto zůstal v této sérii mou oblíbenou postavou.
Styl psaní mi sedl, sem tam se v textu objevily zmatky s uvozovkami, ale to se samozřejmě může stát, a při rozsahu knihy se tomu ani nedivím.
Aby moje hodnocení nevyznívalo tak ostře, chci říct, že mě příběh bavil, byl příjemný, čtivý a originální. Dávám čtyři hvězdičky a doporučuji všem, kteří milují historii, mytologii a romantiku.

4 28.12.2020

Kniha Už zase skáču přes kaluže se ke mně dostala prostřednictvím školy. Ačkoliv jsem knihomolka, nemám moc radost z toho, když něco přečíst "musím." Možná proto jsem se zprvu moc netvářila na to, že se mám do příběhu pustit.
K mému nemalému překvapení jsem však zjistila, že je dílo velmi čtivé a poutavé. Řádky se čtou s neuvěřitelnou lehkostí, autor mistrně přenáší na čtenáře svůj životní optimismus a dohromady to všechno vytváří velice příjemný dojem.
Po stylistické i obsahové stránce mi knížka sedla, chvílemi mi připadalo, že na příběh nahlížím Alanovýma očima. To vypovídá o tom, že autor skutečně vládne perem.
Největším zážitkem je pro mě neutichající odvaha chlapce, který se nenechal stáhnout dolů zákeřnou nemocí, a i přes skeptické pohledy ostatních dokázal téměř nemožné. Jeho víra, síla a houževnatost jej dokázala povznést nad nepřízeň osudu a pomohla mu popasovat se se svými problémy jako hrdina. Mnozí by si z něj měli vzít příklad, neboť jeho příběh jasně poukazuje na všem známá slova - "když se chce, tak to jde."
Po dočtení knihy mi zůstal na rtech upřímný úsměv a v hlavě myšlenka na osobnost, která mě oslovila svou odvahou. Jsem moc ráda, že jsem se k příběhu dostala a že jsem se mohla dozvědět něco víc o člověku, jako byl Alan Marshall.

4 18.06.2020