katule1992 komentáře u knih
Příjemná oddychovka, ve které si každý najde to své a některé příběhy v sobě skrývají větší hloubku než na první pohled dokážeme zachytit. Co si budeme povídat i my jsme byli děti a v Ríšových situací jsme se ocitli také, jen už si asi nepamatujeme, co jsme si tehdy mysleli. Takže krásné připomenutí našeho dětství.
Dánský milostný thriller píše Metafora na titulní straně knihy. Jak jsem ráda, že to byla/ je pravda. Po celou dobu čtení jsem netušila, kde se co zase vyklube. Ztracená je dílo plné zvratů, nástrah a tajemství. Je to dílo kde se nám propojí láska, minulost a thriller. 3v1. Tato kombinace je od dneška pro mě záruka kvalitní četby. Určitě tedy u této dvojice.
Tak takhle by to rozhodně nešlo. V porovnání s předešlými díly byl tento doslova propadák. Už když byl vrah odhalen, jsem nechápala, co bude kniha dalších dvě stě stránek řešit dál. Strašné, ale vážně strašné natahování nudného děje.
Do knihy jsem se nemohla ani pořádně dostat. Pro začátečníky bude kniha doslova zmatečná vzhledem k množtsví národností v ději a jmen. Téma prostituce mě také vůbec nenadchlo, rozhodně znám z tohoto prostředí mnohem lepší knihy.
Za mě tedy velké zklamání
Stejně jako u první knihy u mě převažuje hlavně nadšení. I když nebudu lhát, ze začátku jsem se obávala, že mě kniha nebude bavit.
Amnézie je u nás v ČR dílem druhým kdežto Řekni lituji je už rovnou dílem šestým. Díly mezi nimi u nás bohužel nejsou. Trochu nepochopitelné že?
V mém případě jsem mohla porovnávat jednotlivé epizody, které zapříčiňují chování hlavních hrdinů v dalších dílech. Vincent Ruiz se pro mě okamžitě stal hrdinou, který pro záchranu zmizelého děvčete ohrožuje své vlastní zdraví. Jen díky svému až životu ohrožujícímu chování se dokáže dostat až k ruské mafii, která ho nenechá jen tak odejít.
Naopak Joseph O’Loughlin se ukáže jako milující manžel a otec svých dvou dětí. Chvíli jsem doufala, že právě v tomto dílu nám autor ukáže únos jeho vlastní dcery, který zapříčinil jeho rozvod. Ale nestalo se tak. Myslím, že je to popsáno v těch u nás nevydaných dílech. Tak nebo tak už tady má jeho manželka svatou trpělivost s jeho prací a odhodláním.
Kniha tedy byla opět velkým přínosem kvalitní četby. Robotham píše knihy, které přestože přesahují hranici 400 stránek, nenudíte se ani trochu. Čtete a čtete a čtete až zjišťujete, že jste vlastně skoro u konce.
Velké plus této knize dávám za vyřešení celého případu zmizelé Mickey. Stejně jako u Řekni lituji se Vám ukáže scénář, který je depresivní jako blázen a najednou zjišťujete, že je ještě horší a ve finále je rozuzlení úplně jinak.
Ženu v černém jsem si kupovala z jediného důvodu. Miluju stejnojmenný film s Danielem Radcliffem. No a po mém velké očekávání přišlo také jedno velké zklamání. Příběh, přestože je to velmi krátká povídka, se nesmírně táhl a dlouho jste čekali na zápletku nebo alespoň to napětí. Jak si totiž na knize můžete přečíst, tak Žena v černém je MRAZIVÝ PŘÍBĚH ZE STARÉ ANGLIE. Jediné ,, napětí" se dostavilo asi 5 stránek před koncem příběhu. A to je bohužel smutný fakt.
Ještě bych se ráda vrátila k délce příběhu. Malá knížečka o 144 stranách, která mi přišla po celou dobu čtení skoro 500 stran dlouhá. Některé pasáže jsem četla skoro čtyřikrát. Poměrně často jsem se v ději ztrácela, příběh nedával moc smysl a mohu říci, že během čtení jsem trpěla.
Když tak přemýšlím, bohužel mě asi žádná pozitiva nenapadají. Může to být příliš velkým očekáváním, stylem psaní nebo špatným rozpoložením. Tak či tak knihu si už nikdy nepřečtu.
Rozhodně si myslím, že příznivce filmu, tak jako jsem já, tato kniha velice zklame. Kniha a film popisují naprosto dva odlišné děje. Jediná shodná věc je pouze titul: Žena v černém.
Za mě tedy pouze 1 z 5
Je to poprvé, co jsem jedním dechem přečetla knihu o druhé světové válce. Tentokrát jsem nepotřebovala žádné přestávky, abych alespoň na chvíli nemyslela na ty hrůzostrašné příběhy. Kniha je myslím čitelná díky pohledu hlavního hrdiny. Nikdy nebyl uprostřed všech těch hrůz a skoro vždy se mu podařilo krveprolití vyhnout.
Dostává se k nám příběh o koncentračním táboře z naprosto jiného pohledu. Díky tomu si příběh může přečíst vážně kdokoliv. Knihu bych zařadila klidně i do povinné četby na středních školách a nebála bych se, že by žáci trpěli. Naopak.
Fotograf z Osvětimi je úžasná autobiografie doplněná realistickými fotografiemi právě od Wilhema Brasse. V táboře zhotovil přes 50 000 snímků, které jsou k vidění na výstavě. Od útěku z koncentračního tábora už nikdy v životě foťák nevzal do ruky a tak tyto fotky jsou jeho první a zároveň poslední.
Téma přelidnění mi samo o sobě přišlo velice zajímavé a když se k tomu přidá ještě postavení takzvaných ,, přebytečných" dětí, které jsou vychovávány jen pro pocit že jsou nuly a jsou na světě jen proto, aby sloužili ,, vyvoleným- nesmrtelným" máme dobrou cestu k dobré knize.
Vzhledem k tomu, že je to kniha doporučená dětem a mládeži, nemůžeme očekávat extra složitost děje. Přesto si ta kniha dokázala udržet napětí a ohromující finále.
Abych nehodnotila jen kladně, nedala jsem 5 hvězdiček z důvodu asi dvou táhlejších pasáží, které jsem jen jakoby přelétla a o nic jsem nepřišla.
Takže za mě 4 hvězdičky.
Thrillerový román Mrtvé město sice píše o záhadném zmizení obyvatel z švédského městečka Silvertsjarn, ale věřte mi, že ne všechna děsivá tajemství zmizela spolu s nimi. Švédské autorce Camille STEN - u nás známé především thrillery pro děti a mládež - se podařil napsat brilantní strašidelný kousek, díky kterému jsem se bála i spát...
Janice Pariat pojala svůj první román velmi netradičně a originálně. Jednotlivé kapitoly představují příběhy psané ich - formou z pohledu blízkých lidí z okruhu naši bezejmenné. Devět tváři tebe začíná nevinným příběhem mladého učitele, který má před sebou tvrdohlavou a přesto nesmírně šikovnou mladou dívku. Dále na nás čekají příběhy vyprávěné kamarádkou a kamarádem ze školy, přítelem, milencem a manželem. Každý z těchto příběhů je naprosto odlišný a přesto víte, že popisují jednu a tu samou osobu v různé době. A v tom skví to kouzlo celé knihy.
Když jsem se pustila do čtení, byla jsem unesena. Netradiční pojetí dodávalo celé knize jakýsi nádech tajemna a dramatu a nutilo čtenáře pokračovat ve čtení. Mně osobně vůbec nevadilo, že se každá věta v románu stahovala k jedné a téže osobě, ale možná bych nevolila pouze příběhy zaměřené na to, jak je někdo zamilovaný do naši bezejmenné. Myslím si, že to není úplně pro každého to pravé ořechové, ale přesto věřím, že si kniha své čtenáře rozhodně najde.
Kniha Noční návštěva už na první pohled působí jako další z mnoha zimních thrillerů odehrávajících se uprostřed lesa daleko od všech. Jenomže chyba lávky! Letošní novinka od Cosmopolisu je totiž mnohem více. Máme před sebou zajímavě sepsaný psychologický román s prvky napětí a duchařiny, který v blogerském světe rozděluje čtenáře na dva tábory. Jedni knihu doslova milují a druzí odsuzují. I já jsem po dočtení knihy musela udělat krok zpět a zamyslet se, jak se vlastně po přečtení knihy cítím.
Komu hlava sejde je velmi zajímavou a povedenou směsicí klasické britské detektivky od Agathy Christie - zde konkrétně je vidět inspirace Deseti malými černoušky - a thrilleru zasazeného do zajímavého a nebezpečného prostředí korsických hor.
Kniha je krátká a velmi rychle mi utíkala. Po kratším úvodu dostává děj ten správný spád a rychlost.
Závěr mě ale bohužel velmi zklamal, přišel mi, jako kdyby byl z úplně jiné knihy než jsem po celou dobu četla. Proto ubírám na hodnocení....
Velmi příjemně milý román o dvou mladých ženách, které si potřebují srovnat svůj život ve stylu Bridget Jones.
Autorka vykreslila dvě sympatické ženy se kterými budete prožívat každé jejich životní rozhodnutí, každý trapas, omyl, romantiku i bolest, která k životu zkrátka patří.
Jednoduše napsaný román zasazený do pařížského a venkovského prostředí je ten správný společník pro příjemný večer s vínem :)
Jako americký akční film, který se právě teď také chystá, bude tento příběh ohromující. Kniha je v tomto případě zklamáním...
Mezi YA patří meti to nejlepší, co jsem poslední dobou četla. Nicméně k tomu, abych knize ve velké konkurenci dala plný počet něco chybělo. Zápletka mi nějak nešla do hlavy a přestože byl důvod vraha zmíněn, nepřišel mi adekvátní k tomu, aby vraždil po takové době a mstil něčí smrt. Ale autorce se rozhodně musí nechat chystlavý a svižní styl psaní. Žádné slépé místa, které bych musela přeskakovat nebo se ještě hůř nudila.
Bilbovy knihy
Průměrná kniha, která nezklame ani nepotěší. Autor si mohl více poradit s detaily knihy a mnohem lépe vytvořit to velkolepé finále, ke kterému celý příběh směřoval. Nápad je opět velice zajímavý, především uvěznění pár metrů od vlastního domu a sledování své rodiny a jejího zahojení. Nová přítelkyně, nová rodina.
Po přečtení anotace a hodnocení jako nejlepšího švédského krimirománu jsem měla vážně velké očekávání. Nemůžete se divit. Je to lákadlo jako blázen. Navíc jste si určitě všimli, že poslední dobou se hlavně zaměřuji na thrillery, detektivky a severské detektivky. Takže věřím, že už mám něco načteno. Proto je kniha trochu zklamáním.
Kniha nebyla vyloženě špatná, nicméně to nebyl ani zázrak. Prvních sto stránek mi děj doslova trčel na jednom bodě. Vůbec mi to neutíkalo. Pak se konečně autor rozepsala a začalo to být trochu zajímavé. Věci dávaly smysl a já se konečně mohla ponořit do čtení. Děj mi konečně začal utíkat, já se zažrala do příběhu a zbytek jsem přečetla na jeden zátah.
Děj nebyl úplně špatný, ale něco tomu chybělo. To správné napětí, nebo lépe propracovaný příběh, netuším. Navíc mi strašněvadilo, když během vyprávění neustále znělo All right! Je to švédský román a tohle mě tam vyloženě štvalo. Nebo bych to přeložila. Vždycky jsem zatínala ruce v pěst :D
Hodnocení je v tomto případě strašně těžké. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací. Podívala jsem se na české dějiny z úplně jiného pohledu, ale i tak má kniha pro mě velké mezery.
Od Jana Bauera jsem již jednu knihu četla, ze které jsem byla vážně nadšená. Jak v této tak v jiných knihám je vidět, že Bauer doslova žije českou historii a umí ji krásně detailně popsat. Bohužel jsem se do čtení této knihy musela ze začátku strašně dlouho přemlouvat. Vždy jsem přečetla dvě stránky a konec. Musím se přiznat, nebavila mě.
Pak jsem se zařekla, že ji prostě přečtu a tak jsem ji dočetla. Jakmile jsem ji rozečetla, bylo to mnohem lepší. Kniha mě začala bavit, děj mi rychle utíkal a zajímalo mě to. A pak zase přišlo něco, co mě nudilo a já musela občas i přeskočit. Docela škoda, že?
Nemohla jsem si ale pomoci. Při tom děj jako takový je zajímavý. Proto bych knihu i doporučila, jen musí člověk už mít za sebou pár historických knih přečtených, nedoporučovala bych ji jako první.
ČB mi strašně rychle utíkala a i já jsem ji pokořila za pár hodin, Večer jsem ani nevnímala a dočítala posledních 30 stran jak zběsilá. Přestože na rozdíl od maminy a spoustu jiných čtenářů neznám předešlé díly, tak tento má u mé za jedna
.
Zápletka není úplně ta nejstupidnější, ale určitě také nepatří k těm složitějším. Je to přesně taková ta detektivka, kdy nevíte, jak to dopadne. Máte v hlavě různé scénáře jak to asi může dopadnout a jen čekáte na to který to bude. Nevím jaký byl Marlowe v jiných dílech, ale tady měl pusu jako břitva a v některých chvílích jsem se docela smála. Nesmím také zapomenout na Marlowa a jeho milostný život. Konečně nějaká kniha, kde se řeší spíše milostný život chlapa i z jeho pohledu. Takže žádná ubrečená love story. Prostě vše jak má být.
Abych ale pořád nechválila, na závěr bych asi jen podotkla, že klidně mohla být kniha více napínavější. Ze začátku jsem si nebyla jistá, jestli je to děj, který mě prostě udrží u knihy. Naštěstí se blondýnka pomalu rozjela.
Jak je u mě zvykem, kniha, která si mi líbí, je přečtená co nejrychleji a to byla i v tomto případě. Večer jsem před spaním přečetla pár desítek stránek a ráno pokračovala, až jsem se dostala k poděkování autorky. Kniha je přímo famózní. Autorka se nechala inspirovat skutečnými příběhy ztracených mladých dívek a díky jejím poznatkům, které přidávají na autentičnosti, doslova zažíváte každý pokrok hlavní hrdinky s ní.
Já osobně jsem po celou dobu čtení obdivovala její statečnost a oddanost vrátit se zpět k svému životu. Nechápala jsem, jak to mohla vše vydržet a nezbláznit se. Rozhodovala se ve všem správně a i když jí bylo pouze 16, chovala se již jako dospělá.
Knihu hodnotím za 4,5 z 5 . Odebírám půl hvězdičky za tři stránky, které byly před koncem knihy. Trochu jsem se v něm ztratila a bylo to velice matoucí před finále.
Tak nebo tak, knihu doporučuji všem, kteří mají rádi psychologické příběhy.
No na rozdíl od prvního thrilleru z edice od nakladatelství Fragment (Výkřik do tmy) jsem docela zklamaná. Je to sice kniha pro YA, ale to neznamená, že Vám doslova musí vnucovat před koncem knihy jméno vraha tak okatě, že mohlo být klidně zmíněno již v anotaci a bylo by to. Ušetřila bych čas. Rozhodně to bylo způsobeno zrychleným koncem. Před námi je docela slušně rozjetý děj a autor se rozhodne to během pár stránek rozluštit a to prostě nejde.
Ale abych nebyla tak skeptická, až do tohohle okamžiku ( jméno vraha) se kniha dala lehce a rychle číst. Takže oddychovka jak již bylo zmíněno to rozhodně je. Stihla jsem knihu přečíst během jízdy vlakem z poslední zkoušky. No a za to, že mi poskytla hodinu klidu, kdy jsem mohla vypnout