katule1992
komentáře u knih

Nebudu lhát a hned na začátku na sebe prásknu, že jsem se dlouho nemohla do knihy dostat. Byla jsem totiž docela zaskočena stylem psaní. Autor rád používá přesné historické názvy věcí, což bylo docela matoucí. První kapitolu jsem četla tedy s úspěchem asi na třikrát. Ale nedala jsem se. Na knihu jsem se strašně těšila a já knížky neodkládám.
Ještěže tak! Po dočtení první kapitoly jsem si zvykla na styl a mohla se nechat unášet osudem mladého Lukáše. Spisovatel se díkybohu správně rozhodl pro kratší věty a častou přímou řeč. Tyto dvě naprosté nezbytnosti vás prostě nepustí. Mě tedy nepustily. Knihu jsem přečetla opět na jeden zátah :)
Jsem moc ráda, že Jan Bauer nepatří k těm, kteří rádi s oblibou vytváří jednu zápletku za druhou a nakonec odfláknou finále. JÁ jsem sice na vraha přišla docela rychle, ale jen díky dokonalému popisu situace. Famózní.
Ale bych knihu jen nechválila, mám bohužel dvě menší výtky. První patří k anotaci. Nevím, kdo anotace píše, ale asi někdo, kdo knihu snad ani nečetl. Anotace je totiž naprosto špatně. A rozhodně zavádějící. Mladý Lukáš totiž nebojuje s alchymistou, se kterým se potkává v krčmě, ale s úplně jiným. No, trochu nevím, jak se tohle mohlo stát, ale budiž.
A druhý problém mám s občasnými chybami v knize.
Už na první pohled bylo zřejmé, že tentokrát se Valerian strefil do Alessandrova citlivého místa, že urazil JE pýchu alchymisty.
Bohužel to není jediná chyba, která se v knize objevila. I tak to člověk dokáže odpustit, i když by se to stávat nemělo. Ale jak jsem psala výše, kniha je úžasná a za mě 4,5 z 5. Půlku hvězdičky dávám pryč za nedostatky.


Kniha se mi po učení četla celkem dobře a rychle. Stihla jsem ji přečíst asi za hodinku a půl a ani jsem nemrkla. To je u mě ale celkem normální. Po delší odmlce čtu jako divá. :) Spolubydlící je napsaná jednoduchou češtinou s kratšími větami. Časté kapitoly zjednodušují čtenářovi přehled v ději.
Až do části, kdy se Sam vrátí k Allie po nevěře je skoro totožný s obyvatelem. Hlavní hrdinka přijde na nevěru, začíná nový život, mají trápení se svým bytem a nakonec se nevěrník vrátí. V obou knihách je docela podobný konec a rozhodně bych ho nenazvala happy endem. Což mi celkem vyhovuje.
Líbilo se mi, že spoustu věcí jsem odhadla špatně. Už od začátku knihy jsem si říkala ,,Jo, tak ten to na 100% musí být“ protože mi po celou dobu děje dotyčného nenásilně podstrkují. No ale ve finále jsem se nemohla mýlit víc. Tím si mě kniha celkem získala. Co se mi ale ve finále naopak nelíbilo, bylo očekávání.
,, John Lutz ví, jak vás přinutit, abyste se třásli strachy."
Tak to se totiž bohužel nestalo. Je pravda, že se občas divíte a nechápavě kroutíte hlavou, ale to je všechno. Čekala jsem popravdě trochu víc. Opět musím knihu srovnat s Obyvatelem. V Obyvateli jsem vážně chvilkami ani nedýchala. Je to docela škoda, protože si myslím, že se kniha dala napsat mnohem více napínavěji.


Vzhledem k tomu, že patří k sérii Krimi a ještě navíc k Young -Adult, jsem nepočítala s žádnou duchaplnou knihou, ale spíše rvelice odpočinkovou četbou.
Kniha byla napsaná celkem jednoduše a čitelně. Díky tomu se člověk nechal velice rychle vtáhnout do děje.
Kapitoly nebyly příliš dlouhé a člověk se v ději neztrácel, možná naopak.
Líbilo se mi, že souvislosti na sebe pomalu navazovaly a některé kapitoly se vracely do minulosti. Což nebylo zas tak časté, ale o to více si to čtenář užil.
Co se týká děje samotného. Trochu mi vadilo, že lákadlem je přítel hlavní hrdinky, kdy jsem čekala vážně drama. Hned na začátku knihy se ale člověk docela zklame nebo aspoň já. Myslím, že toto můžu říci, protože to není žádný spoiler, ale přítel zde není jako přítel. Ale spíše jako klučina, který požádá holčinu na loď. To je vše. No ale zklamání člověk přešel a zajímal se, zda-li to tedy udělala nebo ne.
Konec byl i nebyl překvapivý. Část jsem trochu tušila, ale některé detaily mě doslova dostaly.
Také za trochu naivity musím odebrat půlku hvězdičky.
Ve finále proto 3,5 hvězdičky


Další z knih, která je určena především mládeži a proto nemůžeme počítat se složitostí děje. Kniha slouží spíše k odpočinkové četbě, kdy potřebujeme vypnout. Měla jsem knihu přečtenou za jedno odpoledne ( večer) a můžu říct, že jsem čekala určit konec, ale nějak jsem se netrefila. Trochu mě mrzí, že hlavní zápletka nebyla ještě trochu více zamotaná a následně vysvětlená, ale svůj účel spnila.
Rozhodně bych knihu nezařadila do žánru Horor- jediná hororová věc tam bylo jen šeptánní hlasů před závěrečnou scénou.
Za mě tedy opět 4 z 5 za zajímavou odpočinkovou četbu.


Asi jsem se nacházela v dobrém rozpoložení, protože jsem skoro celou knížku zatáhla za hodinu cesty do Brna. Byla jsem tak ráda, že je to konečně něco zajímavého a ne to samé nic co v Ženě v černém.
Děj mi docela rychle ubíhal, i když se opět našli části, které bych klidně vynechala, ale rozhodně to nebylo nic strašného a jak víme, některé části nás nudí skoro u každé knihy.
Tentokrát jsme se s příběhem ocitli v moderní době a opět v Anglii, kdy ,,hledač knih“ při své práci narazí na neznámou cestu, díky které dorazí k staré, neopečovávané zahradě a ještě staršímu baráku z viktoriánské doby. To není v Anglii nic neobvyklého, ale když se tak na tu spoušť dívá, najednou cítí, jak se mu do ruky vměstnala malá dětská ručka a drželo ho stejně, jako dítě drží otce, akorát že tady žádné dítě nebylo.
V knize se pak postupně řeší, čí to byla ručka, komu patřila zahrada a co se na tomto tajemné místě vlastně stalo...
Mohu říci, že během čtení jsem chvilkama skoro nedýchala, protože jsem byla zvědavá, jak to vlastně dopadne a co se zase stane. Jsou zde nečekané momenty, které nutí čtenáře být v neustálém pozoru. A pro mě to má jednoznačně překvapivý konec.


Po úvodu a autorčinu slovu nás před tvořením čeká stručná dvojstránka o materiálech a technice, jež je v knize použita. A nejedná se o nic složitého a navíc většinu materiálu najde každý z vás doma! Tím si u mě kniha vysloužila spoustu plusových bodů,poněvadž pokud jste si všimli, mnoho podobných rukodělných knih sice na první pohled vypadá jednoduše, ale během čtení postupně zjišťujete, že abyste vlastně mohli vůbec začít něco vyrábět, musíme prvně vyrazit na velké nákupy do papírnictví, případně udělat velkou online objednávku na kreativních webech za ne příliš lichotivé ceny, a to nemluvím o poštovném. Zde tomu tak naštěstí není a jediné, co možná nebudete mít zrovna doma je lepidlo :D


Po Dokonalém cizinci jsem čekala, že bude Osobní asistentka stejná pecka a jaké zklamání přišlo se nedá ani slovy popsat. Detektivka? Ani náhodou. Thriller? No jen tak tak.
Přestože kniha se zabývá poměrně zajímavým tématem, autorka ho neuchopila příliš dobře a já nechápala tu slepou oddanost asistentky k někomu tak povrchnímu jako byla Mina. PO celou dobu čtení jsem měla před očima film Ďábel nosí Pradu a přestože film se mi docela líbí, zde ta chemie nenastala.
Poměrně krátká kniha, která přestože se velmi rychle čte, nechápu proč se tak dlouho natahovala. Dle mého 230 stran by úplně stačilo, protože pak mi přišla kniha o ničem.
Ne, že by to bylo vyloženě špatné, ale je to průměrná kniha, na kterou velmi rychle zase zapomenu..


Perníková chaloupka se dotýká ožehavých společenských témat - šikany a znásilnění - o kterých se v naší společnosti čím dál tím více mluví. Carin GARHERDSAN napsala velmi zajímavý příběh s hlubokou myšlenkou, který ale utrpěl velmi pomalým rozjezdem, zdlouhavými a zbytečně detailními pasážemi.
Knihu bohužel nezachránil ani zvrat číhající na jeho konci.
V porovnání s knihou Náledí je to úplně jiné kafe a proto hodnotím pouze jako průměr. ))
Jsem zvědavá, jaké budou další díly Hammarbyjské série.


Kniha se mi celkem líbila a byla přijemným zpestřením. Od knihy jsem moc neočekávala a právě proto jsem byla příjemně překvapená. Ten kdo očekával tajemství a hrůzu na kždém kroku bude zklamaný. Ale před námi je noapak kniha, který popisuje skutečnou realitu a menatlitu Harryho Price a to stálo za to!


Téma je rozhodně zajímavé, ale rozhodně jsem četla lepší knihy, které byly mnohem lépe propracovanější než Červená lucerna. Například Jedenáct minut – Paulo Coelho. Strašně dlouho mi trvalo, než jsem se do knihy dostala a orientovala se v ní, kdo je kdo. Kdo nečetl předchozí díly, bude těžko rozeznávat, v jaké zemi se děj knihy odehrává. Od začátku čtete o Američanech, Nigerijci, Rumunech, Španělech a já nevím ještě o kom. Irsko je ta poslední země, která vás napadne.
Styl psaní je oproti předešlým dílům markantně jiný. Zdá se mi zbytečně natahovaný děj a často opakující se pasáže. (Každá vražda je popisována skoro stejně, proč?) Přestože je kniha zařazena do detektivek, tak žádná zápletka se zde vlastně nekoná. Bohužel je vrah odhalen poměrně brzy a já vůbec nechápala, co budu zbylých dvě stě stránek dělat. I tak jsem knihu dočetla do zdárného konce.
Knihu doporučuji nenáročným čtenářům, kterým příliš nevadí detailní popisování rozkládajících těl. Milovníci thrillerů si také určitě přijdou na své, i když žádné zázraky nečekejte. Červená lucerna je zde celkem vysoce hodnocena. Já bohužel toto nadšení nesdílím a hodnotím knihu spíše jako horší podprůměr. Velká škoda vzhledem k předešlým dílům.


Autorka nepíše vůbec špatně, dokonce mi kniha utekla tak rychle, že než jsem mrkla, byla jsem na konci při zatýkání vraha. Rozhodně kniha nepatří k žádným složitostem, proto není problém vraha otipovat ještě před jeho odhalením. Myslím, že se trefí každý. Takže žádné přílišné napínání Vás u knihy nečeká.
Já osobně jsem měla trochu problém s dlouhými kapitolami. Jedna kapitola představovala celý dlouhý den plný zvratů. Když jsem tedy potřebovala odejít od knihy a neměla jsem záložku, nemohla jsem jak je mým zvykem odejít od dočtené kapitoly. Určitě bych se nad tím příště zamyslela a rozdělila ještě kapitoly na podkapitoly dopoledne a odpoledne. To je jen můj názor. Zase naopak to může být pro někoho příjemnou změnou.


Dávám čtyři hvězdičky za audioknihu. Kdybch to měla číst, asi by mě nebavil tento díl, jako prvnní, ale když jsem u toho mohla uklízet a žehlit tak to byla paráda.


Od získání knihy jsem nevěděla, co úplně očekávát, ale po prvním příběhu jsem věděla, že je to to pravé pro mě. Český autor opět předčil moje očekávání. Pan Jan Míka vytvořil kouzelnou knihu povídek, která by měla být v každé knihovně. Plavba obsahuje celkem 24 povídek tak různorodých, že se nebudete rozhodně nudit. Já sama ji přečetla během jednoho večera. Nemohla jsem z ní pustit oči a dokonce i v některých chvílích jsem se smála jako malé dítě.


Co je tvoje, je i moje byla po mě první knihou od Tess Stimson a abych byla upřímná, možná i poslední. Kniha sice nepatří k žádným katastrofám, ale mně přesto úplně nesedla. Byl to takový průměr, který už si znovu nepřečtu.
Námět je to rozhodně zajímavý, to se musí nechat a jen díky tomu jsem vydržela až do úplného konce. Opravdu mě zajímalo, jak to celé skončí a kdo si nakonec to malé odnese domů. Než jsem se ale k tou dopracovala musela jsem přetrpět několik až přespříliš sprostých a peprných scén. Nejsem rozhodně žádná puritánka, četla jsem i Padesát odstínů šedi, přesto některé části na mě působily až vulgárně.
Co se mi ale líbilo, byly pohledy odlišných osob na tutéž situaci. Především rozdílné názory Grace a Susanne. Občas se autorce podařilo do příběhu vložit vtipné hlášky a situace.
Abych byla upřímná tak ani jedna z postav mi nebyla sympatická. Každá měla své mouchy a neustále jejich měnící se názory mě vyloženě štvaly. Jednu kapitolu chce tohle, druhou to chce jinak a třetí zase. Ve finále mě zajímalo jen jejich konečné rozhodnutí, které bohužel nebylo ani řádně dořešené. Prostě jen rychle ukončené


Kniha je určena spíše pro Young-Adult a díky tomu můžeme očekávat jednodušší a ne moc hluboký děj. Přesto si myslím, že si kniha najde své čtenáře. Téma je rozhodně zajímavé a i já se po několika stránkách začetla do knihy tak, že jsem ji dočetla během pár hodin. Musím se přiznat, že jsem zas tak dopředu nečekala kdo za vším stojí, ale poté co Vám dojdou veškeré souvislosti, není jiná možnost než ON/ONA.
Z celé knihy jsem přeskočila pár stran, kdy se popisoval nějaký sen, který byl pro děj naprosto nedůležitý. Ale naopak některé části mi přišly zbytečně zkrácené. Ale jedná se o první díl ze série Noční strážci tak se to dá pochopit.


Pro mě velice netradiční kniha od Stephena Kinga. Právo nálezce se řadí mezi detektivky, ale rozhodně nepřijdete o jeho detailní popis tragických události i s podrobnostmi, které by člověk i někdy s radostí vynechal. Za mě rozhodně povedená kniha, která předčila mé očekávání. Během čtení jsem se vůbec nenudila, ale naopak jsem čekala se zatajeným dechem, jak si spisovatel poradí a vyřeší problém rukopisů, které vlastnil mladý Peta se zabíjáckým Morrisem Bellamym.


Byla jsem hrozně ráda, že jsem v levných knihách narazila po čase i na druhý díl a opět jsem doufala, že to bude ta samá super oddychovka jako první díl. A měla jsem oěpt pravdu. Lehké čtení pro YA, ale tentokrát se zajímavější zápletkou. Musím říci, že já jsem bohužel zmílila v hádání, kdo je tentokrát strůjcem všech dějů, ale asi proto mě kniha bavila. Takže u mě zase palec nahoře nadějné spisovatelce oddychové četby.


Knihu jsem četla pouze k jako povinné zkoušce z literatury na vysoké škole. Tato kniha je doporučovaná pro děti na první stupeň jako kniha , která má přiblížit dětskému čtenáři dějiny národa českého. Což se sice této knize svým způsobem povedlo a když přehlédnu leckdy příběhy, do kterých zasahují až moc, je to jedna z nejlepších knih pro nejmenší z oblasti historie.
