Katulik86 komentáře u knih
Ze zacatku jsem mela pocit,ze na takovouhle cetbu uz jsem preci jen asi fakt stara,ale pak se to rozjelo a ja cetla,kdy to jen s malym prckem slo-takze do dvou do rana. A myslim... ze uz ted se tesim na dalsi dily! Pribeh Tylera a Eden me chytil,ani nevim jak... No,mozna vim,ta zakazana laska z obalky je asi pritazliva kdykoliv,ale asi se octnout v takovehle situaci,resila bych ve svem veku ponekud jinak...
Jen kdyby si cesti "tvurci" dali trochu vic prace s korekturami,netrpela bych skoro na kazde strance nejakym preklepem,nedomyslela si predlozky,nevynechavala zajmena a podobne. Ale za to autorka nemuze...
Ani nevim,jestli jsem jako mala nekdy videla vecernicek,ale jako knizka se to ted libilo mne i synovi. Jeho "Kde mame poadku?!" asi tak o pul jedenacte v noci,mluvi samo za sebe...
Rumcajs,Manka,Cipisek-takova normalni loupeznicka rodinka...
Ctive,pro me misty hororove... Jako "holcicka mi to dovolila" mi skoro nedovolilo usnout... Jen mi schazelo par vysvetleni... Ale uz se tesim,az budeme s prckem za muflony
Tak bych to asi shrnula takto: Miluju Colina Firtha jako pana Darcyho,je mi 31 a kazdy den si rikam: Kruci,co ta Bridget resi,ja mit jeji vahu tak si piskam a nebojuju s 20-30 kily uz skoro 10 let,akorat mam o dite navic, ale taky jeste nejsem vdana... Jen tech cigaret a sklenicek na me bylo az moc,ale v prubehu cteni na me padla nostalgie a zjistila jsem,ze mam dokonce doma i dvd s prvnim dilem a to byla teprve romantika s panem Darcym... Uvidim,jak dalsi dily,tenhle me moc nenadchl...
Krasne ilustrace,hezke pribehy a zaver uplne super! Pred spanim pro prcka parada
Dostala jsem kdysi od kamarada jako jednu z jeho nejoblibenejsich a nejvtipnejsich knizek... Tak jsem se v ramci vyzvy hecla,ze si ji po x letech konecne prectu dal nez na 20.stranku. Dala jsem to,ale byl to dlouhy boj. Sem tam knizka vykouzlila usmev na tvari,ale nejvtipnejsi a nejrychleji ubihajici mi pripadala asi az predposledni kapitola,coz je,aspon pro mne,fakt pozde. Zachranovala to trosku jmena ochocovanych zvirat,preci jenom Bobek a Blink ci Dracata jsou vybornou inspiraci,kdyby mi nahodou nekdy mel po dome pobihat nejaky tvor. Nekdy pro me byly popisy realne az tak moc,ze jsem se oklepavala... Aspon jsem si ten sychravy podzim trochu prozarila korfskym slunickem,ale znovu se na tuhle vypravu urcite poustet nebudu.
Jeden z mych nejmilovanejsich vecernicku a prvni knizka,kterou jsme se s ani ne triletym synem procetli zdarne az do konce. Holt, Barbucha a Kuba s Kubulou maji porad svoje kouzlo,at si kdo chce,co chce rika... A to jeho nove "Bal,bal,bal!" je tak roztomile! ;) Kdysi jsem si prevypravenou verzi nahravala z radia na kazetu a ted pri cteni me udivilo,ze v ni neschazelo snad ani slovicko! Navic me prekvapilo,jak moc si toho pamatuju i dnes,jako by to bylo vcera,kdy jsem vypraveni poslouchala naposledy...
Ke knize jsem se dostala uplnou nahodou v jedne verejne knihovnicce na nadrazi,zaujalo me seversky znejici jmeno autora a rekla si,ze to zkusim uz jen proto,ze by se mi kniha hodila do letosni vyzvy.
Na zacatku me trosku vydesili "soudruzi",preci jen je to preklad z roku 1951,ale jinak je to dilko velmi ctive a pomerne napinave. V zaplave krycich jmen jsem se ztratila snad uz ve 2.kapitole,ale tak alespon bych nemohla nikoho prasknout gestapu...
Celou dobu jsem si rikala,ze nechapu,co mi na tech knizkach kdysi pripadalo tak nabozenske a zaver te posledni mi to pripomenul. Tenkrat jsem se dostala myslim tak ke Kaspianovi a strasne me to nebavilo. Ted jsem je za mesic prelouskala vsechny,prosla si spoustou zemi a let,a i presto me ten konec prekvapil. Cetla jsem podle puvodniho poradi,protoze je sice krasne,ze nekdo moc chytry se pri sestavovani tohoto kompletu rozhodl,ze dily usporada jinak,ale myslim,ze autor je z nejakeho duvodu napsal takto a v nicem mi to nevadilo. Naopak se mi libilo vzdycky zavzpominat,jak to v te ci one knize bylo. Neni to asi uplne cetba pro lidi meho veku,ale muzu s klidnym srdcem rict,ze po nejakych 10 letech konecne vim,co v knihovnicce oprasuju a i jako neverici,to s radosti necham cist svoje deti. Jako milovnici Harryho Pottera mi tahle vypraveni pripadala mnohem jednodusseji napsana,ale i tak mela sve kouzlo. Jen by v Posledni bitve nemuselo byt tolik preklepu,ale asi to byla opravdu bitva...
Za Narnii a za Aslana!
Ma druha prectena knizka od Liane a popravde snad az do posledni kapitoly jsem porad cekala,jestli se nahodou neobjevi nejaky zadrhel... Takze pro me rozhodne knizka ctiva,ale rozhodne ne citelna! ;)
Jelikoz si pamatuju filmy uz po prvnim shlednuti tak,ze vsechny v okoli stvu pri tech dalsich dabingem,opravdu me nebavi cist knizky,ktere jsou podle filmu... Tohle byla verze vazne pouze inspirovana knihou a za me super,v podstate muj zivotni pribeh. I kdyz v knizce je spousta veci na preskacku (oproti filmu),byla ctiva a chtela jsem vedet jak dopadne... Jen mi vadilo Jakubovo "holcicko" a jeho prezdivka ci zdrobnelina Muro... S Mici jsem se poprala,ale tenhle patvar jsem nerozsifrovala...
Nebylo to k pokukani, ale sem tam jsem se pousmala a nescetnekrat se i poznala... Sice jsem zatim jen jednomatka a uprimne doufam, ze maminkou dvojcat se v budoucnu nestanu, ale treba by me to opravdu zrychlilo ;) Taky jsem k miminku prisla jak slepa k houslim, tedy cisarem, takze vlastne bezbolestne (jak si spousta lidi mysli), taky jsem si vyslechla spoustu chytrych poznamek a rad. Nicmene cele tehotenstvi jsem tvrdila, ze budu mit klidne dite a dodnes kamaradky nechapou, jak je mozne, ze to miminko si klidne spalo 8, nekdy i vic, hodin v kuse, uz tyden po narozeni. Taky porad slysim same "jen pockej az", ale kupodivu se zatim snad ani jedna prognoza nenaplnila... Taky jsem nebyla na zadnem kurzu ani pred ani po a zijeme oba a nez byt googlematkou, to se radsi zeptam te svoji a doktorky, ke ktere chodime a je to. Proste si to uzit je asi to nejlepsi, co muze mama pro prcky udelat...
Nevim proc, asi jsem mela mezi 2. a 3. dilem moc dlohou pauzu. Uz jsem v sobe nedusila vybuchy smichu, jen se obcas zahihnala, nebo pousmala, ale i tak jsem rada,ze jsem se ke 3. dilu konecne dostala a zjistila, jak to s Kostkovymi pokracuje. Je to knizka tak na 5 prijemne stravenych hodin cisteho casu a urcite stoji za to.
"Tak to tem umelcum asi dvakrat rikat nemusi, ze?"
Skvela,ctiva,dojemna,proste (pro me) ze zivota... Nemuzu si pomoct,moc se mi libila. Moje prvni knizka od teto autorky,takze zatim nemam s cim srovnanat,ale jako prijemne odreagovani poslouzila skvele!
Dlouho cekala v knihovnicce,az na ni prijde rada,ale cetla se skoro sama. Neustale jsem chtela vedet,co bude dal.
Jako rodačka z Náchodska, jsem tuhle knížku měla samozřejmě nesčetněkrát přečíst povinně do školy. Vždycky to ale byl nadlidský výkon a jen jsem si znovu pustila filmovou verzi. Teď, už jako maminka, která Babiččiným údolím projede několikrát za rok a vždy si říká, že už by to měla přečíst, aby konečně věděla, "jak to bylo", jsem to zvládla. Musela jsem si k ní dospět, něčím projít a nakonec si říct, že ten život na vesnici musel být celkem příjemný a doufat, že úplně nejhorší to není ani dnes. Vydání po praprarodičích z r. 1891 s krásnými kresbami mi k tomu dopomohlo, i když prokousat se někdy tím místy pro nás už krkolomným jazykem mi dalo i tak zabrat. Ale je úžasné, jak ta klikatá cesta na Žernov je tam dodnes... Nebo až na mě zase jednou někdo bude koukat jako na exota, že si na Velikonoce pleteme dynovačku, odkážu ho na stranu 124 v Babičce a bude.
Nic moc světoborného jsem se nedozvěděla, většinu člověk tak nějak ví a tuší. Trošku mě mrzelo, že to místy bylo psané až moc jednoduše. Tak uvidíme, některé recepty vypadají dobře :)
Nebyla to jednička... Scházel mi Will, kdykoliv o něm byla zmínka, samozřejmě slzy na krajíčku. Kdo mi rozhodně nescházel, byl Patrick, který mi v prvním díle opravdu hodně lezl krkem. Podobného Richarda jsem před pár lety v práci taky potkala, jen nevím, jestli jeho chování bylo taky ovlivněné jen okolnostmi. No a záchranář Sam? Jednoho takového jsem potkala a tak nějak teď prožívám to, co Lou. Ačkoliv ze mě po několikaletém vztahu s hasičem byla jen kobliha s dírou, tak člověk, který nemá s integrovaným záchranným systémem pranic společného, mě zachránil a já se teď prostě snažím doopravdy žít! Takže pro mě knížka opravdu ze života... :)