katy87 komentáře u knih
"Je dobře známo, že Homo sapiens je jedním z nejpřizpůsobivějších živočišných druhů. Postavte ho do pouště a ovine se bavlnou, začne přespávat ve stanech a jezdit na velbloudech; šup s ním doprostřed Arktidy a zabalí se do tuleních kůží, postaví iglú a vynalezne sáně tažené psím spřežením. A když ho umístíte do sovětského klimatu? (...) Pro ty Rusy, kteří viděli Paříž před revolucí, spočíval celkový akt přizpůsobení se mimo jiné i v přijetí skutečnosti, že už Paříž nikdy v životě neuvidí..."
Když jsem začala číst tuto knihu, nevěděla jsem, co čekat - a dostala jsem něco nečekaného :-). Doporučuji fajnšmekrům, kterým nevadí, že děj je spíše v pozadí a prim tu hraje atmosféra, jazyk a kulturní vsuvky.
Opět geniálně promyšleno, přestože se hrabeme v minulosti, kniha je napínavá a nevázne. Vždycky na Agathě obdivuji, jak skvěle zvládá vykreslit charaktery a její znalost psychologie - to už u dnešních detektivek bohužel nevidím.
Napětí a akce na každé stránce. Kolikrát se dějová linka otočila! Čtu bohužel až v dospělosti, teď mě mrzí, že jsem knihu nechala jako dítě tak dlouho na poličce bez povšimnutí. Doporučuji, klasika - dostanete se do úplně jiného světa pirátů, na moře a na opuštěný ostrov
Z prvních dvou dílů jsem smíchy málem padala ze židle. Třetí díl byl už odvar a tento, to je odvar z odvaru. Jako by autor nastavoval sérii, ale zároveň nevěděl o čem psát, a násilně vymyslel příběh a nové postavy, které pouze umístil do původního prostředí zámku Kostka. Soudě dle některých 5 hvězdičkových recenzí mám pocit, že jsem asi četla úplně něco jiného. V nejlepším se má přestat a to nejlepší už skončilo s minulými díly.
"Stonehouse hodil na stůl Prévitův odznak. "A teď mě laskavě opusťte," zafuněl, "a nesnažte se mě alespoň měsíc nasrat. Pokud jste něčeho takového schopný." Koupeno jako e-kniha. Moje první knížka od tohoto spisovatele, a příjemné překvapení. Celá knížka je prošpikovaná drzým, někdy i přisprostlým humorem a zajímavou kriminální zápletkou. Doporučuji. Další citát z knihy: "Otevřely se dveře a za nimi stál Dirk Van Koochen. Prévit měl položenou ruku na odjištěné pistoli s nataženým kohoutkem. Ale nebyl si jistý, zdali by byl dostatečně rychlý proti někomu, kdo je s největší pravděpodobností nájemným vrahem. "Vy asi nebudete od První plynárenské," promluvil jako první Van Koochen."
Nechápu. Četla jsem opravdu stejnou knihu jako ostatní? Vydržela jsem to do poloviny, nenašla jsem motivaci, abych to dočetla do konce. Ze začátku se mi myšlenka líbila - skok v čase do minulosti, ale SPOILER - hlavní hrdinka se evidentně vůbec nediví tomu, že se vrátila o nějakých 200 let v čase, poměrně rychle se aklimatizuje a za 4 týdny (!) se stihne vdát/vyspat s prvním týpkem, který ji padl do cesty (Jamie) a vůbec nic neřeší, na svého manžela evidentně zapomněla poměrně rychle :-). Co mě iritovalo dále, byla naprostá absence děje (hodnotím tedy první polovinu, dál už jsem nedošla), dějová linka tam nebyla žádná. Erotické scény byly spíše směšné. Kouknu na seriál, ten je prý lepší. Jinak se omlouvám fanouškům, tohle není můj šálek kávy...
Tak já nevím. Po vlažném prvním dílu ze série následuje vlažný druhý díl. Nečtu náhodou něco jiného, než ostatní, když koukám na to hodnocení? Věci, které se od prvního dílu nezměnily a strašně mi lezou na nervy:
1) Dejte si panáka kdykoliv v knížce přečtete sousloví "detektiv šéfinspektor Fosterová". Za chvíli budete namol.
2) Opět vrah zavítá k Erice domů a opět se jí snaží zabít. Klasika. Ta ženská by si už konečně měla zabezpečit byt a přestat kolem sebe vydávat auru, která přitahuje všechny psychopaty a vraždící maniaky.
3) Opět ji všichni házejí klacky pod nohy při vyšetřování a opět jsem naprosto nepochopila proč. Kdyby totiž asi všichni spolupracovali, tak není tolik o čem psát?
Ale třetí díl zkusím... Jsem 1) nepoučitelná a 2) prostě asi optimistická a doufám, že to bude lepší :-).
Kniha má námětově velký potenciál, který dle mého názoru zůstal nevyužit a autor vše zaškatulkoval do předvídatelného příběhu, který nepřináší nic nového. Věcí, které pro mě hodnotu příběhu snižovaly: 1) Černobíle vykreslené postavy, dobro x zlo, 2) nesmyslná časová osa, kdy po týdnu byly obě rodiny prakticky kámoši a po 2 měsících měla být svatba mladého páru (?), 3) chybějící zápletka, děj, vlastně se prostě celou dobu jen tak jelo, až se dojelo do (otevřeného) konce. Nicméně špatné to není a čtenáře si to určitě najde (viz vysoké hodnocení zde).
"U moci a při síle zůstali ti druzí - ti, kteří zaháněli lidi do Gulagu, ti kteří honili vojáky do nesmyslných, krvavých útoků na bitevním poli. Byli to oni, kteří konali ve jménu Stalina a kteří o tom dodnes mluví. V přední linii nikdo nekřičel - Za Stalina! - Komisaři nám to zkoušeli vypálit do hlav, ale v útocích komisaři jaksi chyběli." Naprosto dechberoucí pohled na 2sv očima sovětského vojáka...Utrpení vojáků na frontě bylo neskutečné, sám autor přiznává, že ty nejhorší části ještě vynechal. Popis toho, co s člověkem udělá válka... Kolik lidí muselo naprosto zbytečně zemřít? Další úryvek z knihy: "Slunce svítilo, vzduch krásně voněl a já jsem se neubránil myšlence na to, že v každém z těch tanků, u každého rozstříleného děla zemřeli lidé. Věděl jsem, že ten památník smrti brzy zmizí, přetavený v nové tanky a v nová děla. Přijdou noví lidé a budou znovu položeni na běžící pás války, který pracuje nepřetržitě a vyžaduje neustále nové oběti."
S tak rozporuplnými pocity jsem knihu už dlouho nečetla! Místy mě opravdu štvala do očí bijící podobnost s Sherlockem a hlavně podivínství hlavního hrdiny, které se u mě zasloužilo i o pár wtf momentů (např. Sattlerův čichový experiment s ženami lehkých mravů). Nicméně vše pak bylo vyváženo čtivostí, dobovým vykreslením Prahy a jejích obyvatel, krásného literárního jazyka. Zápletka mohla být o trochu vyšperkovanější, ale autorovi opravdu fandím, uvidím, zda v pokračování svůj talent ještě rozvine. Oceňuji také historický kontext v závěru knihy, jde vidět, že si dal autor práci se studiem dobové literatury.
Nádherný, dojemný příběh, který vezme za srdce. U posledních stran jsem i brečela. Občas jsem měla trochu zmatek v postavách, musela jsem si zpětně dohledávat příbuznost atd. Co bych nicméně chtěla říct (a to je i důvod, proč dávám 4 hvězdičky místo pěti), je to, že takových krásných knih znám daleko více, akorát nemají židovskou/válečnou tématiku. Přijde mi, že právě samotné zasazení do tohoto časového období a tématu už ostatní automaticky vede k tomu, dát maximální hodnocení, a tím pádem je tato kniha v žebříčku nejlépe hodnocených knih jako první...
Strukturované sepsání faktů, svědectví a vzpomínek. "Brzy se k těm, kdo byli v táboře zavražděni, připojí i poslední z přeživších a poslední pachatel. Na této zemi nezůstane nikdo, kdo by měl na ono místo osobní vzpomínky. A až se to stane, hrozí, že se tato historie spojí se vzdálenější minulostí a stane se pouze jednou z mnoha hrůz. (...) Budoucí generace možná budou na Osvětim nahlížet stejným způsobem - jen jako na další hrůzu, která se stala dávno a niž se už nikdo nepamatuje. To však nesmíme připustit."
Film jsem viděla jako první, myslím, že výjimečně toto pořadí nevadilo, neubralo mi to nic z knihy. Kniha vlastně oproti filmu obsahuje víc věcí, není pouze o Chrisovi, ale i o jiných dobrodruzích, včetně samotného autora - vše je psáno tak, aby to vytvořilo kontext pro příběh samotného Chrise. Oproti filmu se i dostanete hlouběji do Chrisovi mysli a jeho přemýšlení. Nicméně souhlasím s některými komentáři, struktura mi přišla trochu chaotická, nicméně se mi zase moc líbily texty na začátku každé kapitoly - úryvky z románů, které Chris četl, úryvky, které podtrhovaly obsah každé kapitoly. Chování Chrise soudit nebudu a určitě se o to nesnaží ani autor. Doporučuji knihu i film!
Tak já nevím. Podle recenzí jsem čekala bombu, dostalo se mi naprosto průměrné detektivky, která mi místy šla i na nervy. "Detektiv šéfinspektor" je v knize neustále omílané sousloví, na kterém asi nejvíc lpí sama hrdinka Fosterová. Taky jsem absolutně nepochopila, proč všichni byli proti ní a neustále jí podkopávali nohy - nemělo to v knize žádné racionální vysvětlení. Odhalení vraha taky nebyl úplný šok. Všechny postavy mi byly dost nesympatické. Nevím, dám tomu ještě šanci v dalším díle, ale možná jsou má očekávání holt jiná.
Naprosto úžasná kniha, ke které jsem se ráda vracela. Nesouhlasím s názory, že má kniha nudná místa, Cheryl a její vzpomínky (na matku, dětství atd.) tvoří naprosto nepostradatelnou část příběhu. Kniha není cestopis; je to o cestě k vypořádání se s tím, co si Cheryl prožila. Dalo by se říct, že je hlavní hrdinka diametrálně odlišná od nás "průměrných" lidí - složité rodinné vztahy, úmrtí matky, její nevázaný (sexuální i drogový) život - přesto jsem v knize našla něco, co mě k ní přitahovalo a co měla společného se mnou: touhu na chvíli zahodit všechno za hlavu a splynout se syrovou přírodou. Pasáže popisující její drásavou cestu jsou naprosto dechberoucí. Vřele doporučuji!
Opět další díl, který hodnotím naprosto průměrně. Erika se hned na začátek vecpe tam, kde nemá co dělat (vyšetřování vede někdo jiný) a všeobecně se (i k Petersonovi) chová nesnesitelně. Jinak dobře se to četlo, závěr mě bohužel nudil. Na těchto knížkách mi všeobecně chybí nějaká promyšlenost. Autor v závěrečných poznámkách sám přiznal, že knihu vymýšlel tak nějak za pochodu (přesnou formulaci si nepamatuji) - to odpovídá :-).
To mě moc bavilo! Tentokrát sice nevítězila moudra Josefíniny babičky (moc jich tam nebylo), nicméně zápletka byla velmi ucházející. Trochu mě na začátku iritovalo neustále omílání plného jména každé postavy (stačilo by pak už používat jen křestní nebo příjmení). Začíná se mi i moc líbit postava komisaře Tvrdíka a doufám, že se v příštím díle posune jeho vztah s Josefínou o level dál :-).
Kdybych knihu četla individuálně, a ne jako 4. ze série, hodnocení by bylo vyšší, ale vzhledem k porovnání s předchozími díly musím konstatovat: 1) neustále se opakující vzor ve všech knihách (událost v minulosti); 2) postava Bergmana nemá vůbec prostor, v této knize je dokonce minimálně, a je úplně zbytečný. Co se týče této knihy, místy jsem se i nudila, jak příběh občas stál na místě. Byla tam spousta postav, nebylo těžké se v nich orientovat, ale jejich příběhy byly nakonec až moc složitě propletené. To ale neznamená, že je kniha úplně špatná, vraha jsem netipovala, takže překvapení bylo, ale na konci to bylo nějak tak moc narychlo vysvětlené. Děj je zasazený v zahraničí, o to víc vynikalo to, že je Bergman úplně mimo, vůbec tam neseděl.
Líbilo se mi o chlup míň než předchozí díl, i tak velmi slušné, strašně jsem se na další díl těšila a čekání se vyplatilo :-). Babiččina moudra začínám hltat a asi si je budu někam i psát! Co se týče obsahu, nečekejte "čerstvou" vraždu, jedna se o případ z dávné minulosti.
Kniha, ke které se člověk dle mého názoru musí velmi rád vracet. Osobně ji považuji za naprosto unikátní soubor fejetonů, které jsou stručně, vtipně a hlavně s naprostou nadsázkou napsané. Kdo nemá smysl pro humor a nadhled, tuto knihu asi úplně neocení :). Moc se mi líbil i český překlad, který si pěkně vyhrál se slovními hříčkami.