Kerriova komentáře u knih

Tuhle knížku bych si za normálních okolností nejspíš nikdy nepřečetla, přece jen je dost mimo moje běžné okruhy, ale náhodou jsem na ni narazila, když jsem do knižní výzvy hledala autora o 22 let staršího, než jsem já. Předpokládala jsem, že se budu děsivě nudit, očekávala jsem nějakou plytkou blbůstku pro dorost. Opak byl pravdou nejen že jsem Knihu snů spolkla za dva dny, ale měla hlavu a patu a vážně mě bavila. Svět snů se autorce podařil zpracovat velice pěkně, mojí bujné fantazii skvěle vyhovoval. Kupodivu mi nevadila ani romantická linka, která se v ději objevuje. Děj si drží svižnější tempo, nenudí, nemá hluchá místa. Hlavní hrdinka má navíc příjemný decentně načernalý ironický smysl pro humor. Pokud se mi naskytne dostatek času, možná si přečtu i zbylé dva díly, ráda bych věděla, co se bude s hrdiny dít dál. Závěr prvního dílu byl celkem napínavý a nějak mi nedá spát. Není to žádný hlubokomyslný kousek, ale jako zábavná a nápaditá jednohubka na odlehčení po něčem hůře stravitelném nebo tip pro teenagery poslouží dobře.

3 11.05.2023

Tahle knížka pro mě byla trošku oříšek. Většinu času jsem chtěla hlavní hrdince Emily omlátit hlavu o nejbližší futra, tak strašně naivní, snadno zmanipulovatelná a tupá je. Stejně tak odporná byla postava Pammie, v jejím případě jsem zase dlouho nepotkala takovou monstr mrchu. Ta kombinace dvou extrémních ženštin mě tak mocně štvala, že jsem měla neustále chuť knihu odložit. Zároveň jsem ale nutně potřebovala vědět, co si připraví Pammie příště. Čekala jsem od ní jen to nejhorší. A pak přišel závěr a já se nestíhala divit. Ve finále jsem byla nadšená. Líbily se mi pěkně propracované psychologické profily hrdinů a totální překvápko na konci. Zase jednou jsem se přesvědčila, že ne vždy jsou věci takové, jaké se na první pohled zdají

3 11.05.2023

Jednoduše stará dobrá klasika, u které jsem si příjemně odpočinula a bavila se nad tehdejšími zločiny. Žádné strašné krváky jako dnešní thrillery, které jsou někdy až moc přitažené za vlasy a překombinované. Hezký návrat do dávno zapomenutých časů

3 11.05.2023

Velice silná kniha, která jemnější povahy asi položí. Autorka si nebere servítky, suše a věcně popisuje chov lidí, prostředí jatek či koželužny, průběh porážky. Text je zvláštně odosobněný, nenajdete v něm moc emocí. Jde hodně na dřeň, pro mnohé to může být opravdu nepříjemné čtení. Obzvlášť závěr je hodně drsný. Co mě ale mrzelo, že se čtenář nedozví nic víc o onom viru, jak dlouho s ním bojovali, jak se vlastně dostali k uzákonění kanibalismu Autorka mohla toto téma mnohem lépe rozvést, měla k tomu dostatek prostoru, neb knížka je velice útlá a v klidu by snesla znatelně víc stran. Přesto ji vřele doporučuji, přečetla jsem ji jedním dechem za pár hodin a svou neotřelostí, originalitou i obálkou mě opravdu velice upoutala.

3 11.05.2023

Jediné pozitivní na této knize je, že se čte dobře a rychle, člověka děj dokáže upoutat a vtáhnout. Ale jinak je to celé silně přitažené za vlasy. Vážně si ta rodinka celou dobu vůbec ničeho nevšimla? Opravdu může být psychoterapeutka, ač bývalá, taková nezodpovědná bláznivá káča? Ovšem nejhorší byl ten šíleně překombinovaný a překotný závěr. Totální chaos na pár stránkách. Potenciál by tam byl, ale autorka se toho bohužel chopila úplně mizerně.

3 11.05.2023

Díky tomu, že každá povídka je úplně z jiného soudku, najde si tu snad každý čtenář něco pro sebe. Ta žánrová různorodost se mi líbila. Některé nápady jsou vskutku hodně originální a povedené!

3 04.02.2022

Spíše než thriller bych knihu označila za politicko-špionážní detektivku. Zhruba do její poloviny se krom onoho atentátu v podstatě nic zajímavého neděje, kniha se na můj vkus poněkud těžkopádně vleče, až pak chytne dech a nabere větší spád. Na obálce se píše, že se jedná o „thriller, který vám nedá spát“. V tom jediném mají docela pravdu, obětovala jsem jednu noc, abych svoje trápení ukončila, prokousala se na konec a mohla se vrhnout na něco jiného. Od prvního dílu série bych očekávala, že člověka vtáhne a nepustí, aby hned po dočtení běžel celý žhavý pro pokračování, ale tenhle efekt se v tomto případě vůbec nedostavil. Problém není v tom, že by kniha byla špatně napsaná, naopak bych řekla, že autor ovládá své řemeslo solidně a o politickém pozadí zřejmě dost ví. Jsem spíš toho názoru, že téma, na které se zaměřil, je bohužel tak složité a rozsáhlé, že se v něm trochu utopil. Anebo se v něm topím já, protože politika jde naprosto mimo mě a jednoduše jsem sáhla po knize, která není určena pro cílové čtenáře mého typu. Každopádně pro mě osobně tato série začala a zároveň skončila prvním dílem, pokračovat v ní určitě nebudu.

3 26.12.2021

Taková netradiční postapo v netypickém prostředí říznutá kapkou duchařiny. A právě proto mě to bavilo tak, že jsem zůstala vzhůru do tří do rána, abych ji dočetla. Jsem zvědavá, jak bude nová série pokračovat a jak to Darcy všechno vysvětlí :)

3 25.10.2021

Tenhle styl obvykle vůbec nečtu, ani nevím, proč jsem po téhle knížce sáhla. Ale rozhodně nelituju, moc se mi líbila! Zajímavý nápad, bavilo mě napětí mezi Rusy a Poláky, skvěle to odsýpá, super ilustrace... Už se těším na pokračování, protože ten konec, ten mě teda fakt na... nakrknul!

3 23.10.2021

Nebyla to vůbec špatná kniha, taková příjemná lehká detektivka. Ale nebylo to přesně podle mého gusta, Poirota a Marplovou jsem si zkrátka oblíbila víc a jejich případy mi přijdou lépe a hlouběji propracované. Navíc jsem se zde místy trochu ztrácela v postavách. Tommy a Pentlička jsou však tak sympatičtí vyšetřovatelé, že jsem se nad knihou dobře bavila a čtení jsem si užila.

2 13.06.2024

Na počátku všeho byla nehoda. Nehoda, která vedla k rozuzlení jednoho starého spletitého tajemství... Po počátečním lehkém zmatku v postavách a časových linkách jsem se zorientovala a pak už jsem nerušeně sledovala vývoj obou příběhů a patřičně jsem si ho užívala. Bavilo mě, jak postupně vyplouvala na povrch rodinná tajemství, ze skříní se vysypávali kostlivci, příběh krůček po krůčku temněl, až nakonec všechno zapadlo do sebe a z celé té mozaiky se sestavil zajímavý kompletní obraz. V závěru se jednotlivé samostatné cesty postav (a rodin) dokonale provázaly. Děj byl promyšlený, poutavý a moc příjemně se to četlo. A ač byl příběh svým způsobem smutný a těžký, byl také příjemně dojemný a chytal za srdce. Opět jedna z těch knih, kterou čtenář jen velmi nerad odkládá.

2 31.08.2023

Tahle útlá knížečka s velice stylovou obálkou je prvotinou autorky a tak jsem na ni byla moc zvědavá.
A tedy, klobouk dolů! Příběh neštěstím stíhané Nory, která už neví, komu může věřit a ztrácí pevnou půdu pod nohama, mě okamžitě zaujal a nemohla jsem se odtrhnout. Její utrpení bylo popsané tak živě, až mi jí bylo vážně upřímně líto. Kolik toho může jedna osamělá matka unést a vydržet? A jaká tajemství skrývá ten strašidelný les? Jak se příběh vyvíjel, přesouvalo se moje podezření mezi hned několika postavami a chvílemi mě hezky mrazilo v zádech. Ovšem závěrečné rozuzlení bylo nefalšované grand finale. Tak šokující, že tomu můj mozek odmítal uvěřit a trvalo mi dobrou chvíli, než jsem to zpracovala.
Beze stopy pro mě bylo velice příjemné překvapení. Texty začínajících autorů bývají obvykle trošku těžkopádné, nepoužívají ještě ty správné obraty, věty jsou krkolomné, šroubované, zkrátka nejsou vypsaní. V tomto případě mě od samého začátku překvapila plynulost textu, jistota vyjadřování autorky, přímočarost. Žádná zaváhání. Stejně tak s tempem nebyl žádný problém, děj je skvěle svižný a má pěkný spád. Hluchá místa jsem nenašla. Krátké kapitoly a samostatné pohledy jednotlivých postav usnadňovaly přehlednost. Je to čtivé, chytlavé a pořádně napínavé. Doporučuji zejména těm z vás, kteří mají chuť na poctivý a kvalitní psychothriller. Pro mě to je jedna z top knížek v tomto žánru.
Jestliže nám autorka naservírovala takovouhle jízdu jako první chod, pak se nemůžu dočkat, až dostaneme nášup. A tak mi nezbývá než upřímně doufat, že ho dostaneme brzy. Jak to vypadá, rodí se tu nový talent, Shari Lapena českých luhů a hájů!

2 12.08.2023

Dlouho jsem neměla z knihy tak rozporuplné pocity a asi nikdy jsem tak hodně neváhala nad hodnocením. Nejdříve jsem chtěla jít maximálně na 70%, ale zároveň je tu něco, co mě nutilo dát až 90%. A tak jsem se rozhodla pro takový vyšší kompromis.
Na jednu stranu je totiž knížka dost zmatečná, skáčeme tu v čase i mezi obrovským množstvím postav. Je tudíž opravdu náročné se v tom pořádně zorientovat a neztratit se. Navíc si hlavní postavy ve druhé polovině knihy vytvoří přezdívky, což situaci zrovna dvakrát nepomůže, v tu ránu už čtenář téměř nemá možnost přiřadit si jména jako je Swift, Heron a další anglická označení ptáků k původním jménům. Ve finále ještě ke všemu zjistíme, že tyto postavy ve skutečnosti sledují trochu jiný cíl, než to celou dobu vypadá, a vůbec celá jejich operace je silně přitažená za vlasy. Toto všechno mě na knížce neuvěřitelně iritovalo.
Na stranu druhou mě ale ten nápad od začátku fascinoval, dá se říct až děsil, protože když se nad tím člověk hlouběji zamyslí, uvědomí si, že autorka vlastně čerpá z reálných faktů. Ona postavila svou knihu na věcech, které dnes a denně prožíváme, které tak jednoduše vážně fungují. Nepíše tam o ničem, co by se nepřibližovalo pravdě, co by někteří z nás už někdy v životě neřešili nebo o tom alespoň neslyšeli. Nebo vám nikdy neukradli data? Nikdy vám náhle nevolala pofidérní společnost či obchod, kterým jste svoje telefonní číslo rozhodně nedávali? Nikde na vás nevyskakují nápadně personalizované nabídky nákupů? Nikdy jste neslyšeli o doslova jedovatých oblastech světa? V tomhle bordelu opravdu žijeme. A Anne Freytag si jen položila otázku copak by se stalo, kdyby se z toho klidného a poslušného stádečka ovcí, kterým jsme, ať se nám to líbí a přiznáme si to nebo ne, najednou vyčlenilo pár jedinců, kteří by už měli toho všeho plné zuby a sebrali odvahu na to, postavit ty šedé eminence před lidový soud. Podobnou knížku jsem ještě nečetla a byl to vskutku velice zajímavý a zneklidňující zážitek.

2 22.07.2023

Fajnová víkendovka ve společnosti výběru z hororu. Klasika, která nikdy nezklame. Mám ráda i ty starší kousky, mají v sobě určité kouzlo. Tohle nejsou ty prvoplánové lekačky, kde lítají nožičky, ručičky, hlavičky a chrstají litry krve, jaké dneska často plodí moderní autoři.

2 11.05.2023

Jelikož můj humor je odjakživa absolutně nekorektní a černější než rodák ze Somálska, moje srdce zaplesalo, když jsem narazila na nefalšované funebrácké historky. Těch povídek je tam obrovské množství, všechny jsou velice krátké. Musím uznat, že některé mě nezaujaly, připadaly mi nic neříkající, jen takové výkřiky do tmy, ale možná jsem jen nepochopila francouzský humor nebo směr autorových myšlenek. Ale u mnoha jiných jsem se zase pro změnu přímo řezala smíchy. A další byly zase posmutnělé a dojemné. Některé jsou jen poznámky na okraj nebo ukázky deformace z povolání. Coby celek je to příjemné počteníčko, u kterého si člověk odpočine a místy trochu pouvažuje. Jako víkendová oddechovka vážně super

2 11.05.2023

Zjevně půjdu proti proudu... Od samého startu mě bavila, je psaná stručně a výstižně, ve formě mnoha kratičkých kapitol, na jejichž začátku je vždy úryvek Jezevcova životopisu, takže se zároveň dozvídáte, co o sobě říká on sám v tom rukopisu. Děj udržuje čtenáře v neustálém napětí. Sice je podle mě prakticky okamžitě jasné, kdo ve skutečnosti Jezevec je, ale ten způsob, jakým autor příběh stvořil, je prostě skvělý. Trocha nadpřirozena, kterým jej okořenil, je na jednu stranu příjemná a zajímavá, ale zároveň knihu malinko shazuje. Zejména tedy ten úplný závěr. Ten mi úplně nesedl. Proto těch pár procent dolů. Ale na celkovém dojmu to příliš nemění. Zhruba od poloviny jsem knihu musela schroustat už na jeden zátah a zůstat vzhůru do noci, jednoduše se nedalo odtrhnout

2 11.05.2023

Nejskrytější přání je docela zvláštní knížka. Je to takové panoptikum obyvatel jedné čtvrti. Každou kapitolu vypráví jedna postava a střídají se, takže se dozvídáte události z více pohledů. Začátek se trochu táhne, příběh nedává hlubší smysl, ale jak postavy vyprávějí dál a dál, začíná všechno zapadat do sebe a vyplouvají na povrch souvislosti. Každý z obyvatel má nějakého kostlivečka ve skříni, nějaké své tajemství, které přesahuje do současnosti. Vše se nakonec rozuzlí v podstatě jednou šokující událostí. Je to příjemné čtení, spíš oddechovka, ale zároveň lehce napínavé. Zařadila bych to mezi takové ty společenské romány, thrillerových prvků v tom příliš není. Pokud hledáte něco zajímavého, trochu neobvyklého, bez všudypřítomných mrtvol a krve, kterých je dnes možná v knížkách až moc, zkuste tuhle knížku. Pro mě byla velice příjemným překvapením.

2 11.05.2023

Hezká encyklopedie vrahounů. Bohužel moje vydání obsahuje něco přes 200 gramatických chyb, což mi silně pokazilo dojem ze čtení.

2 11.05.2023

Zpočátku tahle knížka působí velice mile a pohodově. Mladá žena se po nějakých těch životních kotrmelcích pomalu vrací do normálního života, najde si práci u fajnové rodinky, všechno je zalité sluncem. Jenže pak to malé roztomilé děťátko začne malovat nepříliš pěkné obrázky. Nebo že by je maloval někdo jiný? Z příjemného příběhu se rázem stává noční můra. Místo pohodového hlídání dítěte tu jde najednou o život. V okolí Mallory se začínají dít podivné věci. A vzhledem k její minulosti je snadné pochybovat o její důvěryhodnosti. Sama bych měla potíže jí uvěřit. Jenže s čím tady máme tu čest? Co když tu někdo něco tají? Jak to celé vlastně doopravdy je?
Tohle se četlo skoro samo. Bylo to úžasně napínavé, nepředvídatelné, mnohoznačné. Pár procent jde dolů za lehce překombinovaný konec, ale celkový dojem je vážně velmi dobrý. Strašně se mi líbilo zakomponování kreseb do knihy. Když jsem popisované obrázky viděla přímo před očima, běhal mi mráz po zádech. Nemohla jsem se odtrhnout, nutně jsem potřebovala vědět, co s tou nebožačkou bude dál a kdo v tom všem má prsty. Hororem bych to úplně nenazývala, ale mistrným duchařským thrillerem rozhodně ano!

2 11.05.2023

Tahle knížka mě zpočátku docela potrápila. Suma sumárum jsem s ní strávila skoro 14 dní. Rozečetla jsem ji, ale vůbec mě nebavila, a tak jsem ji odložila a věnovala se jiné. Až když jsem si potřebovala po několika náročných dnech odpočinout, sáhla jsem po ní v naději, že by mě mohla zklidnit a uspat. A ono ejhle! Někde kolem strany 110 se ten nudný vlekoucí se text o ničem najednou vzchopil, příběh chytil nový dech, začalo se konečně něco dít, objevili se kostlivci z minulosti a než jsem se nadála, byla jsem u konce. Ve finále jsem se dočkala dojemného a smutného příběhu, který člověka vezme za srdce, ale poskytne mu zároveň příjemnou útěchu ve smyslu, že i když něco hodně pohnojíme, naděje vždycky umírá poslední. Je to sice drobet romanťárna, ale naštěstí nijak přemrštěná. A upřímně řečeno, když jsem si tak představovala to knihkupectví, docela mě zamrzelo, že nikde v okolí nic takového neexistuje. Byla by to nepochybně nádhera Pokud tedy toužíte po něčem klidném a oddechovém a jste ochotni přežít poněkud delší rozjezd, pak tahle knížka může být dobrou volbou. Není to žádný dechberoucí zázrak, ale ani marný odpad, jak jsem očekávala ze začátku.

2 11.05.2023