Ketfl komentáře u knih
Moje oblíbená kniha od této autorky. Vracím se k ní čas od času pravidelně a pokaždé mě moc baví. Obě hlavní postavy jsou sympatické. Jediné, co mi pokaždé vyrazí dech, je Cainova minulost - ale tak nějak se vypracovat musel. Super kniha od super autorky :-)
Na plný počet bodů to není, ale i tak se mi kniha líbila. Mělo to spád a rozhodně to mělo šťávu. Nedovedu si představit, že by mě můj otec někomu takhle "prodal", takže i to téma se mi jevilo dost zajímavě. No, doporučuji! :-)
Kniha rozhodně nebyla špatná, dobře se četla, líbily se mi i hlavní postavy. U některých hlášek jsem se i pěkně zasmála. Nicméně od tohoto dua autorek jsem ale již četla lepší knížky.
Já mám teda z této knihy úplně zvláštní pocity. Kniha sama o sobě je skvělá. Děj byl napínavý, pořad mě zajímalo co bude dál, takže se mi stránky v rukách jen míhaly. Musím vyzdvihnout i styl psaní a překlad. Kniha si tedy určitě zaslouží vysoké hodnocení.
Co ale nemůžu pochopit je jedna věc. Tady trochu spoiler, tak pozor! A to je ta, že on se přizná k vraždě a ona ani nemrkne. Ba naopak je to ještě vysvětleno jako správná věc, ze zákon nemusí být vždy zákon. Člověk se pak tedy vlastně ani nemůže divit, že to v té Americe funguje tak, jak funguje. Jinak ale super kniha.
Ve Výšezvonu, hradu postaveném vysoko v horách, je vše ze zlata. Dokonce i hlavní hrdinka Auren. Tu král Midas zachránil a svou favoritku pečlivě střeží ve zlaté kleci. Intriky a touha po moci dovedou království na pokraj války a Auren brzy zjistí, že nic není takové, jak se na první pohled zdá. Je čas konečně rozevřít křídla a vydat se vstříc nové budoucnosti. Nebezpečí však číhá na každém kroku a Auren má před sebou náročnou cestu, jejíž cíl se může hodně rychle změnit.
Přiznám se, že první polovinu knihy jsem byla z příběhu značně rozpačitá. Tato část se totiž odehrává na Výšezvonu, kde Auren žije zavřená v kleci jako favoritka a nejcennější poklad krále Midase. Auren je do svého zachránce bezmezně zamilovaná a nechá si od něj cokoliv líbit. Na jednu stranu jsem Auren chápala, na druhou mi jí bylo neskutečně líto.
Druhá polovina knihy byla rozhodně záživnější. Auren čeká nové dobrodružství, takže se příběh pěkně rozjel a měl celkem spád. Závěr knihy mnohé šokuje, ale zároveň naláká na další díl. Na scéně se totiž objeví nové postavy, a zvlášť u té jedné jsem moc zvědavá, jak se příběh bude dále vyvíjet.
Kniha byla celkově čtivá, autorka má skvělý styl psaní, přesto si myslím, že první díl úplně nedosáhl svého potenciálu. Nebudu také hodnotit označení „erotická fantasy“, protože je to první díl série a nějaké velké rošambo tu určitě nečekejte. Od dalších dílů mám ale poměrně vysoká očekávání, takže si je určitě nenechám ujít.
Hodnotím 3,5/5*
Mít identické dvojče má své výhody. Své o tom ví i Sloane, hlavní hrdinka knihy Někdo jako ty. Když ji její sestra Margaux požádá, aby za ni šla na rande s úspěšným a sexy Romanem Bellisariem, Sloane z toho není dvakrát nadšená. Roman se totiž zasloužil o to, aby Sloane vyhodili z její vysněné práce. Margaux ale jde o povýšení, rande totiž sjednala Romanova teta, která je její šéfovou. Sloane proto nakonec ustoupí. Ke svému překvapení si ale s Romanem padnou do oka. Oba jsou milovníci umění a zároveň jsou oba fanoušky tajného umělce, jehož identitu nikdo nezná – kromě Romana. Roman je však vůči ženám obezřetný, přeci jen je to vdovec, který sám vychovává dvě malé dcerky. Zvládne tedy jejich vztah ustát lež, na jejíž základech byl vystaven?
Po knihách této autorky vždy moc ráda sáhnu. Někdy mi příběh sedne víc, někdy míň, ale tento rozhodně řadím k těm povedeným. Proto moc děkuji @knihybeta za možnost si knihu přečíst v rámci #spoluprace.
Podobné téma, jaké nabízí tato kniha, jsem zrovna nedávno četla, ale je skvělé, že v podání Winter to bylo zase trochu jiné. Líbilo se mi postupné seznamování Sloane a Romana a jejich vášeň pro umění. Já umění moc nerozumím, ale tento prvek mi přišel v knize neskutečně osvěžující. Zároveň bylo zajímavé sledovat život Margaux. Její povaha vás možná dost překvapí. Sloane a Margaux jsou jednovaječná dvojčata, ale povahově snad ani nemohou být rozdílnější.
Příběh celkově příjemně plynul, nenastala žádná hluchá místa. Jedná se o pohodovou romantickou jednohubku, kterou doporučuji i jako fajn čtení na dovču. Škoda jen, že autorka neumí lépe popsat chemii mezi hlavními postavami. Přišla mi totiž hůř uvěřitelná. Jinak mi ale postavy moc sedly a já příběh zhltla jako malinu.
Doporučuji přečíst i doslov autorky. To, co ji k tomuto příběhu inspirovalo, mi přišlo neskutečně smutné. Lidé zažívají obrovské ztráty, nicméně musíme doufat, že přijde čas na druhou šanci.
Hodnotím 4 z 5*
Kniha Nic mě nezlomí vychází 10.4.2024 v českém překladu.
Tímto moc děkuji autorce za možnost si knihu přečíst ještě před jejím vydáním.
Hlavní hrdinka Olívie žije spolu se svou mladší sestrou v pěstounské péči, kde obě dívky zažívají peklo na zemi. Na krátký čas potká Olívii štěstí, když se k nim do domova přistěhuje Will. Je z toho první velká láska, jenže pak je Will nucený odejít a Olívii to zlomí srdce.
Olívie nakonec dospěje v mladou ženu. Má novou identitu a kolem sebe přátele, díky kterým se jí daří žít poměrně spokojený život. Jen po milostné stránce jí to tak úplně nevychází. Vše ale změní dovolená, kam vyrazí s kamarádkami. Tam totiž potká muže, který ji ihned uchvátí. A je to přesně ten, se kterým se musela před lety rozloučit. Může si ho ale znovu vpustit do života a riskovat bolest, kterou si kvůli němu už jednou musela vytrpět? Nic není zadarmo, ani láska.
Autorce se podařilo vytvořit nádherný emotivní příběh, který vás strhne od první stránky. Především flashbacky do minulosti, které dávají nahlédnout do Olíviina, ale také Willova života u pěstounů, chytí mnohé čtenáře za srdce. Nebudu zastírat, mně i slzička ukápla. Díky těmto flashbackům mě opravdu moc zajímalo, co všechno se v životech hlavních hrdinů událo.
Zároveň je ale nesmírně zajímavé sledovat, jak se životy Olívie a Willa vyvíjely po jejich odloučení. Will to neměl rozhodně jednoduché, přesto jeho životní cesta byla o něco jednodušší než ta Olíviina. Po boku strýce se mu povedlo vybudovat firmu a zajistit si bohatství, přesto uvnitř zůstal stále tím hodným a milým klukem. Olívie ve svém životě musela víc bojovat s tím, co ji potkalo, přesto dospěla ve schopnou, milou a dobrosrdečnou ženu.
Vztah ústřední dvojice byl trochu jako na horské dráze. Od začátku víme, že mezi nimi byla velká láska, ale od té doby uplynulo několik let. Nyní je Olívie obezřetná a bojí se případné bolesti. Will to s ní kolikrát neměl úplně jednoduché, i z toho důvodu, že Olivíe se nechtěla otevřít stran své minulosti a veškeré pokusy o rozhovor na toto téma ihned bojkotovala.
Autorce rozhodně nemohu upřít velice čtivý styl psaní, i přesto, že kniha sama má drobné nedostatky. Také překlad nebyl úplně stoprocentní, přesto si myslím, že byste si tento příběh neměli nechat ujít. Také je nutné poznamenat, že se nejedná o standalone, ale příběh je rozdělen na dva díly, takže se připravte, že konec vás naláká na pokračování, kterého se snad brzy dočkáme. Ještě jednou moc děkuji Veronice za možnost si příběh přečíst.
Kdo již četl předchozí díly této série tak ví, že se v díle o Ronanovi již Liam s Paige objevili. Dalo by se i říct, že jejich vztah dostal v předchozím díle poměrně dost prostoru, proto mě celkem zarazilo, že se autorka rozhodla věnovat Liamovi samostatný díl. Přesto jsem byla zvědavá, co vymyslí nového A musím říct, že nevymyslela téměř nic. Příběh Liama je totiž z větší části převyprávění toho, co již víme z Ronanova dílu, akorát se na veškeré události díváme z pohledu Liama nebo Paige. Také vztah hlavní dvojice se vyvinul raketovou rychlostí, díky čemuž působil neskutečně neuvěřitelně. Autorka samozřejmě zapojila svůj přeslazený styl a celou řadu členů BAM rodinky, ale bohužel to knihu nezachránilo. Zápletka by nebyla úplně špatná, ale vše se opět vyřešilo lusknutím prstu. Ano, Melanie Moreland má velice příjemný a čtivý styl psaní, ale upřímně si myslím, že tento díl mohla věnovat někomu jinému z dětí než Liamovi. Takhle dostanete díl, který neurazí, ale rozhodně ani nenadchne, protože více méně všechno jste si již mohli přečíst u Ronana. Na dalšího potomka z Callaghanovic klanu, tentokrát na Avu, se ale moc těším a doufám, že autorka zase trochu předvede svůj spisovatelský um.
Hlavní hrdinka příběhu, Leah, je po smrti rodičů jen přízrakem dívky, kterou bývala. Už není schopná malovat, barvy ani nic jiného jí nečiní radost. Uvízla na temném místě. Když její bratr musí na rok pracovně odcestovat, je Leah nucena přestěhovat se do plážového domku k jeho nejlepšímu příteli Axelovi. Axel žije přítomným okamžikem a užívá si každičkého dne. Proto se rozhodně, že ten rok využije k tomu, aby Leah pomohl dát se zase dohromady. Netuší ale, že tím, že ji donutí zase žít a cítit, v ní opět probudí i staré city. Leah totiž byla do Axela vždy zamilovaná, jenže Axel v ní viděl jen malou sestřičku svého nejlepšího kamaráda. Teď když spolu ale dvojice tráví většinu času, Axelovy city se také rychle mění. Však zakázané ovoce chutná nejlépe.
Příběh mě mile překvapil. Autorka má velice příjemný styl psaní, text je jednoduše napsán a krátké kapitolky tomu dodávají na čtivosti. Od začátku je sice jasné, jakým směrem se příběh bude ubírat, nicméně prostředí Austrálie, pláže, surfování a celkové povahy hlavních postav v kombinaci s uměním a písničkami Beatles tomu dodaly tu správnou atmosféru a šťávu. Celkem dost mě zarazil věkový rozdíl mezi ústřední dvojicí. Věřím, že hlavně pro Axela, který vlastně viděl Leah vyrůstat, to mohlo být i poněkud zvláštní. Což bylo evidentní i z toho, že Axel se jejich vztahu poměrně dost bránil, i když to měl chudáček prostě předem prohrané. Příběh řeší také závažnější téma vyrovnání se se smrtí blízkých osob, ale po emoční stránce je opravdu moc pěkně zpracovaný. Závěr knihy samozřejmě nabídne zvrat, který naláká na přečtení dalšího dílu, který nese název Vše, čím jsme se stali. Za mě moc pěkné čtení.
No, na to, jak je kniha krátká, tak jsem si myslela, že jí snad nikdy nedočtu. Námět knihy není nijak originální, ale proč ne. Sexuální vztah mezi šéfem a jeho podřízenou mi rozhodně nevadí. Ale děj sám o sobě je hrozně plytký, stejně tak postavy, které vám vůbec nepřirostou k srdci. Ač je to erotický román, tak sex samotný to bohužel neutáhne. Autorka nemá úplně špatný styl psaní, ale tohle je za mě úplně zbytečná kniha :/
Musím se přiznat, že tento díl mi přišel rozhodně lépe zpracovaný a uchopený než díl první. Postavy mi více sedly, téma mě více bavilo. Ano, má to - jak já tomu říkám - takové to německé zpracování, kdy se příběh chvílemi táhne, nebo se postavy vyjadřují až moc roboticky, ale celkově tato kniha nabídla svým čtenářům opravdu krásný a dojemný příběh. Myslím, že příběh hodně oživil samotný Yeonjun a jeho domovina. Moc se mi líbilo, že jsem poznala nová místa, zvyky a pokrmy. Navíc hlavní dvojice podnikala zajímavé výlety, takže jsem si to užila s nimi. Jen mi prostě hrozně vrtá hlavou, že Yeonjun je Korejec, a přitom měřil snad 190 cm. Také ten konec bych si představila malinko jinak, ale chápu, proč to takto autorka pojala. Každopádně kniha se mi líbila. V rámci dalších knih to není žádné velké terno, ale v rámci německé literatury hodnotím poměrně dost pozitivně.
Lauru Kneidl mám z německých autorek opravdu hodně ráda a moc se mi líbí její styl psaní. Takže nemůžu říct, že by mě příběh sám o sobě zklamal. Docela jsem si užila, že hlavní hrdinka je původem z Pákistánu a ač se narodila v USA, tak ty pákistánské tradice a jídla se tu objevovaly. Já nikoho z Pákistánu neznám, tak to byla taková příjemná změna. Co mě ale zklamalo? Vztah ústřední dvojice, protože mezi Alizou a Lucienem byla doslova nulová jiskra. Mně tohle prostě hodně vadí. Jak mám někomu zbaštit velkou lásku, když tam není uvěřitelné zhola nic? Navíc zápletka mi přišla taková prvoplánová a nedomyšlená. Chápala jsem Lucienův strach, ale podle mě pak obyčejné promiň směřované Alize bylo dost nedostatečné. Škoda, že autorka víc nevyužila potenciál celého příběhu. Hezky se to četlo, ale žádný wow efekt se nedostavil.
Na tuto novou sérii od Laury Kneidl jsem se velice těšila. O to víc jsem byla zklamaná ze začátku knihy, který mě prostě vůbec nebavil. Bylo to velice zdlouhavé, pořád se řešilo to samé dokola - ztracený bratr, problémy s rodiči i se školou atd. Už jsem si říkala, že to snad vzdám. Ale pak jsem vytrvala a i vám ostatním radím, abyste udělali to samé, pokud budete mít podobný pocit. Zbytek knihy je pak totiž pořádná jízda!
Od začátku knihy pomalu nahlížíme do různých tajemství, získáváme postupně indicie, které navádí, jakým směrem se příběh bude dál ubírat. Já se přiznám, že jsem na hlavní zápletku přišla hned od začátku, ale o to víc jsem čekala, jestli to tak skutečně bude a hlavně jak si s takovým tématem autorka poradí. Co si budeme povídat, není to zrovna úplně běžné, ač se s tímto tématem v životě potýká mnoho lidí. Nakonec musím říct, že kniha ve mě nechala hlubokou odezvu. Sama za sebe si totiž nejsem jistá, jak bych se k takovému tajemství postavila. A bylo mi líto Juliana, protože kroky, které v životě musel učinit, rozhodně nemohly být jednoduché. Přiznám se, že mi z toho bylo vyloženě úzko. Každopádně nemohu si pomoc, ale bylo to skvělé. Tleskám autorce, že se do takového tématu odvážila.
Přiznám se, že na fantasy knihu jsem se od této dvojice autorek opravdu dost těšila, byla jsem zvědavá, jak se s takovým tématem popasují. A vůbec nejsem zklamaná. Kniha mě vtáhla do děje hned od první stránky, celkové prostředí, postavy i jejich schopnosti byly pěkně a rozsáhle popsány. Za mě to nebylo ale ucourané, opravdu hezky se to četlo. Oceňuji i seznam osob a jejich rozdělení do skupin lovců na konci knihy, určitě se vyplatí podívat, abyste měli trochu přehled. V příběhu byla naznačena i romantická linka mezi hlavní hrdinkou Roxy a Shawem, já osobně bych se vůbec nezlobila, kdyby se rozvinula o něco víc, protože zase tak nic extra z toho nebylo, ale tím víc se těším na další díl, co si pro nás autorky připravily. Za mě velmi povedené.
Mě osobně se kniha líbila. Byla skvěle napsaná a i dobře přeložená. Příběh hezky plynul, nenastala žádná hluchá místa, dokonce mi přišla i hmatatelná jiskra mezi hlavními hrdiny, což já oceňuji. Souhlasím ale s komentáři níže, že na to, že hlavním hrdinům muselo být přes 20, tak jejich chování vůbec tomuto věku neodpovídalo. Mě i celkem zarazilo, že Laurie žije jen tím, že jí umřel starší bratr a pak se v průběhu knihy čtenář dozví, že se to stalo už před 3,5 lety, což mě dost zarazilo, protože Laurie to prožívala, jako by se to stalo včera. Každopádně jsem si ale jinak knihu užila, místy to byla dost emociální horská dráha, ale četlo se to fakt dobře. Krásná obálka už je jen taková příjemná třešnička na dortu.
Opravdu velice pěkná kniha, skvěle napsaná. Krátké kapitoly a střídání pohledů hlavních postav zapříčinily, že se kniha četla skoro sama. Alfie i Alice si oba prošli velice traumatickými vážnými nehodami a líbilo se mi, jak se oba snažili "poprat" s novou životní situací. Ani jeden z nich to rozhodně neměl lehké. Příběh byl místy vtipný, místy neskutečně smutný, ale ta láska se opravdu může objevit i na těch nejvíc nepravděpodobných místech. Závěr a epilog mohla autorka ještě trochu dopracovat, ale i tak je to za mě velice povedená kniha, těším se případně na další příběhy od této autorky.
Kniha nebyla vůbec špatná, ale že bych si z ní sedla na zadek, to opravdu také ne. Příběh je spíš velmi oddychový, nekonají se žádné velké zvraty a od začátku je více méně jasné, jak celý příběh dopadne. Když to tak zhodnotím, myslím, že anotace knize až příliš lichotí. Kniha sama o sobě je milá, místy poněkud nudná, ale pěkně se čte. Čtenáři v hlavě nejspíš dlouho neuvízne, tak za týden si myslím, že nebudu ani vědět, že jsem to četla. Celkově hodnotím jako takový průměr.
Když jsem jedním dechem slupla knihu River Wild, rozhodla jsem se v podobném tématu pokračovat. Začátek knihy byl tedy opět silná káva. Je opravdu hrozné, že tohle skutečně někdo musí zažívat. Úplně mi to trhá srdce. Jenže pak pro mě děj knihy začal váznout. Nemohu říct, že by mi Jordan nebo Mia byli nesympatičtí. Podle mě se, vzhledem k tomu, čím si prošli, chovali adekvátně. Nicméně ty kapitoly z pohledu Jordana mě už někdy krapet štvaly. Jako knihy, kde se vyskytuje sex mám ráda, ale tohle už na mě bylo moc. Prostě jak nadrženej puberťák, kterej myslí jen spodní částí těla. Ke konci kniha zase začala gradovat a fakt jsem si jí užila. Ale u toho konce jsem fakt nechápala - ona byla pryč tři měsíce a on jí málem nechá jít? No, fakt jsem se smála. Neřeknu, kdyby byla pryč tři roky.... :-D Je tedy vidět, že autorka během let nasbírala nějaké zkušenosti, protože na knihu River Wild tato opravdu neměla, ale i tak jsem si ji (vzhledem k těžkému tématu) poměrně dost užila. Nějaké mouchy to mělo, ale v celku se mi to líbilo.
Díky této knize jsem zjistila, že jsem opravdu extrémní prožívačka knižních příběhů. Protože tahle kniha mě fakt zdrtila.
Autorce musím uznat dvě věci. První je, že píše opravdu čtivě. Měla jsem opravdu problém se od knihy odtrhnout. V první chvíli mě teda zarazilo, že kniha není členěna na kapitoly, ale spíše takové bloky, ale četlo se to opravdu samo. Druhá věc je, že autorka musí mít extrémně bujnou fantazii, protože si nedovedu představit, že tohle jen tak někdo vymyslí. Prostředí a společnost, ve které se děj odehrává, je jedním slovem hrůza. Všechno je tam příšerné, nelidské, drsné, opravdu jsem nemohla uvěřit, že by se k sobě byli lidi schopní takto chovat. Opravdu dost jsem nad tím musela přemýšlet. Být žena a žít v něčem takovém ve skutečnosti, pak by opravdu bylo lepší vzít tu sekeru a prorazit led pod vlastníma nohama a upadnout do zapomnění.
Co se týče postav. Hlavní postava Tierney se mi poměrně dost zamlouvala. Byla schopná, praktická, logicky uvažující. Celou dobu jsem ji litovala, protože mít její povahu v takové společnosti, v jaké žila, to musí být neskutečně těžké. O její matce jsem si celou dobu myslela, že je to absolutní hyena. Ale "oči otevřené dokořán, a nic nevidím" - nakonec se ukázalo, že vše není tak, jak se na první pohled jeví. Nejhorší postavou příběhu za mě byla Kiersten. Bože! Taková zrůda. Až jsem se divila, že ji některá z dívek nevyhodila za brány toho tábora nebo nevzala klackem po hlavě. Děs.
A Ryker? Toho jsem přímo zbožňovala.
"Nebe je chlapec v domku na stromě, má studené ruce, ale hřejivé srdce."
A já pláču.
Musím se přiznat, že mě kniha mile překvapila. Je evidentní, že série je myšlena pro mladší čtenářky - v některých scénách to bylo hodně znát, v některých ale překvapivě ne - což jsem zírala. Každopádně autorka nás velmi čtivě uvedla do děje. I když ne všechny kapitoly byly úplně svižné, někdy mi i přišlo, že se děj o velký kus přeskočil, jako by autorka neuměla nic v tom mezidobí vymyslet, ale rozhodně se to vždy vrátilo ke svému tempu. Největší akce pak přichází na konci knihy, takže na druhý díl se samozřejmě ihned vrhnu. Postavy mi celkem vyhovovaly a námět mi přijde opravdu super. Jen ten název :-D No nic.