kh123 komentáře u knih
Prvních 60 stran jsem se přemlouvala ke čtení díky technickým podrobnostem a pak najednou jsem se nemohla odtrhnout! "Marťan" má vtip, nápady, napětí ... hlavní hrdina se možná jevil až trochu moc pozitivní, ale i to k němu patří ... paráda.
Zaujal mě už název a po přečtení dodávám, že tuto knihu by si měl přečíst každý učitel (učitelka) začínající, ale i "životem znavený", možná mu zase dodá křídla.
Smutný příběh o lidských slabostech, vypočítavosti i hlubinách v duši "obyčejného člověka" v době komunistické šedi.
Fantasy román Filuta je "pohádka o Popelce", která si musela svůj pohádkový osud setsakramentsky zasloužit v prostředí mezi těmi nejchudšími z nejchudších. Zeměplocha to není, ale taky má své kvality, jazykové i obsahové, humor ani romantika nechybí, hrdinové jsou sympatičtí a každý svým způsobem originální.
Jako vždy dobrá zábava, skvělý Elánius, nezlomný Karotka, starostlivý Navážka, dojemný Cihla, silná Sybila, o vlkodlačici, upírce a dalších nemluvě. Kniha možná rozvláčnější než jiné autorovy, ale nakonec- čím více Pratchetta, tím lépe :)
Tenhle příběh nejde jen tak popsat. Je zároveň mrazivý a dojemný, neuvěřitelný a bohužel snadno uvěřitelný, dobře napsaný a úplně prostě převyprávěný, něco v něm jde zdánlivě snadno a zároveň by jediné špatně zvolené slovíčko mohlo všechno zhatit... stojí za přečtení pedagogům i nepedagogům...
Zvláštní... mrazivé prostředí, ve kterém jde v každé minutě o život, je v knize popsané sugestivně. Příběh je v druhé polovině- na lodi- jaksi uměle natažený, ale i tak stojí za přečtení těm, kteří rádi poznávají neobyčejné postavy, duše.
Moje pocity po přečtení jsou rozpačité. Dějová linka ve vesmíru a minulost hlavního hrdiny k sobě nějak neladí. Není to ani plnokrevná sci-fi, ani román o vyrovnávání se s traumatem z dětství v komunistickém Československu. Také se nemůžu zbavit dojmu, že přestože je příběh plný úvah hlavního hrdiny nad životem jeho i jako takovým, jde tak nějak po povrchu a že už jsem něco podobného někdy a někde četla. Možná by knize prospělo, kdyby nebyla románem, ale kratší novelou.
Od pana Durrella jsem dodnes znala jen jeho "zvířecí a rodinné" příběhy. Tahle sbírka mě překvapila svou různorodostí, každá z povídek je jiná, jinak zajímavá, humorná, morbidní, strašidelná.... Kdybych měla vybrat jednu, kterou si určitě zapamatuji, bude to "Zrcadlo".
Skoro škoda času na knihu, kde není ani jedna z postav sympatická, příběh není nijak nápaditý... Vhled do psychologie člověka, který měl život opravdu složitý, neměl žádnou citovou jistotu "v zádech", je určitě zajímavý, ale nějak nepřesvědčivý.
Lovila jsem poklady v knihách po babičce a tahle mi padla do ruky. V úplně jednoduchém příběhu o lásce, nevěře, touze po majetku vidím tak trochu Jane Austenovou, bohužel bez jejích krásně ironických dialogů a sympatických hrdinek. Velkým plusem je však popis přírody, vůbec ne nudný, ale vzácně barvitý a podporující čtenářovu představivost. Těším se, až se dostanu k některým autorovým povídkám, určitě mě nezklamou.
Krásně ujeté, krásně zobrazující bezvýznamnost planetky Země a jejích obyvatel, krásně nenápadně nápadně vtipné ...
Bohužel se nemohu vyhnout srovnání, protože jsem nedávno dočetla "Jako zabít ptáčka". I když doba se trochu liší, hlavní myšlenka je podobná a H. Lee ze srovnání vychází o mnoho lépe, pravdivěji. Černobílý svět ale ukazuje zase jiný pohled, srovnání hospodyně vs. paničky je originálně pojaté, hlavní postava sympatická, napsané je to také pěkně, možná jen trochu rozvláčně. Jeden z motivů v souvislosti s Minny mě nenadchl, ale patřil k zápletce, budiž. Myslím, že se u Černobílého světa čtenář nudit nebude, příběh ho vtáhne.
Velmi obdivuji autorčin styl a také předvídavost. Dvě stě let starý příběh z britské společnosti, v němž se objevují dialogy, které by mohly zaznít i dnes. Přitom nádherně ilustruje způsob života, morálku, společenské normy té doby, kdy ženám v podstatě nezbývalo nic jiného, než se dobře vdát a kolem tohoto cíle se často točilo konání celé rodiny. A Elizabeth je přitom sympatická, civilní, rozumná, samostatně přemýšlející, příjemně ironická. Ostatní postavy jsou různorodé, krásně dotvářejí obrázek doby. Ale co je nejdůležitější, prostě se to dobře čte a před koncem jsem se opravdu netěšila, až se budu muset s příběhem rozloučit.
Při střídání vypravěčů bych čekala nějaký obsahový a stylový rozdíl v jednotlivých kapitolách, ale celá kniha jede monotónně v jednom tahu, což je trochu zklamání...
Nemá chybu, stejně jako předchozí díly. Čiší z ní nehraná laskavost a tolerance, znalost duší lidských i zvířecích.
Zajímavá kniha. První část, kdy je autor ve věku do 20 let, je asi čtivější, pak přijde trochu víc té "vážné politiky", ale pořád na pozadí autentických příhod. Proti filmu jsem postrádala jeden z hlavních motivů, ale i tak je kniha nabitá zajímavými momenty a postřehy. Film mám moc ráda, na pět hvězd :-) a kniha mě taky nezklamala.
Příjemná kombinace prostředí právnického a dostihového, stupňující se napětí a obavy hlavního hrdiny nejen o sebe, překvapivé vyvrcholení i závěr, zase jeden skvělý "Francis". Doporučuji.