Kiki22 komentáře u knih
Jako spousta dalších jsem se nechala zmámit reklamou na FB a skvěle vypadajícím přebalem. Knížka je to dobrá, o tom asi celkem není pochyb, ale mě chytla až od druhé části, ta první, kde se Tomáš setkával se svým duchovním léčitelem/přítelem Kohlem, mi přišla hrozně šroubovaná, strojená, neumím to moc dobře vyjádřit. Jakmile to chytlo ten postapo nádech, začalo mě to bavit a i to duchovno tam pak už pěkně zapadlo. Takže je to v podstatě knížka o ozdravě ducha, o tom, jak snadno se může společnost rozpadnout a jak všechno dobro nebo zlo vlastně vzchází primárně z nás samých, naší duše nebo ega. "Pochybnosti jsou normální, ale nesmíš se jimi nechat zlomit. Zlost, pocit viny a strach jsou dar. Říkají ti, že sníš špatný sen. Ukazují ti, že žiješ falešný příběh, upozorňují tě, že prožíváš neaktuální situaci." "Pokud použijeme jako zbraň své srdce, staneme se něčím víc. Uděláme z toho světa mnohem víc, než čím je teď."
Nikdy se mi nestalo, že bych knížku tohoto rozsahu přečetla během jednoho jediného dne - takže myslím, že můžu říct, že je fakt čtivá :-D Téma ochutnávání emocí prostřednictvím jídla mi přišlo od začátku fascinující, ale časem ustoupilo jinému tématu, transcendentnímu, pro mě ne úplně pochopitelnému/uchopitelnému. Nicméně mě popis mizení Josepha úplně pohltil, chtěla jsem na to přijít, vyvolávalo to ve mně pocity stejného tísnivého znepokojení jako v Rose. A právě kvůli skvělé atmosféře musím dát pět hvězd!
Dostane druhou šanci a zas ji podvede? To se na mě teda nezlobte, ale to mě dost nakrklo! :-D Jinak je příběh čtivý, vrah se ale dal vytušit už asi od poloviny, pro mě to tedy nebylo až takové překvapení. Nicméně jak se to na konci celé odhalilo, to bylo fajn. Ale nejvíc mě teda dostal příbeh Rafaela, Isabel a Marie Luz, až doteď jsem neměla o vlastně docela nedávné historii Argentiny potuchy!
Řím miluju celým svým srdcem, a tak byla tato knížka jasnou volbou! :-) První polovinu jsem byla naprosto unešena autorovým úžasným popisem města, tím, jak zachytil atmosféru a lidi v Itálii. Hodně mě taky bavilo sledovat, co vlastně Američanovi přijde v Evropě neobvyklé, bavily mě i vtipné příhody s Henrym a Owenem. Druhá půlka už se trochu opakovala, vyprávění už neplynulo tak jako na začátku. Nicméně kniha je to pořád skvělá a Řím podle mého plně vystihující! "Roma, říkají, non basta una vita. Jeden život nestačí."
Příběh o naplnění i nenaplnění amerického snu protknutý pořádnou dávkou romantiky, ale i syrovým popisem poměrů v USA počátku 20. století. Moc mě bavila Christmasova hravá povaha, vyobrazení reálného života imigrantů přijíždějících za lepším životem i zrod filmového průmyslu a pornoprůmyslu. Ovšem postava Ruth mi byla značnou část knihy velice nesympatická a v druhé půli se vyprávění odvíjelo na můj vkus moc pomalu - stále jsem čekala, až se její cesta opět protkne s Billem a když se tak konečně stalo, autor to odbyl asi dvěma stranami. Nakonec mě vlastně ani tak nepotěšil vztah mezi Christmasem a Ruth, ale mezi Cettou a Salem, ti byli prostě skvělí! :-)
Skvělé pohádky pro malé i velké čtenáře. Člověk tam nalezne snad všechny klasické strašidelné příběhy jak české, tak zahraniční. Dětem se krásně čtou, lze si s nimi vyhrát a vytvořit opravdu strašidelnou atmosféru, jsou tam ale i méně děsivé příběhy pro menší děti. Nikdy se nejedná o úplné šílenosti, musíte počítat s tím, že všechny příběhy jsou pořád pohádkově laděné :)
Ženu v kleci jsem poslouchala jako audioknihu cestou na dovolenou. Příběh má svižný spád, je poutavý a velmi u mě boduje postava Asada, která je komická, ale zároveň jeho minulost vzbuzuje otázky. Mrzí mě jen dvě věci - že nejsem schopna zcela pochopit narážky na politiku v Dánsku a že pachatele lze odhalit poměrně brzy. Velké plus ovšem za vztah bratr-sestra a otázky viny u Carla i Merete.
Čtení to pro mě nebylo moc záživné, ale věřím, že dětským čtenářům (chlapcům) by mohlo přinést pěkné poselství o rodinné soudržnosti a píli.
Kniha zobrazuje to, jak pomluvy mohou zničit nejeden život, ale také to, jak může být manželství nefunkční i bez hádek. Velmi dobrý je závěr, kdy se objevuje jakýsi Doušův stín, který tu zůstane i po jeho smrti. Oproti filmu o dost propracovanější, ne tak zploštělé.
Kniha se mi kvůli nářečí poměrně špatně četla, zpočátku jsem se do ní nemohla moc začíst. Ale od druhé půlky už nabrala pořádný spád a konec jsem téměř hltala. Glazarová v silném příběhu líčí pokoru, ale i pokrytectví. Františky a Metoda mi bylo hrozně líto, příběh byl velmi sugestivní!
Myslela jsem si, že to bude tak trochu jako Pěna dní. Tady jsem ale nebyla schopna metafory rozklíčovat. Doslov mi pomohl, ale jsem z toho stejně jelen. Na mě už je to asi moc neuchopitelné.
Parádní vyústění, na které jsme všichni už dlouho čekali! Byla jsem trochu překvapená, že vzbouřené Mýty neutrpěly větší ztráty, bylo to celkem podezřelé, ale zase kdyby mi zabili Modráka nebo Wolfiho, budu naštvaná :-D Jak mě válčení v předchozím díle moc nebavilo a bylo přitažené za vlasy, tak tady to bylo skvěle promyšlené a dávalo to smysl. Popelka, Šípková Růženka a Krásný princ hrdinové války.
(SPOILER) Ta knížka mě zastihla ve fázi, kdy jsem se s Aisling dost dobře ztotožňovala. Příběh mladé ženy, která už by se ráda začala usazovat, ale její kluk to prostě vidí jinak, šlus. A teď jak dál. Jsou tam vtipné momenty, výbuchy iracionálních emocí, které zná každá ženská, ale i smutné životní události jako úmrtí nebo potrat. Ale ten konec? Za mě ne-e, kvůli tomu dávám hvězdičku dolů, připadalo mi to jako krok zpět.
Přečetla jsem to, ale vlastně vůbec nevím, o čem jsem četla. Pasáže s Kájou, Evženem a Pitvorem, to bylo jediné, čeho se dalo chytit. Ani narážky na počítačové hry mi nevadily, jazyk a styl vyprávění fajn. Ale odbočky k RAF jsem 3/4 knihy nechápala, nejsou nijak vysvětlené, takže kdo jako já neví, o co jde, musí si to dohledat už na začátku, jinak nepochopí až do konce. Potřeba něco podniknout proti nespravedlivému systému a morálka, to jsou asi hlavní témata, ale provedení mě neoslovilo.
U knížky psané v 18. století jsem nečekala, že se bude dobře číst, navíc když ústy mlaďounké dívky mluví dospělý muž, ale ono jo. Je to poměrně sugestivně podané a věřím, že ve své době to muselo být dost skandální. Nepřejícnost, pokrytectví, faleš, krutost a potlačovaná sexualita jeptišek. Nemanželské dítě pykající za prohřešky rodičů. Zjevně toho bylo ke kritice tehdy dost. Možná by to chtělo napsat něco takového i teď, katolická církev pořád není úplně ok, hlasuju pro téma kněžského celibátu...
Změť složitých a nefunkčních vztahů, někdy mi z toho bylo opravdu smutno. Obě postavy jednají často tak, že by je člověk nejraději usměrnil fackou. Ale vlastně věřím, že takhle iracionální to někdy může v životě být.
Konečně jsem se dočkala dílu, který je zasvěcený hlavně Wolfimu a Sněhurce, pro ty dva mám slabost už od začátku. Cesta Mauglího k Wolfimu mě nijak zvlášť nebrala, zato Wolfiho mise do Domoviny byla skvělá. Vše teda proběhlo až podezřele hladce, ale to mi vlastně neva, protože už jsem ho hrozně moc chtěla vidět u Sněhu a vlčat :-D Příběh naťukává nové potenciální dějové linky, ať už mstu Nepřítele, Popelku, nebo Oblačná království. Jen jsem tedy nečetla na konci ty popisy, jak se komiks vlastně vytvářel, to mě nebavilo.
Za mě zatím asi nejslabší díl, vlastně se tam nic moc neudálo, nicméně pořád je to dost dobré. Rozvíjí se vztahy, pozornost si uzurpuje Wolfi, Sněhurka a jejich létající mimča. Takové poklidnější to tentokrát je. Děda Severák mě taky baví.
Natálie je určitě hodně zajímavá, ale i složitá osobnost - o to víc jsem si tuto knížku z jejího života chtěla přečíst. Popisuje svoje pády na hubu, svoje faily, snahy, rozporuplné pocity, v tomhle je fakt pravá ženská. Myslím, že v určitých věcech se tam vidíme každá. Není to jen smutný, ale taky ironický a vtipný a hlavně s dobrým koncem :-) Pěkně, čtivě napsáno a grafika naprosto skvělá!
"Nějaká harmonie mi může vlízt na záda... seru na to. A vůbec..."
"Člověk má spát vždycky jenom s tím, s kým by nešel na potrat."
"Je dobrý se zklidnit. Musíme se zklidnit. Každej si najde svý drama, je jich na prodej mraky. Ale když jim nebudeme věnovat tolik prostoru, možná nebudou tak důležitý."
Náboženská tematika mi připadala hodně zajímavá, dost jsem to hltala. Všechno to tajemství a spekulace kolem Ježíše a Ráchel nebo božského původu Ježíše, do toho zmizení Mošeho, vztah Bjorna a Rebeky - za mě povedené. Jen mě hrozně štvalo, že jsem nebyla schopná rozlišit, co se ještě zakládá na nějakých náboženských pramenech a co už je čistá spekulace.