kiraa
komentáře u knih
Co mi život přichystal
Věra Řeháčková
Ještě jsem s paní Věrkou nešlápla vedle. Každá její knížka je naprosto návyková a přečtení se stává otázkou hodin. A to já nejsem žádnej závodník F1 :) Příběh Milady je průřezem jejího téměř celého života až do současnosti jako ženy v důchodu. Laskavá bytost, která bere jako samozřejmost, postarat se o druhé. Manželka a hlavně máma třech synů, pro které by obětovala život. Děti, které jí přichystají nejen radosti, ale i těžké rány. Milada životní boj nevzdává, ač čelí tomu nejtěžšímu, co jako máma může ve svém životě zažít. Kdo nečte, tak začněte, a třeba zrovna s touto dámou. Garantuji, že už nepřestanete. Kloubouček, paní Řeháčková.
Když se kruh uzavřel
Kamil Pešťák
Stále jsem se asi úplně neodnaučila jednu blbou věc. A to, že mě někdy, i když fakt pidi midi, ovlivňuje obálka. A proto nebýt doporučení, tahle naprostá pecka by mě obešla obloukem. Nevím proč, ale nemám ráda příběhy, který se odehrávají jen v zimě, horách a všichni mají celou dobu sopel u nosu. Obálka je zavádějící, protože zima a hory jsou vlastně až vyústěním příběhu. Divoký devadesátky a průser, do kterýho je nevědomky mladej David zatažen. Štvanec, kterej prchá nejen před mafií, ale zejména před lidmi, kteří zasahují do nejvyšších pater policie a politiky. Všechno je skvěle doplněno jeho osudovými ženami, který hrajou v celým příběhu stěžejní roli. Odmítám označeni thriller a už vůbec ne gangsterka (tomu už nerozumím vůbec). Snad román s krimi zápletkou, kde nevisí otazník nad tím, kdo je pachatel a kdo oběť. Řadím do fochu nejlepších knížek, který jsem kdy četla a s Pešťákem se určitě nerozcházím navždy. Stačí se podívat na jeho knižní seznam. Tenhle pán si v prodejnách určitě zaslouží daleko lukrativnější poličku a sakra víc čtenářů. Kruci, to bylo!!!
Nová doba
Marie Lamballe (p)
To bylo tak sladký, naivní a miloučký, že by si i jeden myslel, jak taková blbá doba byla vlastně docela fajn. Už pár dní po válce všichni jen seděli s Amíkama v kavárně, chlastali kafe, občas sehnali i kořku a plkali. Kochovi byli strašně hodní Němci, takže zadarmo. Bylo to tak fajn, že se Amíkům už ani nechtělo domu. Jediný blbý, když došla zrnková káva a mouka. To se pak musela udělat sladová a dezert z kukuřičný mouky. Super vědět, když mi zrovna roste za barákem. Za to ta jedna hvězda. Začátek trilogie pro mě skončil prvním dílem. Děkuji.
Život plný iluzí
Katarína Gillerová
Po sto stranách jsem byla přesvědčena, že se na to vyfláknu a nebo, že se v závěrečným hodnocení vyřádím, tak jako nikdy. Nevyflákla a budu hodná. Zpočátku to byl doslova čtecí boj, ale od půlky otočka o stoosmdesát stupňů. Holky skoro čtyřicátnice, spolužačky a kamarádky se sejdou po letech. Každá se svým životem, na první pohled víceméně spokojeným. Ne vše, je ale takový, jak se na první dobrou zdá. Starý křivdy, dávný vztahy i lásky a činy, který měly navždy zůstat tajemstvím. Pro všechny, který si rádi sednou na starou herku, přesedlají na koně a cílovou páskou projedou na F1.
Nezvěstná
Rachel Abbott
Jak jsem se příjemně zpočátku naladila, tak jsem se postupem času rozladila. Nějak to všechno začalo ztrácet grády a nakonec jsem v tom celým organizovaným zločinu měla neorganizovanej bordel. Trochu dlouhý a místy utahaný. Tak možná kdyby tam na to vlítla policie Modrava, pobavila bych se víc.
Strašidýlko Stráša
Alena Mornštajnová
Přečteno i s pětiletou princeznou. Milý, pohádkový příběh s trochou napětí. Ustrašený strašidlo je bezva myšlenka, určitě se v něm najde i plno malých kluků a holčiček, kteří v sobě řeší také nějaké strachy, a nebo mají pocit, že je v životě často provází samota. Samozřejmě pohádka jak jinak než s dobrým koncem, ale i krásnou myšlenkou.
Slušní lidé
J. P. Delaney (p)
Příběh, který mě na začátku poměrně bavil, nicméně postupem času můj zájem značně uvadal. Záměna novorozených dětí a otázka co bude dál, byla hlavním tématem. Bohužel s každou stránkou navíc mě oba páry začaly dost unavovat. Nakonec i potenciální oběti a poškození mi byli sympatičtí asi jako návštěva vši v kožichu. Slušnost jako mýtus a pouhý vyladěný trik.
Výměna novorozenců byla vykonstruovaná blbost s prvky neuskutečnitelnosti. Nebyl mi příjemný styl výchovy ani podivnosti zapojených úředníků. Takhle jestli to na ostrovech funguje, tak potěš koště. Divný lidi, divnej sociální systém, divná celá Anglie.
Pár hvězd za čtivost a krátký kapitoly. A možná za dramatickou tečku na závěr. Dobrý. A dobrý je za tři.
Poslední léto
Dorota Ambrožová
Žádný dospívání. Horor to byl. A horší než kdejakej s mrtvolama v pytli :). Ani za zlatý prasátko bych nechtěla mít doma tohle tyranský stvoření. Věčně nespokojená, zpruzená a odmítající Hana. Nenašla jsem téměř nic, s čímž bych se s ní jako člověkem ztotožnila. Od ranný puberty až po dospělost. Snad až na momenty, kdy byla chvíli hlídací tetou. O zbytku ani nemluvě a už vůbec, co se týče vztahu jí samotné a doktora odvedle.
Do půlky jsem se bavila, druhá půlka byla trochu skomírající a prapodivnost Hany mě trochu unavovala.
Ale možná to bylo tím, že jsem čekala určitý zvrat v myšlení. A ten se nekonal. Divná Hana, divnej život, divný všechno. A když všechno, tak tím myslím i nohu od stolu :)
A nad tím vším je slunce
Kamil Pešťák
Jak jsem se mohla s Pešťákem do současný doby míjet??? Tenhle chlap je neskutečnej talent a mistr příběhu. Obrovská škoda, že se o něm ví tak málo. Jak je možných jen jedenáct přečtení??? Po jeho prvotině “Když se kruh uzavřel”, kterou doporučuju na rozjezd, jsem musela hned vzápětí začít touto další ( a že je sakra drsnější). Čtení, který vás vcucne a na konci vyplivne s neodbytným pocitem, že potřebujete Pešťáka číslo tři :) Takovej borec si zaslouží přední police v každým knihkupectví a ne nějaká ukňouraná nanynka Třeštíkojc.
Předčítač
Bernhard Schlink
Nestanu na straně příznivců a nadšenců. Mně se totiž líbil jen začátek a konec. A kdybych nectila zásadu, že všechno až do konce, hodila jsem do toho vidle už v půlce. Dlouhatánskej prostředek, kterej čítal nekonečný množství filosofických úvah o vině a nevině, včetně soudního procesu s Hannou a neustálý se pitvání v pocitech spojených se vztahem jednoho puberťáka a o generaci starší ženský. Nechci zlehčovat, protože na to byla tahle doba pěkně svinská, ale už jsem četla jiný, a po letech bych o nich dovedla něco říct. Tady to jen tak prosvištělo kolem a nic.
Když jsi odešel
John Marrs
Celý příběh je odhalováním pravdy, minulosti i vlastních pocitů. Nic optimistického. Zdání dokonalosti může někdy zmást ... i vlastní manželku. Postupně se s každou kapitolou odkrývá pravda i důvody, proč se ze Simona stane Simon zběh. Návrat pro odpuštění po pětadvaceti letech není rozhodně nic zábavného. Uffff.
Má ji rád, nemá ji rád
Sharon J. Bolton
Jejda, to bylo dlouhý jako tejden před vejplatou. Do středy tak nějak se zápalem a v neděli jsem už šoupala nohama jako starej úderník po šichtě v dolech.
Záměrem měl být asi šokec na konec, který byl stejně od půlky jasný jako měsíc na obloze a ještě k tomu ta děsně vykonstruovaná zápletka. Jako věrohodnější se mi jeví i ten klobouk kouzelníka Pokustóna.
Falešný román
Magdalena Mintová
Přečteno ... 3x hurá.
Pro ty kterým nevadí, že se celých 264 stran vůbec nic neděje, nic se nestane a na poslední straně věta ... "konec první části" (která se ještě zřejmě nezačala psát). Kdo chce ušetřit, přečtěte si v knihkupectví anotaci a přesně to v rozvláčnější verzi v knize najde, nic víc. Bez děje, bez zápletky, bez vtipu ... zejména ten šel asi na výlet. Za druhý díl zcela jistě ušetřím.
Věčná Ambra 1
Kathleen Winsor
Nejdříve se mi do těch osmi stovek stran nechtělo, ale dnes nelituji. Velice čtivý historický román i když krapet růžový, ale právem patří do kategorie světových bestsellerů. Rafinované intriky, zneužívání lásky a mnoho podlostí .... to je Věčná Ambra.
Naverbovaná
Valérie De Boisrolin
(SPOILER) Příběh francouzské rodiny, které se jednoho dne život obrátil totálně naruby. Zřejmě navždy.
2013. Lea, šestnáctiletá, city poblázněná holka. Nic neobvyklýho v jejím věku. Jen kdyby tím vyvoleným princem nebyl radikální muslim. Frajer, kterej již od prvního setkání dával s notnou dávkou nenávisti najevo, co si o bezvěrcích myslí. Zákazy ani jiný opatření neměly vliv, aby Leu zastavily. První útěk ve Francii, druhý již za hranice do Sýrie. Naprosto nepochopitelná byla laxnost francouzské policie a přehnaná korektnost nebo spíše bojácnost zasáhnout v muslimské komunitě.
Valérie, šokovaná matka, která je samotnou autorkou tohoto autentického příběhu, nikdy nebo pravděpodobně do této doby svou dceru Leu již neviděla.
Jedinou útěchou jí byla sporadická e-mailová komunikace, při níž se dozvěděla, že Lea porodila syna. Ač jí byla nabízena pomoc, jak se vrátit domů za svou rodinou, vždy razantně odmítala. Jestli dobrovolně či nikoliv, toť otázka.
Není všem dnům konec
Věra Řeháčková
Já čtu paní Věrku ráda. Její příběhy jsou o vážných věcech, ale psaný lehkou a jednodušší formou. Ideálka na uvedení mozku do stavu plavu si ve vlnách :) Ale přiznávám, že i na mě jako peroxidovou blondýnu bylo té jednoduchosti přespříliš. Navíc se všechny hlavní postavy chovaly jako totální kreténi. Což by taky možná nevadilo, nemusím si vždy nutně najít svýho Mirka Dušína, ale tohle už byl prostě růžovej cvokhaus. Opičí láska ze strany matky, první holka Marka, druhá holka Marka, nejlepší kámík spadlej do fetu, útěk z domova, domácí násilí, zneužívání, skoro pokus o vraždu, vydírání, psychoterapie a další. Ale to už se mi za ty tři dny vykouřilo z hlavy. Byl mi navozen stav. Stav jako když si stříhám nehty. Nůžkama na plech.
Béďa, povolání syn
Alena Vitásková
Dallas po česku a taková “normální “ rodinka Klanova. Rodinný impérium, který řídí despotickej Oskar. Šéf, kterej má jedinou starost. Jak nepřijít o poctivě nakradený miliardy. Miliardy získaný ze zmanipulovaných restitucí a “slavný” privatizace. Zbytek rodiny včetně neschopnýho a nepříliš inteligentního čtyřicetiletýho vnoučka Bedřicha, by dědečka (rozuměj dědka plesnivýho) ráda viděla za duhovým mostem. Jediný co všechny trápí je závěť a nedej bůh, aby dědka napadlo něco poslat třeba hladovějícím sirotkům do Afriky. Život všech v luxusu, exotický dovolený, šperky ani hodinky v ceně nových bouráků kupodivu nepřináší nikomu úplně fajnovej život. Každej se třese jako drahej pes, jen aby někdo neměl víc. Přetvářka, patolízalství a falešný úsměvy adresovaný velkýmu Klanovi. Tragikomickej příběh i hořkej konec jednoho zestárlýho byznysmena. Konec, kterej by nikdo nechtěl. Pokoj ve starobinci a s jedinými návštěvníky. Hejnem holubů na oprejskaným parapetu.
Vzali mi i dítě
Věra Řeháčková
Údajně vystavěno podle skutečnosti. Život Vaška by se dal nazvat sjezdem divoký řeky. Od malýho kluka až po dospělost. Sám se víc než míň choval jako pěknej smrad a ultrasobec. I to byl jeden z důvodů, proč rodina Tomkova dosáhla toho čeho dosáhnout chtěla. Zlo nelze odstranit zlem a tady si zloba a pomsta doslova podávaly ruce. Nejsem zastáncem toho, že by měl člověk rejt rypákem v zemi. Ale umět se zastavit, nadechnout a na pár minut zapojit mozek, má leckdy větší šanci na úspěch než rovnou někomu, obrazně řečeno, nakopat zadek . Ne, Vašek nepřitahoval průsery, on jim šel cíleně naproti. Já ho v podstatě politovala asi až na posledních deseti stranách. Prostě to byl materiál stejně jako bába, dědek i Karel Tomkojc :)
Paní Věrku mám ráda stejně jako karamelovej větrník. Ten taky vždycky zbodnu rychlostí světla :)
Štvanec
Michael Robotham
Sháněla jsem ji více než rok a nakonec byla ráda, že jsem ji dala až do konce. Nástup dobrej a zbytek tedy žádný tralala. Audie Palmer byl hrdina, vlastně nezničitelnej superhrdina, kterej během deseti let den co den unikal smrti. Takovej borec, co by možná dal i atomovej hříbek. Ale když pominu i tyhle schopnosti, který mi jindy třeba až tak nevadí, zbytek tý omáčky okolo mě nebavil. Včetně tý zaláskovaný vsuvky. Dlouhý to bylo jako Vojna a mír a já Štvance zařazuju do šuplíku “německý romantický film pro muže” :)
Pomsta
Sandra Brown
Zoufalost zoufalostí. Neměla jsem tucha, že sahám po tak přeslazeným nesmyslu. Ještě teď mám hubu omatlanou od medu. Thriller? To jako fakt? Na mou duši, na psí uši, že napnutá jsem byla asi jako guma od trenclí. Jen si voko vystřelit.
