kiraa
komentáře u knih
Marta děti nechce
Petra Soukupová
S Martou jsem doputovala až do Santiaga. Zaplať pánbůh, protože tohle byla dlouhá cesta. Dvanáct dní jsem se kodrcala po ubytovnách pro poutníky, cpala se kroasánama, sušila zpocený trika a lepila dorasovaný nohy.
Celých těch dvěstě kilometrů bylo nimráním se sama v sobě, řešením vztahu s Hynkem, provinilými pocity, radostnými pocity, náladami nahoru dolu. Trochu jsem čekala, že se alespoň dozvím, proč Mimi děti nechce. No, nechce. A basta :) Já bych to zkrátila do jedný povídky a Martu vyslala na Matějskou. Pouť jako pouť. Proč by člověk nemohl najít smysl života třeba na labutích :)
Ester
Markéta Prášková
Nechci úplně extrémně snižovat příběh zejména kvůli době, ve které se odehrával. Ale … právě proto, že se jedná o nejtemnější kapitolu naší historie, nezanechal ve mně to, co jsem očekávala. Já jsem prostě tady ten pocit strachu po atentátu na Heydricha, kdy byla společnost ochromena vyhlášením stanného práva, následnými masovými popravami i brutálními metodami mučení nepociťovala.
Co se týče hlavních výhrad. Harlekýnovsky předvídatelný. Že láska bude, je jasný cca od strany třicet, kdy Lída usedá Karlovi do vozu. Počáteční přitažlivost, averze a následné prozření vůči Karlovi mí koresponduje spíše s romány z edice Večerů pod lampou.
Naprosto nerealisticky vystupují Němci. To jak prováděli kontroly a jak je vesničani uměli ošálit. Z dostupných zdrojů je známo, že při vyhledávání nežádoucích osob byli extrémně důslední a brutální. A co si budem, tady je vodily za nos malé děti.
Ale k úctě všech, kteří si toto období prožili, nebudu knížku hanit. Je třeba určena těm, kteří nesnesou syrovou realitu ani v knižní podobě. Mně jen vadí, že těm kdo už dnes neví nebo úplně málo, po přečtení může připadat, že to všechno až tak fujky úplně nebylo.
Jdu proti všem napříč extrémně kladným hodnocením. Ale dočetla jsem a celkem vzato mohu říct, že za pár dní si Ester budu pamatovat jen velice matně.
Čarodějky
Karin Krajčo Babinská
Dvojčata Debora a Táňa. Obě každá jiná. Jako den a noc. Debora propojená s přírodou, vrozenou intuicí a navazující na babiččiny léčitelské schopnosti. Uspokojení jí přináší stará chalupa, byliny i les.
Naopak Táňa, popová hvězda, po který šílí dav a za nic na světě by neopustila honosný dům a světla velkoměsta.
Do děje zasáhnou silné dějové zvraty a zejména psychicky slabá matka obou sester se svojí osudovou láskou.
Finále byl šok. Minulost nevymažeš, vždycky ti bude šlapat na paty. Někdy to bude jen protivnej puchejř, jindy živý maso a někdy i jednosměrná jízdenka na druhej břeh.
V pořadí číslo tři a za mě jednoznačně nejlepší ze všech.
Odložená spravedlnost
Petr Čepek
Knížka začíná soudním procesem se zkrachovalým umělcem, drogově závislým Josefem Sklenářem. Je to on, kdo stojí za zmizením sedmnáctileté rusovlásky Lenky Kulichové? Vše nasvědčuje, že ano. Tělo není, ale osobní předměty Lenky nalezené v bytě Josefa ano.
I tak jako v předchozí knize figurují postavy propojené společnou minulostí. Spolužáci z gymplu přezdívaní Seržant a Puťák převezmou pátrání na vlastní pěst i z důvodu osobní zainteresovanosti.
Na povrch vyplouvá pravda, která odkrývá daleko brutálnější pozadí případu, které se netýká jen Lenky, ale i dalších pohřešovaných rusovlasých žen.
Naprosto skvěle jsou vykresleny charaktery všech postav, které jsou v příběhu pospojovány. Soudce, státní zástupkyně, samotný obžalovaný, ale i prominentní členové vyhlášené pražské advokátní kanceláře.
Čepek je mistr ve vytváření klamných stop. Když už si myslíte, že víte, tak vzápětí je vám jasný, že to co víte, je jedno velký kulový.
Jsem se v tom českým rybníčku pěkně zabydlela a zatím se mi z něj vůbec nechce :)
Dareba
Beatrice Salvioni
Franceska a Maddalena. Dvanáctiletý holky, který by měly zplna hrdla užívat svý dětství. To by ale nesmělo být zasazeno do třicátých let fašistické Itálie.
Francesca jako poslušná dcera z konzervativního prostředí na malém městě se sblíží s rebelkou Maddalenou, přezdívanou širokým okolím Dareba. Dareba je pravým opakem, která zcela neskrytě porušuje společenská pravidla a stává se vyvrhelem. Okamžitě je společností stigmatizována a vyloučena.
Přátelství obou dívek je srdcem příběhu. Věk obou ještě dětí zintenzivňuje pocity ze ztrát a kruté reality.
Emocionální a autentická audio knížka s dobře zvolenou vypravěčkou.
Kde jsi, když nejsi
Radka Třeštíková
Já jsem s hodnocením tak nějak na půl cesty.
Silnou stránkou knížky bylo, že u mě dokázala vyvolat opravdu velkou míru nevole a to se taky cení :) Marek byl stvořen v mimořádně odpornýho tvora. Nejlepší pasáží byla pro mě večeře v nóbl knajpě na počest výročí Marka a Dáši. Atmosféra byla fakt hustá a ty nastrouhaný lanýže jsem cítila i přes ten papír.
Dášu jsem litovala i nechápala. I šoufl mi z ní někdy bylo. Dášin recept na štěstí by se dal shrnout do jedný věty. Najdi stoh slámy, kanystr benzínu na záda a škrtej. Takhle přesně Dáša (Daisy, bejbe … ufff) Markovi unikala. Na horský dráze, bez pojistky a bezpečnostního pásu.
Naopak mi úplně neseděl model kapitol na přeskáčku. Místy jsem měla v časový ose bordel.
Sprostý pasáže mi nevadily. Ale, že jich tam do prdele bylo …)))
Možná kdybych teď četla znova, když už vím, hodnotila bych malinko líp. Ono je to vlastně svým způsobem napsáno geniálně :)
Ale tak my blondýny někdy chápeme později. Ale zase si to užijeme déle :)
Dej mi pokoj
Petra Štarková
Osudy Táni, Josefa, Dušana, Adély a Marty. Každý z nich sváděl svůj boj, ale pečlivě ukrytý před svým okolím. Ať už šlo o domácí násilí, vyrovnání se s invalidním vozíčkem, přežívání v jedné domácnosti s matkou uzurpátorem, ale i nebezpečnou sexuální deviací. Nejvíc jsem asi nerozuměla Táně, naopak Dušan a Josef se mi zavrtali pod kůži.
Všichni do jednoho se ocitli zpět ve svých dětských pokojíčcích. Někdo se vrátil, někdo ani v dospělosti tento prostor neopustil.
Ač se zpočátku zdá, že všichni si jedou svůj sólo příběh, postupně se jejich osudy propojují. Vznikají vztahy, které ovlivní celkový směr příběhu.
Těch držkopádů a kopanců bylo opravdu hodně. Každopádně tohle čtení byla trefa na komoru.
Slušní lidé
J. P. Delaney (p)
Příběh, který mě na začátku poměrně bavil, nicméně postupem času můj zájem značně uvadal. Záměna novorozených dětí a otázka co bude dál, byla hlavním tématem. Bohužel s každou stránkou navíc mě oba páry začaly dost unavovat. Nakonec i potenciální oběti a poškození mi byli sympatičtí asi jako návštěva vši v kožichu. Slušnost jako mýtus a pouhý vyladěný trik.
Výměna novorozenců byla vykonstruovaná blbost s prvky neuskutečnitelnosti. Nebyl mi příjemný styl výchovy ani podivnosti zapojených úředníků. Takhle jestli to na ostrovech funguje, tak potěš koště. Divný lidi, divnej sociální systém, divná celá Anglie.
Pár hvězd za čtivost a krátký kapitoly. A možná za dramatickou tečku na závěr. Dobrý. A dobrý je za tři.
Vězeňkyně
B. A. Paris (p)
Čekala jsem svěží pokrm, místo toho jsem se zahryzla do víc než scvrklýho jablka. S červíkem.
Sladká a dobrotivá Popelka, pardon Amélie, milující svoji chudobu, Ned, dědic miliardového impéria a všech hlupáků král, fešnej bodygárd Hunter a kroužek holčičích kámošek. Všichni do jednoho jsou stiženi zcela nelogickým chováním. Prkenný a utopený v cukru. Oukej. A aby to tedy nebylo úplně jako pro dvanáctiletý pubescenty, necháme někoho umřít. Ale zase ne tak úplně do mrtva.
Bože, vypněte mozky a raději si dejte drama Králíci z klobouku.
S vypětím sil jsem včera dočetla. Dneska už mi konečně pravá mozková hemisféra odpustila :)
Mlha nad Shadow Sands
Robert Bryndza
Další klasická Bryndzovka, tentokrát v audio verzi.
Dnes už bývalá policejní vyšetřovatelka Kate je opět na stopě jednoho případu. Sama při potápění objeví na dně nádrže jednoho nadějnýho mladýho plavce. Bohužel ve stavu, kdy je nad míru jasný, že tenhle chudák se už na startovní blok nepostaví.
Samozřejmě, že poldové šílí nadšením z iniciativy Kate a samozřejmě, že dotyčná jim ve finále definitivně zboří jejich verzi i konečný verdikt.
A jasně, že je to vše v reálným životě neuvěřitelný, přehnaný a téměř nemožný.
A přesto mě to baví. Navzdory tomu, že je mi anglická mentalita i prostředí na hony vzdálený.
Poslední léto
Dorota Ambrožová
Žádný dospívání. Horor to byl. A horší než kdejakej s mrtvolama v pytli :). Ani za zlatý prasátko bych nechtěla mít doma tohle tyranský stvoření. Věčně nespokojená, zpruzená a odmítající Hana. Nenašla jsem téměř nic, s čímž bych se s ní jako člověkem ztotožnila. Od ranný puberty až po dospělost. Snad až na momenty, kdy byla chvíli hlídací tetou. O zbytku ani nemluvě a už vůbec, co se týče vztahu jí samotné a doktora odvedle.
Do půlky jsem se bavila, druhá půlka byla trochu skomírající a prapodivnost Hany mě trochu unavovala.
Ale možná to bylo tím, že jsem čekala určitý zvrat v myšlení. A ten se nekonal. Divná Hana, divnej život, divný všechno. A když všechno, tak tím myslím i nohu od stolu :)
Kolem dokola
Lucie Hušková
Zoja je holka s cejchem smrti. Smrti na které se podílela svoji vinou. Dopravní nehoda, při níž umírá jeden táta od dvou kluků. Téměř rok poté se zdá, že se Zoja vyrovnává s pocitem viny. Před všemi možná. Ona sama ale stojí nad propastí. Ztrácí kluka, jedinou přítelkyni i práci. Noční můry, stres a psychika jde ruku v ruce se stavem fyzickým. Problémy intimního rázu drtí Zoju až na dřeň.
Marek a Matyáš jsou kluci, kterým Zoja zabila tátu. Dospělí kluci, kteří něco musí vydržet. V koupelně už se zamyká jen máma, aby se vybrečela. Marek s Matyášem jsou akční. Sportovci po tátovi, co umí zapařit i sbalit holky. Je to za nima. A nebo není? Proč je najednou tabu slovo táta a vztek cloumá jedním, tak druhým? Pohoda se smyčkou na krku.
Část Marek se mi líbila o něco víc. Chyběla mi možná ještě jedna kapitola.
Já jsem spokojená i přesto, že prvotina Símka byla o jeden kočičí fous lepší.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Audio
Netušila jsem, že dvojka se stane JEDNIČKOU. Prostě a jednoduše, tohle pokračování předstihlo jeho původní podobu.
Osudy hlavních ženských postav Julky, Barky, Fanky a Ženky jsou zasazeny do let 1921 - 1945. Ani jedna z nich nežije úplně jednoduchý život. Ale rodí se naděje na život lepší. Tu ale záhy ukončuje hospodářská krize současně se vzestupem nacionalistických nálad. Postavy existují v propletenci svých osudů a zároveň prožívají kruté česko-polské konflikty. Dobu zlou střídá doba ještě horší. Polsko doplácí na přisluhování Německu a snahu podílet se na územních ziscích. Najednou se Češi a Poláci ocitají na stejné lodi. Druhá světová válka zamíchá kartami ještě o něco více a mnohým obrátí život naruby.
Láska, intimní momenty, narození dětí i pouto k rodině spojuje všechny hlavní hrdiny. Skromný život, dennodenní dřina i touha žít beze strachu z každého nového dne.
Je neuvěřitelný, jak je po cca sto letech všechno úplně jinak.
Za zamčenými dveřmi
Freida McFadden
Pár řádek, protože už za pár dní bych nevěděla, že jsem něco takovýho četla. Ale tím nechci nijak urazit. Podobných knížek je momentálně na trhu docela slušná řada a dobře se prodávají. Jednoduchý děj, žádná extra zápletka, minimální počet osob a překvapivý rozuzlení. Odpočinkovej thriller. Pro baby. Chlapy by asi nebavil. Uvěřitelnost neuvěřitelná. Ale to asi chceme, že. Do plnýho hodnocení se mi ale přece jenom úplně nechce. Úspěšná chirurgyně místy projevovala tolik nelogickýho jednání, že se mi z toho občas kroutily prsty na nohou :)
Služka - Tvrdá práce, nízký plat a matčina vůle přežít
Stephanie Land
Zajímavá sonda do života jedný samoživitelky. Sociální drama ze skutečnýho světa na americkým zapadákově aneb ne všude je blaze jako v Beverly Hills.
Příběh samotný autorky, u níž se sudičky při výběru taty a mamy moc nepochlapily. Nepoužitelní rodiče a v zádech násilnický alkoholik, který si z holky udělal karavanovou rohožku. Jen krůček k tomu jak skončit na kartonech a s fetem pod mostem. I s tříletou dcerou.
Ve vší kráse je zde popsán úžasný americký sociální systém. Lahůdka, kterou bych nechtěla nikdy ochutnat.
Zpočátku návyková věc, ale s postupem času trochu upadající děj. Neustálé se točení v kruhu mezi kbelíky špíny, plísní, odpornými pelechy a zasviněnými hajzlíky. Dům od domu. Dlouhé čekání, jestli se z toho holka vyuklízí.
Musím přiznat, že už od půlky mě nudil ten věčný kolotoč malých úspěchů záhy vykoupených dalším průšvihem.
Za mě průměr. Zkusím film (Netflix), asi po dlouhý době lepší než papír.
Já, Poutník
Terry Hayes
Já mám pocit, ze jsem na rozdíl od ostatních četla úplně jinou knížku. Takový mega hodnocení a já lavíruju mezi tříděným odpadem a slabou jedničkou. Byly chvíle, kdy jsem myslela, že těch 800 stran spíš sežeru než přečtu. Ten emerickej centrální mozek lidstva mi dal doslova lekci v mé čtecí trpělivosti. Pominu, že z hlediska reálnosti se pohybujeme v záporných číslech, čitelnosti sem tam a v uvěritelnosti jsou na tom líp i Pohádky ovčí babičky.
Nicméně si sama uděluji pochvalný list pro udatného čtenáře a za výkon se odměňuji zlatou medailí čokoládoven Orion.
Na pokraji sil
Samantha M. Bailey
Nechala jsem se zlákat anotací, ale bohužel jediný pozitivum bylo, že se ty rychlokapitoly četly tak nějak samy. Něco se v úvodu píše o jízdě na horský dráze, nicméně já měla pocit, že tlačím trakař. Do kopce.
Děj byl tak neuvěřitelný a divně vykonstruovaný, že mě to vůbec neoslovilo. Žádný napětí, nuda jak v Brně. Nechápu, proč je zmiňován mrazivý thriller. Mrazivější už byl snad i Jeníček, co loupal perníček. Tam jsem to napětí rozhodně pociťovala. Co na tom, že před stopadesáti lety :)
Naverbovaná
Valérie De Boisrolin
(SPOILER) Příběh francouzské rodiny, které se jednoho dne život obrátil totálně naruby. Zřejmě navždy.
2013. Lea, šestnáctiletá, city poblázněná holka. Nic neobvyklýho v jejím věku. Jen kdyby tím vyvoleným princem nebyl radikální muslim. Frajer, kterej již od prvního setkání dával s notnou dávkou nenávisti najevo, co si o bezvěrcích myslí. Zákazy ani jiný opatření neměly vliv, aby Leu zastavily. První útěk ve Francii, druhý již za hranice do Sýrie. Naprosto nepochopitelná byla laxnost francouzské policie a přehnaná korektnost nebo spíše bojácnost zasáhnout v muslimské komunitě.
Valérie, šokovaná matka, která je samotnou autorkou tohoto autentického příběhu, nikdy nebo pravděpodobně do této doby svou dceru Leu již neviděla.
Jedinou útěchou jí byla sporadická e-mailová komunikace, při níž se dozvěděla, že Lea porodila syna. Ač jí byla nabízena pomoc, jak se vrátit domů za svou rodinou, vždy razantně odmítala. Jestli dobrovolně či nikoliv, toť otázka.
Život naruby
Demi Moore
Nikdy mě moc celebrity nebraly a s takovým tím nekritickým obdivem jsem skončila asi ještě před mou plnoletostí.
K Životu naruby jsem se dostala skoro omylem. Náhodným výběrem jsem zkusila pár minut, ale už jsem ho nedokázala opustit.
Fascinující životopis, ve kterým si Demi nebrala žádný servítky. Malá, nemocná holka, která dostala naloženo už v den svýho narození. Úděsný prostředí, drogy, chlast, hazardní hry a vzájemná agrese. S věčným stěhováním bez domova a jistoty. V pubertě zjištění, že otec není otcem biologickým. Otčímova sebevražda a několik pokusů matky ukončit to stejně.
Dojemná a otevřená zpověď o předčasný dospělosti, ale i vůli a touze žít lepší život.
Rozděleno na tři části - Boj o přežití, Úspěch a Smíření. Tři názvy, který dokonale vystihují obsah.
Pláňata
Petra Dvořáková
Přelom osmdesátek a devadesátek na jedný obyčejný dědině s obyčejným domem a uvnitř s úplně obyčejnou rodinou. Poslepovaný dům obývaný společně s prarodiči.
Hlavní vypravěčka dcera Pavlína popisuje svýma dětskýma očima život v rodině.
Máma Alena věčně explodující, uřvaná ženská vyžívající se v záchvatech vzteku, nenávisti a sebelítosti. Táta Jirka jako latentní alkoholik, osoba s každou kapitolou víc a víc odporná. Oplzlý myšlenkový pochody spojený s hulvátstvím se postupně po kapkách chlastu stupňují. Věta, kdy se nadranej potácí domů a malá Pavlína sedící před domem s jejím kamarádem Vítkem uslyší “ty čubkóóó , mi zní v uších ještě teď.
Dennodenní šeď a martyrium z pohledu Pavlínky a její starší sestry Jany je naprosto ubíjející i přesto, že nedochází k fyzickému násilí.
Patrný je, že zejména u Pavlínky se ztrácí bezstarostnost a předčasně dospívá. Ani snaha udělat rodičům radost za každou cenu, zavděčit se dobrou známkou, nemění nic na zaběhlé šedivé rutině bez zájmu, nasraný náladě a věčný nespokojenosti. S dospíváním pomalu ale jistě vyprchává naděje. Neštěstí, smutek a chuť na sebezáhubu je čím dál zřetelnější.
Pláňata zařazuji na jednu z nejlepších knížek, co jsem kdy četla. Kdo si ji chcete prožít úplně na maximum, dejte si audio verzi. Pavlína, máma Alena a táta Jirka každý svým hlasem doslova ožívají. Naprosto excelentní výběr předčítačů vystřeluje už tak tento knižní skvost do nebeských výšin.