Kizuizi komentáře u knih
Bouře je naprosto skvělá kniha, která se do těchto podzimních dní náramně hodí. Má velmi příjemný styl vyprávění, který je doplněn mrazivou atmosférou skrývaných tajemství, ale také několika vážnými tématy, jako je například domácí násilí, nebo nevěra. Nechybí ani sympatické postavy, a myslím si, že Augusta si každý čtenář velmi rychle oblíbí.
Příběh je ponurý, jak se od severských knih dá očekávat, ale vše je to tak akorát. Stejně tak tu čtenář najde i velmi málo krvavých scén, a tak se do knihy mohou s radostí začíst i ti, kteří mají rádi poklidnější detektivní série.
V temnotě je naprosto parádní věc! Nejen že jsem místy nedýchala napětím, ale dokonce jsem se u knihy i rozesmála. Výborné postavy, horkem sálající prostředí, inteligentní šílenec, ale i zákeřný kocour a zlatá rybka. Ano, tohle všechno tvoří vynikajicí celek, který Vás nadchne a knihu nechcete vůbec odložit.
Velmi silný postapo příběh, který by rozhodně neměl uniknout nikomu, kdo má tento žánr rád. Kniha je sice poměrně depresivní, ale i přesto musíte číst dál. Prostě skvělé dílo!
Usedlost je poetická, povznášející, originální. Přečtěte si ji, protože ta kniha je prostě kouzelná. Vím že moje vyjádření je nedostatečné, za což se omlouvám, ale stále nenacházím vhodných slov, která by vypověděla o její jedinečnosti.
Příběh je to vlastně obyčejný – je o tom, že ať je člověk malý nebo velký, tlustý nebo hubený, prostě jakýkoliv, má právo na rodinu a lásku. „Obyčejný“ příběh lidství, ozvláštněný magickými tvory, musí ale většinu čtenářů chytit za srdce. Skoro až neskutečně lehká forma psaní o vážných tématech, několik životních mouder, dojímavých momentů, lehce romantická linka, a nechybí ani humorné pasáže – ano, tohle všechno najdete na necelých 400 stranách příběhu.
Přiznávám, že TOHLE jsem opravdu nečekala a klobou dolu před autorem. Asi je zbytečné ke knize psát víc – bylo toho napsáno už dost, a hlavně, tohle si prostě musíte přečíst sami, protože ty pocity vlastně ani moc nejdou popsat.
Kratší kapitoly, gradující děj a odkrývání tajemství - Matčin hrob mě naprosto dostal. Knihu jsem přečetla v rekordním čase (vlastně za jedno odpoledne), protože se prostě nedala odložit, a tentokrát žádné „ale“ ode mě nezazní. Omlouvám se za ten výraz, ale tohle je prostě „pecka“!
Na tohle pokračování jsem se těsila déle než rok, tak si jistě dokážete představit mou radost, když jsem knihu konečně držela v ruce.
Přiznám se, že jsem se trochu bála začít číst. A bylo to dáno tím, že první případ se Sayer (V kleci) byl tak skvělý a já se obávala, aby tento druhý nebyl propadák. Naštěstí mě autorka této obavy zbavila už někde na desáté stránce a až do konce knihy držela mou pozornost stejně dobře, jako v předešlé knize. E. Cooper opět zcela excelentně předvedla svůj talent na akci, napětí a nečekané zvraty a čtenáře do svého příběhu vyloženě vtáhne.
Perfektní kniha, skvělá obálka, takže Vás asi nepřekvapí, že tuhle thrillerovou sérii vřele doporučuji (ale závoveň chci upozornit, že je lepší začít již zmíněným první dílem V kleci). Jo tohle čekání se vážně vyplatilo a ještě lepší zpráva je, že série bude pokračovat!
Zhubni je naprostá parádička! Příběh, kde „jen“ trochu rezonuje to jedno jediné, „kouzelné“ slovíčko. A myslím si, že po dočtení určitě dietu jen tak držet nebudete...
Zdánlivě obyčejný příběh se postupně mění v dramatický boj o život, sem tam poškádlíme chuťové buňky, občas si dopřejeme velmi nechutnou chvilku. Ten kdo má doma váhu možná i párkrát vyzkouší, jestli se čísla nemění (já to nezkoušela, váhu nemám). A co říct ke konci? Excelentní!
Je to moje srdcovka, a vždycky bude. Četla jsem ji už tolikrát, že to ani nepočítám a stoprocentně se k ní zase vrátím ;)
Skvělá kniha! Konečně jsem se po dlouhé době dostala ke knize s pořádným počtem stran, je dobře napsaná a doslova mne pohltila. Kdybych mohla, dala bych těch hvězdiček víc :)
Určitě stojí za přečtení!
Zprvu jsem si nedokázala ani představit, jak může fungovat spojení gestapáka, psychoanalytika a psychiatričky - ale ono to funguje naprosto parádně. A že bych snad fandila gestapákovi? Ó ano, i to se očividně může stát. Šmankote, tohle je teda kniha, která se rozhodně zařadí mezi mé top letoška.
Excelentní postavy (každá je jiná, každá má své klady i zápory), strhující příběh (naděje, strach, bezmoc, touha) a napínavý děj. Snoubenky smrti Vás doslova vcucnou a nenechají vydechnout až do poslední strany.
616 stran není málo, ale když se začtete, stránky jen letí – já ji přečetla v podstatě za dva večery (tak trochu na úkor spánku), protože jsem od příběhu nechtěla odejít.
Necelých 370 stran mi doslova uteklo před očima. A že to byla jízda! Napínavý, akcí nabitý thriller Vás pohltí a nebude Vás chtít pustit, dokud nedočtete do konce. Sayer se opět se zatvrzelostí sobě vlastní pustí do řešení zdánlivě neřešitelného případu. A nepůjde tu o život jen studentům ze zmizelého autobusu, ale také jí samotné.
Tahle útlounká kniha se vážně nezdá – myslíte si, že ji přečtete za chvilku, ale že bude v sobě mít tolik citu, vnitřní bolesti, osobních a rodinných tajemství, to jsem vážně nečekala. Na těch stodvaceti stránkách se dozvíme příběh jedné rodiny, jejich štestí, trápení, zrady a ukřivděnosti a každý člen této rodiny má prostor vyjádřit své osobní pocity, jak to on sám cítí, jaký dopad na jeho další život mají některé činny jiných.
Přemýšlela jsem, jak jednoduše tuto nihu popsat, ale ono to moc nejde. Je to naprosto skvělé, ohromující, možná i šokující. Kniha je velmi dobře napsaná, velmi čtivá (i když místy poněkud deprimující) a závěr je naprosto nečekaný. Je to skvělá příležitost zamyslet se nad tím, jak dobře vlastně známe svou rodinu, jak a jestli vůbec je dobré rodinu udržet vcelku za každou cenu, jaké to má dopady nejen na partnery, ale hlavně na děti. Jaký se na ně vyvíjí tlak, jestli to vůbec chtějí, jak to vnímají.
Je dost možné, že se v tomto příběhu najdete, ztotožníte se s některou z postav, protože je to příběh ze života...
Až najdu klíč je velmi čtivá záležitost, ale rozhodně nečekejte zběsile akční, nebo dechberoucí děj. Všechno je to hlavně o rozhovorech, o pátrání v minulosti, o pozorování lidských reakcí.
Líbila se mi atmosféra, stejně tak prostředí, i rozkrývání temných tajemství. Už méně mi sedla Julie - i když by se její chování dalo pochopit, prostě mi na ní něco drobně vadí. Ale ještě to s ní nevzdávám a už teď jsem velmi zvědavá, jaký bude další díl!
Kniha Pohřbené kosti je prostě parádní! Krátké a svižné kapitoly, napínavý děj a stránky jen mizí... Detektivní linka je prostoupena i lehce romantickou, ale říkám Vám rovnou, že na růžích tu ustláno nemá nikdo. Opět jedna z těch knih, která „se čte sama“, a prostě od ní nebudete chtít odejít.
Myslím si, že dalších slov netřeba, protože tohle si musíte přečíst sami. Knihy ze série se sice dají číst odděleně, ale já si dovolím to nedoporučit. Prostě se nemůžete se ochudit o celkový vývoj Josiina života!
Outsider je opět skvělá práce Stephena Kinga, která mě nadchla a naprosto pohltila. Skvělé postavy, výborně popsaný děj, gradující napětí.
Neustále mě fascinuje, jak autor dokáže popsat špatné lidské stránky, jak to zakomponuje do příběhu, a i když vše popisuje obšírně, stejně mám pocit, že nemohl neobsáhnout vše.
Příběh je čtivý a poutavý, má neskutečnou rychlost, a až nějak moc nechápu, jak mohl autor na tak „málo“ stran, umístit tak obsáhlý děj. A počítejte s tím, že když se začtete, tak knihu do konce neodložíte, prostě to nejde.
Napsat, že se mi kniha líbila mi přijde nedůstojné. Napsat že jsem byla nadšená, naprosto nevystihuje mé pocity. Tohle bylo úchvatné, strhující, famózní.
Příběh je poutavý, napínavý, plný odhodlání, dosažených cílů, ale také zklamání. Je to příběh života.
Bernard Minier a jeho série s Martinem Servazem je pro mě už naprostá sázka na jistotu, když chci nějaký opravdu kvalitní thriller. A Tma je opět perfektní!
600 stran neskutečně napínavého čtení jsem slupla jak malinu za dva dny. Je to opět jedna z knih, která se velmi těžko odkládá. A co nás s Martinem čeká tentokrát? Hlavním tématem jsou fóbie, a to jak takové ty běžnější (např. strach ze tmy), tak i ty horší, které v podstatě znemožňují normální život. A hlavně se opět přesvědčíme, že nic není, jak se na první pohled zdá, a že dát vždy na první dojem není tak zcela dobrý nápad. Velmi zajímavým zpestřením je náhled do zákulisí z příprav kosmonautů a výprav do kosmu.
Tak... a je to. Poslední díl s vyšetřovatelkou Erikou Fosterou je přečten. A opět je to perfektní práce Roberta Bryndzy, které nemám co vytknout.
Tento díl je hodně věnován rodinným vztahům (většinou vztah rodič – dítě) a proti minulým dílům mi přišel takový klidnější, rozvážnější, ale vůbec to nemyslím zle - skvěle se to k tématu hodilo. Nebylo to tak děsivě brutální, jako jiné díly, Erika mi přišla opět drobet klidnější a trochu víc nahlédneme i do jejího života.
A co Vás tentokrát čeká? Příběh plný nečekaných zvratů a naprosto šokujícího konce.