klara1550
komentáře u knih
Umění uměřenosti: Cesta ke spokojenosti v nespokojené době
Svend Brinkmann
Čekala jsem trochu víc... paradox, co? :-) Nebo možná trochu něco jiného. Myšlenka/y důležitá/é, ale zpracování mi moc nesedlo. Chybí mi nějaký odkaz na východní nauky, které jsou pro toto téma naprosto zásadní. Přijde mi, že je vidět, že je autor akademik - závěry kapitol složené z typických frází odborných článků se mi do tohoto typu literatury moc nehodí. Abych to shrnula - na knížku jsem se hodně těšila, ale znovu se k ní už asi nevrátím.
Něžná je noc
Francis Scott Fitzgerald
Stejně jako mnoho lidí tady nevím, co si myslet. Zdá se mi, že autor hodně klouže v textu po povrchu, pod nímž se odehrává spousta věcí, o kterých se nezmiňuje, a to mi chybělo. Nejvíc mi učaroval název...
Být či nebýt otcem
kolektiv autorů
Zajímavé téma, ale kniha se mi líbila o dost míň než "Být či nebýt matkou". Nějak mi přišlo, že víc klouzala po povrchu, ale možná je to tím, že je mi mužský úhel pohledu vzdálenější.
Smrt Ivana Iljiče (5 povídek)
Lev Nikolajevič Tolstoj
Přišlo mi zajímavé přečíst si od Tolstého něco kratšího, abych ho lépe poznala. Nejvíc mě zaujala poslední nejkratší povídka - "Myslíte si, že jsem to, co jsem viděl, považoval za něco špatného? Vůbec ne. Jestliže se to provádělo s takovou přesvědčivostí a všichni to pokládali za nezbytné, pravděpodobně věděli něco takového, co já sám nevěděl, přemýšlel jsem a pokoušel jsem se toho dopátrat. Ale ať jsem se snažil sebevíc, ani později jsem se ničeho nedopídil." Geniálně nadčasové pozorování.
Vědomí konce
Julian Barnes
Začátek se mi četl dobře, kniha mě upoutala a bavila mě. Druhá polovina se nějak vlekla. Možná to bylo proto, že jsem si musela dát pár týdnů pauzu a do příběhu se mi těžko vracelo. A možná to bylo tím, že jsem v závěru čekala něco víc / jinak /... Doslov, který obvykle vítám a pomáhá mi knize o něco více porozumět, tady vůbec nepomohl a vůbec vlastně nevím, co se v něm psalo. Jediné, co mi z něj utkvělo v hlavě, bylo, že knihu by měl člověk číst vícekrát, aby dokázal ocenit jeho promyšlenost, což já se už rozhodně nechystám.
Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu
David L. Morgan
Stručný, jasný a čtivý přehled pro ty, kteří plánují realizovat fokusové skupiny. Předkládá základní metodologická dilemata, se kterými se výzkumník potká a dává možnost nahlédnout na věc z vícero stran. Publikace mi dost pomohla při plánování a realizaci výzkumu k diplomce.
Noc
Elie Wiesel
O holocaustu jsem přečetla mnohé, tato je poutavá, přišla taková stejná jako všechny předtím. Co taky o holocaustu psát jiného... Můj pocit je asi dán hlavně tím, že mám v nedávné paměti knihy od V. E. Frankla. Autor se svým vnímáním a uvědoměním svého prožívání v mnohém Franklovi přibližuje.
Manželská terapie
Stanislav Kratochvíl
Kniha je stará a v některých pasážích je to prostě znát. Je postavená na zdrojích, které jsou 40 - 50 let staré.
Dívka, která sahala po hvězdách
Sarah Addison Allen
Na knihu jsem narazila náhodou, neplánovaně. Účel odpočinku splnila, ale přišla mi taková nedotažená, nedostatečně vytěžený námět, zvláštně klouzající po povrchu - nedokázala jsem nějak začít mít ty postavy ráda.
Osamělý orel
Danielle Steel
Málokdy odkládám knihu, ale tohle jsem nedala. Skončila jsem na straně 57. Způsob vyprávění pro mě byl takový otravný, nic se tam nedělo, povrchní, pořád dokola, klišé snad na každé stránce.
První
Kiera Cass
Přečteno za dva dny, ale....Měla jsem pocit, že se autorka už až moc opakuje, a jako by si toho na posledních pár stránkách všimla, tak se to snažila dohnat narychlo. Konec mi přišel paradoxně jako nejslabší část.
A taky - POZOR SPOILER - celou sérii nikdo neumře a na konci najednou spoustu hlavních postav?! A vyřešit všechny potenciální problémy s králem tím, že ho na konci zabiju - to se mi zdá hrozně hloupý. Přijde mi, že tím autorka vzala těm postavám možnost se nějak dostatečně samostatně vymezit a vybojovat si svoje.
Elita
Kiera Cass
Ten pocit, když jedete do práce, čtete v tramvaji a pak musíte celej den čekat, abyste si přečetli, jak to bude pokračovat....:D Nebo když si vezmete knížku na víkend a dočtete ji už první den, protože se prostě nemůžete odtrhnout... za mě skvělá oddechovka.
Jak se stát skutečným lídrem
Daniel Goleman
Poskládané přeložené články a statusy z LinkedIn od Golemana. Přišlo mi to takové americky psané - o všem a o ničem, takové povrchní. Ale kniha dává člověku takový přehled základních myšlenek, kterým se Goleman věnuje v rámci manažerské psychologie.
Třpytný dvůr
Richelle Mead
Knížka se mi četla dobře, taková oddychovka, ale příběh takový neoriginální až nijaký. Přitom se mi líbilo, jak se někdy autorka dostala až k filosofickým tématům, jen chybělo rozpracování.
