klodnerovic komentáře u knih

Příběh: 1/2
Rozuzlení: 1
Forma: 3, ne-li 3/4 - Proč? Protože mě na ní cosi značně iritovalo. Co přesně, asi nedokážu popsat. S největší pravděpodobností ale kombinace bezdůvodně se opakujících popisů situací, prapodivného způsobu jak se přiblížit čtenáři - "Představte si, … počínaje, ne moc zdařilým vylíčením studentské duše končíc - a chyb. Pravopisných i jiných. Některé z těchto nedostatků Ikar odstranit nemohl, některé ano, takže … dobrý :-).
Heather a Jack mě ale bavili. Hlavně teda Jack a jeho pohled na svět a postoj ke knihám :-).

1 29.07.2018

Knihomura, díky za inspiraci! :-)

Označuji jako přečtené, byť jsem nedočetla ... Rozhodně ale ne pro to, že by se mi kniha nelíbila. Špatné načasování. Snad to dopadne příště.

Tak takhle jsem se u knížku už dlouho nenasmála. Nalezené dítě, z něhož si adoptivní rodiče udělají služku, tajemstvím obestřený dům v sousedství a jeho pozoruhodní obyvatelé, ultramoderně oháklá čarodějnice, mluvící kocour, chodící klíče a obchod, víly a vílové a růžovící králíčci... to vše a mnohem víc na pouhých 175 stranách. Vřele dopouručuji. Dětem i jejich, dospělým, na víly nevěřícím rodičům ;-).

Děkuji Bohu, že mi nedal vyrůst ze slabosti pro dětské knihy. Kdyby se tak stalo, nepoznala bych Justýnku a jejího asistenčního jednorožce a ani by mě to nemrzelo, protože bych nevěděla, že by mě to mrzet mohlo a mělo. Proč? Protože Justýnka je zkrátka skvělá. Je jí asi tak sedm let, nejvíce si počte v atlasech a trpí akutním nedostatkem fantazie. Naštěstí má ale starostlivou maminku, které není o krok. Což je její jediné štěstí, neboť lékárna ve Fialkové ulici, kde jí má vyzvednout předepsané medikamenty, se nachází na opačném konci města. Proč? No, přeci proto, aby si to maminka užila se vším všudy. Z lékárny si totiž odvádí asistenčního jednorožce, jehož hříva a ocas hrají všemi barvami duhy. Ale což!? Ať si lidé myslí, co chtějí. Hlavně, když Justýnce pomůže, že!? Víc už ale neprozradím, protože s touhle miloučkou, na krásné ilustrace bohatou knížkou se jistě budete chtít seznámit sami ;-).

1 05.06.2017

Pokud se na knihu Hledá se hvězda teprve chystáš, dál nečti.
Příběh o hledání hvězdy, která vlastně hvězdou vůbec nebyla, o kašpárkovi, který nebyl kašpárkem, o knížeti, který nebyl knížetem, princezně, co se jmenovala Princezna, a poněkud netečném králi Vaškovi, tak to tu ještě nebylo. Stejně tak jako tu ještě nebyla dobrodružná pohádková detektivka pro princezny. Přečetla bych si další. Obzvlášť pokud by byla z dílny paní Brodecké. Hledá se hvězda předčila mé očekávání. Nabídla mi vše, co jsem si od ní slibovala: chvíle, kdy jsem společně s hlavními hrdiny prožívala dobrodružství, chvíle, kdy jsem si říkala „Šmankote, to je ale pohádka!“, uspokojení z toho, že detektiv v utajení zůstal (poměrně dlouho) v utajení, i chvíle, kdy jsem musela uznat, že se jedná o detektivku pro princezny. I když … skoro bych řekla, že by si ji mohli přečíst, a to i s chutí, i kluci. Výjevy z bitvy by se jim jistě líbily. Stejně tak jako by se jim líbilo pátrání po hvězdě, co nebyla hvězdou ;-).

1 22.05.2017

Myšlenka - chlapík, který má všeho dost a vyřeší to tím, že uteče do lesa - dobrá, provedení slabší. Proto ...

1 18.05.2017

Uf. Předešlé knihy JH se mi líbily, ale Slon v Polívce mě lehce vyvádí z míry. Dle ilustrací bych si myslela, že to bude pro +- 8letá děcka, ale četnost slov debžot/ka (a dalších "sprostých" slov), do očí bijící kontrast mezi Enci intelektuálkou a Enci ranařkou, popisy Lůlových nechuťáren, babička, co rodině krade jídlo, říkají "ne ne, tohle bude pro starší". Jenže přijmou to např. 10letí prepuberťáci? Skousnou všechny ty nepravděpodobné zápletky? Nedokážu posoudit.

03.12.2024

Čtivé, ale ... trochu "užvaněné". Kniha by klidně mohla být o třetinu kratší. Co oceňuji je, že se při čtení pobavíte. Nad příhodami a hemzy hlavní hrdinky a nad vtipy, který je v knize tak akorát, ale asi tak stokrát víc, než v jiných, podobných románech. Taky oceňuji, že hlavní hrdinka je švadlena. Ne další úspěšná foodblogerka, právnička, plánovačka svateb či knihovnice. Příjemná změna. Jen by nemusela mít tak dlouhé vedení. Čímž se vracím k rozsahu knihy. Hlavní hrdina je téměř dokonalý chlap. A voják, které ho čeká ještě min. rok v armádě. Tak si říkám, jestli nám autorka nenabídne pokračování Ruronova příběhu.

06.08.2024

Řekla bych, že ze slabého originálu se podařilo udělat ještě slabší překlad a že někdo strašně odflákl svoji práci. Jak tiráž obvykle nestuduji, tentokrát mi to nedalo. Skutečnost, že ze slova korektora vypadlo písmenko t, mluví za vše. Nešlo o první ani poslední chybu (v knize jich je plno), ale o poslední, kterou jsem objevila. Po přečtení knihy na rubu titulní strany. Uf. Jak knihy z knihovny opatruji jako oko v hlavě, v případě této jsem přemýšlela nad tím, jestli ji "náhodu" nezapomenout na dovolené. Těžký batoh, slabá kniha...

08.05.2024

Tak to byl balzám na duši. Čtivé a poučné. A laskavé. Absenci morálky u zvířat navzdory.

16.04.2024

Náročné na čtení, ale zajímavé. A syrové. Jako - v případě MŠ - vždy.

09.12.2023

Jednoduchý, ale milý příběh. Půvabné ilustrace.

15.08.2023

Důmyslné. Překvapivé. Dojemné.
A to překvápko ve sklepě!

17.01.2023

Na Prázdniny blbce č. 13 trpaslíci a spol. nemají, přesto jde o docela fajn knížku. Jde o knížku, která hraje více na strunu fantazie a absurdna. Prázdniny blbce č. 13 byly více ze života, ale vztyčné body se najdou. Hlavním hrdinou je opět kluk, opět jde o prázdninový příběh, ve kterém nechybí děda, babička - i když tentokrát jde jen o "skoro babi", neboli o sousedu, a "sígr" ze sousedství. Jen stromy nahradili trpaslíci. Sedm "pohádkových" a jeden, co se narodil ze dvou kapek vody a je tak trochu smutný, neb jeho druzi o něj nestojí, protože by jich nebylo sedm, ale osm a to podle "posvátné" knihy nejde. Děti se u knihy zasmějí, dospělí zrovna tak, ale dost možná se i zamyslí nad tím, jak je možné, že někdo "zmagoří" tak, jak sedm trpaslíků v této Kratochvílově knížce. Kritika církve je zřejmá - Patera největší sígr široko daleko udělá průšvih, jde se se pomodlit do kostela a pak "hřeší" vesele dál, děda do kostela nechodí, za kostel považuje širý svět, nebe nad hlavou. Proč ne, ale proč v knížce pro děti a ještě jen v náznacích? Nejsem si jistá, zda to děti pochopí. A ještě jedna drobná "výtka" - jména trpaslíků. Jakože chápu, ale v trpaslících jsem díky tomu měla parádní zmatek :D.

11.05.2022

Kdybych si byla jistá tím, že čím víc budu poezii číst, tím víc jí budu rozumět, asi bych jí víc četla, ale ... Osud je výbor básní z různých Ortenových sbírek, což je parádně záludné. Když přijde čtenář, že shání knihu Ohnice a ta je zrovna půjčená, můžu nabídnout Osud, ale s tím, že nevím, jestli tam budou zrovna ty básně, které si chce/má přečíst. Ale to odbíhám od tématu. Ohnice se mi asi líbily víc. Tento výbor nabízí poněkud smutné čtení. Smrt se po čtenáři natahuje když ne z každé druhé, tak z každé třetí básně. Doslov ovšem ledasco vysvětluje. Ortenova povaha musela být složitá.
Přesto jsem ráda, že jsem po knize sáhla. Poezie se čte tak nějak jinak, pomaleji, což je, když na to člověk dnešní uspěchané doby přistoupí, příjemná změna. Oproti čtení románů a uspěchanosti jako takové.

30.10.2021

Mám neodbtný dojem, že tento příběh jsem už slyšela/viděla. Spíš viděla. Coby film. Je to možný?

Když jsem si četla o čem Slečna selka je, říkala jsem si "Jé, to bude podobné Evženovi". Nebylo - spíš mi to připomínalo Pýchu a předsudek - ale bylo to miloučké. Kdybych toho kolibříka měla k něčemu přirovnat, asi by to bylo presso. Malé, bez zbytečností jako je mléko, ale dobré. Prostě chuťovka.

16.03.2021

Některé básničky byly skvělé, některé mě moc neoslovily, ale … deset hvězdiček za ilustrace ;-)

Špatné načasování, neoslovilo mě. Snad po druhy raz :-).